Téma: 

uhlohydráty

Uhlohydráty

Uhlohydráty podle slovníku cizích slov

Uhlohydráty značí podle slovníku cizích slov nesprávný výraz pro sacharidy.

Zdroj: Uhlohydráty
Zveřejněno dne: 24.3.2014

Uhlohydráty

Uhlohydráty alias sacharidy

Uhlohydráty přestavují sloučeninu uhlíku, vodíku a kyslíku, tedy prvků, které mají za úkol zásobovat organismus energií. Také jsou důležité pro správné fungování imunitního systému. Nejlepším zdrojem uhlohydrátů je ovoce, zelenina a celozrnné potraviny.

Sacharidy (občas jim někdo také říká glycidy, uhlohydráty, uhlovodany) se skládají vždy z uhlíku, vodíku a kyslíku. Sacharidy jsou pro náš organismus největším dodavatelem energie. Z jednoho gramu sacharidů tělo přijme 17 kJ (nebo také 4 kcal), z celkového denního příjmu energie by měly sacharidy tvořit okolo 55 %.

Zdroj: Uhlohydráty
Zveřejněno dne: 24.3.2014

Uhlohydráty

Uhlohydráty v jídle

Konzumace dostatečného množství uhlohydrátů vašim svalům dodá „palivo“, které potřebují, aby mohly zůstat aktivní, a příjem dostatku tekutin zajistí, aby bylo vaše tělo řádně hydratováno. Pravidelná konzumace potravin a nápojů obsahujících uhlohydráty udržuje aktivní svaly v dobré kondici a zlepšuje výkon. Z praktického hlediska rozdělení přijímané potravy do rovnoměrných porcí umožňuje, aby lidé zkonzumovali dostatek potravy bez obtíží a nadýmání, které s sebou nese konzumace velkých porcí jídel. Častější stravování napomáhá udržovat pocit sytosti, vede ke konzumaci potravin v první polovině dne a může zvyšovat příjem uhlohydrátů a současně snižovat spotřebu tuků.

Zdroj: Uhlohydráty
Zveřejněno dne: 24.3.2014

Uhlohydráty

Uhlohydráty v potravinách

Zdrojem uhlohydrátů jsou moučné výrobky, chléb, pečivo, knedlíky a tak dále. Brambory se co do energetického obsahu skládají z 85–90 % z uhlohydrátů. Uhlohydráty také představují naprostou většinu energetického obsahu ostatních druhů zeleniny a ovoce. Uhlohydráty v bramborách a jiné zelenině a v obilovinách jsou takzvané komplexní uhlohydráty, respektive komplexní polysacharidy. Stručně řečeno jsou to dlouhé, někdy i větvené řetězce molekul glukózy. Údaje z celého světa velmi jednoznačně ukazují, že tak jak roste podíl komplexních uhlohydrátů ve stravě, tak klesá výskyt civilizačních chorob. Komplexní uhlohydráty tedy působí ochranně. Jejich ochranný účinek můžeme zjednodušeně chápat tak, že jsou složkou stravy, která sama civilizační choroby nevyvolává. Čím více se tedy množství takovéto složky (komplexních uhlohydrátů) zvyšuje, tím více klesá podíl ostatních škodlivých složek a úměrně tomu klesá i výskyt civilizačních chorob. Naprosto stejné výsledky ukazují i pokusy se zvířaty. Když komplexními polysacharidy nahrazujeme jiné složky stravy (tuk, živočišné bílkoviny), tak výskyt civilizačních chorob klesá. V ovoci jsou velmi časté jednoduché cukry, je tam častá glukóza i fruktóza. Dalším významným zdrojem uhlohydrátů v naší stravě je cukr ke slazení – sacharóza složená z molekul glukózy a fruktózy. Čím větší podíl v naší stravě zaujímají uhlohydráty, tím lépe pro naše zdraví. Obiloviny, brambory a jiná zelenina a ovoce se skládají převážně z uhlohydrátů. Cukr je složen výhradně z uhlohydrátů, je ale současně jejich nejméně vhodným zdrojem.

Zdroj: Uhlohydráty
Zveřejněno dne: 24.3.2014

Uhlohydráty

Optimální příjem uhlohydrátů

Vysoký příjem cukrů ve formě jednoduchých uhlohydrátů a škrobové stravy vede k rostoucímu riziku onemocnění srdce. Dlouhodobá konzumace stravy bohaté na uhlohydráty může způsobit resistenci na inzulín, takzvaný „syndrom X“, kterým dnes trpí přes 60 miliónů Američanů. Pro tento stav je příznačná vysoká hladina krevního inzulínu. Nadměrná spotřeba rafinovaných uhlohydrátů může být stejná, ne-li mnohem destruktivnější, než nadměrné požívání nasycených tuků. Přejídání se zhoubnými uhlohydráty, například koláči, cukrovinkami, brambory, bílým chlebem a těstovinami, je hlavní příčinou nárůstu otylosti a kardiovaskulárních chorob. Optimální příjem uhlohydrátů by měl být v kombinaci stravy bohaté na dobré tuky (45 %), s nízkým obsahem proteinů (15 %) a umírněným množstvím komplexních uhlohydrátů (40 %).

Zdroj: Uhlohydráty
Zveřejněno dne: 24.3.2014

Uhlohydráty

Uhlohydráty ve stravě

Hladinu krevního cukru reguluje slinivka břišní pomocí hormonu inzulínu. Jednoduché sacharidy s vysokým GI (glykemický index) se po konzumaci velmi rychle vstřebají a zvýší tak hladinu krevního cukru. Na to slinivka reaguje vyloučením zvýšeného množství inzulínu, který má za úkol srazit krevní cukr na normální fyziologickou hladinu. A protože v daný okamžik je toho cukru opravdu hodně, tak jej inzulín přesunuje, kam se dá: část přetransformuje na zásobní glykogen, ale většinu dá do tukových buněk. Z tohoto hlediska můžeme považovat jednoduché cukry za jeden z hlavních příčin nadváhy. Zvlášť odpoledne a večer si na jednoduché sacharidy dávejte pozor. Určitě je dobré si zapamatovat, že z potravin s nižším GI dovede tělo lépe získat a využít glukózu, kterou tyto potraviny obsahují. Druhou skupinou sacharidů jsou složité/složené sacharidy (disacharidy, oligosacharidy, polysacharidy). Jedná se o pospojované řetězce jednoduchých cukrů, které se musí po přijetí v těle dále štěpit. Do organismu se tudíž dostává cukr postupně a rovnoměrně, a proto i glykemický index je nízký. Komplexní sacharidy by měly tvořit základ jídelníčku.

Zdroj: Uhlohydráty
Zveřejněno dne: 24.3.2014

Uhlohydráty

Význam uhlohydrátů ve zdravé výživě

Glycidy (cukry, uhlovodany, sacharidy, uhlohydráty) jsou hlavní složkou potravin rostlinného původu. Jsou nejdůležitějším zdrojem energie, neboť jimi organismus kryje 70 % své energetické spotřeby. Z glycidů může svalstvo čerpat energii přímo. Glycidy se mohou tvořit v organismu z bílkovin a jiných látek přijímaných potravou.

Glycidy se dělí na:

  1. Monosacharidy – jednoduché cukry, mezi něž řadíme glukózu, fruktózu, galaktózu, manózu. Najdeme je hlavně v ovoci.
  2. Disacharidy – skládají se ze 2 jednoduchých cukrů, které se pomocí enzymů při trávení ve střevě rozkládají na monosacharidy, pak mohou být teprve organismem využity (sacharóza, maltóza, laktóza).
  3. Polysacharidy – „složité cukry“ – mezi nejdůležitější řadíme rostlinný škrob, který představuje hlavní energetický zdroj ve výživě (inulin, celulóza neboli buničina je pro lidský organismus nestravitelná, ale působí na střevní stěny, reguluje peristaltiku a vyprazdňování střev; pektiny způsobují rosolovatění rostlinných šťáv; glykogen je živočišný škrob).

Denní spotřeba glycidů závisí na energetické potřebě organismu, to je na tělesné práci, na svalovém výkonu a na růstu. Potřeba glycidů u dospělého člověka je cca 450–650 g denně. Glycidy jsou využívány z 99 %. Biologická hodnota glycidů závisí přímo na typu glycidu a na obsahu jiných cenných látek (vitamíny, minerální látky). Vysokou biologickou hodnotu má zelenina, ovoce a brambory. Vysoce ceněné jsou také zdroje, v nichž je velký podíl vlákniny. Glycidy se dobře vstřebávají, a proto poskytují rychle využitelnou energii. V glycidech je energie méně, mají nižší energetickou hodnotu, asi 17 kJ/1 g.

Zdroj: Uhlohydráty
Zveřejněno dne: 24.3.2014

Uhlohydráty

Uhlohydráty – dieta

Sacharidová dieta, ač může znít lákavě, neznamená zvýšený příjem sacharidů, ale bohužel právě naopak. Sacharidy jsou sníženy na minimum, stejně tak tuky. Jediné, čeho je více, jsou bílkoviny. Ideálním typem sacharidové diety je kulturistická sacharidová dieta, která střídá dny s vyšším a nižším příjmem sacharidů a umožňuje formovat postavu. Sacharidovou dietu v klasické formě je vhodné držet několik týdnů, maximálně však jeden měsíc. Shodit lze poměrně úspěšně několik kilogramů, v některých případech až 10 kg. Díky kontrole sacharidů ve stravě, snížené konzumaci tuků a zvýšenému podílu bílkovin je určena především pro sportovce, kteří potřebují budovat svalovou hmotu, zvýšit fyzickou kondici a aktivně trénovat. Nicméně díky vypuštění vysoko kalorických potravin je vhodná i pro redukční kúru. Společně s vhodným cvičením totiž nedochází ke ztrátě svalů, ale naopak ke spalování tukových polštářů. Z důvodu snížení množství hlavních energetických složek stravy a zvýšení aktivního pohybu dochází k úpravě poměru mezi příjmem a výdejem energie. Navíc za přispění vyššího obsahu bílkovin se spalují tuky a buduje svalovina. Doporučovány jsou hlavně kvalitní bílkoviny (libové maso), z tuků máslo a olivový olej, ze sacharidů jen ovoce, klasické sladkosti v minimální míře. Omezeny jsou veškeré jednoduché cukry (všechny sladkosti s cukrem), vhodné je jen ovoce. Tuky jsou na minimu, větší příjem platí pouze pro bílkoviny. Naprosto nevhodné jsou uzeniny a alkohol.

Dieta zahrnuje dny se sacharidy a bez nich. Proto když máme chuť na sladké, můžeme ji bez obav zkrotit v některém z dalších dnů, kdy je to dovoleno. Při omezení sacharidů a tuků a dodržení dalších podmínek diety lze shodit libovolné množství kilogramů. Díky omezení cukrů a zvýšení bílkovin dochází k úbytku tuků a při vhodném cvičení i k budování a zpevňování svalových tkání. Strava je pravidelná a nezažíváte žádný pocit hladu, protože se jí malé porce, ale zato častěji. To vše vede ke správnému trávení.

Negativem sacharidové diety je nedostatek sacharidů a chuť na sladké. V některých dnech diety jsou zcela zakázány veškeré cukry, což vede k jejich nedostatku v těle, a tím pádem k únavě a nezkrotitelné chuti na sladké. Pokud zprudka od diety upustíme, půjdou kila nezadržitelně nahoru a může nastat takzvaný jo-jo efekt. Pokud nechceme budovat svaly, ani netrénujeme na profesionální sportovní výkony, ale pouze potřebujeme redukovat váhu, jídelníček můžeme upravit tak, aby vyhovoval lépe naší individualitě. Můžeme tedy přidat trochu sacharidů tam, kde chybí, a naopak ubrat bílkoviny tam, kde přebývají. Stejně tak jo-jo efektu se můžeme vyhnout tím, že jídelníček vhodně změníme už natrvalo.

Zdroj: Uhlohydráty
Zveřejněno dne: 24.3.2014

Orgánové hodiny

Biologické hodiny orgánů

Naše životní energie proudí po přesně vymezených drahách – meridiánech. Jsou to jakési kanály, které probíhají uvnitř těla a tvoří logicky propojenou síť, v níž proudí energie od orgánu k orgánu. Hlavních meridiánů je v těle 12 a energie jimi projde za 24 hodin po 2 hodinách. Rozlišujeme 6 párů orgánů, vždy tvořených jedním jinovým (plným): srdce, slezina, plíce, ledviny, játra; a jedním jangovým (dutým): tenké střevo, žaludek, tlusté střevo, močový měchýř, žlučník. Ke každé dvouhodině se přiřazuje jeden orgán.

Mezi 23. až 1. hodinou začíná pracovat žlučník. Nastává orgánová dvouhodina žlučníku, která má značný vliv na psychiku, ovlivnění smyslu, což se projeví tím, že v této době jsou většinou nejintenzivnější sny, které souvisejí značně se smyslovou fází. Naše tělo se už připravuje k odpočinku a pokračuje v práci na obnově buněk. Organismus odpočívá, tělesné pochody se zpomalují a také se střídají různé fáze spánku. Jestliže jsme šli spát ve 22 hodin, začínají se nám zdát sny. Nejen tělo, ale i mozek bilancuje svou celodenní činnost a odvrhuje všechno nepotřebné. Den skončil. Objevuje se intenzivnější zpracování lipidů (přírodní látky živočišného i rostlinného původu). Žlučníkáři obvykle v tuto dobu nemohou usnout a také žlučníkové záchvaty bývají hlavně uprostřed noci. Po půlnoci již slinné žlázy neprodukují látku, která ničí bakterie a chrání zuby před vznikem zubního kazu. Také z toho důvodu je nutné si čistit ráno zuby. Kolem jedné hodiny většina lidí už asi 3 hodiny spí a prošla už všemi fázemi spánku. Dostavuje se lehký spánek, člověk se může snadno probudit. Právě v této době jsme zvláště citliví na bolest. Bolestivost je mimořádně intenzivní, například bolesti zubů mohou úplně narušit spánek. I chlad pociťujeme v noci více než přes den.

Mezi 1. až 3. hodinou se aktivují játra. Vrcholí činnost jater, tedy meridián jater. Je to doba detoxikační činnosti a redistribuce tekutin. V tomto čase je fyziologický děj asi takový, že většina orgánů má sníženou funkci, s výjimkou jater. Kolem třetí hodiny tělo ještě odpočívá a je fyzicky značně vyčerpáno. V tuto dobu má člověk velmi nízký krevní tlak, pomalý puls a pravidelný hlubší dech s dlouhými periodami. Pokud musí být někdo vzhůru, pak vyžaduje soustředěnost daleko větší úsilí. V tomto čase se lidé pracující v nočních směnách nejčastěji dopouštějí chyb. Musíte-li být vzhůru, snažte se nerozptylovat a soustřeďte se plně na práci, kterou je třeba dokončit. Krevní tlak ve 3 hodiny dosahuje nejnižšího bodu. Většina orgánů v lidském těle pracuje úsporně s výjimkou jater. Tělo je podrobeno jakémusi „velkému prádlu“. Játra zpracovávají látky pro organismus důležité a také odstraňují z organismu všechny metabolické produkty i jedy. Tedy je přímo životně důležité si uvědomit, že pozdní zátěží alkoholem, kávou nebo nesprávným složením stravy krátce před půlnocí si člověk velmi škodí. Jestliže v tuto dobu nespíte, není vhodné pít kávu, čaj a zvláště lihoviny. Nejlépe je vypít sklenici vody nebo mléka. V této fázi spánku dochází k útlumu, a proto je nutné v tuto dobu dávat bedlivý pozor například při cestování.

Mezi 3. až 5. hodinou jsou v činnosti plíce. Vrcholí činnost plic a jejich meridián. Tělo má v tomto stadiu stále nízký tlak, mozek je zásoben jen minimálně, tělo má nejpomalejší aktivitu, ale zbystřuje se již sluch. Probouzíme se nepatrným hlukem. Nastává pozdní REM fáze spánku. Kolem čtvrté hodiny spánek ztrácí svoji hloubku, krevní tlak začíná stoupat. Tlak je stále nízký, mozek je zásoben minimálním množstvím krve. Je to hodina, kdy lidé nejčastěji umírají. Kromě toho ledviny jsou v klidu, prakticky přestávají vylučovat. Proběhlo již opakovaně více fází spánku, eventuálně se opakují ve svém cyklu. V této době, kolem páté hodiny, kdo má potřebu vstávat, se dokáže poměrně rychle aktivizovat. Samotná funkce meridiánů naznačuje, že v tomto období dochází k regulaci plynů v krvi a ve tkáních a k regulaci prokrvení horní poloviny těla. Obvykle v tuto dobu mají kuřáci, astmatici a lidé nemocní s průduškami problém se spánkem. Také nejvíce astmatických záchvatů přichází časně ráno.

Mezi 5. až 7. hodinou je v největší činnosti tlusté střevo. Krevní tlak stoupá, puls je rychlejší, a i když se chce spát, tělo je již aktivní. Tlak se zvyšuje, srdce bije rychleji, krev pulsuje v žilách. I když chceme spát, naše tělo se už probouzí. Kolem sedmé hodiny je poměrně značně vysoká imunologická aktivita. Kdo se dostává v tuto hodinu do styku s viry a bakteriemi, má větší šanci jim odolat. Jinak dochází k větší regulaci a rozvrstvení iontů. Je vhodné si v tuto dobu navyknout na vyprazdňování. Pokud je to možné, vyhněte se stresu a spěchu a probouzejte se postupně.

Mezi 7. až 9. hodinou vrcholí funkce žaludku a jeho meridián. Prakticky již odpočinek skončil, játra dokončila svoji aktivitu a je už nyní možnost větší zátěže stravou, lze tedy konzumovat bez obavy i větší množství potravin, což je nejvýhodnější kolem deváté hodiny. Hladina hormonu kortizonu, který zabraňuje zápalům, je velmi nízká. Proto revmatici pociťují bolesti kloubů intenzivněji než kdykoli jindy. Tělo si odpočinulo, játra zbavila náš organismus jedovatých látek. V tuto dobu není v žádném případě vhodné pít alkohol – byla by to pro játra nadměrná zátěž. Také značně stoupá psychická aktivita, mírně poklesává citlivost na bolest a začíná se projevovat rostoucí aktivita srdeční akce. To znamená, že dochází ke zvyšování mobilnosti a práceschopnosti nebo patřičné koncentrace k výkonu. Samotný žaludek se stará o regulaci iontů a distribuci tepla.

Mezi 9. až 11. hodinou je v činnosti slinivka břišní a slezina, což ovlivňuje tvorbu protilátek, využívání živin a hladinu krevního cukru. V tuto denní dobu určitě nepijte alkohol. Je vhodné jíst ovoce. Pokud máte rádi sladké, je to právě nejlepší doba, kdy je tělo schopno strávit sladkosti. Nastává špička dopolední aktivity, je to vůbec její maximum a není dobře dělat z praktického hlediska až do oběda přestávky. Je třeba využít toto období opravdu maximálně. Kolem desáté hodiny je ideální čas pro práci – srdce i krevní oběh pracují na plné obrátky a také mozek je správně prokrvený. Aktivita se dále zvyšuje. Jsme v nejlepší „sportovní“ formě. Mohli bychom hory přenášet. Takový elán si uchováme do oběda. Do této doby se vypořádáme s jakoukoli prací. Kdo právě teď popíjí kávu nebo se baví s přáteli o hloupostech, plýtvá svými silami, které později ochabnou. Většinou kolem jedenácté hodiny jsou fyziologické postupy automatizovány a optimalizovány v souladu s psychickou aktivitou a ani větší zátěž nebývá pozorována jako unavující.

Mezi 11. až 13. hodinou je v činnosti srdce, a proto není vhodné je zatěžovat velkým a tučným množstvím potravy. Je stále ještě dost vysoká aktivita, téměř nepociťujeme větší zátěž. Ve dvanáct hodin nastává okamžik mobilizace všech sil. Je škoda se teď vydatně najíst – vhodnější je posunout oběd o hodinu později. Ve třináct hodin pracují játra na minimum a pomalu stoupá glykogen (zásobní cukr v těle). Období první psychofyzické aktivity pomalu končí, dostavuje se mírná únava a tendence si odpočinout. Protože mezi jedenáctou a třináctou hodinou pracují na maximum srdce a dráhy srdeční, lze říci, že má toto období harmonizační, tedy stabilizační neurovegetativní účinek. Dochází k mírnému útlumu. Také si dávejte pozor na úrazy! Vhodná je procházka na čerstvém vzduchu nebo krátký spánek.

Mezi 13. až 15. hodinou je v činnosti tenké střevo. V této době se snižuje citlivost zubů (je vhodná doba na dentistický zákrok). Začíná přechodný pokles výkonnosti, je to tedy čas vhodný na polední přestávku, protože v žaludku stoupá tvorba kyselin. Játra odpočívají a do krve se dostává trochu glykogenu. První období denní aktivity minulo a člověk pociťuje únavu, třebaže ho čeká ještě mnoho práce. Potřebuje si odpočinout. Křivka energie dále klesá, je to druhé minimum za 24 hodin. Většina krve se v důsledku trávení soustřeďuje do vnitřních orgánů, hlava je „vykradená“, vhodný je krátký odpočinek. Lidé navyklí na odpolední spánek dostávají o třetinu méně infarktů než ti, co zahánějí tuto únavu kávou. Reakce je nejpomalejší kolem čtrnácté hodiny, jde o takzvané polední krizové sedlo. Vrcholí činnost tenkého střeva a jeho meridiánu, který má značný vliv na smyslové orgány, ale i harmonizační účinek a reguluje absorpci tekutin. Kolem patnácté hodiny jde o maximální efektivitu ze strany smyslových orgánů a dochází k vyšší tonizaci duševní nebo psychické činnosti.

Mezi 15. až 17. hodinou nejvíce pracuje močový měchýř. Hladina glykémie (cukru v krvi) stoupá. Dalo by se také říci, že jde o poobědní relativní diabetes a dochází ke slabému poklesu aktivity, kolem čtvrté hodiny odpolední začíná nový vzestup výkonnosti, tudíž nejvhodnější čas na vyřízení neodkladných záležitostí. Léky proti bolesti v tomto čase účinkují obzvláště dlouho. V sedmnáct hodin pracovní schopnost stoupá, ovšem jen na poměrně krátkou dobu, to znamená třeba pro sportovce, že kolem sedmnácté hodiny svůj trénink mohou provádět v plné zátěži a nepociťují příliš velkou únavu. Mezi patnáctou a sedmnáctou hodinou jde o orgánové hodiny močového měchýře, o němž je známo, že reguluje a ovlivňuje nervosvalovou aktivitu a má vliv na vylučování tekutin. V tomto období tak má organismus velkou schopnost regulovat teplotu, zátěž. Proto se návštěva sauny či velká fyzická zátěž, která je spojena s nárůstem aktivní teploty, daleko lépe v tomto období překonává. Je vhodné vypít několik šálků bylinného čaje, sportovat a podobně. Náš trávicí systém je schopen přijmout vydatnější jídlo. Aktivita našeho organismu stoupá a dosahuje druhého výkonnostního vrcholu. Je to nejlepší doba pro aerobní sporty nebo silový trénink. Cévy jsou nejroztaženější, cirkulace krve je nejrychlejší a z těla se velmi dobře vylučují toxické látky. Je to také vhodná doba k návštěvě sauny.

Mezi 17. až 19. hodinou jsou v činnosti ledviny, které regulují fyzickou aktivitu, zvláště pak nadledvinky ovlivňující tonus parasympatiku i sympatiku a prokrvení dolní poloviny těla. Samozřejmě zasahují i do vodního hospodářství. Kolem osmnácté hodiny znovu klesá citlivost na fyzickou bolest, jsme tedy odolnější vůči vnějším bolestivým vlivům. Zvyšuje se přání více se pohybovat a psychická svěžest je poměrně dobrá. Ovšem už kolem devatenácté hodiny dochází ke katarzi a k přirozenému stoupání krevního tlaku, psychická stabilita je na nule. Jsme nervózní a můžeme se pro hloupost pohádat, projevuje se psychická labilita, výkyvy nálady. Je to nepříznivá doba pro alergiky. Někdy se v tuto hodinu mohou objevit bolesti hlavy. Pro organismus je důležité vyloučit vše, co mu škodí: tuky, sůl, cukr, sladké limonády, káva, alkohol, chlad, stresy. Je nutné vydatně pít! Čichové a chuťové buňky jsou maximálně natěšené na jídlo.

Mezi 19. až 21. hodinou se dostává do činnosti srdce. Psychické reakce jsou nejrychlejší v průběhu celého dne. Kolem dvacáté hodiny se reakce vyznačují podivuhodnou bystrostí. Řidiči jsou v perfektní formě, k haváriím takřka nedochází, jede se jim nejlépe, protože ledviny krátce předtím pracovaly, se zvýšenou účinností se projevuje tíhnutí organismu k homeostáze (udržování relativně konstantních vnitřních podmínek při kolísání podmínek vnějších; dynamická rovnováha). Také lze označit večerní dvacátou hodinu za období, kdy má člověk největší váhu, tedy hmotnost. Při pozdější večeři se doporučuje konzumovat potraviny bohaté na bílkoviny a vyloučit uhlohydráty. Játra v této době snášejí alkohol lépe než v ranních hodinách. Ještě ve 21.00 hodin je paměť výborná, psychika je ideální a je možné dohnat, co se nestačilo v dopoledních hodinách po stránce duševní intenzivní práce. V této době člověk velmi dobře vnímá a je zvláště vhodná pro studenty či herce k zapamatování si učebního textu nebo rolí. Večerní paměť je vnímavější a schopná si vštípit mnohé, co se nepodařilo ve dne. Je to také vhodná doba k návštěvě koncertů, divadelních her, poslechu hudby a podobně. Psychický stav je normální. V této době je nejúčinnější působení antibiotik a můžeme natírat a léčit poraněná místa. Ale už ve 21.00 hodin toto období přestává (v pojetí tradičního učení o orgánových hodinách vrcholí v tuto dvouhodinu dráha takzvaného obalu srdce neboli oběhu, což se skutečně týká celého oběhového systému).

Mezi 21. až 23. hodinou jsou v činnosti „tři ohřívače“, je to doba, kdy dochází k útlumu, mozek začíná vyrábět melatonin a chce se nám spát. Objevuje se pokles tlaku, pokles teploty, začíná se objevovat leukocytóza (zvýšení výskytu bílých krvinek v krvi), která stoupá asi o 30 %, a začíná období imunologické aplikace. Krev je přeplněna bílými krvinkami. Místo 5–8 000 dosahuje v tuto chvíli počet leukocytů 12 000 na jeden kubický centimetr. Zatímco do 21.00 hodiny vrcholila orgánová hodina obalu srdce, projevující se regulací neurohumorální (mající vztah jak k nervovému systému, tak k hormonům), v této hodině vrcholí i regulace vegetativního systému v hrudníku a v břiše. Ve 23.00 hodin začíná příprava na klid, jde o dráhu takzvaných tří ohřívačů, která ovlivňuje distribuci krve v organismu, tím i teplotu a ovlivňuje i tonus psychiky, tedy značně uklidňuje. Krevní tlak opět klesá, výkonnost ustupuje, tělesná teplota také klesá. Kuřáci by měli vědět, že v tuto dobu se nikotin mimořádně špatně vylučuje z organismu. Pro ranní ptáčata je nejvyšší čas jít spát. Po 23.00 hodině už většina lidí spí a hlubší spánek se prohlubuje, k jedné hodině naopak nastává lehká fáze spánková. V této době opět začíná značná citlivost na bolest. Není vhodné být přehnaně aktivní, kouřit a jíst. Maximálně si můžeme dát kousek ovoce.

Zdroj: Orgánové hodiny
Zveřejněno dne: 9.11.2015

PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223328

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje celý tým webu Zdraví.ČeskýPřehled.cz.


Sitemap | RSS