Téma: 

triglyceridy

Triglyceridy v krvi

Co jsou triglyceridy

Triglyceridy, nebo také triacylglyceridy, jsou látky složené z alkoholu glycerolu a tří zbytků mastných kyselin. Je to základní zásobní látka v lidském těle. Představují v podstatě zásobárnu tuků našeho organismu. Určitá část triglyceridů koluje v krvi a představuje energii pro svalovou činnost, zbytek je uložen v tukové tkáni. Vyšetření zjišťující hladinu triglyceridů v krvi musí být prováděno nalačno. Po požití potravy se totiž triacylglyceridy objeví nejprve v krvi, neboť jsou dopravovány ze střev k tukové tkáni.

Zdroj: Triglyceridy v krvi
Zveřejněno dne: 16.11.2015

Triglyceridy v krvi

Alkohol a zvýšené triglyceridy

Pití alkoholu, a to i v malém množství, může zvýšit hladinu triglyceridů. Alkohol zvyšuje příjem kalorií, a všechny přebytečné kalorie, které nejsou okamžitě použity, jsou převedeny na triglyceridy. Například lidé, kteří pijí hodně alkoholu, také častěji jí hodně tučných jídel. Rovněž ovocné šťávy nebo nealkoholické nápoje smíchané s alkoholem mají vysoký obsah cukru a kalorií. Nadměrné pití alkoholu zvyšuje nejen množství triglyceridů v krvi, ale také zvětšuje pravděpodobnost onemocnění jater, vysokého krevního tlaku, některých druhů rakoviny a dalších zdravotních problémů. Vysoký příjem alkoholu může také zvyšovat riziko vzniku metabolického syndromu, který může být následně příčinou různých srdečních onemocnění, mrtvice či cukrovky.

Zdroj: Triglyceridy v krvi
Zveřejněno dne: 16.11.2015

Triglyceridy v krvi

Léčba

Zvýšenou hladinu tuků v krvi způsobují dvě skupiny látek – cholesterol a triglyceridy. Největším rizikem vysoké hladiny triglyceridů je vznik akutního zánětu slinivky břišní, který může pacienta ohrozit na životě. V léčbě je na prvním místě dietní opatření a přísný zákaz alkoholu. Z léků se používají nejčastěji statiny, zvláště pokud má pacient zároveň hypercholesterolemii. Takzvané fibráty (deriváty kyseliny fibrové) jsou lékem volby na samostatně se vyskytující hypertriglyceridemii. Jejich výhodou je, že zároveň zvyšují hladinu „hodného cholesterolu“ HDL. Podobně působí i niacin (vitamín B3), který snižuje uvolňování triglyceridů z tukové tkáně.

Zdroj: Triglyceridy v krvi
Zveřejněno dne: 16.11.2015

Jsou zdravá umělá sladidla?

Cukr

Cukr je ve své přirozené formě obsažen v ovoci. Potraviny, které mají být vysoce výživné a nutričně bohaté, obsahují také spoustu cukru (nejlepší jsou ty, které mají vysoký obsah vlákniny a nízké zatížení glykemie). Nadměrná spotřeba cukru však rychle zvyšuje hladinu glukózy v krvi a hladiny inzulínu. Také zvyšuje triglyceridy, mediátory zánětlivosti a kyslíkové radikály, vzniká tedy riziko onemocnění cukrovkou, kardiovaskulárními a jinými chronickými onemocněními.

Zdroj: Jsou zdravá umělá sladidla?
Zveřejněno dne: 7.6.2013

Triglyceridy v krvi

Dieta

Při dietě ke snižování triglyceridů v krvi se doporučuje vyhnout se jakémukoliv tučnému jídlu, vařit více „na vodě“, konzumovat libové a ideálně drůbeží nebo rybí maso, hojně zeleniny namísto omáček, vyhnout se smaženým jídlům a vaření na oleji. Omezit tuky, zejména živočišné, vyloučit kalorické potraviny (sladké, tučné), výrazně omezit alkohol (je velmi kalorický). Nekonzumovat smažené, fritované pokrmy a potraviny, které jsou bohatým zdrojem cholesterolu (žloutky jako samostatný pokrm, vnitřnosti).

Zdroj: Triglyceridy v krvi
Zveřejněno dne: 16.11.2015

Triglyceridy v krvi

Normální hodnoty triglyceridů

Normální hodnoty triglyceridů jsou 0,85–1,95 mmol/l. Vyšetření by se u dospělých mělo provádět jednou za pět let jako preventivní vyšetření vzniku srdečních chorob. Není to vyšetření, které by vedlo ke konkrétní diagnóze, ale slouží jako ukazatel míry rizika chorob kardiovaskulárního aparátu. Provádí se většinou společně s dalšími vyšetřeními na stanovení lipidů v těle (takzvaný lipidový profil). Samostatné vyšetření se většinou neprovádí. Nejdůležitějším kritériem pro posouzení rizika těchto onemocnění je LDL cholesterol, stanovení hladiny triacylglycerolů se v podstatě provádí v kombinaci s dalšími hodnotami z lipidového profilu.

Zdroj: Triglyceridy v krvi
Zveřejněno dne: 16.11.2015

Triglyceridy v krvi

Zvýšené triglyceridy

Pokud hladina triacylgylcerolů přesáhne hodnotu 11 mmol/l, hrozí riziko pankreatitidy (zánět slinivky břišní) a je třeba tuto situaci urychleně řešit.

Vysoká hladina triglyceridů zpomaluje proudění krve, zvyšuje její srážlivost a způsobuje inzulinovou rezistenci. Tyto faktory mají za následek zdravotní problémy. Konzumuje-li člověk dlouhodobě potraviny s vysokým obsahem kalorií, ztrácí tělo svoji schopnost regulovat metabolismus sacharidů a triglyceridů. Strava s vysokým podílem sacharidů dokáže u některých citlivých jedinců zvýšit hladinu triglyceridů. Maximální zvýšení hladiny triglyceridů lze u nich očekávat asi tři až pět týdnů po přechodu na zdravou stravu. Prakticky u všech těchto lidí se následně hladina triglyceridů vrátí na počáteční úroveň. Vzestup hladiny triglyceridů způsobují jednoduché cukry, včetně cukrů, které se nalézají v ovoci, dále alkohol, polynenasycené a nasycené tuky, kofein a potraviny, které neobsahují dostatečné množství vlákniny. Člověk, který má zvýšenou hladinu triglyceridů, by se měl těmto produktům zcela vyhýbat, a to dokonce někdy i včetně ovoce.

Zvýšená hladina triglyceridů nás informuje o množství částic přenášejících cholesterol v krvi. V tomto případě mluvíme o hyperlipoproteinémii (zvýšený výskyt lipidů a lipoproteinů v krvi).

Primární hypolipoproteinémie představuje genetickou poruchu metabolismu lipidů a lipoproteinů (většina případů onemocnění).

Sekundární hypolipoproteinémie bývá důsledkem nějakého onemocnění, které nepříznivě ovlivňuje metabolismus lipidů a lipoproteinů v krvi. Jde zejména o diabetes mellitus (významný rizikový faktor), onemocnění štítné žlázy (nízká hladina hormonů štítné žlázy je typickým faktorem působícím na zvýšenou hladinu LDL cholesterolu), neprůchodnost žlučových cest a jater (vede ke zvýšení, respektive hromadění cholesterolu v krvi z důvodu zablokování vylučování cholesterolu a žlučových kyselin), chronická onemocnění jater, onemocnění ledvin, akutní a chronická infekční onemocnění, alkoholismus a v neposlední řadě obezita.

Zdroj: Triglyceridy v krvi
Zveřejněno dne: 16.11.2015

Zvápenatělé tepny

Potraviny, které rozpouštějí vápenaté usazeniny

  • Fazole jsou velmi vhodné, protože rozpouštějí vlákninu, která je účinná v boji proti srdečním onemocněním. Postačí pouze užívat šálek fazolí denně po dobu šesti týdnů. Výhodou je, že dojde i ke snížení hladin cholesterolu.
  • Losos a další tučné ryby jsou velmi bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které snižují krevní tlak a zabraňují srážení krve. Omega-3 mastné kyseliny také snižují hladinu LDL cholesterolu a zároveň zvyšují hladinu HDL cholesterolu a snižují triglyceridy.
  • Ovesné vločky jsou dobrým zdrojem rozpustné vlákniny, která snižuje hladinu LDL cholesterolu. Rozpustná vláknina se váže na žlučové kyseliny vyrobené z cholesterolu ve střevech, což umožňuje jejich odchod z celého těla prostřednictvím odpadních látek.
  • Antioxidanty v čaji jsou ideální prevencí proti vzniku krevních sraženin a udržují cévy ve vláčném a uvolněném stavu. Čaj obsahuje flavonoidy, které zabraňují oxidaci LDL cholesterolu, čímž zabraňují tvorbě zubního plaku na stěnách tepen. Zelený nebo černý čaj obsahuje nejvíce antioxidantů v jednom jediném šálku.
  • Olivový olej obsahuje rovněž antioxidanty, které snižují hladiny špatného LDL cholesterolu, zároveň zvyšují hladiny dobrého HDL cholesterolu a pomáhají s předcházením onemocnění srdce. Ideální olej je panenský olivový olej, který obsahuje nejvíce antioxidantů, protože jeho zpracování je minimální.

Zdroj: Zvápenatělé tepny
Zveřejněno dne: 8.1.2014

Hepatomegalie

Hepatomegalie steatóza

Steatóza je vratný stav, při kterém dochází ke kumulaci tuků v jaterních buňkách (hepatocytech). Často se vyskytuje u alkoholiků a u lidí trpících obezitou.

Hlavní příčinou je nevhodné složení potravy (nadměrný přísun tuků, mastných kyselin a sacharidů do jater), porucha výdeje tuků z jaterních buněk do krve anebo zvýšená tvorba tukových látek v játrech a zvýšený příjem alkoholu. Tímto onemocněním jsou často postiženi lidé, u kterých se později projeví cukrovka. Obvykle nejsou přítomny žádné potíže, často se jedná o náhodný nález v rámci sledování jiného onemocnění. Objeví-li se obtíže, souvisí většinou se zvětšením jater a se zvýšením jejich hmotnosti. V závažnějších případech dochází k poruchám vědomí až ke kómatu, k poškození srdečního svalu a slinivky břišní. Jaterní steatóza je reverzibilní stav, to znamená, že při abstinenci alkoholu nebo při redukci váhy a správném složení stravy dojde k návratu do normálu.

Symptomy: bolesti břicha, nadýmání, únava, nevolnost, zvětšení jater (hepatomegalie), průjem nebo zácpa, žluté zabarvení kůže (ikterus).

Mezi rizikové faktory vzniku jaterní steatózy patří užívání některých léků (kortikosteroidy, hormonální preparáty obsahující estrogeny a podobně); vysoké množství tuků v krvi (cholesterol a triglyceridy); podvýživa; rychlý úbytek hmotnosti; obezita; otrava některými látkami (například pesticidy); cukrovka 2. typu.

Vyšetření: anamnéza (stanovení diagnózy) a fyzikální vyšetření (například pohled, poslech, poklep). Nápomocná jsou vyšetření krve (jaterní testy), ultrazvukové vyšetření, CT nebo MRI břicha. V případě potřeby se odebírá biopsie z jaterní tkáně.

Léčba: záleží na příčině. V případě alkoholismu je nutná abstinence, při obezitě redukce hmotnosti a správné složení stravy. Obvykle je vhodné upravit stav výživy (alkoholici trpí často nedostatkem bílkovin a vitamínů). Pomocnou léčbou jsou hepatoprotektiva (látky, které mohou mít příznivý vliv na regeneraci jaterních buněk či na zpomalení některých patologických procesů při akutních i chronických jaterních chorobách). Pokud se s léčbou začne včas, dochází zpravidla k návratu do normálu bez poškození jater. Je vhodná správná životospráva (dostatek ovoce, zeleniny, luštěnin a nenasycených tuků; dostatek pohybu). V případě manipulace s toxickými chemikáliemi je nezbytné dodržování bezpečnostních předpisů.

Zdroj: Hepatomegalie
Zveřejněno dne: 6.3.2016

Zvápenatělé tepny

Ateroskleróza

Ateroskleróze se také někdy říká nemoc 20. století nebo se řadí mezi civilizační choroby. I když tato označení nejsou zcela přesná, neboť ateroskleróza byla popsána již v 18. století a naši předci se s ní potýkali ještě dříve. Bohužel v moderní době je její masivní nárůst opravdu nepopiratelný. Mohlo by se zdát paradoxní, že je toto onemocnění zvláště ve vyspělých zemích jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Česká republika bohužel není výjimkou. Tato choroba představuje dlouhodobě probíhající degenerativní proces, jehož podstatou je ukládání takzvaných aterogenních látek, zejména lipidů (tuků), ve stěně tepny. Postižená tepna je za normálních okolností hladká, ale při počínající ateroskleróze je poškozena a povrch její vnitřní stěny je zdrsněn. Na této tepně se pak snadno mohou zachytávat aterogenní látky přinášené krví. Látky, které se zachytí, se postupně hromadí a začínají způsobovat zúžení průsvitu tepny, nebo dokonce její uzavření. Krev tedy nemůže dostatečně proudit do další části těla, kterou má postižená tepna za úkol zásobovat.

Příčiny vzniku

Na vzniku a dalším rozvoji tohoto onemocnění se podílí více faktorů, které lze rozdělit do tří hlavních skupin, ve velké většině úzce souvisí se špatným životním stylem a zlozvyky mnohých lidí v dnešní době. V prvé řadě to je nadbytek aterogenních (aterosklerózu tvořících) látek v krvi. Za tyto látky považujeme především lipidy (cholesterol, fosfolipidy, triglyceridy). Nadbytek těchto látek je způsoben poruchou jejich metabolismu v organismu, nebo je ve vysoké míře přijímáme potravou. Druhým činitelem způsobujícím tuto chorobu je porucha endotelu (výstelky) uvnitř tepny. Tato porucha může způsobit místní tvorbu krevních sraženin, které zúží, či úplně ucpou tepnu. Pod poslední příčinou nalezneme řadu činitelů, které vzniku aterosklerózy napomáhají, jsou to například vysoký krevní tlak, obezita, kouření, genetické faktory, stres, hyperlipoproteinémie, cukrovka a podobné poruchy metabolismu cukrů. Aterosklerotická choroba má několik stupňů vývoje. První stupeň se nazývá lipoidní (tukové) skvrny. Jsou to žlutavě zbarvená ložiska ve stěně tepny, složená především z cholesterolu. Další fází jsou fibrózní a ateromové pláty, což jsou opět žlutavá ložiska, která již ale nejsou hladká, vystupují nad povrch stěny a obsahují řídký mastný obsah. Jestliže se krycí vrstva ateromového plátu rozpadne, jeho obsah se vyplaví krví a v tepenné stěně vznikne „ateromový“ vřed, který tuto cévu poškozuje. V místě poškozeném tímto aterosklerotickým procesem se druhotně začne tvořit trombus neboli krevní sraženina, která výrazně zužuje průsvit tepny. Poslední fází je zvápenatění, kdy se v postiženém úseku cévy ukládají vápenaté soli a ložisko tvrdne.

Zdroj: Zvápenatělé tepny
Zveřejněno dne: 8.1.2014


SiteMAP