Téma: 

synbiotika

Synbiotika pro zdravá střeva

Synbiotika v lékárně

Synbiotika jsou definována jako produkty, jež obsahují jak probiotika, tak prebiotika, přičemž se očekává komplexní účinek těchto dvou složek. Nejjednodušším příkladem synbiotika pro lidskou výživu je jogurt s obsahem probiotických bifidobakterií a prebiotickou oligofruktózou. Se synergickým účinkem synbiotik se nejčastěji setkáváme u doplňků stravy. Zjednodušeně můžeme říct, že jsou vytvořena smícháním probiotik a prebiotik.

Zdroj: Synbiotika pro zdravá střeva
Zveřejněno dne: 8.4.2016

Synbiotika pro zdravá střeva

Prebiotika pro děti

Prebiotika patří mezi cukry, jsou to oligosacharidy, jejichž množství je v mateřském mléce 12x vyšší než v mléce kravském (například laktóza). Kromě mateřského mléka se vyskytují v banánech, skořici, cibuli, artyčocích, chřestu, čekance, obilovinách.

Zdroj: Synbiotika pro zdravá střeva
Zveřejněno dne: 8.4.2016

Synbiotika pro zdravá střeva

Probiotika v potravinách

Probiotické mikroorganismy můžeme najít v mléčných výrobcích (jogurty, zakysané mléčné výrobky, jogurtové nápoje, tvrdé sýry), kvašené zelenině (kysané zelí, rychlokvašené okurky, kysané houby, šťáva z kysaného zelí), v potravinách obohacených o probiotika (dětské výživy, oplatky, trvanlivé masné výrobky) a v doplňcích stravy.

Zdroj: Synbiotika pro zdravá střeva
Zveřejněno dne: 8.4.2016

Synbiotika pro zdravá střeva

Prebiotika pro kojence

Prebiotika se vyskytují v mateřském mléce, v mnoha rostlinách a mohou být také do stravy a nápojů doplněny. V současnosti výrobci upravují umělou kojeneckou výživu o prebiotika. Studie skutečně potvrdily, že kojenci živení umělými kojeneckými mléky obohacenými o speciální prebiotika mají konzistenci stolic, pH a složení střevní mikroflóry stejné jako kojené děti. Prebiotika změkčují stolici, ovlivňují frekvenci stolic, snižují pH stolice a zvyšují poměr mezi bifidobakteriemi a celkovým počtem bakterií ve stolici. Prebiotika mají svůj zdravotní efekt i dále po celý lidský život.

Zdroj: Synbiotika pro zdravá střeva
Zveřejněno dne: 8.4.2016

Synbiotika pro zdravá střeva

Probiotika a antibiotika

Antibiotika jsou největším a nejčastějším „zabijákem“ střevní flóry. Ničí totiž nejen škodlivé patogeny, ale také prospěšné bakterie. Po užívání antibiotik je více než vhodné nasadit probiotickou kúru, která účinně pomůže k novému osídlení střev užitečnými bakteriemi. Antibiotika, i když jsou prospěšná, poškozují přirozenou střevní mikroflóru. Postižená střevní mikroflóra se následně může projevit různými zažívacími obtížemi, při dlouhodobé nedostatečnosti probiotik si můžeme koledovat i o mnohem komplikovanější zdravotní obtíže. Některé zdroje uvádí navíc i příznivý vliv probiotik a prebiotik na snížení vstřebávání cholesterolu ve střevě, z čehož vyplývá výborná ochrana před vznikem kardiovaskulárních chorob.

Zdroj: Synbiotika pro zdravá střeva
Zveřejněno dne: 8.4.2016

Synbiotika pro zdravá střeva

PurePharma SB3 – 30 dávek

Produkt PurePharma SB3 je unikátní směs probiotik, prebiotik a vitamínu C, lyofilizovaná (vakuové vymrazování) v balení po jedné dávce, takže si můžete vzít SB3 kamkoli s sebou. Vzhledem k tomu, že jsou probiotické bakterie aktivovány vlhkostí, byl vytvořen speciální obal, který zadržuje 99,99 % vlhkosti vně obalu a chrání tak SB3, dokud ho nebudete připraveni použít. Doporučuje se užívat jedno balení denně až 30 minut před nebo s jídlem. Jednoduše smíchejte obsah SB3 se studenou šťávou nebo vodou a získejte tak vynikající nápoj s brusinkovou příchutí.

Zde je cena produktu PurePharma SB3.

Zdroj: Synbiotika pro zdravá střeva
Zveřejněno dne: 8.4.2016

Synbiotika pro zdravá střeva

Důležitost zdravé střevní mikroflóry

Probiotika tvoří střevní mikroflóru, která má vliv nejen na správné zažívání, ale i na mnoho jiných funkcí našeho organismu. Tyto pozitivně působící bakterie organismus chrání před škodlivými neboli patogenními mikroorganismy, které díky nim špatně ulpívají na stěnách střeva. Tento stav má pak blahodárný vliv na naše celkové zdraví a imunitu. Dále probiotika dovedou v tlustém střevě syntetizovat některé vitamíny skupiny B a vitamín K, tedy vitamíny, které jsou důležité při mnohých fyziologických pochodech v našem těle. V neposlední řadě má střevní mikroflóra význam i při trávení tuků s vysokým obsahem mastných kyselin s krátkým řetězcem a při zneškodňování toxických látek.

Zdroj: Synbiotika pro zdravá střeva
Zveřejněno dne: 8.4.2016

Synbiotika pro zdravá střeva

Prebiotika v potravinách

Prebiotika nalezneme hlavně v obilovinách, ovoci a zelenině. V potravinářském průmyslu se používají jak přirozené, tak i syntetické prebiotické oligosacharidy. Za nejvýznamnější přirozené prebiotikum je považován oligosacharid inulin. Velký podíl inulinu se nachází v kořenu čekanky, hlízách topinamburu, česneku, pórku a v cibuli. Syntetické prebiotické oligosacharidy a jejich deriváty se připravují oligomerací sacharózy nebo laktózy, chemickou úpravou inulinu či škrobu. Jsou tedy velice podobné přirozeným prebiotikům, od nichž se liší ani ne tak strukturou jako spíše způsobem vzniku. Mezi látky s prokázaným prebiotickým efektem patří: inulin, fruktooligosacharidy, galaktooligosacharidy a laktulóza.

Inulin je polysacharid, který u rostlin z čeledi hvězdnicovitých a zvonkovitých nahrazuje škrob jako zásobní látku. Jde o jemný bílý prášek, chuťově působí sladce, ale neštěpí se amylázou, takže ho živočišný organismus neumí využít. Ve střevě se tedy chová jako rozpustná vláknina. Protože bakteriální enzymy ho rozštěpit dovedou, inulin se stává zdrojem energie pro symbiotické střevní bakterie, takže má takzvaný prebiotický efekt.

Zdroj: Synbiotika pro zdravá střeva
Zveřejněno dne: 8.4.2016

Synbiotika pro zdravá střeva

Kde hledat přírodní probiotika

Vynikající přírodní probiotikum je kefír. Nápoj z kefíru zamezuje shromažďování a hnití potravy ve střevech, odkyseluje organismus (i když je chuťově kyselý, vyvolává zásaditou reakci organismu), produkuje enzymy, které pomáhají uvolnit ve vodě nerozpustné látky, rozkládá těžce stravitelné látky. Mléčná kefírová houba přeměňuje mléčnou laktózu v jiné sloučeniny, a proto je kefír vhodný i pro lidi trpící intolerancí laktózy. V trávicím traktu se dokáže vypořádat s různými nežádoucími přemnoženými kvasinkami, bakteriemi a viry a účinně stimuluje imunitní systém. Je obecně známo, že imunitní systém je v takové kondici, v jaké je vaše zažívání, a hlavně vaše střevní mikroflóra. Schopností kefíru jakožto přírodního probiotika je tedy udržovat vaši střevní mikroflóru v perfektní kondici. Kromě kefíru se probiotika vyskytují v zakysaných mléčných výrobcích, jako jsou jogurty, sýry. Tento druh potravin bychom měli konzumovat nejlépe každodenně, jelikož mléčné výrobky nám kromě zdravých probiotik dodávají i nezbytný vápník, jehož hlavní funkce v našem těle je jistě každému dobře známá.

Některým lidem může příjem mléčných výrobků způsobovat jisté zažívací potíže, mnoho z nás je totiž alergických na mléčnou bílkovinu nebo nedokážeme zpracovat mléčný cukr – laktózu. V takovém případě je nezbytné přijímat probiotika z jiných zdrojů. Kromě doplňků stravy zakoupených v lékárně, kde máte tyto „hodné bakterie“ již v koncentrovanější formě, můžete do jídelníčku zařadit zeleninu, která prošla procesem mléčného kvašení. Patří sem například zelí, okurky, nebo takzvané pickles, což je zkvašená zelenina bohatá na probiotické bakterie. Většinou jsou zakysané mléčné výrobky v určitém množství dobře tolerovány i u lidí trpících laktózovou intolerancí, v těchto produktech je totiž mléčný cukr již částečně naštěpen. Někdy můžeme probiotika nalézt i ve fermentovaných sójových produktech, což ocení zejména vegetariáni, vegani nebo lidé vyznávající jiný alternativní směr stravování.

Zdroj: Synbiotika pro zdravá střeva
Zveřejněno dne: 8.4.2016

Synbiotika pro zdravá střeva

Prebiotika

Prebiotika jsou nestravitelné látky, které pozitivně ovlivňují celkový zdravotní stav organismu tím, že selektivně podporují růst anebo aktivitu limitovaného množství zdraví prospěšných bakterií střevní mikroflóry a snižují výskyt patogenní mikroflóry – prebiotický efekt. Procházejí horní částí trávicího ústrojí v nezměněné formě a selektivně slouží určitým bakteriím tlustého střeva jako substrát, který zvyšuje metabolickou aktivitu bakterií nebo podporuje jejich růst. Prebiotika najdeme nejen v obilninách, v ovoci a zelenině, ale také v doplňcích stravy. Doporučovaný denní příjem prebiotik je 0,3 g na 1 kg hmotnosti u mužů a 0,4 g/kg u žen. Prebiotikem je zejména vláknina, a to především na bázi oligosacharidů. Množství probiotických bakterií ve střevě kolísá v závislosti na přísunu prebiotické vlákniny, která selektivně podporuje růst bifidobakterií. Tuto vlastnost nazýváme bifidogenní efekt. Čím větší je přísun prebiotické vlákniny, tím je v našem trávicím systému větší množství blahodárných bifidobakterií, což je důležité zejména u seniorů, neaktivních a chronicky nemocných pacientů. Prebiotický účinek je také prospěšný v průběhu nebo po skončení léčby antibiotiky. Antibiotická léčba je lépe snášena a dochází k rychlejší obnově přirozené střevní mikroflóry (bez průjmu, zácpy či nadýmání).

Hlavní účinky prebiotik: příznivý vliv na složení mikroflóry zažívacího traktu, zvětšení objemu stolice a tím zlepšení střevní pasáže, prevence zácpy, prevence vzniku nádorů tlustého střeva a konečníku, snížení hladiny krevních tuků a cholesterolu.

Vyvážená střevní mikroflóra hraje klíčovou roli pro dobře fungující imunitní systém, zvyšuje odolnost vůči běžným infekcím, redukuje negativní odpověď při vakcinaci. Prebiotická vláknina ovlivňuje imunitní systém cestou inhibice patogenů – aktivní a namnožené bifidobakterie nedovolí patogenním bakteriím přichytit se na střevní epitel a tím způsobit infekci; a rovněž cestou přímé modulace imunitních buněk. Fermentací prebiotické vlákniny vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), které regulují střevní pH. Snížením pH se zvyšuje rozpustnost minerálů, zejména vápníku a hořčíku, a tím i jejich absorpce a biodostupnost – zvýšení mineralizace a kostní denzity. Prebiotická vláknina ovlivňuje sekreci gastrointestinálních endokrinních peptidů, čímž snižuje hladinu triacylglyceridů a LDL cholesterolu v krvi, aniž by došlo ke snížení koncentrace volných mastných kyselin v séru. Namnožené a zaktivizované bifidobakterie upravují trávení, zvyšuje se frekvence defekace, zlepšuje se konzistence stolice a tím dochází k snadnějšímu vyprazdňování. Prebiotická vláknina také snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění spojených s dislipidemií, zejména hypertriglyceridemie a inzulínové rezistence. U zánětlivých střevních onemocnění snižuje používání prebiotické vlákniny klinické symptomy, zánětlivé parametry i produkci prozánětlivých molekul, naopak zvyšuje sekreci protizánětlivých cytokinů.

Zdroj: Synbiotika pro zdravá střeva
Zveřejněno dne: 8.4.2016


SiteMAP