Téma: 

stadia

Nemoc dna – příznaky onemocnění

Příznaky dny v pokročilém stadiu

Posledním stadiem nemoci je takzvaná chronická tofózní dna. Ložiska krystalků kyseliny močové, takzvané tofy, jsou patrné na pohled v oblasti kloubů dolních i horních končetin, nezřídka také jako drobné boule na ušních lalůčcích. Při nedodržování diety a vynechávání předepsané léčby může onemocnění dlouhodobě vyústit až k trvalému poškození kloubů a snížení pohyblivosti. Kyselina močová bohužel často vykrystalizuje až v močové kameny. Nejhorší stadia nemoci jsou spojena s poškozením ledvin. Onemocnění je nezřídka provázeno také dalšími metabolickými poruchami, například cukrovkou.

Zde můžete vidět fotografie s příznaky pokročilé dny.

Zdroj: Nemoc dna – příznaky onemocnění
Zveřejněno dne: 2.3.2017

Diskuze: rosacea

poradte prosím už 15 rokov sa liečim na rosaceu 3 stadia a stále sa zhoršuje,dakujem.

Zdroj: diskuze Rosacea
Odesláno dne: 18.8.2015 uživatelem jan

Zánět průdušek

Zánět průdušek a doba léčby

Při akutním zánětu průdušek trvá kašel většinou do deseti dnů. Ohroženou skupinou jsou děti, staří lidé a lidé trpící srdečním onemocněním a astmatem. Akutní zánět průdušek (kašel) může také po jisté době přejít do chronického stadia. Většinou se tak stane, pokud se záněty průdušek opakují velmi často. Sliznice dýchacích cest je díky tomu neustále drážděna zánětem, což usnadňuje průnik infekce. Stěny průdušek se neustále zbytňují a produkují nadměrné množství sekretu, který je stále hůře vykašláván. Kašlání se mění v trvalý stav. Díky chronickému zánětu průdušek se mohou narušit další dýchací funkce. Nemocný může pozorovat dušnost díky nedostatečnému okysličování krve. Srdeční systém se také přetěžuje a po určitém čase může selhávat. Chronickou bronchitidou nejčastěji trpí kuřáci.

Zdroj: Zánět průdušek
Zveřejněno dne: 2.1.2015

Stafylokok

Zlatý stafylokok poradna lékaře

Léčba stafylokoky je závislá na včasné a přesné diagnostice. Zlatý stafylokok se přenáší přímo dotekem s kůží nakaženého nebo nepřímo přes předmět, kterého se nakažený dotýkal. Bakterie stafylokoka se kromě přímého nakažení od přenašeče mohou objevit také ve vepřovém mase, salámech, pudinkovém pečivu, zmrzlině nebo bramborovém salátu. Důležité je dodržovat dostatečnou hygienu při úpravě potravin. Diagnostický přístroj METATRON GR Clinical umožňuje vyšetření pokrokovou neinvazivní cestou, lékaři díky němu s vysokou přesností zjistí parazity a záněty v organismu. Certifikovaný přístroj provede celkový screening organismu, problémová místa označí a vyšetří do hloubky, specifikuje s vysokou přesností příčiny onemocnění a stanoví diagnózu. Vyšetří tedy bez odběrů, vpichů, rychle a bezbolestně. Součástí vyšetření je návrh terapie a doporučení vhodných preventivních opatření s cílem zamezit opakování onemocnění a tím i nebezpečí vzniku chronického stadia.

Zdroj: Stafylokok
Zveřejněno dne: 29.4.2015

Žaludeční vředy

Příčiny žaludečních vředů

Vřed obvykle vzniká z nerovnováhy mezi faktory, které chrání žaludeční sliznici, a faktory, které sliznici poškozují. Mezi škodlivé faktory patří například přebytek žaludeční kyseliny a chronický zánět. Ochrannými faktory jsou dostatečný krevní průtok a tvorba kyseliny odolné k vrstvám hlenu. Nejčastější příčinou vzniku vředu je zánět žaludku (gastritida) způsobený bakterií Helicobacter pylori. Bakterie je schopna množit se v kyselém prostředí žaludku a vede k chronickému zánětu. Méně obvyklé příčiny zahrnují dlouhodobé užívání některých léků nebo jiných látek, které snižují tvorbu vrstvy ochranného hlenu v žaludku:

  • Chronická medikace (aspirin, diklofenak) zvyšuje riziko rakoviny čtvrtého stádia.
  • Glukokortikoidy v kombinaci – tyto léky zvyšují riziko na šestnáctinásobek normální populace.
  • Kouření podporuje tvorbu žaludečních vředů – zvyšuje sekreci žaludeční kyseliny.
  • Alkohol může vést k povrchovému slizničnímu zánětu.
  • Mezi méně časté příčiny patří hyperparatyreóza.

Také je prokázána genetická predispozice a zvýšení výskytu u lidí s krevní skupinou AB0.

Zdroj: Žaludeční vředy
Zveřejněno dne: 22.9.2014

Non – Hodgkinův lymfom

Systémové příznaky Non-Hodgkinova lymfomu

  • A) nepřítomny
  • B) přítomen alespoň 1 z příznaků: horečka neinfekčního původu > 38 °C, intenzivní noční pocení, váhový úbytek > 10 % tělesné hmotnosti za posledních 6 měsíců

Klinická stadia Non-Hodgkinova lymfomu

  • Stadium I – postižení 1 lymfatické oblasti nebo 1 extralymfatického orgánu
  • Stadium II – postižení 2 nebo více skupin lymfatických uzlin na téže straně bránice nebo lokalizované postižení 1 extralymfatického orgánu včetně postižení 1 nebo více skupin lymfatických uzlin na téže straně bránice
  • Stadium III – postižení lymfatických uzlin nebo orgánů na obou stranách bránice, které může být provázeno lokalizovaným postižením 1 extralymfatického orgánu nebo tkáně, nebo sleziny, nebo obojího
  • Stadium IV – difúzní nebo diseminované postižení 1 nebo více extralymfatických orgánů či tkání s nebo bez současného postižení lymfatických uzlin (označení postižení orgánů: h-játra, m-kostní dřeň, l-plíce, b-kosti)

Typickým projevem onemocnění je zvětšení mízních uzlin, nejčastěji v oblasti mezihrudí. To může vyvolávat kašel, vykašlávání krve, bolest na hrudi či poruchy polykání. Lymfatické uzliny mohou také svojí velikostí utlačovat dýchací cesty, což se projeví dušností. Projevem Non-Hodgkinova lymfomu může být i pohrudniční či osrdečníkový výpotek, který může pacienta ohrožovat na životě. V případě postižení uzlin v břišní dutině popisují pacienti bolest v této oblasti a viditelné je i zvětšení břicha.

Zdroj: Non – Hodgkinův lymfom
Zveřejněno dne: 3.11.2015

Rakovina mízních uzlin

Rakovina lymfatických uzlin u dětí

Hodgkinova nemoc postihuje obvykle děti starší 10 let (zcela výjimečně děti mladší 5 let) a o něco častěji chlapce než děvčata. Klasifikace nemoci do 4 stadií je stejná pro děti, dospívající i pro dospělé. Lokalizovaná stadia postihují zhruba 50 % dětí. Vyšší stadium znamená postižení více mízních uzlin, šíření onemocnění pod bránici nebo postižení parenchymových orgánů. Z orgánů jsou nejčastěji postiženy plíce, játra, slezina a kosti. Při systémovém onemocnění je nezbytná delší a intenzivnější léčba než u lokalizovaných stadií charakterizovaných postižením jedné nebo dvou skupin lymfatických uzlin. Devadesát procent dětí má takzvanou „klasickou“ formu nemoci.

Prvním projevem je velmi často zvětšující se tuhá nebolestivá uzlina (nebo více uzlin) na krku či hrudníku, která nereaguje na antibiotickou léčbu. Při postižení hrudních uzlin je často prvním projevem kašel a námahová dušnost. Dalšími doprovodnými příznaky jsou horečky nad 38 °C, noční pocení, váhový úbytek přesahující 10 % hmotnosti za 6 měsíců (bývá projevem pokročilejšího onemocnění).

Hodgkinova chroba je onkologické onemocnění, a proto svépomoc není možná. Prognóza nemoci závisí na jejím rozsahu, postižení orgánů, přítomnosti příznaků a na léčebné odpovědi. Šance na vyléčení je u pacientů s lokalizovaným postižením téměř 100%, přežití bez relapsu je více než 90%.

Zdroj: Rakovina mízních uzlin
Zveřejněno dne: 9.11.2015

Slinivka a její umístění v těle

Jak bolí rakovina slinivky břišní

Rakovina slinivky břišní vzniká většinou z neznámých příčin, podobně jako i některé další typy rakoviny. Rakovina slinivky břišní zasahuje malý, ale důležitý orgán, bez kterého se lidské tělo neobejde. Rakovinové bujení napadá slinivku velmi tiše a bez velkých příznaků. Rakovina slinivky a jater bývá nejagresivnější vůbec. Nejčastější projev rakoviny slinivky je bolest v oblasti břicha. Postupně se může objevovat únava, nechuť k jídlu, neurčité tlakové bolesti břicha, pocit na zvracení nebo i zvracení nedlouho po jídle. Při útlaku žlučových cest vzniká často žloutenka. Při poškození větší části tkáně slinivky může vzniknout i cukrovka nebo se objevují projevy akutní pankreatitidy, tedy akutního zánětu slinivky. Často jsou bohužel patrné až příznaky posledního stadia rakoviny slinivky. Spojitost mezi sebou mají i například bolest beder a rakovina slinivky. Pokročilá fáze je spjata s náročnou léčbou a velkými bolestmi. Je třeba říci, že rakovina slinivky a nechutenství spolu souvisejí již na počátku a fungují jako jeden ze znaků nemoci.

Bylo zjištěno, že přítomnost karcinomu tlustého střeva a karcinomu vaječníku u příbuzných také zvyšuje riziko vzniku karcinomu slinivky. Nezhoubné nádory slinivky se vyskytují vzácně. Karcinom slinivky však patří mezi sedm nejčastějších nádorových bujení v České republice a je považován za jeden z nejzhoubnějších nádorů. Vzhledem k tomu, že se zpočátku projevuje nespecifickými příznaky, je potřeba na něj včas myslet a při podezření se co nejdříve dostavit k lékaři.

Zdroj: Slinivka a její umístění v těle
Zveřejněno dne: 14.2.2017

Nemoc dna – příznaky onemocnění

První příznaky dny

V prvotním stadiu, nazývaném jako asymptomatická hyperurikémie, se nemoc nemusí nijak projevovat. Jako dna se označuje již stav se zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi.

Normální hladina kyseliny močové v krvi je:

  • 140–340 µmol/l (ženy)
  • 220–420 µmol/l (muži)

Krystalky kyseliny močové se postupně vlivem gravitace usazují v dolní části těla, především v kloubech. Poškozují tkáně kloubu (nejčastěji kloub palce u nohy, ale také klouby ruky, případně kotníky, kolena), což se projevuje jejich silnou bolestí. Mluvíme o akutním dnavém záchvatu. Bolest obvykle přichází náhle, v ranních hodinách. Daný kloub je pak oteklý a velmi citlivý na dotek. Postupně se v něm rozvíjí zánět. Záchvat dny obvykle trvá pouze několik dnů. Bohužel se v rámci měsíců či let vrací.

Jak se pozná dna od jiných onemocnění, nelze jednoduše stanovit, jelikož se dna, jak bylo výše popsáno, projevuje bolestí, otoky, zarudnutím kloubů, omezením jejich pohyblivosti, což je charakteristické také pro jiná onemocnění. Typické u dny je postižení drobných kloubů nohou a rukou. Nejčastěji se zánět projevuje na palci nohy. Kyselina močová a uráty se mohou vytvářet také v ledvinách a vyvolávat vznik ledvinových kamenů nebo jiné problémy až selhání ledvin. Nemoc zhoršuje obezita, podobně jako při cukrovce, a může ji doprovázet vysoký krevní tlak.

Zde můžete vidět fotografie s příznaky dny.

Prevence onemocnění spočívá především v zabránění přechodu akutní dny do chronického stadia jednak kvalitní terapií, jednak dietetickými opatřeními.

Závažným projevem tohoto onemocnění je dnavý záchvat, který provází silná bolest v některém z kloubů, nejčastěji v palci u nohy. Postižený kloub je velmi citlivý, dochází k napuchnutí a kůže reaguje zarudnutím. Ukládání krystalků kyseliny močové (tofů) v okolí kloubu může vést až k poškození tkání, což má za důsledek zhoršenou hybnost kloubů a také jejich viditelnou deformaci.

Zdroj: Nemoc dna – příznaky onemocnění
Zveřejněno dne: 2.3.2017

Zvětšené uzliny za uchem

Co znamenají zvětšené uzliny za uchem

Normální lymfatické uzliny jsou drobné a nejsou ani hmatné, ani bolestivé, ani viditelné. Mění se v případě výskytu nějakého problému ve spádové oblasti (oblast, odkud přitéká lymfa). Uzliny se mohou zvětšit do velikosti hrachu až fazole, mohou být hmatné, bolestivé, viditelné.

Důvodem zvětšení uzlin bývá zánět, pohmoždění nebo nádor oblasti, odkud lymfa přitéká. Podle stadia zánětu jsou uzliny bolestivé, nebo nebolestivé:

  • Čerstvě vzniklý zánět vede k bolestivému zvětšení uzliny – akutní zánět.
  • Dlouhodobý zánět působí dlouhodobé nebolestivé zvětšení uzlin – chronický zánět.
  • U některých onemocnění jsou uzliny zduřelé v typických oblastech na těle. Například u zarděnek jsou zduřelé bolestivé uzliny za ušním boltcem a v týlní krajině. Proti zarděnkám se u nás děti očkují, proto se vyskytuje průměrně 8 případů ročně. Zarděnky jsou typické především svou červenou vyrážkou po celém těle.
  • U zánětu hrdla, angíny, jsou typicky zduřelé a bolestivé uzliny za čelistním úhlem. Uzliny v oblasti ucha se zvětšují při zánětech zvukovodu, například při zánětech středního ucha u dětí.
  • Podčelistní uzliny a uzliny na krku nalézáme zduřelé u záškrtu – difterie. Ke zduření mízních uzlin se zde přidává silný otok okolních měkkých tkání až do toho stupně, že krk má obvod stejný jako hlava. Proti záškrtu se v ČR také povinně očkuje, proto se onemocnění téměř nevyskytuje.
  • V oblasti klíční kosti můžeme nalézt zvětšené a bolestivé uzliny při zánětech v hrudníku a mezihrudí.
  • Dobře hmatatelné jsou ještě uzliny v podpaží, které mohou být bolestivě zvětšené při zánětech prsní žlázy. Při nádoru prsní žlázy jsou v podpaží zvětšené, ale nemusí být bolestivé.
  • Dobře hmatatelné jsou uzliny v tříslech, do kterých míří míza z dolních končetin a také některých pánevních oblastí, tudíž záněty z těchto míst mohou způsobit zvětšení i zánět tříselných mízních uzlin (například pohlavně přenosné choroby a podobně).
  • Naproti tomu existují i onemocnění, u kterých jsou uzliny zvětšené povšechně. Je tomu tak například u infekční mononukleózy, HIV infekce, u toxoplazmózy a dalších.
  • Nebolestivé zvětšení více uzlin budí podezření z rakoviny imunitních buněk – leukémie a lymfomy.

Zdroj: Zvětšené uzliny za uchem
Zveřejněno dne: 19.9.2016

Diabetická neuropatie

Co je to diabetická noha

Syndrom diabetické nohy je jednou z nejčastějších pozdních komplikací diabetu, který významně ovlivňuje kvalitu života pacientů s diabetem. Onemocnění je definováno jako infekce, ulcerace, nebo destrukce hlubokých tkání nohy, spojená s neurologickými abnormalitami a s různým stupněm ischemické choroby dolní končetiny. Jednou z forem syndromu diabetické nohy je Charcotova neuroosteoartropatie, což je neinfekční destrukce kostí a kloubů na podkladě neuropatie.

Mezi nejvýznamnější prokázané rizikové faktory ulcerace u pacientů s diabetem patří neuropatie (senzomotorická, autonomní), angiopatie (makro- i mikrovaskulární) a zvýšený plantární tlak. Na vzniku ulcerací se také podílejí zevní faktory, jako jsou trauma, nevhodná obuv a infekce. Nesmíme opomenout vliv kouření, kompenzace diabetu a další faktory ovlivňující vznik neuropatie a ischemie. Bylo zjištěno, že nejméně třem čtvrtinám amputací dolních končetin v souvislosti s diabetem bylo možné zabránit správnou prevencí. Ohrožený pacient by si proto měl každý den prohlížet svá chodidla, všímat si změn barvy kůže, zarudnutí, otlaků či otoků a o nepříznivých změnách ihned informovat svého lékaře. Nohy je doporučeno chránit vhodnou, pohodlnou obuví, nejlépe obuví indikovanou pro diabetiky, nikdy nechodit naboso. Důležité je vyhýbat se expozici tepla (elektrické podušky, horké koupele a podobně) a po koupeli si nohy, včetně meziprstí, dobře osušit. Na místě je také opatrnost při stříhání nehtů, protože sebemenší poranění může mít za následek vznik vředu. Pacient by neměl kouřit a ani zapomínat na péči o kůži. Správnými přípravky lze zvýšit odolnost pokožky nohy a posílit její přirozenou ochrannou bariéru.

Léčba syndromu diabetické nohy je často obtížná a její úspěšnost velmi závisí na jejím včasném zahájení. Mezi nejdůležitější opatření při léčbě diabetických ulcerací je jejich maximální odlehčení. Bez odstranění tlaku na ulceraci je hojení velmi obtížné, prodlužuje se významně jeho délka a existuje vysoké riziko přechodu akutního defektu do chronického stadia. U pacientů s prokázanou ICHDK a nehojící se ulcerací nohy je možností volby provedení angioplastiky nebo periferního by-passu. V případě přítomnosti známek infekce (otok, erytém, patologická sekrece z rány, zvýšená lokální teplota) je nutno zahájit adekvátní antibiotickou terapii nejprve empirickou, posléze – dle klinického obrazu a výsledku kultivace z rány – cílenou. Další nezbytnou součástí terapie diabetických ulcerací je lokální léčba. V první fázi je nezbytný débridement – očištění rány a snesení hyperkeratóz. Podle typu rány pak přikládáme vhodné krytí. Mezi moderní prostředky hojení ran v rámci SDN patří také aplikace lokálního podtlaku a larvální terapie. Nejtěžší formou tohoto syndromu je diabetický vřed.

Zde můžete vidět, jak vypadá diabetická noha.

Zdroj: Diabetická neuropatie
Zveřejněno dne: 12.8.2015


SiteMAP