Téma: 

psi

Demodex

Demodex u psů

Demodikóza je parazitární onemocnění, jehož původcem je Demodex canis – trudník psí. Tento parazit se v mnoha věcech odlišuje od jiných vyskytujících se u psů. Je poměrně běžný především u krátkosrstých plemen psů, predisponovaní jsou například boxeři, buldoci, výmarští ohaři, dalmatini, šarpejové a další plemena. Demodex žije v chlupových folikulech a způsobuje vypadávání srsti zpočátku v malých okrscích, posléze může dojít k rozšíření na velké plochy. V první fázi postižená místa nesvědí, v případě kontaminace bakteriemi se rozvine svědivý zánět kůže. Zajímavý je způsob přenosu: je možný pouze z matky na štěně během prvních dní po porodu. Z toho důvodu není vhodné nemocné feny zařazovat do plemenitby, neboť tak dochází k šíření onemocnění v psí populaci. Bohužel nesolidní chovatel vyléčené feny může tuto dále krýt, neboť majitel při odběru štěněte nic nepozná. K objevení kožních příznaků totiž dochází většinou až při oslabení imunitního systému zvířete, to bývá například v případě feny po prvním hárání nebo třeba po prodělání jiného onemocnění.

Takto vypadá demodikóza u psů.

Demodikózu odhalí veterinární lékař takzvaným kožním seškrabem, přičemž odebere z více míst vzorek vrchní vrstvy kůže a provede mikroskopické vyšetření. I v případě negativního výsledku může navrhnout terapii, pokud klinické příznaky odpovídají demodikóze. Dříve se onemocnění léčilo koupelemi v roztoku amitrazu, který je však vysoce jedovatý a značně zapáchající, takže při aplikaci bylo zapotřebí velké opatrnosti. U lokální demodikózy, tedy u ztráty srsti na malých plochách, se amitraz aplikuje v koncentrované formě. Při postižení větších ploch je kromě výše zmíněných koupelí další možností léčby preparát Stronghold, který je určen k léčbě jiných parazitárních onemocnění. Účinnost při léčbě tohoto roztoče byla známa, ale jeho použití k tomuto účelu nebylo v ČR schváleno. Stronghold se aplikuje jednou za dva týdny (dvakrát až třikrát za sebou) na kůži jako takzvaný spot-on (účinná látka vstřebávající se do krve). Vzhledem k jednoduchosti aplikace tedy můžeme raději Stronghold nasadit při léčbě i při podezření na onemocnění trudníkem. Nemocné zvíře nemůže nakazit jiného psa a choroba není přenosná ani na člověka nebo jiný druh zvířete.

Zdroj: Demodex
Zveřejněno dne: 3.3.2016

Diskuze: lék na plíseň nehtů

Taky jsem měl plíseň na nohou. Nosil jsem v práci jedny gumáky s kolegama a přišel jsem na bezvadný domácí lék na plíseň nehtů, který nic nestojí a funguje. Vždycky po práci jsem přišel domu a nechal jsem si nohy olízat mým psem. Ty jeho psí sliny plíseň úplně zlikvidovaly. Doporučuju!

Zdroj: diskuze Lék na plíseň nehtů
Odesláno dne: 20.7.2012 uživatelem Josef

Alavis Triple Blend

Použití pro psy

Alavis jsou kanadské veterinární přípravky pro psy, kočky a koně. Zaměřují se na řešení kloubních potíží, zánětů pohybového aparátu a také na snížení hmotnosti psů a koček. Alavis přípravky jsou vyráběny z vysoce jakostních surovin, jejich výroba podléhá těm nejpřísnějším kritériím a probíhá v souladu s mezinárodními standardy kvality ISO 9002 a správné výrobní praxe (GMP).

Dle diskuzí se doporučuje takovéto podávání přípravku Alavis Triple Blend pro koně: pro 40 kg těžkého psa cca třetinu odměrky.

Jinak psi i kočky mají vlastní produkty od Alavisu určené přímo pro ně. Zde jsou uvedeny včetně odkazu na ověřený obchod:

Zdroj: Alavis Triple Blend
Zveřejněno dne: 21.4.2017

Kurkumin

Kurkumin tablety

Roboran Chondro 6 pro psy 60 tbl. je chondroprotektivum nové generace. Obsahuje glukosamin sulfát, chondroitin sulfát, kyselinu hyaluronovou, MSM, kolagen II. typu a kurkumin.

Výhody a nevýhody této varianty

Přípravek slouží pro podporu a regeneraci kloubní chrupavky, k výživě kloubů a zlepšení jejich pohyblivosti. Má výrazný protizánětlivý účinek. Toto chondroprotektivum je vhodné pro všechny věkové i váhové kategorie psů. Vysoce účinná kombinace látek umožňuje účelné použití léku jako součásti léčby pohybového aparátu, i jako prevenci u psů sportovních a pracovních. Hlavní účinné složky tvoří extrakt ze žraločí chrupavky, novozélandské zelené mušle, hyaluronát sodný, kolagen II. typu, methylsulfonylmethan a extrakt z kurkumovníku. Toto složení zajišťuje velmi účinnou kombinaci chondroitinsulfátu, glukosaminsulfátu, omega-3 mastných kyselin, hyaluronátu sodného a kolagenu jako hlavních stavebních složek pojivových tkání. Přítomnost methylsulfonylmethanu a polyfenolů z kurkumovníku zajišťuje protizánětlivý a antioxidační účinek. Doplnění selenu v organické vazbě, vitamínu C a E dává jistotu přítomnosti dostatečného množství těchto látek s významnou funkcí v metabolismu pojivové tkáně. Přípravek se podává po úrazech, při zánětech kloubů a svalů, při bolestech velkých kloubů a páteře, při nadměrném zatěžování pohybového aparátu (sportující psi nebo psi s nadváhou), při opotřebování pohybového systému věkem, u zvířat s vrozenými odchylkami ve vývoji kloubů.

Způsob použití

Roboran Chondro 6 je vhodné podávat minimálně po dobu 2 měsíců. Při těžkém poškození pohybového aparátu a u starých psů je vhodné kontinuální podávání. Tablety se podávají denně dle doporučeného dávkování přímo do tlamy, kde unikátní technologie zajišťuje minimální lepivost tablety. V přípravcích nejsou použita syntetická zchutňovadla. Tablety obsahují přírodní extrakty z mořských živočichů s rybí vůní, psi jej velmi dobře přijímají přímo z ruky jako pamlsek.

Hmotnost psa... iniciační dávka / udržovací dávka:

  • 1–5 kg... 1 tableta / ½ tablety
  • 5–10 kg... 1,5 tablety / 1 tableta
  • 10–25 kg... 2,5 tablety / 1,5 tablety
  • 25–45 kg... 3–3,5 tablety / 2 tablety
  • 45 a více kg... 5 tablet / 2–3 tablety

Cena

Zde se můžete podívat na ceny Kurkumin tablety.

Zdroj: Kurkumin
Zveřejněno dne: 30.4.2015

Blechy na člověku

Blecha psí

Blecha psí (Ctenocephalides canis) je druh blechy, která žije jako vnější parazit na široké škále savců, především však na domestikovaných psech a kočkách. Je blízce příbuzná bleše kočičí (Ctenophalides felis), která může žít na širokém okruhu zvířat a je více rozšířená.

Psí blecha je problematičtější, neboť může přenášet tasemnici psí (Dipylidium caninum). Blecha psí se obvykle živí krví psů a koček, občas pokouše i člověka. Může žít bez potravy mnoho měsíců, ale samičky potřebují konzumovat krev, aby mohly vytvářet vajíčka. Každá samice může umístit do srsti svého hostitele až 4 000 vajíček. Vajíčka procházejí při vývoji čtyřmi cykly: embryo, larva, kukla a dospělý jedinec. Celý životní cyklus od vajíčka po dospělého jedince trvá od dvou do tří týdnů v závislosti na okolní teplotě. Při nízkých teplotách může trvat i déle.

Prevence a zvládnutí zablešení je vícekrokový proces. Prevence při zablešení může být občas obtížná, ale je dost efektivních cest, jak dosáhnout toho, aby nedošlo znovu k zablešení psa. Zvládnutí zablešení však neznamená jenom zničení blech ve všech vývojových stadiích na psovi, ale i jejich odstranění z prostředí, kde pes žije. Blechy jdou nejlépe odstranit speciálními produkty určenými k odblešení, které se dají koupit. Každá samička blechy s oblibou klade vajíčka v prostředí, ve kterém žijí domácí mazlíčci. Potom efektivní likvidace spočívá v odblešení vnitřního i vnějšího prostředí a všech mazlíčků.

Odblešení vnitřního vybavení se většinou provádí mechanickým zničením. Toto může být uskutečněno prostřednictvím vysání, obzvláště na místech, kde se blechy obvykle nacházejí (například závěsy, psí pelíšky a prostory pod nábytkem). Vysavačem lze zlikvidovat přibližně 50 % blech. Po vysávání se doporučuje použít speciální přípravek proti blechám k usmrcení zbylých blech a k zabránění vývoji z vajíček. Dostupné produkty zahrnují prášek do koberce, spreje a rozprašovače, které obsahují insekticidy a růstové regulátory. Speciální péči je potřeba věnovat psímu pelíšku, který by měl být prán každý týden. Odblešení by potom mělo být provedenu souběžně ve vozidlech, garážích a všech dalších místech, kde je známo, že pes trávil svůj čas. Prevence zablešení musí zahrnovat odstranění blech ze dvora nebo chovatelské stanice. Dvě místa, kde s největší pravděpodobností budou blechy, jsou psí boudy a terasy či verandy, kde mohou psi odpočívat. Blechy se také mohou na psy přenést od divokých zvířat (například veverky). Je doporučováno odpudit tato zvířata od sídla lidí a hlavně je nekrmit.

Odblešení je snazší díky antiparazitickým produktům, jako jsou obojky, spreje, dipy, prášky, šampóny, a dokonce i injekce. Blechy lze snadno zabít nebo paralyzovat v závislosti na účinné látce. Je velmi důležité vydržet s opatřeními proti blechám tak dlouho, jak je to jen možné, neboť životní cyklus blech se může prodloužit až na šest měsíců, a ačkoliv bylo odblešení úspěšné, tak se blechy v různých vývojových stadiích stále vyskytují kolem domu.

Zdroj: Blechy na člověku
Zveřejněno dne: 23.10.2016

Wurm-Ex příbalový leták

Červi v mozku

Larvy toxocary – škrkavky kočičí a psí – se často dostanou do mozku. Je to frekventovaná nákaza, protože mnoho lidí chová kočky nebo psy, a dítě se tak často nakazí na pískovišti, dospělí na zahrádce, vajíčka ale můžeme polknout i s neomytou zeleninou. Trus (ale i jejich moč a sliny) všech štěňat je v prvních měsících infekční. Vajíčka mohou být přilepena na srsti. Postupným odčervováním se zamořenost toxocarou u dospělých psů snižuje. Toxocara projde placentou feny, u koťat se předpokládá přenos sáním mateřského mléka. Vajíčka jsou venku odolná, v hlíně nebo písku vydrží až dva roky. Vzhledem k tomu, že je to nákaza, která se v nás nemnoží, při troše trpělivosti je možné se po čase toxocary zbavit. Majitelé zvířat musí své miláčky odčervovat souběžně se svou léčbou, aby nedocházelo k reinfekcím, a dodržovat hygienu při kontaktu se zvířetem.

Zdroj: Wurm-Ex příbalový leták
Zveřejněno dne: 9.11.2015

Blechy na člověku

Jak poznat blechy

Rozsáhlejší zablešení zjistíme snadno: srstí psa nebo kočky se čile prohánějí blechy. Tato situace nastává častěji u psů chovaných mimo dům (na dvorku), ale může jí být zaskočen i majitel psa chovaného v bytě, nebo kočky, která je běžně vypouštěna ven. Při menším zablešení ale jednotlivé blechy mohou naší pozornosti uniknout. Pokud blechu nevidíme, neznamená to, že ji pes nemá. Jestliže uvidíme na srsti drobné černé tečky, přilepené na chlupy, nejde o špínu, ale s největší pravděpodobností o bleší výkaly z vysáté krve.

O jejich pravosti se přesvědčíme snadno: několik těchto teček dáme na bílý papír a kápneme na ně trošku vody. Jde-li o bleší trus, brzy se ve vodě rozpustí a my uvidíme, jak se kapka vody barví do červena. Výskyt blech je tak úspěšně potvrzen.

Na rozdíl od psa má kočka hustější srst, takže se blecha u ní hledá hůř. Také trus blech se objeví až tehdy, když je blech více. Kočka je čistotnější a tohoto indikátoru blech se zbaví rychleji než pes. Jedna z možností je kočku postavit na tmavou podložku a pročesávat jí srst. Jestliže na podložku padají malinké bílé tečky, nejde pravděpodobně o lupy, ale o vajíčka blech. Nejlepším potvrzením pak je diagnostika léčbou. Podejte kočce přípravek proti blechám a pak ji dejte na několik hodin například do suché vany nebo na jinou výraznou podložku, ze které kočka neuteče (přepravka na kočky pokrytá bílým papírem). Možná budete zaskočeni, že se pod kočkou oproti vašemu očekávání nachází vyšší počet uhynulých blech. Na bílém podkladě je uvidíte opravdu snadno.

A jak je to s onou proslulou větou „To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou.“? Pokud jsou to skutečně psí blechy a mají možnost si vybrat, pak dospělí jedinci dají přednost psu. Pokud ale nemají jiný zdroj potravy, mohou si (spíše výjimečně) vybrat i člověka. Je to ale individuální, různí lidé mohou mít mírně odlišné složení krve, a proto mají pro tento a podobný hmyz různou přitažlivost, takže někdo je tímto problémem obtěžován víc, někdo méně.

Jak vypadá blecha.

Zdroj: Blechy na člověku
Zveřejněno dne: 23.10.2016

Alavis Celadrin

Použití pro psy

Alavis Celadrin je moderní přípravek na podporu normálních funkcí pohybového aparátu u psů a koček.

Výhody podávání přípravku Alavis Celadrin 500 mg:

  • jde o přírodní ingredience s klinicky ověřeným účinkem pro snížení bolesti kloubů a zlepšení jejich pohyblivosti
  • je velmi bezpečný
  • je velice snadno vstřebatelný
  • má rychlý nástup účinku
  • je vhodnou alternativou léků proti bolesti a zánětu (nesteroidních antirevmatik)
Doporučení:
  • pro psa a kočku s osteoartrózou
  • při bolestech zad (vertebrogenní algický syndrom)
  • při namožení či zánětu vazů a šlach (tendinitis, tendovaginitis, burzitis)
  • při bolestech svalů po úrazech a dalších zraněních pohybového aparátu
  • potlačení bolesti kloubů, vazů a šlach
  • potlačení zánětu
  • pro zlepšení pohyblivosti kloubů a odstranění jejich ztuhlosti
  • pro zpomalení destrukce kloubů

Cena a prodej

Zjistit cenu i nakoupit Alavis Celadrin pro psi a kočky je možné v tomto ověřeném obchodě: Alavis Celadrin pro psa a kočku.

Obsah

Celadrin 500 mg

Pomocné látky

Stearan hořečnatý

Dávkování

Kapsle se podávají denně dle doporučeného dávkování přímo do tlamy zvířete, s kouskem potravy či přímo do krmiva. Kapsle je možné rozdělat a na krmivo nasypat nebo k němu přimíchat.

Délka užívání

Není časově omezena. Při dlouhodobém podávání nebyly zaznamenány žádné závažné vedlejší účinky.

Dávkovací schéma

Hmotnost psa, kočky denní dávka

Malá plemena psů a kočky = 1–5 kg 1 kapsle

Malá plemena psů a kočky = 5–15 kg 2 kapsle

Střední plemena psů = 15–45 kg 3 kapsle

Velká plemena psů = 45 a více kg 4 kapsle

Upozornění

Dávkování je možné dle klinických obtíží individuálně zvýšit až na dvojnásobek.

Velikost balení

60 kapslí

Výrobce

Patron ca, s.r.o., Na Sychrově 6, 101 00 Praha 10, Česká republika, divize Partners Inc., 1st. Canadian Place, M5X 1B5 Ontario, Kanada

Veterinární přípravek je schválen ÚSKVBL pod číslem 029–12/C.

Zdroj: Alavis Celadrin
Zveřejněno dne: 21.4.2017

Blechy na člověku

Blecha kočičí

Blecha kočičí (Ctenocephalides felis) je parazitem zejména koček a psů, ale byla nalezena i na ovcích, telatech, kozách, hlodavcích, králících a také na člověku. Je rozšířena po celém světě čili kosmopolitně. Samička denně snese 20–50 vajíček. Vajíčka jsou hladká, neudrží se na těle hostitele a spadnou někam, kde se z nich za jeden až deset dní vylíhnou larvy. Larvy se živí biologickým materiálem v prostředí včetně výkalů dospělých blech, zakuklí se a z kukly se líhne dospělý jedinec. To, že většina vývojových stadií blechy (vajíčka, larvy, kukly) žije mimo hostitele, je jedním z problémů při boji proti blechám. Vajíčka, larvy i kukly jsou většinou odolné vůči nepříznivým podmínkám, přičemž larvy jsou méně odolné proti vyschnutí než vajíčka. Kokon (zámotek) slouží larvám jako ochrana před predátory (například mravenci). Dospělá blecha již parazituje na svém hostiteli, živí se krví, ale využije jen malou část, většinu krve vyloučí s výkaly, které jsou po rozmáčknutí typicky červené. Pouze dospělá blecha je schopná reprodukce, jen v tomto stadiu můžeme rozlišit samičku a samečka. Délka vývoje závisí na vnějších podmínkách, v létě vývoj trvá 4–5 týdnů, v zimě déle.

Dospělá blecha je zbarvena červenohnědě, někdy černě, larva je bílá se zřetelnou hnědou hlavou. Dospělec je velký 1–3 mm a má silné zadní nohy, které slouží ke skákání a běhu; beznohá larva měří okolo 0,5 mm. Velké skoky umožňuje bleše mimo jiné látka resilin, avšak před dalším skokem musí blecha určitou dobu počkat, než se látka doplní. Dospělec žije čtyři až pětadvacet dní. Dříve, než se larva promění v dospělce, musí projít stadiem kukly. Vlákno kokonu (zámotku) je lepkavé a lehce se na něj nalepují různé nečistoty, které chrání kuklu před vysycháním a také slouží jako maskování. Od podobné blechy psí lze blechu kočičí odlišit mikroskopicky – v krajině čelního štítku má plošší hlavu a má delší první zub v lícním hřebenu.

Blecha kočičí je parazit, který může hostiteli způsobit více různých nepříjemností, může být přenašečem chorob, může hostitele celkově oslabit a podobně. Bleší sliny obsahují látky, které zabraňují srážení krve, díky tomu se může blecha dostatečně nasytit. Látky však vyvolávají alergickou reakci hostitele, hostitel má tendenci se škrábat a může si způsobit hnisání či ekzémy. Dále mohou blechy přenést na svého hostitele tasemnici psí. Vzhledem k tomu, že se blechy živí krví, mohou být nebezpečné pro malá nebo křehká zvířata – mohou způsobit chudokrevnost štěňat, koťat či dospělých zvířat malých plemen, která mohou následkem anémie i uhynout. Vzácněji blechy přenášejí tyfus a mor myší.

Mezi nejběžnější prostředky proti blechám patří spreje, šampóny, tablety a speciální obojky. Souběžně je nutné uklidit celou domácnost – vyklepat a vyluxovat pelíšky, deky, čalounění (sáček neponechávat ve vysavači!). Prostředky proti blechám můžeme rozdělit do dvou skupin: adulticidy hubí dospělé jedince, zatímco růstové regulátory zabraňují vývoji vajíček. Oba typy prostředků mají své výhody i nevýhody. V prvním případě musí dojít k přímému kontaktu hubicí látky s blechou, takže je nutné kromě zvířete ošetřit i domácnost. Nevýhodou růstových regulátorů je, že nezabrání usazení blechy na kočce či psu; ovšem jakmile blecha začne sát krev, nasaje látky zabraňující vývoji vajíček, která naklade. Optimálním řešením je proto kombinovat oba typy prostředků.

Zdroj: Blechy na člověku
Zveřejněno dne: 23.10.2016

Vyrážka na obličeji

Rozdíl od vyrážky

Neexistuje žádný lék, který by po ekzému citlivou pokožku mohl úplně vyléčit. Existuje mnoho přírodních způsobů, které mohou pomoci vyčistit kůži a zvýšit odolnost proti ekzému, snížit reakci podrážděné kůže na minimum. Mezi takové vhodné přírodní způsoby rozhodně patří aplikace bylinných produktů, a to jak pro vnější použití určené ke zklidnění kůže, tak pro posílení obranyschopnosti organismu.

Přestože ekzémy mají velmi podobné příznaky, existuje několik typů ekzémů.

Dráždivý kontaktní ekzém: Kůže může být nepříznivě ovlivněna opakovaným odstraňováním své přirozené mastnoty častým mytím a sušením, zimou a větrem nebo extrémně suchými podmínkami, ve kterých povrch kůže praská, dále chemickými prostředky od průmyslových olejů po mýdla používaná v domácnostech. Ekzém se často zhoršuje v zimě. Po ekzému zůstává kůže citlivá i několik let, proto může i malé poškození způsobit hodně silnou reakci.

Alergický kontaktní ekzém: Reakce se objevuje po kontaktu s látkou vyvolávající alergii. Snadněji vyvolávají reakci základní kovy, jako je například nikl. Mezi další látky vyvolávající tento typ ekzému patří náplasti, kosmetika, rostliny, guma, lepidla a barvy. Zajímavostí je, že vyvolání citlivosti může trvat měsíce nebo i roky.

Atopický ekzém: Postižení mají dědičné sklony k alergické reakci, jsou více zranitelní ekzémy, astmatem a sennou rýmou. Je velmi složité identifikovat příčinu, nejčastěji to však bývá prach v domácnosti, pyl a kočičí nebo psí srst. Vyrážka se obvykle objevuje nejdříve na kůži hlavy, na tvářích, může se rozšiřovat na krk, ruce, paže, přední část nohou a někdy i na hrudník a záda. U batolat a starších dětí se ekzém obvykle objevuje na zápěstích, pod loktem, pod koleny a na stehnech.

Seborhoický ekzém: Dětský seborhoický ekzém jsou silná, hnědozelená, mastná místa na dětské hlavičce, často také na čele. Později se objevuje rozpraskaná kůže, často s červeným okrajem na hlavičce, za ušima, na očních víčkách, v podpaždí, někdy také na hrudníku. Seborhoický ekzém není dědičný. Seborhoický ekzém dospělých se projevuje jako červená, svědící místa na obličeji, zejména na nose a obočí, na hrudníku, zádech, krku, v podpaždí nebo na hlavě.

Diskoidní ekzém: Diskoidní ekzém je charakteristický červenými svědícími mokvavými skvrnami ve tvaru mince. Skvrny se velmi snadno infikují.

Neurodermatitis: Neurodermatitida je způsobena nervózním škrábáním a třením kůže a objevuje se na krku, tváři nebo na rukou u lidí, kteří jsou unavení.

Ekzém citlivý na světlo: Ekzém citlivý na světlo se projevuje jako alergická reakce na sluníčko. Objevuje se na místech, která jsou vystavena slunci, jako obličej, krk, ruce a ramena. Velmi často k němu dochází při spálení kůže.

Zde můžete vidět, jak vypadá ekzém na obličeji.

Zdroj: Vyrážka na obličeji
Zveřejněno dne: 17.10.2016

Blechy na člověku

Blecha obecná

Blecha obecná neboli lidská (Pulex irritans) byla v Česku i v Evropě od 14. do 19. století nejrozšířenějším a nejtypičtějším lidským parazitem. Nyní je více rozšířeným druhem blecha psí či blecha kočičí, které ale také mohou napadat člověka. Blechy jsou významnými ektoparazitickými přenašeči nemocí.

Blecha obecná je rozšířena téměř po celé zeměkouli, výjimku tvoří jen několik oblastí tropických pralesů. Četnost výskytu klesá spolu se zvyšující se životní úrovní. Předpokládá se, že není původním cizopasníkem člověka, ale psovitých šelem, na kterých se i dnes hojně vyskytuje. Na člověka se pravděpodobně přenesla právě při domestikaci psa.

Blechy nebývají vysoce hostitelský specifické. Napadají teplokrevné živočichy a snadno se mezidruhově přenášejí. Blechu obecnou nejčastěji v domácnosti najdeme u člověka, psa, kočky či prasete a ve volné přírodě například u tchoře, kuny, jezevce nebo lišky, ale i některých hlodavců.

Blecha obecná je bezkřídlý hmyz hnědé až černé barvy (přesné zbarvení závisí na složení potravy), ze stran je zploštělá a tvořena články, které se směrem ke koncové části těla zvětšují a překrývají. Články jsou sklerotizované a porostlé brvami, které také směřují k zádi a tím usnadňují pohyb srstí hostitele. Záď je složena z 10 článků, z nichž 3 poslední slouží k rozmnožování. Blecha má tři páry nohou, dva páry (zadní a střední) jsou skákavé. Blechy dokážou vyvinout dostatečnou sílu pro velmi dlouhé skoky, což je způsobeno dobře vyvinutými stehny a kyčlemi a zároveň speciálními strukturami uvnitř nohy (resilin). Jsou velké od 2 do 8 mm a dovedou skočit do vzdálenosti asi 35 cm při výšce skoku 20 cm. Na chodidlech se nachází 2 drápy, které slouží k přidržování se na hostiteli. Oči blechy jsou málo vyvinuté a reagují spíše jen na intenzitu světelných podnětů. Na hlavě se dále nachází kyjovitá tykadla a bodavě-sací ústní ústrojí. To je tvořeno bodcem, který je vybaven žlábkem, a za pomoci maxill jím blecha saje krev. Dále můžeme na hlavě najít pysková a čelistní makadla, která mají bodec ochraňovat. Blecha dokáže vypít až 15x větší množství krve, než je její velikost. Od jiných druhů blech se blecha obecná odlišuje absencí ktenidií (ctenidium) na hlavě a chybějícím hřebenem na hlavě a předhrudí.

Blechy mají oddělené pohlaví. Pohlavní ústrojí samiček je tvořeno vaječníky – soustava trubiček a vejcovodů, které ústí do dělohy. Pohlavní ústrojí samečků je tvořeno párem varlat a chámovodovou schránkou s phallusem. Ten je velmi důležitý při klasifikaci druhů blech. Samička se se samečkem najde díky čichu, páří se v srsti hostitele. Blechy procházejí dokonalou metamorfózou. Oplodněná samička klade vajíčka v srsti hostitele, ta po několika hodinách oschnou a opadnou (dokážou se tak dobře šířit). Vylíhnou se z nich larvy, které mají kousací ústrojí a živí se organickými zbytky (kůže a podobně) či výkaly dospělců, které obsahují poměrně velké množství nestrávených zbytků krve. Larvy se třikrát svlékají a po několika dnech se přemění v kokon s kuklou. Z kokonu se po různě dlouhé době líhnou dospělci.

Při kousnutí se z blechy do hostitele dostávají takzvané hapteny, což jsou částečné antigeny, které dokážou vyvolat imunitní odpověď organismu. Při zablešení dochází k dlouhodobému přísunu těchto látek do těla hostitele, u kterého se může objevit přecitlivělost a následně i zdravotní problémy. Tento jev je častý u psů a objevuje se přibližně měsíce až roky po napadení blechami. Při nabodnutí kapiláry vpouští blecha trochu slin dovnitř těla hostitele a spolu s tím se můžou z jejich ústního ústrojí přenášet i potenciální patogeny. Dále může napadený pozorovat svědivé červené fleky podobné štípnutí komára, které ale do několika málo dnů mizí. Problém může způsobit až nadměrné škrábání místa vpichu, kde se v důsledku toho vytvoří infekční zánět.

Blecha obecná spolu s blechou morovou (Xenopsylla cheopis) byla – a v některých částech světa stále je – přenašečem moru. Jde o mor dýmějový, septikémický či plicní, které stály za epidemií nazývanou černá smrt. Ta se ve 14. století rozšířila z Asie (východního Kazachstánu) přes Čínu až do Evropy. Člověk se mohl tímto morem nakazit po kontaktu s blechami, které se vyskytovaly především na krysách (ty jsou zdrojem nákazy). V trávicím ústrojí nakažené blechy žijí bakterie Yersinia pestis, které způsobují vlastní onemocnění. Tyto bakterie se uvnitř blechy namnoží a zablokují žaludek. Důsledkem toho je neutišitelný hlad blechy, která stále saje krev a bakterie tak mohou proudit do svého nového hostitele. Plicní mor se šířil také kapénkovou infekcí.

V případě výskytu je nutné zamořené prostory ošetřit insekticidem na lezoucí hmyz, zásah je nutné opakovat po čtyřech až šesti týdnech, aby byly zlikvidovány i blechy, které se vylíhnou z nakladených vajíček.

Zdroj: Blechy na člověku
Zveřejněno dne: 23.10.2016


SiteMAP