Téma: 

pochva

Ženské pohlavní orgány

Pochva

Ženská pochva je elastická trubice ze svalů, dlouhá 7–8 cm, přičemž přední stěna je o 2 cm kratší než zadní, a průměr je kolísavý asi 3–5 cm. Spojuje vulvu na vnějšku s děložním hrdlem uvnitř. Končí klenbou poševní. Děložní hrdlo ční do pochvy shora. Když žena stojí vzpřímeně, pochva směřuje nahoru dozadu. S dělohou svírá úhel asi 45°. Poševní vchod je na zadním konci vulvy, za ústím močové trubice. Nad pochvou je stydký pahorek. Poševní sliznice je silná 3–4 mm a má narůžovělou barvu, která však mění odstín v závislosti na fyziologických změnách; při menstruaci se mění na tmavě růžovou až červenou a při těhotenství na fialovou.

Pojem „vagina“ se často používá pro vulvu, ale tento název je nepřesný, protože vagina jen ústí ve vulvě. Délka, šířka a tvar pochvy se mohou měnit. Normálně je pochva uzavřená, její stěny se dotýkají. Při pohlavním styku se dokáže prodloužit a rozšířit, a to dvakrát až třikrát. Nejvíce se rozšíří při porodu, a to až tak, aby jí mohla projít hlavička novorozeněte. Lubrikaci (zvlhčení) pochvy, k níž dochází při sexuálním vzrušení a jež výrazně usnadňuje frikční pohyby, zajišťují Bartholiniho žlázy uložené nedaleko poševního vchodu a děložního hrdla. Samotné stěny pochvy žlázy neobsahují, ale hlen skrz ně prostupuje. Hlen může být bílý nebo žlutý, řídký nebo hustý.

V pochvě pohlavně dospělé ženy je kyselé prostředí, které ji chrání před infekcí. V pochvě se však nachází nesterilní prostředí, takže snaha o přehnanou, nebo dokonce sterilní péči je zbytečná až škodlivá. Většinou je lépe (pro prevenci i léčbu) podpořit zdravou rovnováhu poševní flóry (například podporou laktobacilů) než usilovat o její celkové potlačení.

Součástí pochvy jsou žlázy nutné k její správné funkci:

  • Bartholiniho žláza – nachází se po levé a pravé straně pod poševním vchodem;
  • Skeneho žlázy – jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice; ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.
Funkce pochvy:
  • při pohlavním styku přijímá samčí penis (může dojít k oplodnění);
  • rodí se skrz ni (v případě přirozeného porodu);
  • poskytuje kanál pro odtok menstruační krve.

Pochva v pubertě

Před prvním pohlavním stykem je pochva panny chráněna panenskou blánou neboli hymenem.

Pochva po porodu

Při porodu se pochvou dostává z dělohy na svět dítě. Protože je hlavička dítěte při porodu již velmi velká, představuje porod pro pochvu výjimečnou zátěž. Právě proto se používá nástřih hráze. Pochva většiny žen porod přestane bez většího poškození a vrátí se po něm téměř do původního stavu.

Zdroj: Ženské pohlavní orgány
Zveřejněno dne: 15.2.2017

Diskuze: macmiror

Dobry den chtela bych se zeptat ve stredu jsem bila u lekare opet se mi asi vratil zanet mocaku jelikos jsem chodila casto na zachod a bolelo me v pravem podbrisku a paleni v pochve doktor mi nasadil macmiror tablety po osmi hodinach chci se zeptat jak dlouho trva nez prasky zaberou beru je od patku podbrisku uz me neboli ani nepali pochva ale na zachod hodim porad casto a zacli me bolet i zada Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Macmiror
Odesláno dne: 20.12.2015 uživatelem jitka

Ženské pohlavní orgány

Reprodukční systém ženy

Reprodukční systém ženy patří do rozmnožovací soustavy, což je soustava orgánů, která slouží k rozmnožování. Jejím úkolem je zajištění vzniku pohlavních buněk (gamet) a přenosu jejich dědičné informace na potomky. Zpravidla rozlišujeme samičí rozmnožovací soustavu a samčí rozmnožovací soustavu, což je anatomie ženského těla v podobě ženských pohlavních orgánů.

Ženskou pohlavní soustavou se zabývá medicínský obor zvaný gynekologie. Ženské pohlavní orgány se dle místa uložení dělí na zevní a vnitřní.

Anatomie ženských orgánů:

  • vnitřní ženské pohlavní ústrojí (organa genitalia feminina interna): vaječník (ovarium) – párová pohlavní žláza, Skeneho žlázy, Bartholiniho žláza
  • vývodné cesty pohlavní: vejcovod (tuba uterina), děloha (uterus), děložní hrdlo, pochva (vagina)
  • vnější ženské pohlavní ústrojí (organa genitalia feminina externa) / zevní pohlavní orgány: vulva, malé pysky (labia minora), velké pysky (labia majora), poštěváček (clitoris)

Zdroj: Ženské pohlavní orgány
Zveřejněno dne: 15.2.2017

Genitální bradavice

Popis genitálních bradavic

Genitální bradavice je výrůstek na kůži bílé nebo tělové barvy (i tmavší pigmentace). Má tvar vyššího pupínku různé velikosti. Někdy se však rozrůstá v květákovitě vypadající útvar. Genitální bradavice mohou být ojedinělé i vícečetné. Jak už samotný název napovídá, jejich výskyt se týká především oblasti genitálu. U žen je to vnější část rodidel, poševní vchod i pochva, někdy vyrostou i na děložním čípku. U mužů je nejčastější výskyt na penisu a skrótu (šourku). Ojediněle se bradavičky objeví i kolem anu (vyústění konečníku), na perineu (hrázi) či v tříslech. Pokud se projeví infekce papilomavirem, bývá to většinou výsevem bradaviček. Může se však projevit i změnou sliznice na děložním čípku a dát tak základ ke vzniku děložního karcinomu (rakoviny). Z tohoto důvodu se zvýšený výskyt a přenos papilomaviru HPV považuje za alarmující.

Zdroj: Genitální bradavice
Zveřejněno dne: 20.10.2013

Kandidóza

Příznaky kandidózy

Kandidóza se může projevit snad kdekoliv na těle. Na povrchu těla však bývá registrována častěji. Projevy, u kterých bývá často hledána neúspěšně jejich příčina (na kandidózu se při hledání diagnózy často zapomíná), jsou bolesti hlavy a kloubů, alergie, chronické záněty, únava, deprese, bolesti nervů.

  • Na kůži se projevy kandidózy objevují především v kožních záhybech (za ušima, ústní koutky, podpaží, pod prsy, v oblasti třísel, na vnějších pohlavních orgánech). K projevům patří svědění, pálení, zarudnutí, ekzémy, tvorby puchýřků.
  • Nehty postižené kandidózou jsou typické pro cukrářky. Nehty získávají takovou barvu, jako má jejich přečnívající konec (bělavá, žlutavá), zespodu se stávají drolivé, jsou lámavější, může docházet k jejich uvolnění z lůžka.

Z trávicí soustavy bývají nejčastěji postiženy:

  • Dutina ústní – často dochází k tvorbě aft, jazyk má bílý povlak, z úst vychází zápach (který však pochází spíše ze žaludku), nepříjemná chuť v ústech, podle bílého povlaku v dutině ústní je tato nemoc nazývána také moučnivka.
  • Jícen, žaludek, střevo – říhání, potíže při polykání, nadýmání, střídání průjmu a zácpy, svědění či pálení konečníku, nevolnost.
  • Pohlavní orgány (pochva, děloha) – projevy kandidózy na pohlavních orgánech jsou velmi nepříjemné, ale bohužel velmi časté především u žen. Typické je svědění, tvarohovité výtoky, opakované záněty pochvy či dělohy jako následek kandidózy. U mužů se příznaky kandidózy (začervenalý penis, pálení předkožky, bolesti varlat) objevují později, často jsou jejich pohlavní orgány projevů kandidózy ušetřeny.
  • Močové cesty – obzvlášť u žen jsou časté opakované záněty močového měchýře při onemocnění kandidózou (napadeny mohou být také ledviny, močovody či močová trubice).
  • Vlasy – křehké suché vlasy (pokožka hlavy suchá, či naopak mastná), tvorba lupů, padání vlasů, nadměrné maštění vlasů.
  • Dýchací soustava – kandidózou mohou být postiženy všechny její části.
  • Lymfatická soustava – kandida může v horších případech vycestovat ze střev pomocí GALT (se střevem sdruženou lymfatickou tkání) do lymfatického systému; může tedy zasáhnout i lymfatické uzliny, což se projeví jejich zduřením.
  • Psychika – kandida může proniknout i k nervové soustavě; následkem bývají deprese, únava, poruchy koncentrace, zmatenost, nespavost.

Zdroj: Kandidóza
Zveřejněno dne: 20.10.2013

Ženské pohlavní orgány

Následky po odstranění dělohy

Žena má po operaci dočasně ztížený odchod moči, dočasně se rovněž zhorší průchodnost střev, operační rána může otéct, v případě větších krevních ztrát se podává infuze.

Při operaci, která byla prováděna vaginální cestou, se musí asi měsíc po operaci dodržovat zvýšená hygiena. Dva až tři měsíce po operaci by žena neměla zvedat těžká břemena. Absence pohlavního styku by měla trvat 4–6 týdnů po operaci. V případě odstranění vaječníků se doporučuje hormonální substituce.

Pokud žena podstoupila jednoduchou hysterektomii, to znamená, že jí byla chirurgicky odstraněna pouze děloha, už nikdy nebude menstruovat a nemůže otěhotnět. Její hormonální stav je beze změny – hormonální funkce vaječníků nejsou operací narušeny a budou postupně vyhasínat, tak jako v případě, že by žena operována nebyla. Pohlavní život není operací ovlivněn.

Pokud proběhla hysterektomie totální, tedy odnětí dělohy i vaječníků, žena také nemenstruuje a nemůže otěhotnět. Vyoperování vaječníků však způsobí náhlý pokles ženských pohlavních hormonů, což má za následek (zejména u mladších žen, kde byly vaječníky ještě plně funkční) nástup přechodových příznaků jako návaly horka, pocení, bušení srdce, bolesti hlavy, poruchy spánku, změny nálady a jiné. Proto se (pokud není kontraindikace) co nejdříve nasazuje takzvaná hormonální substituční léčba.

Samotné odstranění dělohy nemá vliv na pohlavní styk. Je ukončena možnost mít děti a menstruaci. Děložní hrdlo nemá žádnou funkci při pohlavním styku. Pochva je po hysterektomii dostatečně dlouhá a její směr je nezměněn. Hlavní místa, která jsou zodpovědná za vnímání pohlavního styku, jsou klitoris, poševní stěny a svaly pánevního dna. Při provedení hysterektomie nejsou tyto struktury narušeny.

Pokud jsou při operaci odstraněny i vaječníky, žena ztrácí touhu po pohlavním styku a snižují se lubrikační vlastnosti pochvy. Při léčbě pohlavními hormony se tento stav upravuje.

A jak dlouho trvá operace odstranění dělohy? To záleží na typu operace, viz výše. U této diagnózy je možné využít lázeňskou léčbu. Můžete tedy po operaci dělohy požádat lékaře o lázně, a to do dvou let po ukončení léčby, přičemž by zde měl být nárok na tři týdny komplexní lázeňské péče – ubytování i lázeňské procedury by měla hradit zdravotní pojišťovna. Návrh na ni musí napsat váš praktický lékař – vesměs na základě doporučení ošetřujícího lékaře (gynekologa). Již v návrhu se uvádí lázně, které preferujete, i lázně náhradní, a to, zda požadujete jednolůžkový pokoj. Návrh na lázeňskou péči schvaluje revizní lékař, na to má pojišťovna maximálně 30 dnů od podání návrhu, pak od ní dostanete zprávu, kterým lázním byl návrh postoupen. Do lázní se nastupuje nejpozději tři měsíce od podání návrhu. Vhodné jsou Františkovy Lázně.

Zdroj: Ženské pohlavní orgány
Zveřejněno dne: 15.2.2017

Ženské pohlavní orgány

Odstranění dělohy

Hysterektomie je chirurgické odstranění dělohy. Při hysterektomii se často odstraňuje i děložní čípek, vaječníky, vejcovody a okolní struktury. Žena po hysterektomii nemá menstruaci a nemůže otěhotnět.

Hysterektomie je chirurgický zákrok, který s sebou nese určitý přínos, ale i rizika. Má vliv zejména na hormonální rovnováhu, proto se tento zákrok indikuje jako poslední možnost.

Důvody odstranění:

  • tvorba nezhoubných nádorů – myomů, které nelze odstranit jednotlivě (myomy nejčastěji způsobují silné, nepravidelné krvácení, které nereaguje na léčbu);
  • onemocnění děložní sliznice, například polypy, přednádorové změny, počáteční stadia rakoviny;
  • zhoubný nádor dělohy nebo těla dělohy;
  • změny na děložním čípku (takzvaná dysplazie) a časná stadia rakoviny děložního čípku;
  • endometrióza, při níž se částečky endometria nacházejí mimo dutinu děložní; lokalizace těchto částeček nemusí být omezena jen na oblast pánve ženy, ale může se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli;
  • adenomyóza – stav, kdy povrchová výstelka dutiny děložní roste do svaloviny dělohy (více informací k této problematice najdete v článku Adenomyóza);
  • poranění dělohy;
  • závažné komplikace v porodnictví (například neutišitelné krvácení po porodu, prasknutí dělohy, vrostlá placenta);
  • chronická pánevní bolest;
  • vaginální krvácení (při krvácení je důležité zjistit příčinu vaginálního krvácení, jednou z nich může být rakovina);
  • srůsty v dutině břišní.

Typy hysterektomie:

  • radikální hysterektomie – při této operaci se odstraní celá děloha, děložní čípek, pochva a závěsný aparát dělohy. Radikální hysterektomie se nejčastěji provádí kvůli rakovině. Obvykle se odstraňují i vaječníky a vejcovody.
  • celková hysterektomie – úplné odstranění dělohy a čípku. Vaječníky nemusí být odstraněny.
  • subtotální hysterektomie – odstraní se děloha, ale krček se ponechává.

Prolaps dělohy je to stav, kdy se děloha propadne do pochvy. Prolaps dělohy vede k močovým a střevním potížím.

Hysterektomie se provádí několika způsoby. Nejstarší technikou je abdominální (břišní) hysterektomie. K dalším technikám patří vaginální nebo laparoskopická hysterektomie.

Abdominální hysterektomie

Do břišní dutiny se přistupuje pomocí klasického (obvykle příčného) řezu v podbřišku. Operace je rutinní, kratší a méně náročná na techniku. Nevýhodou je pak nápadná, několik centimetrů dlouhá jizva, obvykle nešťastně umístěná nad hranicí pubického ochlupení. Také doba hojení je oproti modernějším metodám delší. Tato technika však umožňuje lékařům lepší přístup k reprodukčním orgánům a obvykle se provádí při radikální hysterektomii. Rekonvalescence po odstranění dělohy a vaječníků je přibližně 4–6 týdnů.

Vaginální hysterektomie

Vaginální hysterektomie používá přístup přes pochvu. Výhodou je naprostá absence viditelných jizev. Nevýhodou nutnost dostatečně prostorné pochvy (ideální, pokud měla pacientka děti). Operace má méně komplikací, žena po operaci stráví kratší dobu v nemocnici a rána se hojí rychleji než při abdominální hysterektomii. Operace se nejčastěji provádí při prolapsu dělohy, malé děloze nebo při změnách na děložním čípku.

Laparoskopická hysterektomie

Do břišní dutiny se přistupuje pouze malým řezem u pupku a dvěma pomocnými na podbřišku. Výsledné jizvy jsou poměrně nenápadné. Nevýhodou je náročnější a delší zákrok. Laparoskopie je vlastně pohled do dutiny břišní, kdy se dutina nafoukne oxidem uhličitým, aby se oddálila břišní stěna od břišních orgánů. Dalším krokem je zavedení laparoskopické techniky do zvětšeného prostoru.

Laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie

Laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie patří k moderním operačním postupům. Tato operace je kombinací laparoskopie a vaginální operace. Operace má dvě části:

  • první část – uvolnění dělohy ze závěsných aparátů (provádí se laparoskopicky);
  • druhá část – podvázání cév dělohy a vyjmutí dělohy (provádí se přes pochvu).

Ooforektomie je chirurgické odstranění vaječníků a adnexektomie je odstranění vaječníků a vejcovodů.

Zdroj: Ženské pohlavní orgány
Zveřejněno dne: 15.2.2017

Ženské pohlavní orgány

Poševní vchod

Pochva v blízkosti poševního vchodu obsahuje velké množství nervových zakončení. Díky nim se žena při pohlavním styku cítí příjemně. Některé ženy mají v pochvě velmi citlivou erotogenní zónu, která se nazývá „bod G“ – jeho dráždění může vést k velmi intenzivnímu orgasmu.

U miminka

Maminky by měly být v porodnici poučeny o tom, jak se starat o genitálie miminka. Nedůsledná hygiena může být u děvčátek příčinou zarůstání poševního vchodu, což se odborně nazývá synechie. Je to onemocnění, které se vyskytuje u holčiček nejčastěji ve věku 2 až 5 let, v takzvaném klidovém období, kdy dítě nemá normální hladinu ženských pohlavních hormonů jako dospělá žena.

Typy synechie

  • Srůst zadní – je nejčastější. Sliznice protilehlé strany poševního vchodu postupně srůstá a uzavírá vchod do pochvy odzadu dopředu.
  • Srůst přední – je méně častý a jedná se o skutečný srůst malých stydkých pysků směrem od klitorisu, který zakrývá zevní vyústění močové trubice.
  • Srůst střední – je ojedinělý. Vytváří se při něm můstek mezi levou a pravou stranou poševního vchodu. Prostor mezi stydkými pysky nabývá tvaru osmičky.

U zadní části poševního vchodu se začne vytvářet zprvu průsvitná blanka, která nejprve zakrývá samotný poševní vchod a následně i močovou trubici. Postupně s růstem synechie dochází ke změně toku proudu moči a vy můžete pozorovat, že dítě přečurává nočník. Při velkém srůstu může mít děvčátko problém s močením a musí vynaložit veliké úsilí. Současně zatéká moč do pochvy a postupně může proniknout dělohou a vejcovody až do dutiny břišní. Pokud jsou v ní bakterie, může infikovat pochvu a dítě si bude stěžovat na svědění a pálení.

Co s tím

Stačí jednou za den, nejčastěji po koupání, oddálit od sebe stydké pysky a namazat poševní vchod čímkoli mastným, co se standardně u dětí používá. Je důležité řádně genitál omývat a zbavovat ho smegmatu, což je bílá hmota obsahující produkt mazových žláz a oloupané buňky. Pokud se rodidla nedostatečně ošetřují, srůst vzniká velmi rychle, třeba v průběhu 7 až 14 dní.

Poševní vchod po porodu

Některé ženy mají po porodu subjektivní pocit zvětšení poševního vchodu, což se někdy řeší plastickou úpravou poševního vchodu. Operace se provádí v celkové narkóze a trvá asi 60–90 minut. Často je nutné tento zákrok spojit s plastikou poševní zadní nebo přední, která řeší uvolnění podslizničního vaziva a tím pádem pocit příliš volné pochvy. Doba pobytu v nemocnici je 3 noci a doba pracovní neschopnosti minimálně 14 dnů. Sexuální abstinence kolem 6 týdnů. Cena za operaci se pohybuje v rozmezí 12 000 Kč až 18 000 Kč bez DPH, v závislosti na rozsahu operace. Rozsah operace je klientce upřesněn na základě konzultace s operatérem. Kromě ceny operace hradí klientka poplatek za anestezii (3 000Kč) a hospitalizaci. Hospitalizaci hradí dle typu vybraného pokoje (jednolůžkový 2 500 Kč/noc, dvojlůžkový 1 500 Kč/noc, čtyřlůžkový 600 Kč/noc). Předoperační vyšetření včetně laboratoře stojí 2 450 Kč, za předoperační vyšetření včetně laboratoře a internisty zaplatíte 3 500 Kč.

Bolest poševního vchodu

Bolest vzniká, pokud je poševní vchod úzký, a je nutné rozlišit, jestli se jedná o anatomické zúžení, nebo o takzvané funkční zúžení, které je způsobeno křečovitým stahem okolních svalů. Pokud se jedná o funkční zúžení, které se u žen vyskytuje častěji, doporučuje se návštěva sexuologa, který si s problémem určitě bude vědět rady. Jestliže se jedná o anatomické zúžení, používají se k léčbě tohoto problému takzvané dilatátory, které postupně rozšiřují poševní vchod. Pokud by ani dilatátory nemohly, dá se uvažovat o poševní plastice. V každém případě je nutné stav řešit s odborníkem. Není pravda, že se s tím nedá nic dělat, určitě dá.

Výrůstky

Může se jednat o pozůstatky protržené panenské blány nebo o takzvanou granulační tkáň, která se může na sliznici objevit kolem jizvy po sešití porodního nástřihu v oblasti poševního vchodu – jedná se o nezhoubný útvar. Řešením je chirurgické odstranění. Dříve se používalo i poleptání (u výrůstků rozsáhlejších rozměrů) spodiny tkáně po odstraněném útvaru lápisem (AgNO4). Typické je drobné krvácení z granulační tkáně, která není kryta povrchovým epitelem – kůží. Pokud granulační tkáň v poševním vchodu přetrvává, doporučuje se gynekologické vyšetření.

Zdroj: Ženské pohlavní orgány
Zveřejněno dne: 15.2.2017

Šupiny na genitáliích

Mykóza genitálií u žen

Mykóza pohlavních orgánů (tedy infekce způsobená houbami) trápí něžné pohlaví častěji než muže. Alespoň jednou za život jí trpí tři ze čtyř žen. Typickým příznakem mykózy je svědění zevních rodidel. Mírné svědění se často objevuje přibližně tři dny před menstruací, není doprovázeno výtokem a během menstruace samo odezní. Svědění však může být (i když ojediněle) poměrně nesnesitelné, někdy se změní až v pálení v pochvě, jež mohou doprovázet následující příznaky: zarudnutí pochvy a zevních rodidel, bílý tvarohovitý výtok z pochvy, otok rodidel, pálení a řezání při močení, zápach výtoku, bolestivý pohlavní styk.

Ovšem nezapomínejte, že každá pochva je osídlena bakteriemi, houbami i viry. A není žádoucí, aby se žena snažila tyto organismy zlikvidovat. Za normálních okolností je pochva sama schopná udržovat rovnováhu v tomto mikrobiotickém prostředí. Existuje ale mnoho faktorů, které mohou poševní prostředí narušit, v důsledku čehož počet kvasinek rychle narůstá. Výsledkem je poševní kvasinková infekce.

Poševní prostředí se narušuje kromě jiného i pohlavním stykem. Přestože pohlavní styk představuje pro většinu z nás příjemnou záležitost, pro pochvu může znamenat narušení přirozeného prostředí. Poševní prostředí může být při pohlavním styku narušeno mechanicky (drobná poranění například při nedostatečné vlhkosti pochvy) nebo „zavlečením“ jiných bakterií, které žijí na partnerovi. Prostředí může být po ejakulaci změněno i přítomností spermií. To vše napomáhá přemnožení kvasinkových organismů. V současné době lidé často souloží nepravidelně, kumulovaně (o víkendech, dovolených, na líbánkách), což neumožňuje pochvě, aby se dostatečně adaptovala na nové podmínky. Tudíž pokud plánujete uskutečnit více styků, musíte pochvě zajistit dostatečnou lubrikaci. Používejte lubrikant, jenž chrání tkáně před poškozením a močový měchýř před infekcí. Při pohybu penisu se kvasinky totiž mohou dostat i do močové trubice a močového měchýře. Proto je dobré se před souloží i po ní vymočit.

Poševní prostředí ovlivňují rovněž změny koncentrace hormonů, tedy mimo jiné i menstruační cyklus: v první polovině cyklu estrogeny stimulují pochvu a čípek, čímž se vytváří sekret, který se podobá vaječnému bílku a který představuje prostředí příznivé pro spermie. Množství sekretu stoupá až do ovulace. Po ovulaci se k estrogenům přidává hormon progesteron a tato kombinace mění poševní sekret: začíná být smetanově bílý, není tak vazký a pro spermie je méně příznivý. Od prvního dne cyklu pH v pochvě postupně klesá a s blížící se menstruací se stává kyselejším. Kyselost svědčí kvasinkám, proto čím je menstruace blíže, tím více pochva svědí. Při menstruaci se pH opět upravuje, tudíž po ní nepříjemné svědění obvykle samo zmizí. Vliv na poševní prostředí (jak pozitivní, tak negativní) může mít též užívání hormonální antikoncepce či jiná hormonální léčba. V neposlední řadě se koncentrace hormonů, a tedy i kyselost vaginálního prostředí mění v těhotenství, v pubertě a během přechodu.

V otázce mykózy genitálií u žen hraje důležitou roli adekvátní hygiena: neměla by být ani přemrštěná, ani nedostatečná. Existuje mnoho přípravků určených k intimní hygieně, které neobsahují saponáty a mýdla, naopak obsahují žádoucí kyselinu mléčnou. K dispozici máme také různé vaginální gely (například s přídavkem čajovníku australského), jež mohou sloužit jako prevence proti přemnožení nežádoucích kvasinek. Neprovádějte výplachy pochvy, neboť tím odstraníte i žádoucí bakterie. Hygienu by měl dodržovat rovněž váš partner, protože bakterie jím zavlečené do pochvy vám mohou způsobit nepříjemnosti. Z hlediska přirozeného rovnovážného poševního prostředí je výhodné monogamní partnerství, jelikož u obou partnerů se mikroflóra po určité době „sjednotí“. Důležitý je taktéž výběr správného oblečení: spodní prádlo by mělo být bavlněné a dostatečně prodyšné. Silonové nebo velmi těsné věci, ale také například setrvání v mokrých plavkách přispívají k narušení přirozeného poševního prostředí, což může vést k přemnožení kvasinek.

Ženy trpící cukrovkou mají v krvi větší množství cukru, mohou tedy více trpět na kvasinkové infekce. Nadměrná konzumace sladkostí může i u zdravých žen přispívat ke vzniku mykóz. Kvasinky totiž milují sladké. Žijí ve střevech, kde se mohou přemnožit a odkud se mohou dostat do pochvy a přemnožit se v ní. Harmonické vaginální prostředí narušuje i léčba některými antibiotiky. Ta hubí i žádoucí bakterie, což má za následek přemnožení kvasinek (nemají svého přirozeného nepřítele, a nikdo jim tudíž nebrání v množení).

Napomoci obnově střevní mikroflóry může konzumace potravin s probiotiky (například jogurty obohacené bakteriemi rodu Lactobacillus). Jak již bylo řečeno, onemocnění střev může přispívat k nežádoucímu vzniku kvasinkových onemocnění. Časté výplachy střev či používáním projímadel mohou narušit střevní mikroflóru. Střeva by se měla pročišťovat prostřednictvím vlákniny.

Když se kvasinkové onemocnění objeví, je třeba (jako u každé jiné pohlavně přenosné choroby) léčit oba (všechny) sexuální partnery. Partneři (muži) žen, jež trpí častými mykózami, představují až ve čtvrtině případů přenašeče kvasinek bez jakýchkoli příznaků. Během léčby by se měla používat takzvaná bariérová forma antikoncepce, a sice kondom. Avšak mykóza se může rozvinout i bez pohlavního styku či bez přičinění partnera.

Léčba mykotické infekce je dnes ve většině případů běžnou záležitostí. V současnosti existuje velké množství lokálních (místních) i celkových (tabletových) léčivých preparátů. Všechny se vyznačují vysokou účinností, díky níž dochází k rychlému ústupu klinických příznaků a zničení kvasinek.

V případě běžného nekomplikovaného akutního jednorázového zánětu s charakteristickým klinickým i mikroskopickým nálezem nepředstavuje léčba větší problém. Již po základním vyšetření vám lékař předepíše lék. V dnešní době lze koupit i léky bez předpisu, nicméně při opakujících se infekcích je vhodná návštěva lékaře. Jako první léčebný krok se obvykle doporučuje lokální aplikace antimykotika, tedy léku na kvasinkové infekce. Lokální (místní) léky se vyrábějí ve formě krémů, mastí, čípků, globulí či gelů.

Mezi tyto preparáty patří Multi-Gyn ActiGel. Jedná se o vaginální gel, jenž se používá jako prevence i léčba poševních obtíží (pálení, svědění, podráždění, výtok, nepříjemný zápach), dále jako prevence a léčba bakteriální infekce pochvy. Poskytuje okamžitou úlevu při potížích a rychle obnovuje přirozené poševní pH nezbytné pro účinnou léčbu. Optimalizuje poševní prostředí a zlepšuje stav tkáně. Zvlhčuje suchou poševní sliznici v klimakteriu. Může se používat i jako lubrikační gel. Je bezpečný a přírodní.

Multi-Gyn ActiGel je bioaktivní gel, což znamená, že vykazuje určitou biologickou aktivitu. Jedná se o zcela unikátní biologickou aktivitu, která je založena na standardizovaném vysokém obsahu bioaktivních polysacharidů. Klíčovou složkou produktu je patentovaný komplex polysacharidů nazvaný 2QR. Tento komplex má jedinečnou schopnost inhibovat (tlumit) růst škodlivých mikroorganismů a zároveň stimulovat růst užitečných laktobacilů v pochvě. To je velmi důležité pro poševní flóru a pro prevenci a léčbu bakteriální vaginózy (přemnožení kokoidních bakterií). Multi-Gyn má pH 4,1 (pH zdravé pochvy). Vzhledem k tomu, že Multi-Gyn ActiGel obnovuje prospěšnou mikrobiální poševní flóru, je více efektivní. Rychle mírní svědění, bolestivost, zarudnutí a citlivost poševní tkáně. Napomáhá regeneraci poševní stěny.

Jedná se o volně prodejný produkt.

Druhou formu léčby představuje užívání tablet (takzvaná systémová léčba). Při této léčbě se tablety polykají, místně v oblasti genitálu nejsou kromě důkladné hygieny potřeba žádná speciální opatření. Standardní délka systémové léčby se pohybuje od jednoho do pěti dnů, což většinou stačí k vymizení klinických příznaků. Některým ženám se i po vyléčení mykózy uvedenými antimykotickými přípravky toto onemocnění opakovaně vrací. V takovém případě se musí řešit nejen samotná mykóza, ale i příčina jejího opakování. Tu je třeba hledat především v imunitě: ženy s opakovanými mykózami mívají zpravidla problémy s „lokální imunitou“ ve vaginální tkáni. U těchto žen by měla léčba probíhat pod dohledem lékaře, který i na základě odborného vyšetření stanoví optimální léčebný postup.

Zdroj: Šupiny na genitáliích
Zveřejněno dne: 2.12.2016


SiteMAP