Téma: 

pěstování

Pěstování rajčat na balkóně

Přesazení do pytlů

Pěstování v plastových pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáme, nebo chceme u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné pytle (čiré i černé) a doporučuje se vždy ustřihnout roh, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníme kvalitním substrátem, rostliny zasadíme stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujeme k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.

Zdroj: Pěstování rajčat na balkóně
Zveřejněno dne: 29.6.2016

Pěstování rajčat na balkóně

Zalévání rajčat

Základním prvkem ochrany rajčat je nezalévat je na list a pěstovat na dobře větraném, slunečném místě. Zalévejte jen tak, aby substrát stačil proschnout. Vylamujte přebytečné výhony, výsadbu nepřehušťujte. Preventivně používejte přípravek proti houbovým chorobám. Při dodržení všech zásad budete mít krásné a silné rostliny s velkými a chutnými plody.

Zdroj: Pěstování rajčat na balkóně
Zveřejněno dne: 29.6.2016

Pěstování rajčat na balkóně

Hnojení

Rajčata výborně snášejí hnojení statkovými hnojivy. Pro optimální vývoj mladých rostlin je důležitý obsah fosforu a vápníku v půdě. Jejich zásoba by měla být dostatečná po zapravení základního hnojení na podzim nebo i na jaře při jarním zpracování půdy. Dusíkaté hnojení je vhodné rozdělit na dvě části, první při základním hnojení na jaře a druhou v době počátku tvorby prvních plodů (o velikosti asi 2 cm). Velikost plodů příznivě ovlivňuje zásoba draslíku v půdě.

Zdroj: Pěstování rajčat na balkóně
Zveřejněno dne: 29.6.2016

Tibetská houba

Tibetská houba – pěstování

Kultury tibetské houby obdržené v zásilce propláchněte studenou vodou, vložte do skleněné nádoby, nejlépe do klasické třičtvrtělitrové zavařovací sklenice. Tibetskou houbu zalijte 200–250 ml nesvařeného polotučného či plnotučného mléka (v něm houba rychleji roste, nejlepší je vysokotučné farmářské mléko). Občas dejte houbám více „najíst“ a do mléka nebo místo mléka přidejte šlehačku – tento postup doporučuji provést hned při prvním pěstování, kdy houby obdržíte v zásilce. Houby pak rychleji narůstají. Nádobu zakryjte papírovým ubrouskem nebo několika vrstvami přeložené gázy a zajistěte gumičkou tak, aby do kultury nepadalo smetí a nelezl hmyz. Uložte sklenici s kefírovou houbou na místo s pokojovou teplotou, ale ne na přímé slunce.

Po 24–48 hodinách, když se vytvoří jogurt, opatrně zamíchejte dřevěnou nebo plastovou lžící a přeceďte přes plastový cedník nebo čisté hrubší plátno. Pokud je kultura houby hodně hustá a nejde vylít ze sklenice, můžete ji zředit trochou mléka nebo vody.

Houbu, která zůstane na cedníku, propláchněte mlékem či odstátou vodou a vraťte zpět do vymyté sklenice (horkou vodou bez použití saponátů) a postup opět opakujte. 1x–2x za měsíc houbu dobře properte v odstáté vodě, aby se na ní nevytvořila velká vrstva slizu.

Zdroj: Tibetská houba
Zveřejněno dne: 14.3.2014

Pěstování rajčat na balkóně

Výsadba rajčat

S pěstováním balkónových rajčat je dobré začít až v květnu. Pokud ale máte zateplený balkón a víte, že vám v něm již noční teploty neklesnou pod 16 stupňů Celsia, můžete se pustit do pěstování i dříve. Budete potřebovat samozavlažovací květináč, cihly či drcené tašky. Do tohoto květináče udělejte několik otvorů pro lepší provzdušnění půdy. Na dno květináče položte vrstvu cihel či drcených tašek. Kořeny rajčat musí dosahovat až na dno. Je třeba je zasypat kvalitním zahradnickým substrátem až po dolní část lodyhy s odstraněnými listy. Při vysazování umísťujte rostliny šikmo a více od sebe, aby si během růstu vzájemně nestínily. Květináč pak překryjte průhledným polyetylenem. Hlídejte však, aby rostlině nebránil v růstu. Je důležité rajčata umístit na slunné místo.

Rajče je poměrně náročná rostlina – vyžaduje záhřevnou půdu dostatečně zásobenou živinami. Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Ten potom důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj, který nasypete úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, a tím podporuje rychlý a zdravý růst.

Pěstování v nádobách je o něco pracnější – je třeba často a pravidelně zavlažovat a hnojit, protože poskytují jen omezený prostor pro kořeny. Vybírejte vždy proto co největší květináče a do každého umístěte jen jednu sazeničku. Rajčata pěstovaná na zasklených balkónech či ve skleníku mají sice slabší aroma i chuť než plody stejné odrůdy vypěstované venku, ale stejně jsou o poznání chutnější než většina kupovaných a jejich sezóna je prodloužena na více než půl roku.

Zdroj: Pěstování rajčat na balkóně
Zveřejněno dne: 29.6.2016

Kakaové boby

Pěstování kakaových bobů

Kakaové boby se nejčastěji pěstují v tropických oblastech, hlavně pak ve Střední Americe a Amazonii. Hlavními dodavateli kakaových bobů je Brazílie, Pobřeží slonoviny, Ghana, Ekvádor, Nigérie a Indonésie. Aby mohly kvalitně dozrát, vyžadují vlhké prostředí s teplotou od 18 do 32 °C. Pro pěstování je to náročná rostlina. Kakaové boby rostou na nízkém, stálezeleném stromě zvaném kakaovník. Ten je velký asi jako jabloň. Boby se ukrývají ve velkých oválných luscích, které mají hnědou, červenou nebo zelenou barvu – dle druhu a doby zrání. Stromy rodí zhruba od tří do dvaceti let svého života. Zralost lusku pozná opravdu jen odborník, který zkoumá jeho barvu a délku. Někteří odborníci poznají zralost i zvukem při poklepu. Každý lusk obsahuje 20 až 40 bobů. Zralé lusky se sklízejí od jara do podzimu. Kakaovník dokáže totiž kvést a plodit najednou. Sklizeň je možná i 9 měsíců v roce, někdy celý rok, záleží na klimatických podmínkách. Kakaové boby mají různé odrůdy, z nichž každá má jinou typickou chuť a vůni, ty ovlivňuje půda, teplota i vlhkost. Nejznámější druhy jsou:

Criollo

Pochází z Mexika a Střední Ameriky. Kakaové boby jsou velmi kvalitní, mají výraznou chuť. Criollo boby jsou velmi drahé, jejich pěstování je kvůli náchylnosti k plísním a škůdcům velice náročné.

Forastero

Tento druh se pěstuje především v Africe, ale i ve Střední a Jižní Americe a představuje přibližně 80 % světové produkce kakaa. Tento strom roste rychleji než ostatní odrůdy a také má daleko větší výnosy než jiné druhy. Jeho boby jsou hodně aromatické, ale mají jemnější chuť.

Trinitario

Tato odrůda je křížencem Criollo a Forastero. Výbornou a výraznou chuť získala po kakaovníku Criollo, odolnost bobů pak po odrůdě Forastero.

Zdroj: Kakaové boby
Zveřejněno dne: 15.12.2015

Šalvěj divotvorná

Pěstování šalvěje divotvorné

Domovem šalvěje divotvorné je pár čtverečních kilometrů pohoří Sierra Mazateca v Oaxace, kde ji používají Mazatékové při šamanských rituálech. Na šalvěji divotvorné je zajímavé, že je botanicky považována za produkt lidského pěstění. Divoce už zřejmě nikde neroste a o jejích semenech se tvrdí, že jsou neplodná. Může být tudíž rozmnožována pouze vegetativně pomocí řízků. Mazatéčtí šamani si tímto způsobem pěstují své rostliny na vzdálených a ukrytých lokalitách. Avšak na druhou stranu se objevují zprávy, že tato šalvěj je schopna plodná semena vytvořit a že je to normální přírodní evolucí vzniklá rostlina. Ale ať už je to pravda, nebo ne, mimo mazatéckou kulturní oblast se tato rostlina vyskytuje jen jako exot pěstovaný ve sklenících, který se snadno množí řízky.

Zdroj: Šalvěj divotvorná
Zveřejněno dne: 6.9.2015

Šalvěj a její účinky

Pěstování

Vzhledem k původu rostliny se jí nejvíce daří na teplých slunných místech chráněných před nepřízní počasí. Prospívá jí lehká, dobře propustná půda bohatá na živiny, jakými jsou hlavně vápník a dusík. Nemá ráda půdu kyselou, vlhko a zimu, proto ji před mrazem zakryjte. Její výhodou je, že se dá vypěstovat i pokud nemáte k dispozici zahradu, tj. v květináči. Umístěte ho ale na slunné místo, zalévejte pouze mírně a zajistěte jeho dostatečné odvodnění. Konce výhonků šalvěje je dobré zaštipovat, podpoříte tak její keřovitý růst. Po odkvětu květy ostříhejte, aby se rostlina nevysilovala tvorbou semen. Pokud vám listy žloutnou, znamená to, že rostlina nemá dostatek místa pro kořeny a je třeba ji přesadit. Stejně tak se doporučuje přesadit ji po čtvrtém až pátém roce života.

Zdroj: Šalvěj a její účinky
Zveřejněno dne: 29.7.2015

Šalvěj divotvorná

Nežádoucí účinky a nebezpečí

Rizika užívání této drogy jsou spojena s obtížností odhadu množství účinné látky v aplikované dávce. To platí zejména pro užití kouřením, kdy účinky nastupují rychleji, jsou silnější a trvají kratší dobu než při orálním užití. Při aplikaci vysokých dávek jsou hlavním nebezpečím úrazy vyplývající ze zhoršené pohybové koordinace (dopravní nehody, pády z výšek a podobně). Proto je vhodné, aby při aplikaci byla vedle užívajícího ještě další střízlivá osoba, schopná v případě nevolnosti nebo problému včas zasáhnout a pomoci. Je znám zatím pouze jeden případ, kdy užití šalvěje vyvolalo dlouhotrvající psychózu. Účinná látka salvinorin A podle některých zdrojů není návyková, novější studie však ji jako návykovou uvádí. 22. dubna 2011 byl zákonem č. 106/2011 Sb. zařazen salvinorin A do přílohy č. 4 zákona o návykových látkách (167/1998 Sb.). V současné době je tedy v České republice ilegální jak držení látek obsahujících salvinorin A (suché listy, extrakty), tak i pěstování samotné šalvěje divotvorné.

Zdroj: Šalvěj divotvorná
Zveřejněno dne: 6.9.2015

Kozlík lékařský

Pěstování

Kozlík lékařský se v České republice vyskytuje roztroušeně až dosti hojně zejména v nižších polohách. Roste na trvale vlhkých půdách bohatých živinami, zejména dusíkem. Roste jak v přirozených, tak i v druhotných společenstvech. Lze jej nalézt na vysokobylinných loukách, v lemových společenstvech, v údolních nivách a podél vodních toků i na synantropních stanovištích, jako jsou železniční náspy, silniční příkopy, hradní návrší a podobně. Nezřídka se také vyskytuje jako pozůstatek kultur. Vyskytuje se od nížin do kolinního a řidčeji až do submontánního stupně, kde roste v nadmořských výškách do 1000 metrů nad mořem. Celkový areál výskytu kozlíku lékařského sahá od střední a jižní Evropy až po Ural.

V České republice najdeme celkem 6 druhů kozlíků. Z nich jsou s kozlíkem lékařským zaměnitelné dva: kozlík ukrajinský (Valeriana stolonifera) a kozlík výběžkatý (Valeriana excelsa). Všechny tyto druhy jsou řazeny do skupiny blízce příbuzných druhů, označovaných jako Valeriana officinalis agg., a někdy se od kozlíku lékařského ani nerozlišují. Kozlík výběžkatý se od kozlíku lékařského liší zejména tvorbou nadzemních i podzemních výběžků a menším počtem lístků skládajících lodyžní listy. Kozlík ukrajinský kvete časněji než kozlík lékařský a má krátce řapíkaté až přisedlé střední lodyžní listy složené z většího počtu lístků. Na rozdíl od obou těchto druhů osídluje kozlík lékařský často synantropní stanoviště.

Zdroj: Kozlík lékařský
Zveřejněno dne: 13.8.2015


SiteMAP