Téma: 

nakažlivost

Zánět středního ucha

Nakažlivost zánětu středního ucha

Zánět středního ucha může probíhat v akutní nebo chronické podobě. Dále se rozlišuje nehnisavý a hnisavý zánět ucha. Od tohoto se také odvíjí nakažlivost zánětu středního ucha. Samotný zánět středního ucha není nakažlivý, nakažlivá je infekce, která zánět středního ucha způsobila.

Zdroj: Zánět středního ucha
Zveřejněno dne: 5.12.2014

Zkušenosti s laryngitidou

Laryngitida nakažlivost

Laryngitida je způsobena respiračními viry nejčastěji v zimě.

Zdroj: Zkušenosti s laryngitidou
Zveřejněno dne: 6.9.2014

Když plíce bolí - zápal plic

Zápal plic nakažlivost

Inkubační doba u infekčních pneumonií je závislá na původci nemoci (například bakteriální pneumonie 1–3 dny, pneumonie způsobená respiračním syncytiálním virem 4–6 dní, pneumonie způsobená virem chřipky 18–72 hodin).

Zdroj: Když plíce bolí - zápal plic
Zveřejněno dne: 8.8.2014

Co je pásový opar

Přenos

Nakažlivost pásového oparu pro vnímavé osoby je mnohem nižší než u planých neštovic. V literatuře se uvádí možnost přenosu infekce při přímém kontaktu s obsahem puchýřků. Pásový opar tedy od nikoho nechytíte, jde o vaši vlastní dřívější infekci.

Zdroj: Co je pásový opar
Zveřejněno dne: 23.4.2015

Jak se léčí bronchitida?

Nakažlivost bronchitidy

Většina případů akutní bronchitidy je způsobena virovou infekcí. A díky tomu je nakažlivá. Častou příčinou bronchitidy jsou chřipkové viry, ale může být způsobena i jinými typy. Tyto viry se šíří z člověka na člověka prostřednictvím přímého nebo nepřímého kontaktu. Pokud chcete snížit riziko nákazy, tak je dobré vyhnout se blízkému kontaktu s nemocným. Velmi vhodné je časté mytí rukou. Opatrnost je důležitá, proto není vhodné ani sahání si do očí, nosu nebo úst. Nejúčinnější prevencí je očkování proti chřipce.

Zdroj: Jak se léčí bronchitida?
Zveřejněno dne: 14.2.2014

Co je pásový opar

Nakažlivost pásového oparu

Puchýřky, které při pásovém oparu na kůži vznikají, obsahují virové částice, a proto mohou být infekční. Infekčnost lézí pásového oparu je však mnohem menší než u planých neštovic. Z tohoto důvodu se žádná protiepidemická opatření nepřijímají.

Od osoby s planými neštovicemi může jiná vnímavá osoba dostat plané neštovice. Od osoby s pásovým oparem může vzácně jiná vnímavá osoba rovněž dostat plané neštovice. Pásový opar je projevem opětovné reaktivace viru, který už máte v těle jako pozůstatek dřívějších planých neštovic. K reaktivaci dochází v důsledku různých vnějších i vnitřních vlivů (zátěž, stres, jiné onemocnění a podobně).

Zdroj: Co je pásový opar
Zveřejněno dne: 23.4.2015

Spálová angína

Nakažlivost a přenos

Spálová angína a spála přestane být infekční asi po třech dnech užívání antibiotik, u spály je inkubační doba (doba od nákazy do prvních projevů) běžně 1–3 dny, maximálně se udává jeden týden. Předškoláci jsou vůči virům mnohem méně odolní než jejich starší sourozenci či rodiče. Jejich imunitní systém totiž ještě není zcela zralý a má tedy i nižší schopnost bránit se neustálým atakům virů, kterým se dobře daří právě při venkovních teplotách lehce nad nulou. Pobytem v kolektivu pak naše děti nesdílí se svými kamarády jen hračky a hezké zážitky, ale také různé zákeřné původce onemocnění. Stačí jedno nemocné dítě a viry a bacily se ve školkové třídě (většinou ještě přetopené) šíří jako lavina. Tak se nezřídka stává, že mnoho dětí první pololetí střídavě do školky chodí a marodí.

Zdroj: Spálová angína
Zveřejněno dne: 8.5.2014

Zánět mozkových blan

Inkubační doba

Obecně platí, že inkubační doba při zánětu mozkových blan je 1–8 dní, u klíšťového zánětu 1–28 dní.

Nakažlivost

Hlavní příčina meningokokového zánětu mozkových blan je infekce bakterií, které se nazývají meningokok. Na mozkové obaly se nejčastěji dostane krevní cestou, například infikovanou infuzí. Může také dojít k omezení oběhu mozkomíšního moku, tzv. hydrocefalu. Neléčený hydrocefalus může mít za následek slepotu, později udušení z útlaku dýchacího centra v mozku. Zánět mozkových blan může být způsoben rovněž viry a vzácně i parazity. Další možností je zanesení bakterií z jiného zdroje, třeba ze zaníceného středního ucha či zánětu dutin. Tam bývají nejčastějšími původci Streptococus pneumonie a Haemophilus influenzae. Vlastní děti, nebo jste-li lékař nebo učitel, lze očkovat vakcínou. Chrání až tři roky před meningokokem A a C. Bohužel ještě neexistuje vakcína chránící před meningokokem skupiny B, kterým se můžete rovněž nakazit.

Zdroj: Zánět mozkových blan
Zveřejněno dne: 2.6.2014

Kožní onemocnění růže

Nakažlivost nemoci růže

Streptokoky se přenášejí vzdušnou cestou, přímým i nepřímým kontaktem. V těle se pak při erysipelu šíří lymfatickými cestami nejčastěji z drobných poranění, prasklin vzniklých při plísňovém onemocnění prstů, z chronických ekzémů nebo z porušené kůže při chronické žilní nedostatečnosti, z dutiny nosní či zevního zvukovodu. Poměrně často bývá vstupní branou infekce otevřená rána při proleženinách, bércových vředech či diabetické noze. Když se nedodrží přísné sterilní podmínky při převazech, infekce může vniknout i operační ránou.

Zdrojem infekce je velmi často sám nemocný pacient, někdy i druhá osoba s jinou streptokokovou infekcí. Recidivy většinou vznikají opětovnou aktivací streptokoků již přítomných v organismu nebo na kůži. Až 20 % populace jsou totiž bezpříznakoví nosiči, jejichž kůže nebo nosohltan jsou kolonizovány streptokoky. Kolonizace kůže je častým důsledkem prodělané infekce, koncentrace bakterií je však mnohem nižší. Inkubační doba se pohybuje od několika hodin do 2 dnů.

Zdroj: Kožní onemocnění růže
Zveřejněno dne: 8.9.2015

Angína

Přenos, nakažlivost a inkubační doba

Angína nemusí mít u člověka s nákazou žádné projevy, ale ten je přitom bacilonosičem (může infekci přenášet na jiné, i když u něho samotného nemoc nepropukla). To, zda nemoc propukne, závisí na imunitě nakaženého, jakož i na agresivitě a množství bakterií (virů aj.).

Inkubační doba (od nakažení do projevu prvních příznaků) je 1 až 3 dny. Ke vzniku onemocnění přispívá i vyčerpání či psychický stres. Nejvyšší riziko vzniku je na podzim, v chladných měsících a při náhlých klimatických změnách.

Pokud se nemoc projeví, pak nejsilněji 2. a 3. den od prvotních příznaků. Léčba trvá zhruba 1 týden, někdy však 10 dnů a více.

Angínu vyvolávají v kojeneckém věku nejčastěji viry – v zimních měsících hlavně tzv. respirační viry. V předškolním věku jsou nejčastějším původcem streptokoky (zejména během podzimu). U školních dětí a mladistvých vede infekční mononukleóza. A zmiňme ještě coxsackie enteroviry, postihující hlavně děti (většinou v létě).

Rizikové faktory angíny:

  • oslabený imunitní systém,
  • vyčerpání,
  • psychický a fyzický stres.

Komplikace:

  • časté záněty krčních mandlí – trvalé změny na mandlích,
  • trvalé čepy na mandlích,
  • podezření na rakovinu,
  • časté abscesy,
  • trvalá hypertrofie mandlí (zvětšení).

Dalšími komplikacemi angíny mohou být:

  • revmatická horečka – celkové zánětlivé onemocnění, které zasahuje pojivovou tkáň různých orgánů, nejčastěji klouby, srdce, cévy a nervový systém; mezi nimi je nejzávažnějším postižení srdce – jehož následkem bývají vady chlopní a šelest. Šelest se projeví 3–4 týdny po prodělané angíně horečkami (až 40 °C), bolestmi a otoky kloubů, a někdy dokonce selháním oběhu krevního. Do 2 týdnů onemocnění většinou ustupuje, ale často se stává, že se zopakuje. Léčba zahrnuje klid na lůžku, užívání nesteroidních antirevmatik, analgetik (proti bolesti) a antipyretik (proti horečce);
  • hnisavá angína – rozšíření zánětu do okolí krčních mandlí – tj. když se v tkáni hltanu objeví hnisavý absces (silně bolestivý) provázený otokem. Nemocný naklání hlavu na postiženou stranu, špatně se mu polyká a je mu špatně rozumět („huhňá“). Toto nebezpečné ložisko musí být po odhalení chirurgicky odstraněno;
  • náhlé postižení ledvin hrozí po přechozené angíně, nejvíce u dětí, u nichž může dojít i na úplné selhání ledvin. Přestanou-li ledviny pracovat, tj. když nezajistí vylučování odpadních látek a vody z těla, vznikají otoky, dalšími symptomy jsou bledá barva kůže, vysoký tlak krevní, pocity na zvracení či zvracení. Selhání ledvin by bez léčby vedlo k městnavému selhání srdce, otoku plic, poruchám srdečního rytmu, křečím až bezvědomí.

Zdroj: Angína
Zveřejněno dne: 23.7.2015


SiteMAP