Téma: 

mononukleóza

Dieta při mononukleóze

Jak dlouho se musí dieta dodržovat

Léčba trvá přibližně 6 měsíců. Zhruba 1 měsíc musí být člověk doma, pak 2–4 měsíce ještě držet dietu, následně se musí ještě nějakou dobu fyzicky šetřit. Podle průběhu nemoci ale některá stadia mohou trvat kratší dobu, za velmi příznivých podmínek tedy může být mononukleóza vyléčena již například za 3 měsíce. 3 měsíce jsou také doba, po jejímž uplynutí se povoluje vrcholovým sportovcům návrat k plné tréninkové zátěži.

Zhruba po půl roce diety a fyzického klidu je možné se vrátit k běžnému režimu. Vir mononukleózy v těle zůstává a pro případného příjemce krve je nežádoucí. Mononukleóza by se ale dala v jednom svém rysu označit jako dětská nemoc – imunita je doživotní, mononukleózu byste neměli dostat více než jednou v životě. EB virus sice v těle přežívá, ale už jsou proti němu vytvořeny protilátky, pouze při snížené imunitě může mononukleóza znovu propuknout (takzvaná reaktivovaná mononukleóza), a to i vícekrát, ale nikdy už v takové síle jako poprvé.

Zdroj: Dieta při mononukleóze
Zveřejněno dne: 27.12.2016

Bolest v krku

Bolest v krku při polykání

Bolest krku při polykání provází četná onemocnění, od počínající rýmy až po závažné choroby. Bolest v krku při polykání trápí častěji děti než dospělé. Jakou nemoc může bolest v krku značit? Může to být: mononukleóza, angína, zánět jícnu, zvětšená krční mandle, čepy na mandlích, laryngitida, zánět hrtanu, zánět nosohltanu, afty v krku, spála.

Zdroj: Bolest v krku
Zveřejněno dne: 26.2.2014

Jaterní dieta

Jaterní dieta a mononukleóza

Kromě diety při onemocnění mononukleózou je zapotřebí dodržovat tělesný klid, to je totiž jediný způsob, jak se infekční mononukleóza léčí. Jaterní dieta a tělesný klid se používají do normalizace jaterních testů. Ve stravě je nutno vyloučit živočišné tuky, takže těstoviny ano, tuňák ne (je velmi tučný). Libové maso ano, ale v tom smyslu, že pstruh ano, tučný kapr ne. Dušená šunka ano, uzená šunka nebo uzeniny obecně ne. Sýry a jiné mléčné výrobky odtučněné nebo omezeně nízkotučné. 30 % tuku v sušině u sýra je poměrně dost, takže ne. Ovoce a zelenina bez omezení. Nealkoholické pivo obsahuje i tak určité množství alkoholu, takže chceme-li být důslední, tak ne. Ovocné džusy a čaje dle chuti. Léky se užívají jen ty nezbytné, samozřejmě antikoncepce, ale jen po konzultaci s lékařem, a pokud máte nějakou jinou dlouhodobou léčbu, tak ano.

Zdroj: Jaterní dieta
Zveřejněno dne: 12.3.2014

Jaterní dieta

Kdy je dobré držet jaterní dietu

Jaterní dieta se dodržuje na lékařské doporučení, zpravidla po prodělání nemoci zatěžující játra. Střídmost v jídle a pití alkoholu či prevence proti žloutenkám a mononukleóze by měla pomoci játra udržet zdravá a vyhnout se přísné dietě. Onemocnění jater zapříčiňuje nadměrné užívání léků, pití alkoholu, ale také infekční nemoci, nejčastěji mononukleóza a žloutenky. Ty se obvykle šíří velmi rychle. Proti žloutenkám typu A a B se dá chránit očkováním, a to jednou kombinovanou vakcínou, která se aplikuje ve třech dávkách a poskytuje dlouhodobý účinek. Naproti tomu vůči mononukleóze zatím taková ochrana neexistuje, pouze se v rámci prevence doporučuje vyhýbat se kontaktu s nemocnými.

Zdroj: Jaterní dieta
Zveřejněno dne: 12.3.2014

Bolest v krku

Bolest v krku – příčiny

Nejčastější příčinou bolesti v krku je zánět. Jedná se o přirozenou obrannou reakci organismu na různé cizí podněty, tedy na přítomnost škodlivých virů, bakterií, kvasinek, či na mechanické poranění. Bolest v krku se projevuje čtyřmi základními příznaky. Jde o zarudnutí, otok, zteplání postiženého místa a bolest. Je velmi těžké rozlišit virovou a bakteriální infekci dýchacích cest, neboť příznaky jsou velmi podobné (bolest v krku, otok, škrábání, pálení, zarudnutí, ztížené polykání, pocit „knedlíku v krku“). Řešením je co nejdříve potlačit zánět, čímž ustoupí výše uvedené příznaky, které jej provázejí. Objeví-li se teplota kolem 38 stupňů Celsia, je nutné navštívit lékaře, který zváží nasazení léčby. Nemocí projevujících se bolestí v krku je však mnohem více. Ohlašuje se tak například i závažnější mononukleóza, refluxní choroba jícnu (známé pálení žáhy) či zvětšená štítná žláza. Důvodem bolesti krku ovšem mohou být i alergie (tvoří se více hlenu a sliznice otékají), znečištěné ovzduší, tabákový kouř nebo suchý vzduch.

Zdroj: Bolest v krku
Zveřejněno dne: 26.2.2014

GTT/GMT – test gama-glutamyltransferázy

Jaterní onemocnění zvyšující GGT

Ve zvýšené míře se může GGT uvolňovat do krve při poruše permeability membrán nebo při nekróze buněk (jako následek hypoxie nebo zánětu). Některé látky (například ethanol, žlučové kyseliny) také mohou při zvýšeném kontaktu s buněčnými membránami svým detergentním účinkem enzym z membrány uvolňovat. V případě cholestázy, kdy dochází ke zpětnému toku žluče, ještě přispívá vysoká koncentrace GTT ve žluči (10krát vyšší než v plazmě) ke zvýšení aktivity v séru. Adaptují‑li se hepatocyty na poškození (například toxickými látkami nebo probíhajícím nádorovým procesem), může dojít ke zvýšené syntéze GMT. Hepatocyty se v tomto případě chovají jako ve fetálním období. K indukci syntézy dochází také při chronickém příjmu alkoholu, při cholestáze a terapeutickými dávkami některých léků (například fenytoinu).

Druhy jaterních onemocnění:

  • obstrukční ikterus
  • akutní toxické poškození jater
  • chronická alkoholová toxická hepatitida
  • chronická aktivní hepatitida
  • jaterní cirhóza
  • steatóza jater
  • akutní virová hepatitida
  • jaterní metastáze
  • infekční mononukleóza

Zdroj: GTT/GMT – test gama-glutamyltransferázy
Zveřejněno dne: 24.8.2013

Bolest v krku

Zvětšené uzliny na krku

Mízní uzliny jsou v podstatě filtry, přes které protéká míza (lymfa). Jsou v nich koncentrovány bílé krvinky, které protékající tekutinu kontrolují. Když jsou v míze přítomné nějaké cizorodé částice, například bakterie, uzliny zareagují tím, že se zvětší, protože bílé krvinky bojující s infekcí se začnou množit. Zvětšení uzlin může být reakcí na zánět nebo nádor v dané oblasti, na infekční onemocnění, nebo může být projevem leukémie či lymfomu. Různé skupiny uzlin vždy čistí určitou oblast těla. Krční uzliny drénují oblast hlavy a krku. Nejčastěji jsou zvětšené podčelistní uzliny, do kterých přichází lymfa z dutiny ústní, jazyka a ze slinných žláz, jsou zvětšené například při angíně. Onemocněním, pro které je typické zvětšení krčních uzlin, je také infekční mononukleóza, která má podobné příznaky jako angína. Toxoplazmóza je parazitární onemocnění, které může proběhnout bez jakýchkoli příznaků, ale může se také projevit například zvětšením krčních uzlin. Toxoplazmózou se můžeme nakazit po požití nedostatečně tepelně upraveného masa, nebezpečné je pro těhotné ženy a pro lidi s poruchou imunity. Zvětšenými krčními uzlinami na krku se však mohou projevovat i závažná celková onemocnění, je tedy nutné odborné vyšetření.

Zdroj: Bolest v krku
Zveřejněno dne: 26.2.2014

Angína

Komplikace angíny v podobě návazných (anebo symptomaticky blízkých) onemocnění

Některá z nich jsme již zmínili výše, ale pro přehlednost je zde rovněž zmíníme.

Infekční mononukleóza

Infekční mononukleózu způsobuje herpetický virus EBV, vzácněji CMV. S tímto onemocněním se setkáváme zejména u starších dětí, dorostu a mladých dospělých.

Příznaky: pozvolný vzestup teploty, rostoucí polykací potíže, zarudnutí nosohltanu i tonzil („mandlí“), na tonzilách (často zduřelých) se tvoří místy až souvisle povlaky; zduřelé lymfatické uzliny (krční i jiné), někdy dechové potíže.

Postižení ledvin, akutní selhání ledvin

Příznaky: zástava močení, oteklé kotníky a oteklá víčka; u akutního selhání také bledá barva kůže, vysoký krevní tlak, pocit na zvracení, zvracení.

Největší riziko znamenají tyto potíže u dětí: v těle vznikají otoky (následkem toho, že ledviny nevylučují odpadní látky a vodu).

Ponecháme-li selhání bez léčby, povede to nejspíše k selhání srdce, otoku plic, poruchám srdečního rytmu, křečím, bezvědomí a smrti.

Revmatické postižení srdce

Nastává zhoršení průtoku krve srdcem a vzniká šelest.

Revmatická horečka

Jde o celkové zánětlivé onemocnění, které postihuje pojivovou tkáň různých orgánů. Nejčastěji poškozuje velké a střední klouby, srdce, cévy a nervový systém. Nejzávažnější je postižení srdce, které způsobuje vady chlopní a následný šelest.

Je to současně autoimunitní onemocnění: tělo si po prodělané infekci vytváří protilátky proti vlastním tkáním. Děje se tak u přecitlivělých jedinců, tedy ne u každého, kdo angínu prodělal.

Příznaky: 3–4 týdny po prodělané angíně se objeví horečka (až 40 °C), bolesti a otoky kloubů, někdy i oběhové selhání.

Nemoc většinou do 2 týdnů ustupuje, ale má tendenci se často vracet.

Zdroj: Angína
Zveřejněno dne: 23.7.2015

Nemoci jater a jejich příznaky

Mononukleóza

Mononukleóza je poměrně závažné onemocnění, které pro pacienty znamená mnoho rizik. Jejím původcem je virus Epstein-Barrové nebo cytomegalovirus, které patří do stejné skupiny herpetických virů jako vyvolavatelé oparu rtu, planých neštovic či genitálního oparu. Kvůli projevům podobným příznakům angíny a některých dalších chorob je někdy těžké ji odhalit, pro zvolení správné léčby je to však nezbytné.

Jedním z prvních projevů mononukleózy je dlouhodobá nadměrná únava, která se někdy označuje jako takzvaný únavový syndrom. Obvykle se také objeví horečka a bolesti v krku. Stejně jako při angíně mají krční mandle na svém povrchu bělavý povlak, typické jsou rovněž problémy s polykáním a oboustranné zduření předních i zadních krčních uzlin. Během probíhající mononukleózy se pacient obvykle výrazně potí, má zimnici a nezřídka se objevují také bolesti hlavy a svalů. Nemocný pociťuje dlouhodobou únavu a vyčerpání organismu, které může trvat i několik týdnů. Má zvýšenou teplotu až horečky, běžně dosahující 39 °C. Dalším typickým příznakem mononukleózy, který se však nemusí vyskytovat u všech pacientů, je zvětšení jater, projevující se pocitem tlaku v pravém podžebří. Podobně může být zvětšená také slezina, tlak je pak vnímán na levé straně trupu. Po odeznění příznaků virus přetrvává v krvi, ale vytváří se velké množství protilátek. Vzniká tak celoživotní imunita a mononukleóza již znovu nepropuká. Pouze v případě výrazného oslabení imunitního systému by mohlo dojít k opětovné aktivaci viru. Projevy nemoci pak ale mají mnohem menší intenzitu než poprvé.

Jak poznat mononukleózu u dětí? I zde je to dosti komplikované, jelikož mononukleózu je možné zaměnit třeba s angínou. Nejtypičtějším projevem je totiž povlaková angína, zduření podčelistních mízních uzlin, méně často v podpažních jamkách a tříslech, horečky a únava. Takže je možné, že se nemoc opravdu potvrdí až po podání antibiotika, kdy se stav dítěte nelepší. Onemocnění však může proběhnout i skrytě, jako běžná viróza, jejímž následkem je vleklá nevysvětlitelná únava a větší potřeba spánku, zduření uzlin nemusí být nijak výrazné, nebo dokonce úplně chybí. Takže pokud si vaše dítko stěžuje na únavu, často polehává a spí víc než kdykoli předtím, určitě to nepodceňujte, a i kdyby bylo bez teplot, zajděte s ním raději k lékaři.

Inkubační doba není úplně jasná, různé epidemiologické materiály se v této informaci liší, odhaduje se na 30–50 dní. Akutní forma infekce trvá obvykle 2–3 týdny. K vylučování viru dochází již koncem inkubační doby, během manifestního onemocnění vylučuje virus 50–100 % nemocných.

K přenosu z jedné osoby na druhou může dojít i pomocí kapének vydechovaných se vzduchem. Vzhledem k možnému přenosu nákazy je třeba brát v úvahu, že na sliznicích úst a nosu lidí, kteří onemocnění prodělali, může vir přežívat i několik měsíců po uzdravení, a přenos infekce je tedy i v této době stále možný. Ne každý, kdo s ním přijde do styku, ovšem musí onemocnět. Míra citlivosti závisí na individuální imunitě. Skutečnost, zda se jedná o infekční mononukleózu, nebo ne, potvrdí nejpřesněji krevní vyšetření. Během nemoci se někdy objevuje silná únava, která však většinou v rámci uzdravení úspěšně odezní.

Léčba mononukleózy je především konzervativní. Probíhá obvykle v domácím prostředí, pouze v závažných případech je nutná hospitalizace pacienta v nemocnici. Jelikož nejde o bakteriální onemocnění, nejsou pacientům podávána antibiotika. Nemocný pouze dochází pravidelně na infekční oddělení a dodržuje domácí léčebný režim. Velmi důležitý je klid na lůžku s omezením fyzické aktivity a speciální dieta s omezením živočišných tuků a naopak dostatečným množstvím uhlohydrátů. Vhodné jsou lehké, dobře stravitelné pokrmy a pro obnovu funkce jater se pacientům doporučuje pít bylinné čaje. Dále je nutné tlumit doprovodné příznaky, především snižovat horečku a v případě potřeby používat doplňky stravy pro snížení únavy. Velmi důležitou součástí léčebného režimu, která platí i pro období přibližně 6 měsíců po vyléčení, je omezení kontaktních sportů a rizikových pohybových aktivit. Zvětšená játra a slezina totiž těsněji přiléhají na kostru a jsou mnohem náchylnější k prasknutí.

Mononukleóza je celkové onemocnění. Účinná léčba není známá a většinou se ne zcela přesně orientuje na léčení jednotlivých symptomů (horečku, bolest hlavy, angínu a podobně). Potíže proto mohou přetrvávat i řadu měsíců. V případě, že nemocný dodrží určitá pravidla, si však nakonec organismus vytvoří proti viru odolnost a nemoc úspěšně zvládne.

Mononukleóza téměř vždy vyvolává nepatrný zánět v játrech. Až do úplného uzdravení je proto nutno:

  • pít dostatečné množství tekutin a jíst jen lehká dietní jídla – jednoznačně vyloučit konzumaci všech druhů alkoholu;
  • u žen – zvážit užívání hormonální antikoncepce, která může přispět ke zhoršení zánětu jater, a dokonce k propuknutí žloutenky;
  • dodržovat jaterní dietu – s omezením přepalovaných tuků a alkoholu. Z masa jmenujme lehkou šunku, drůbež, rostlinné oleje. Zeleninu připravovat tak, aby nenadýmala. Pečivo se nedoporučuje čerstvé, teplé, právě vytažené z trouby nebo pece.

Následky mononukleózy se mohou projevit ve zvýšených jaterních testech a mohou nastat druhotné jaterní potíže nebo se může objevit žluté zabarvení kůže. Při přecházení únavy se u nemocného může naplno vyvinout takzvaný únavový syndrom, který ho může na dlouhou dobu zcela vyřadit z normálního života. Mezi velmi závažné komplikace přechozené mononukleózy patří, a to především při zduření lymfatických uzlin, problémy s dýcháním. V takovém případě je nutné pacienta co nejdříve hospitalizovat. Závažnou, byť mnohem méně častou komplikací, bývají neurologické potíže, které při svém projevu velmi blízce připomínají zánět mozkových blan.

Zdroj: Nemoci jater a jejich příznaky
Zveřejněno dne: 5.3.2017

Angína

Přenos, nakažlivost a inkubační doba

Angína nemusí mít u člověka s nákazou žádné projevy, ale ten je přitom bacilonosičem (může infekci přenášet na jiné, i když u něho samotného nemoc nepropukla). To, zda nemoc propukne, závisí na imunitě nakaženého, jakož i na agresivitě a množství bakterií (virů aj.).

Inkubační doba (od nakažení do projevu prvních příznaků) je 1 až 3 dny. Ke vzniku onemocnění přispívá i vyčerpání či psychický stres. Nejvyšší riziko vzniku je na podzim, v chladných měsících a při náhlých klimatických změnách.

Pokud se nemoc projeví, pak nejsilněji 2. a 3. den od prvotních příznaků. Léčba trvá zhruba 1 týden, někdy však 10 dnů a více.

Angínu vyvolávají v kojeneckém věku nejčastěji viry – v zimních měsících hlavně tzv. respirační viry. V předškolním věku jsou nejčastějším původcem streptokoky (zejména během podzimu). U školních dětí a mladistvých vede infekční mononukleóza. A zmiňme ještě coxsackie enteroviry, postihující hlavně děti (většinou v létě).

Rizikové faktory angíny:

  • oslabený imunitní systém,
  • vyčerpání,
  • psychický a fyzický stres.

Komplikace:

  • časté záněty krčních mandlí – trvalé změny na mandlích,
  • trvalé čepy na mandlích,
  • podezření na rakovinu,
  • časté abscesy,
  • trvalá hypertrofie mandlí (zvětšení).

Dalšími komplikacemi angíny mohou být:

  • revmatická horečka – celkové zánětlivé onemocnění, které zasahuje pojivovou tkáň různých orgánů, nejčastěji klouby, srdce, cévy a nervový systém; mezi nimi je nejzávažnějším postižení srdce – jehož následkem bývají vady chlopní a šelest. Šelest se projeví 3–4 týdny po prodělané angíně horečkami (až 40 °C), bolestmi a otoky kloubů, a někdy dokonce selháním oběhu krevního. Do 2 týdnů onemocnění většinou ustupuje, ale často se stává, že se zopakuje. Léčba zahrnuje klid na lůžku, užívání nesteroidních antirevmatik, analgetik (proti bolesti) a antipyretik (proti horečce);
  • hnisavá angína – rozšíření zánětu do okolí krčních mandlí – tj. když se v tkáni hltanu objeví hnisavý absces (silně bolestivý) provázený otokem. Nemocný naklání hlavu na postiženou stranu, špatně se mu polyká a je mu špatně rozumět („huhňá“). Toto nebezpečné ložisko musí být po odhalení chirurgicky odstraněno;
  • náhlé postižení ledvin hrozí po přechozené angíně, nejvíce u dětí, u nichž může dojít i na úplné selhání ledvin. Přestanou-li ledviny pracovat, tj. když nezajistí vylučování odpadních látek a vody z těla, vznikají otoky, dalšími symptomy jsou bledá barva kůže, vysoký tlak krevní, pocity na zvracení či zvracení. Selhání ledvin by bez léčby vedlo k městnavému selhání srdce, otoku plic, poruchám srdečního rytmu, křečím až bezvědomí.

Zdroj: Angína
Zveřejněno dne: 23.7.2015

PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223328

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje tým webu Zdraví.ČeskýPřehled.cz.


SiteMAP