Téma: 

membrána

Bílé krvinky a jejich správné hodnoty

Bílé krvinky v moči

U zdravého člověka se velké molekuly nebo buňky nedostanou přes ledvinný filtr. Proto se do moči u zdravého člověka nedostanou červené (erytrocyty) nebo bílé krvinky (leukocyty). Pokud se při rozboru moči prokáže zvýšený výskyt leukocytů, pravděpodobně se jedná o infekci či zánět v oblasti močových cest nebo se může jednat o infekci močového měchýře či ledvin. U mužů pak může jít o infekci prostaty.

Leukocyty a jiné velké částice se do moči mohou dostat i tehdy, když je filtrační membrána v pořádku. V tom případě jsou do moči uvolněny až za touto membránou. To se děje při zánětech ledvin a vývodných cest močových (pánvička, močovod, močový měchýř, močová trubice). Leukocyty jsou „vnitřní policií“, bojují proti infekci a likvidují mikroorganismy. Při zánětu se aktivně pohybují směrem k největšímu výskytu infekce. Protože místem infekce jsou právě vývodné cesty močové, část leukocytů se může odplavit močí. Tyto dva stavy – poruchu membrány a zánět – lze odlišit. Při infekcích a zánětech jsou v moči přítomny i bakterie nebo viry. Při poruchách membrány zase dochází ke ztrátám většiny druhů krevních bílkovin, červených krvinek a minerálů. Všechny případy, při kterých se nacházejí leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytů v moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí pacient touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a pacient je akutně ohrožen na životě. Jestliže se leukocyty dostanou do moči z důvodu chronického zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin, až k její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin zánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest také přenést na okolní orgány, a to na prostatu, dělohu, vaječníky či peritoneum.

Správné hodnoty

Všechny případy, při nichž se v moči nachází zvýšené množství leukocytů, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Norma leukocytů v moči by u zdravého člověka neměla přesáhnout 10 µL (miliontina litru!). Ke zjišťování leukocytů v moči se používá metoda zvaná cytofotometrie. Jedná se o složitý přístroj, který dokáže identifikovat téměř každou částici, která se nachází v močovém sedimentu. Rozeznává buňky, bílkoviny, cukry a mnoho jiných látek. Diagnóza se potvrzuje použitím indikačních proužků měnících barvu v závislosti na přítomnosti té které látky. Důležitou roli má i mikroskopování.

Zdroj: Bílé krvinky a jejich správné hodnoty
Zveřejněno dne: 27.2.2017

Bílkovina v moči

Bílkovina v moči hodnoty

Zdravý dospělý člověk vyloučí močí při běžné fyzické aktivitě obvykle asi 50–80 mg bílkovin, maximálně 96 mg/m2 (tj. asi 150 mg) za 24 hodin („fyziologická proteinurie“). Asi 40 % těchto bílkovin představují plazmatické bílkoviny a zbývajících 60 % připadá na bílkoviny z ledvin (Tamm-Horsfallův uromukoid) a z vývodných cest močových (sekreční IgA a blíže nedefinované glykoproteiny a glykopeptidy). Množství a složení bílkovin v moči závisí na jejich filtraci stěnou glomerulární membrány, na resorpci v tubulárních buňkách a na renální hemodynamice. Za normálních okolností zabraňuje glomerulární membrána exkreci látek s molekulovou hmotností Mr > 60 000.

Zdroj: Bílkovina v moči
Zveřejněno dne: 18.6.2014

Řitní píštěl

Absces

Jestliže do tkáně proniknou cizorodé mikroorganismy, tělo, respektive imunitní systém, na jejich přítomnost reaguje zánětem, mikrobi totiž napadají buňky, čímž je hubí. Tyto buňky se rozpadají a tím do okolí unikají takzvané cytokiny – látky, které spouštějí zánětlivou reakci. Do místa infekce jsou přivolávány buňky, jejichž úkolem je cizorodé organismy zničit a ochránit tak tělo před jejím dalším šířením. Mezi tyto buňky patří především bílé krvinky (leukocyty), které se dostávají do místa zánětu a cizorodé organismy pohlcují. Nahromaděním bílých krvinek v tomto místě pak vzniká dutina vyplněná žlutavou tekutinou – hnisem, který vzniká se zánětlivým procesem postižené tkáně (absces). Aby se zabránilo šíření tohoto zánětu dál, vzniká kolem místa hnisavého rozpadu membrána tvořená takzvanou granulační tkání, která může být někdy až několik centimetrů silná. Nazývá se pyogenní membrána. Je polopropustná – do nitra dutiny pustí jen bílé krvinky, ale ty už se nedostávají ven. Obsah dutiny (abscesu) podléhá rozpadu, což vyvolává nasávání tekutiny a zvětšování abscesu. Jestliže je absces v blízkosti povrchu tkáně, popřípadě se k němu dostane svým zvětšováním, většinou se „provalí navenek“, a to buď široce, nebo se vytvoří pouze úzký kanálek – hnisavá píštěl. Dutina abscesu se tak vyprázdní, kolabuje (hroutí se), granulační tkáň vyprázdněnou dutinu postupně vyplní a vytvoří se jizva. Obecně dochází k rozvoji zánětu nejprve na povrchu dané struktury, která je infikována (pokud se nejedná o nějaké pronikající poranění). Jestliže se infekce šíří do hloubky tkáně, většinou dochází k tvorbě abscesu. Tak vznikají například abscesy při angínách, zánětech plic a podobně, jsou tedy komplikací původního onemocnění.

Zdroj: Řitní píštěl
Zveřejněno dne: 14.4.2015

Domácí léčba červených žilek v očích

Chirurgické vybělení bělma

Bílá část oka je pokryta tenkou membránou. Tato membrána je místem, kde se nacházejí červené žilky. Chirurgické vybělení bělma zahrnuje odstranění membrány v konkrétním místě. Chirurgické odstranění membrány bývá správnou volbou pro léčbu červených očí. Při této operaci se používají anestetika, je tedy bezbolestná. Samotná operace trvá 15 až 20 minut. Po zákroku se používá speciální prostředek, který napomáhá oku ve znovuobnovení membrány.

Podstoupit tuto operaci může téměř kdokoliv, ale musí mít v dobrém stavu povrchové cévy očí. Operaci nemohou podstoupit pacienti se žloutenkou, glaukomem, infekcí a zánětlivým onemocněním oka, revmatoidní artritidou, chudokrevností nebo pacienti s tenkým očním bělmem.

Stejně jako u každé operace i zde jsou určitá rizika. Pacientům jsou po operaci nasazeny antibiotické oční kapky, aby se zabránilo infekci. Zároveň se během procesu hojení může objevit zbarvení oka. K tomuto stavu dochází kvůli zvýšenému výskytu cév nebo jejich zvětšení.

Červené žilky v očích jsou nežádoucí, i když nejsou závažným zdravotním problémem. Jejich odstranění je spíše kosmetickou úpravou. Chirurgické vybělení způsobuje mladší a jasnější vzhled. Jde o bezpečný zákrok, který neovlivní zrak. Rizika jsou mírná, operace je bezbolestná a následná péče je minimální. Pokud opravdu toužíte mít bílé a světlé oči, chirurgické bělení očí může být pro vás ideálním řešením.

Zdroj: Domácí léčba červených žilek v očích
Zveřejněno dne: 25.1.2014


SiteMAP