Téma: 

listy

SMETÁNKA PAMPELIŠKA OBECNÁ JAKO MODERNÍ LÉK

Použití pampelišky

Listy pampelišky působí jako diuretikum a zvyšují množství moči, kterou tělo produkuje. Listy se také používají ke stimulování chuti k jídlu a pomáhají trávení. Květ pampelišky má antioxidační vlastnosti. Pampeliška může také zlepšit imunitní systém.
Bylinkáři používají kořen pampelišky k detoxikaci jater a žlučníku a listy pampelišky zase pro podporu funkce ledvin.
 

Zdroj: Smetánka pampeliška obecná jako moderní lék
Zveřejněno dne: 3.10.2012

Diskuze: Re: Zesvětlaly listy.

Sežeňte si slepičince a s nimi pak hortenzie pohnojte. Je možné, že deště odplavily dusíkaté látky z půdy a hortenzii proto blednou listy. Slepičince je přirozeně dodají společně s dalšími důležitými prvky především fosforem a draslíkem.

Zdroj: diskuze Zesvětlaly listy.
Odesláno dne: 13.8.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

RECEPTY NA KAŠTANOVOU MAST

Recept na kaštanovou mast z listů

K výrobě masti postačí pouze dvě ingredience, a to jsou listy kaštanu koňského a kokosový olej.

Olej by se měl ohřát, nedoporučuje se ho dostat k varu. Jakmile je olej teplý, přidají se listy kaštanu koňského. Listy při zahřívání začnou vadnout a hnědnout. Pokud jsou listy úplně hnědé, znamená to, že je již vše připraveno. Poté se listy vyndají pomocí kleští a olej s extraktem se nechá vychladnout. Vychladnutí je důležité, aby došlo k usazení nečistot na dno hrnce. Poté se vše přelije do sklenice – a je hotovo. Tato mast je zvlášť účinná na křečové žíly na nohou.

Zdroj: Recepty na kaštanovou mast
Zveřejněno dne: 3.2.2014

Diskuze: Re: gingo biloba

Sklizeň listů ginkgo biloba probíhá v době, kdy listy zežloutnou. To se děje v pozdních letních dnech. V této době mají listy jinanu největší obsah účinných flavonoidů.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Gingo biloba
Odesláno dne: 1.9.2015 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

SMETÁNKA PAMPELIŠKA OBECNÁ JAKO MODERNÍ LÉK

Pampeliška

Stovky různých druhů pampelišky rostou v mírných oblastech Evropy, Asie a Severní Ameriky. Pampeliška je otužilá trvalka, která může narůst až do výšky téměř 40 centimetrů. Listy pampelišky jsou sytě zelené, hluboce vrubované, zubaté a lesklé. Stonky pampelišky jsou uzavřeny jasnými žlutými květy. Rýhované listy rostou do trychtýře a svádí tak déšť z velké plochy do kořene. Květy pampelišky se otevírají ráno se sluncem a zavírají se večer nebo během pochmurného počasí. Tmavé hnědé kořeny jsou masité a křehké a jsou vyplněny s bílou mléčnou látkou, která je hořká a mírně páchnoucí.
 

Zdroj: Smetánka pampeliška obecná jako moderní lék
Zveřejněno dne: 3.10.2012

Diskuze: Re: Ginkgo biloba

Pojídání listů ginkgo biloba má také blahodárné účinky, ale je nepraktické, protože se do těla dostávají i škodliviny z okolního prostředí, které na listy ulpěly během vegetace. Potom také čerstvé listy nejsou k dispozici po celý rok a úspěch léčby je založen na pravidelném a dlouhodobém užívání. Proto je lepší listy nasušit, uskladnit a pak použít některý z výše uvedených receptů na použití, během celého roku.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Ginkgo biloba
Odesláno dne: 23.8.2015 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

GALGÁN OZDOBNÝ

Listy galgánu ozdobného

Listy galgánu ozdobného jsou celokrajné, podlouhle kopinaté, 30–70 cm dlouhé.

Zdroj: Galgán ozdobný
Zveřejněno dne: 15.2.2015

Diskuze: růže

prosím o radu. čím ošetřit růže když se kroutěj listy, ale mšice tam nejsou. děkuji

Zdroj: diskuze Růže
Odesláno dne: 14.5.2016 uživatelem vytlačilová
Počet odpovědí: 0

BABSKÉ RADY NA BOLEST ZUBŮ

Listy guave

Čerstvé listy guave umí mistrovsky zmírnit bolest zubů, a to díky svým protizánětlivým, analgetickým a antimikrobiálním vlastnostem. Stačí žvýkat jeden až dva listy guave tak, aby se šťáva z nich dostala na postižený zub. Stejně působí i syrové listy špenátu. Jinou možností je svařit 4–5 listů guave v horké vodě. Roztok nechte zchladnout na pokojovou teplotu, přidejte do něj trochu soli a používejte jako ústní vodu.

Zdroj: Babské rady na bolest zubů
Zveřejněno dne: 19.6.2017

Diskuze: Re: Re: gingo biloba

Děkuji za Vaši odpověď. Prosím, ještě, jak se sušené listy používají - na čaj?

Zdroj: diskuze Gingo biloba
Odesláno dne: 1.9.2015 uživatelem Helena G.
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

KROUCENÍ LISTŮ

Kroucení listů u růží

Pilatky způsobují na růžích svinování listů do malých trubiček. Poškozeny jsou především odrůdy s měkčími listy a první vyrašené listy.

K ošetření proti všem zmiňovaným škůdcům můžeme použít přípravek Sumithion super, a to vždy brzy na jaře při rašení prvních listů. Pilatky mají pouze jednu generaci ročně.

Zdroj: Kroucení listů
Zveřejněno dne: 29.6.2017

Diskuze: listy

Před dvěma lety jsem koupila malou rostlinu fikusu elastika se čtyřmi listy. Roste celkem pěkně, přibylo 7 nových listů. Jsou pěkně velké, lesklé, tmavě zelené, ale okraje podél listu se kroutí do spodu. Škůdci na rostlině nejsou. V čem může být chyba? Děkuji za případnou radu.

Zdroj: diskuze Listy
Odesláno dne: 4.8.2015 uživatelem Leny
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

GALGÁN OZDOBNÝ

Zdravotní účinky galgánu obecného

Listy této byliny se používají v tradiční medicíně, slouží ke snižování tlaku a mají i antidepresivní účinky. Velké zelené listy, malé červené bobule a bílé květy galgánu obsahují antioxidant resveratrol. Dnes se galgán používá v kosmetických výrobcích, ale to je jen část jeho potenciálu. Může se využívat v lékařství a v mnoha dalších sektorech.

Zdroj: Galgán ozdobný
Zveřejněno dne: 15.2.2015

Diskuze: Re: juka

Tohle udělá nízká teplota a změna v pěstebních podmínkách vynesením kytky ven. Někdy se listy jen zbarví, ale když je šok velký, tak listy postupně zaschnou a musí vyrůst nové. S těmito změnami na listech se nic dělat nedá a je třeba počkat, jak se s tím rostlina vypořádá sama.

Zdroj: diskuze Juka
Odesláno dne: 18.5.2014 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ŠKUMPA

Škumpa lysá

Škumpa lysá (Rhus glabra) se vyznačuje dlouhými lichozpeřenými listy, které mohou dosahovat až půlmetrové délky. Jednotlivé lístky jsou hrubě zubaté až vykrojené, kopinaté. Červená květenství jsou palicovitá, tedy typická pro škumpy. Výška rostliny je 4 až 5 m.

Vícekmínkové opadavé keře nebo menší stromky snadno tvoří kořenové výmladky. Větve jsou lysé, fialovo-nahnědlé. Listy hluboce peřenosečné, lysé, na podzim nádherně červené. Květy zelenavé v hustých vzpřímených latách, objevují se v červenci a srpnu. Plody jsou šarlatově červené. Škumpa lysá miluje živnou, dobře propustnou půdu a slunné stanoviště. Uplatnění nachází nejen jako solitéra v zahradách, ale i ve skupinách v sadových úpravách.

Tato škumpa má poněkud dekorativnější listy než škumpa ocetná. Hodí se na neúrodná místa ke zpevnění svahů do skupin keřů.

Zdroj: Škumpa
Zveřejněno dne: 18.1.2017

Diskuze: dracéna kroucení listů

Dracéně se začínají kroutit listy a jsou jako gumové.

Zdroj: diskuze Dracéna kroucení listů
Odesláno dne: 30.7.2017 uživatelem Eliška
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

KROUCENÍ LISTŮ

Zkroucené listy na paprikách

Kroucení listů paprik může způsobit nesprávná hladina boru. Nedostatek boru způsobuje, že jsou mladé listy pokroucené a odumírají. Nedostatek hořčíku způsobuje, že se listové okraje otáčejí dovnitř nahoru.

Kroucení listů u paprik je způsobeno rozdílným poměrem pH při každé zálivce, nadbytečným množstvím živin (jejich přebytek) nebo kombinací všeho dohromady. Kroucení listů je způsobeno většinou v domácím prostředí – v květináčích nebo u rostlin ve fázi předpěstování. Po přesazení do větší nádoby kroucení listů paprik ustane během týdne.

Nejlépe lze předcházet kroucení listů tím, že jim zlepšíme přísun živin, a to dodáním vápníkového hnojiva ve formě postřiku na list. Postřik na list volíme především kvůli malému vstřebávání vápníku kořenovým systémem.

Zdroj: Kroucení listů
Zveřejněno dne: 29.6.2017

Diskuze: Černání ořechů

Dobrý den.Mám velký problém s ořešákem,listy v pořádku plody na stromě černé.Děkuji za radu.

Zdroj: diskuze Černání ořechů
Odesláno dne: 15.9.2016 uživatelem Zdeněk
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

NEJOBLÍBENĚJŠÍ KEŘE

Keř koka

Rudodřev koka neboli kokainovník pravý je keř nebo strom vysoký až 3 m. Má červenavě hnědou borku (odtud název), prutovité větve jsou porostlé střídavými, podlouhle vejčitými celokrajnými listy s krátkým řapíkem. Listy jsou světle zelené, květy jsou drobné bílé. Plodem je vejčitá peckovice, dlouhá až 8 mm, když je zralá, má oranžově červenou barvu, obsahuje pouze jedno semeno.

Rudodřev pochází z tropické až subtropické Jižní Ameriky. Semenáčky se ve školkách pěstují asi rok, jakmile dosáhnou výšky 30 až 50 cm, vysazují se na pole. První sklizeň listů se provádí u rostlin starých asi rok a půl. U tříletých stromků je možné listy sklízet již třikrát až pětkrát ročně, aniž by se rostliny poškodily. Čerstvě sklízené listy se opatrně suší, nesmí přeschnout. Delším skladováním ztrácejí listy nejen vůni, ale i účinnost. Životnost plantáže je asi 20 let, potom se musí obnovit. Rostlina se může množit řízky, ale obvykle se pěstuje přímo výsevem do školek. Kokainovník pravý má rád slunce i polostín, vlhko, je teplomilný. Vyhovuje mu propustná půda, vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost.

Listy této rostliny obsahují asi 1% alkaloidu kokainu. Kokain je narkotikum, které se v medicíně používá od roku 1884 jako místní anestetikum v zubním a očním lékařství, pro zažívací a nervovou soustavu má účinky tonizující. Je to návyková a nebezpečná droga. V pěstitelských oblastech domorodé obyvatelstvo čerstvé listy žvýká. Pro zvýšení palčivosti k nim někdy přidávají pálené vápno nebo rostlinný popel.

Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak vypadají listy květy či plody keře koka.

Zdroj: Nejoblíbenější keře
Zveřejněno dne: 6.9.2015

MEDVĚDÍ ČESNEK – RECEPTY

Kdy roste

Listy česneku medvědího se sbírají na jaře, umyjí se a konzumují se v syrovém stavu. Také je lze připravit jako salát či součást přílohy při zdobení jídel. A rovněž všude tam, kde bychom jako koření použili česnek, cibulovou nať nebo pažitku. Chutné jsou i cibulky česneku, ale tím zlikvidujeme další množení rostliny. Drobně nakrájené je přidáváme na chléb s máslem, sýrem, slouží také jako koření do hotových polévek, omáček, na brambory a další jídla. Listy můžeme připravit i jako špenát či salát, ovšem na špenát jich budeme potřebovat opravdu velké množství. Medvědí česnek je možné přidat i do klobás, kde jako koření dodají této pochutině delikatesní chuť.

Mějte na paměti, že česnek medvědí je sezonní záležitostí a užijte si jej právě v tomto období.

Zdroj: Medvědí česnek – recepty
Zveřejněno dne: 14.4.2017

BEGONIE DO TRUHLÍKU

Nároky na světlo

Begonie se pěstují v částečném stínu, nikdy ne na přímém slunci. Vyžadují závětří, protože mají křehké stonky, které neodolávají větru. Jsou i druhy, které se pěstují jako pokojové rostliny, a ty se výborně rozmnožují řízkováním – listy stačí jen ponořit do vody, v krátkém čase vytvoří kořeny. Většině begonií vyhovují teploty okolo 25 °C, přičemž v zimě by neměly klesnout pod 19 °C.

Zdroj: Begonie do truhlíku
Zveřejněno dne: 23.6.2017

BABSKÉ RADY NA BOLEST ZUBŮ

Šťáva z mladé zelené pšenice

Zelená pšenice má přirozené antibakteriální vlastnosti, které pomohou v boji proti zubnímu kazu i ke zmírnění bolesti. Extrahujte šťávu ze zelené pšenice a používejte ji jako ústní vodu. Pšenice bude absorbovat toxiny z dásní, sníží růst bakterií a udrží infekci pod kontrolou. Pokud chcete, můžete jednoduše žvýkat syrové listy pšenice.

Zdroj: Babské rady na bolest zubů
Zveřejněno dne: 19.6.2017

KVETOUCÍ POKOJOVÝ KEŘ OLEANDR

Choroby

Největším škůdcem oleandru jsou mšice. Vyskytují na čerstvých, zelených rostlinných částech. Po napadení mšicemi se listy kroutí, plstnatí a zakrňují. V zimním období častým větráním za vhodných venkovních podmínek pak snížíte napadení plísňovými onemocněními. Důležité je pravidelně rostliny kontrolovat a zasáhnout při napadení štítenkami a puklicemi (na spodní straně listů se objeví světle hnědé a lesklé štítky).

Zdroj: Kvetoucí pokojový keř oleandr
Zveřejněno dne: 22.9.2015

MEDVĚDÍ ČESNEK – RECEPTY

Tinktura z medvědího česneku

Česnek medvědí patří k prvním poslům jara. Proto se pro jarní pročišťovací a odhleňovací kúry používají právě jeho čerstvé listy. Jde o sezonní rostlinu, proto je vhodné si připravit tinkturu na další období.

Česnek medvědí má v podstatě všechny vlastnosti našeho česneku, je ale mnohem léčivější. Proto je zvláště vhodný pro jarní omlazovací kúry, kúry na odstranění škodlivých látek a léčí i chronické choroby kůže.

Recept

Postup: Listy česneku medvědího napěchujte do zavařovací skleničky a zalijte 60% alkoholem. Někdo používá i kvalitnější vodku. Skleničku umístěte do pokojové teploty a po čtrnácti dnech přelijete přes plátýnko. Tinkturu lze užívat po několika kapkách denně během celého roku nebo alespoň v jarním období, kdy je potřeba vyvarovat se depresím z nedostatku slunečního svitu a vitamínů v čerstvé zelenině. Z této tinktury používáme denně 10–12 kapek ve vodě.

Zdroj: Medvědí česnek – recepty
Zveřejněno dne: 14.4.2017

SMETÁNKA PAMPELIŠKA OBECNÁ JAKO MODERNÍ LÉK

Dnešní použití pampelišky

Doposud nebyly zveřejněny žádné kvalitní vědecké studie ve prospěch pampelišky. V současnosti jsou používány hlavně kořeny pampelišky, které se používají jako aperitivum. Aperitiva jsou prostředky na podporu chuti k jídlu. Dále se kořen pampelišky dnes hojně používá k léčbě problémů jater a žlučníku. Z pampelišky dnes ještě využíváme listy, které se používají jako diuretikum. Diuretika jsou prostředky, které pomáhají tělu zbavit se přebytečné tekutiny.
 

Zdroj: Smetánka pampeliška obecná jako moderní lék
Zveřejněno dne: 3.10.2012

NEJOBLÍBENĚJŠÍ KEŘE

Keř vajgélie

Vajgélie se v poslední době velmi často objevuje na našich zahradách, a to pravděpodobně kvůli tomu, že jde o keř nenáročný na pěstování a údržbu. Tento opadavý keř dorůstá asi do dvoumetrové výšky, stejně tak do šířky. Listy vajgélie jsou oválné až podélně vejčité, květy jsou 2 až 4 cm dlouhé trubky různých barev (dle odrůd a kultivarů), objevují se na začátku léta a sporadicky pak opět na konci srpna.

Například kultivar Olympiade má mladé lístky jasně zlatožluté, spodní listy se pak zbarvují do jasně žlutozelené. Květy jsou ostře purpurové. Roste vzpřímeně, vyhovují mu středně živné a mírně vlhké půdy a polostín. Aby keř bohatě kvetl, doporučuje se okamžitě po odkvětu zakrátit nové větve na jednu třetinu až jednu polovinu délky nového výhonu. Kvete vždy na loňském dřevě. Vajgélie je mrazuvzdorná.

Na těchto fotografiích se můžete sami přesvědčit o půvabu keře vajgélie.

Zdroj: Nejoblíbenější keře
Zveřejněno dne: 6.9.2015

ŠKUMPA

Škumpa koželužská

Škumpa koželužská (Rhus coriaria) je 2–5 m vysoký keř s rozkladitými větvemi, jejichž mladé letorosty jsou žlutobíle huňaté. Lichozpeřené listy se skládají z 11–15 vejčitých, pilovitých, na rubu huňatých lístků a mají hlavní řapík ke konci rozšířený v úzká křídla.

Drobné, zelenavé nebo špinavě bílé kvítky jsou směstnány do konečných hustých hroznů. Plody jsou suché peckovice a podobají se čočkovým zrnkům.

Škumpa koželužská má svůj domov v jižní Evropě, zejména ve Španělsku a Řecku, kde roste planě na skalách, ale také se zde pěstuje, protože její listy a mladé větve obsahují mnoho tříslovin. Mladé větvičky a listy se otrhávají a usušené přicházejí do obchodu buď celé, nebo rozdrcené, případně rozemleté na šedozelený prášek, který je výborný k vydělávání kůží. Nejvíce se spotřebuje ve Španělsku, kde takto vydělávají zvláště kůže kozí. Kromě toho škumpou barví také kůže na žluto. Nejlepší produkty ze škumpy se dovážejí ze Sicílie.

Vedle třísloviny poskytuje škumpa koželužská také kyselé plody (baccae sumachi), které se na Východě od dávných dob používaly proti průjmům a dávaly je místo koření do masitých jídel. Tmavě žluté, hedvábně lesklé dřevo ze škumpy používají umělečtí truhláři k vykládání nábytku.

Zdroj: Škumpa
Zveřejněno dne: 18.1.2017

ŠKUMPA

Škumpa čínská – polokřídlá

Škumpa polokřídlá (Rhus semialatum Murr.) je keř nebo stromek s velikými lichozpeřenými listy, jejichž hlavní řapík se v hořejší polovině křídlatě rozšiřuje a vejčité pilovité lístky jsou na rubu pokryty plstí. Drobné květy tvoří bohatá latovitá květenství. Plody jsou kulovité, posléze suché, drobné peckovice.

Domovem škumpy polokřídlé je východní Indie, Čína a Japonsko. Na jejích listech tak žijí mšice čínské, které vysávají z listů a řapíků mízu a jsou příčinou toho, že se na těch místech, kde byly listy nabodnuty, vytvoří časem duté, až 7 cm dlouhé tupé rohy a jemnou šedou plstí pokryté hálky neboli galesky, obsahující přes 50 % třísloviny. Tyto hálky se využívají v barvírnách, v koželužství, na výrobu inkoustu i na výrobu taninu, a tak se s nimi obchoduje – říká se jim „čínské duběnky" (gallae chinenses), ve východní Asii je nazývají fuši nebo gobaiši. V čínském lékařství se hálky využívaly i jako prostředek proti průjmům.

Zdroj: Škumpa
Zveřejněno dne: 18.1.2017

ŠKUMPA

Škumpa zákeřná

Škumpa zákeřná (Rhus toxicodendron) je keř vysoký nanejvýš 1,5 m, s podzemními výběžky. Vystoupavé nebo poléhavé větve mají v mládí zelenou kůru, později hnědou s četnými čočinkami. Střídavé řapíkaté listy jsou trojčetné s vejčitými až podlouhlými celokrajnými lístky, na rubu hustě chlupatými.

Velmi drobné květy jsou jednopohlavné a řidčeji oboupohlavné, rostliny jsou nedokonale dvoudomé. Bělavě zelené koruny svojí délkou o málo přesahují kalich. Tento druh kvete v květnu a červnu. Plod je téměř kulovitá žlutá až žlutavě bílá peckovice.

Škumpa zákeřná pochází ze Severní Ameriky, u nás se pěstuje v zahrádkách a parcích, občas zplaňuje. Vyhovují jí suchá a kamenitá stanoviště. Tento okrasný keř obsahuje ve všech částech nažloutlou, prudce jedovatou mléčnou šťávu s pryskyřičným olejem (urushiol neboli labinol), s tříslovinami, glykosidy a jinými. Na pokožce způsobují účinné látky puchýře a při styku s listy, při přesazování, ošetřování a podobně je nezbytná zvýšená opatrnost. Otravy po požití byly pozorovány u člověka i u domácích zvířat. Zajíci, kteří v zimě okusují kůru, údajně na místě umírají. U citlivých lidí se dostavují závratě a nevolnosti již při dýchání výparů v blízkosti keře. Listy se dříve používaly při onemocněních kožních, nervových, revmatických a jiných.

Zdroj: Škumpa
Zveřejněno dne: 18.1.2017

MODŘENEC

Modřenec

Modřenec je vytrvalá rostlina, která roste z cibuloviny a patří do čeledi liliovitých. Kvete modrými hrozny květů na neolistěném stvolu. Výška rostliny se pohybuje od 10 do 30 cm.

Pochází ze Středozemí, některé druhy jsou původní v Turecku. U nás se nejčastěji pěstuje modřenec hroznatý, který se v našich podmínkách dobře rozrůstá, a modřenec širokolistý se štíhlými hrozny a s bílým okrajem květů. Existují už i odrůdy s květem růžovým, fialovým nebo bílým. Květy slabě voní.

Rostlina tvoří přízemní růžici. Listy jsou dlouze eliptické, lysé, lesklé, čárkovité a trávovité s barvou tmavě zelenou. Květy jsou kulovité a rostou v hustém hroznu. Plodem je šištice.

Nejlépe se rostlině daří na suchých místech, ve výživné, hlinité, vápenité půdě. V dobrých podmínkách se snadno rozrůstá. Hezká je v trávníku, v trvalkovém záhoně nebo pod keři. Je vhodné modřenec vysadit k trvalkám, které svými listy zakryjí po odkvětu modřenců jejich nevzhledné žloutnoucí listy. Také trávník bychom měli posekat až po úplném uvadnutí listů.

Modřenec je nenáročná rostlina. Cibule modřence sázíme na podzim do hloubky asi 10 cm (dvojnásobek velikosti cibule). Některé odrůdy vytvoří už na podzim úzké delší listy. Zvláštní ochranu na zimu nevyžaduje. Vykvete v únoru až dubnu, podle druhu. Listy po odkvětu neodstraňujeme, až po jejich úplném zežloutnutí, když se zásobní látky přesunuly do cibule.

Množíme jarním výsevem do nádob umístěných ve studeném pařeništi nebo dělením dceřiných cibulek během letního období. Ty vysazujeme začátkem podzimu do hloubky 6 až 8 cm.

Modřence jsou poměrně životaschopné a mívají sklon k plevelnatění. Nedivme se proto, když je zjara objevíme na trávníku či v neobdělávaných partiích zahrady.

Zdroj: Modřenec
Zveřejněno dne: 2.9.2016


SiteMAP