Téma: 

kořeny

Lopuch obecný

Léčivé účinky lopuchu

Lopuch je považován za jeden z nejlepších přírodních čističů krve. Jeho sušené kořeny, vykopané v prvním roce, jsou nejlepším léčebným zdrojem. K léčebným účelům se také mohou použít plody a listy lopuchu. Odvar z kořene lopuchu se používá k pročištění krve, proti kurdějím, vředům, revmatickým onemocněním, šupinatění kůže. Obklady z listů slouží proti modřinám a otokům. Výluh z listů lopuchu je vhodný při poruchách trávení. Tinkturu, silici nebo extrakt ze semen lopuchu lze použít zevně, a to při ekzémech, lupénce i hemoroidech. Dále se lopuch používá při vypadávání vlasů nebo při nadměrném výskytu lupů a při svědění pokožky hlavy. V Číně se lopuch využívá k léčbě impotence a neplodnosti.

Kořen se získává z jednoletých, ještě nekvetoucích rostlin, a to na podzim prvního roku nebo na jaře druhého roku vegetace rostliny ještě před rašením listů, maximálně na podzim druhého roku. Později už kořeny zdřevnatí a nejsou k potřebě. Za plnohodnotný platí kořen jadrný, takzvaný mastný, na rozdíl od dřevnatého. Po očištění se doporučuje ponořit kořeny na 3 minuty do vařící vody, účinné látky se tím stabilizují a lépe se uchovají. Teprve potom se kořeny suší, obvykle zavěšené na nitích. Při sušení umělým teplem nesmí teplota přesáhnout 35 °C. Správně usušená droga je křehká, na lomu bělavá, s nasládle hořkou chutí. Při dobrém uložení vydrží i více let. Semena se sbírají po úplném dozrání koncem léta, listy během celé vegetační doby.

Zdroj: Lopuch obecný
Zveřejněno dne: 8.8.2014

Kozlíkové kapky

Co se užívá

Bylina se sbírá v období od srpna do října, a to její podzemní část, tedy oddenek s kořeny. Droga se rychle umyje a suší na vzdušném místě. Vzhledem k tomu, že silice je soustředěna v buňkách těsně pod povrchem, je nutné drogu mýt velice opatrně a snažit se nepoškodit povrch kořene. Droga silně voní a je nutné ji chránit před kočkami.

Zdroj: Kozlíkové kapky
Zveřejněno dne: 16.3.2017

Smetánka pampeliška obecná jako moderní lék

Dnešní použití pampelišky

Doposud nebyly zveřejněny žádné kvalitní vědecké studie ve prospěch pampelišky. V současnosti jsou používány hlavně kořeny pampelišky, které se používají jako aperitivum. Aperitiva jsou prostředky na podporu chuti k jídlu. Dále se kořen pampelišky dnes hojně používá k léčbě problémů jater a žlučníku. Z pampelišky dnes ještě využíváme listy, které se používají jako diuretikum. Diuretika jsou prostředky, které pomáhají tělu zbavit se přebytečné tekutiny.
 

Zdroj: Smetánka pampeliška obecná jako moderní lék
Zveřejněno dne: 3.10.2012

Smetánka pampeliška obecná jako moderní lék

Historie pampelišky

Tradičně byly kořeny a listy pampelišky používané k léčbě onemocnění jater. Domorodí Američané pampelišku vařili ve vodě a užívali ji pak k léčbě onemocnění ledvin, otoků, na kožní problémy, při pálení žáhy a při žaludeční nevolnosti. V tradiční čínské medicíně se pampeliška používala k léčbě žaludečních potíží anebo slepého střeva. Číňané také pampeliškou léčili záněty v prsu anebo nedostatečný průtok mléka v době kojení. V Evropě se pampeliškou léčila horečka, pak také opařeniny, oční problémy, cukrovka a průjem.
 

Zdroj: Smetánka pampeliška obecná jako moderní lék
Zveřejněno dne: 3.10.2012

Smetánka pampeliška obecná jako moderní lék

Pampeliška

Stovky různých druhů pampelišky rostou v mírných oblastech Evropy, Asie a Severní Ameriky. Pampeliška je otužilá trvalka, která může narůst až do výšky téměř 40 centimetrů. Listy pampelišky jsou sytě zelené, hluboce vrubované, zubaté a lesklé. Stonky pampelišky jsou uzavřeny jasnými žlutými květy. Rýhované listy rostou do trychtýře a svádí tak déšť z velké plochy do kořene. Květy pampelišky se otevírají ráno se sluncem a zavírají se večer nebo během pochmurného počasí. Tmavé hnědé kořeny jsou masité a křehké a jsou vyplněny s bílou mléčnou látkou, která je hořká a mírně páchnoucí.
 

Zdroj: Smetánka pampeliška obecná jako moderní lék
Zveřejněno dne: 3.10.2012

Rizika u kostivalové masti

Popis kostivalu

Kostival je trvalkový keř, který je původem z Evropy a části Asie. Kostival roste na vlhkých půdách, má silný, chlupatý stonek a roste do výše až 1 metru. Květy kostivalu jsou fialové, modré nebo bělavé, hustě uspořádané ve shlucích. Listy kostivalu jsou podlouhlé, často se liší v závislosti na jejich poloze na stonku. Nižší listy jsou široké na základně a zúžené na koncích, zatímco horní listy jsou široké na středu a zúží se pouze na koncích. Vnitřní část kořene je černo-bělavá, tato část je plná šťávy. Kostivalové přípravky se vyrábějí z listů nebo jiných částí rostliny. Nové lístky kostivalu obsahují více jedovaté látky pyrrolizidinu alkaloidu než staré listy. Některé přípravky se vyráběly také z kořenů, ale kořeny obsahují až 16 násobek pyrrolizidinu alkaloidů.

Zdroj: Rizika u kostivalové masti
Zveřejněno dne: 19.11.2012

Kolik co dnes stojí u zubaře?

Ošetření kořenového systému zubu (endodontické ošetření)

Cena endodontického ošetření (vytržení nebo vytažení nervu a vyčištění zubních kanálků) se pohybuje v závislosti na počtu kořenových kanálků, počtu návštěv, časové náročnosti a na použitých materiálech. Za zub s jedním kořenem činí cena endodontického vyšetření 2 884 Kč. U zubu s více kořeny, kdy jsou kořeny ošetřeny ve dvou návštěvách, tak cena za první návštěvu - dezinfekční fázi činí 3 732 Kč. Za ošetření každého dalšího kořene při druhé návštěvě cena činí 1 322 Kč.

Co za tuto cenu od zubaře dostaneme?

  • Preparaci s pomocí caries-detectoru - barevného indikátoru kazu pro dokonalé odstranění infikovaných zubních tkání – kazů v zubu.
  • Zhotovení výplně za použití Kofferdamu. Kofferdam je specielní gumová fólie / blána, která zaručí dokonale suché pracovní prostředí, nutné pro zamezení průniku infekce z dutiny ústní do kořene zubu. Použití Kofferdamu zvyšuje dlouhodobou úspěšnost léčby "mrtvého zubu". Kofferdam v optimálním případě dokáže omezit výskyt zubních váčků až o 95%. S použitím Kofferdamu při tahání nervu se eliminuje následný častý zubní váček.
  • Přesné měření délky kořenového kanálku pomocí digitálního rentgenu i pomocí apexlokátoru.
  • Použití nejkvalitnějších nikl-titanových kořenových nástrojů, jejichž pružnost umožňuje proniknout i do extrémně zakřivených kanálků, které by jinak byly považovány za neošetřitelné. Tím je zároveň minimalizováno riziko zalomení nástroje v kořeni zubu a následné nutnosti jeho vytržení.
  • Dle vhodnosti tvaru kořene se může použít speciální motor pro strojové opracování kořenů.
  • Při opracování kořenových kanálků se použije EDTA, což je materiál, který otevírá uzavřené průduchy v kořeni zubu a umožní tak kvalitnější vyčištění kořene od infekce.
  • Plnění kořene pomocí různých forem přírodní gutaperči od čípků po nahřívanou tekutou gutaperču pro dokonalé zaplnění různých tvarů kořenových kanálků bez dutin a bublin.
  • Výsledkem je pak vysoce kvalitní homogenní kořenová výplň dosahující přesně ke špičce kořene.


Zdroj: Kolik co dnes stojí u zubaře?
Zveřejněno dne: 19.7.2012

Pěstování rajčat na balkóně

Výsadba rajčat

S pěstováním balkónových rajčat je dobré začít až v květnu. Pokud ale máte zateplený balkón a víte, že vám v něm již noční teploty neklesnou pod 16 stupňů Celsia, můžete se pustit do pěstování i dříve. Budete potřebovat samozavlažovací květináč, cihly či drcené tašky. Do tohoto květináče udělejte několik otvorů pro lepší provzdušnění půdy. Na dno květináče položte vrstvu cihel či drcených tašek. Kořeny rajčat musí dosahovat až na dno. Je třeba je zasypat kvalitním zahradnickým substrátem až po dolní část lodyhy s odstraněnými listy. Při vysazování umísťujte rostliny šikmo a více od sebe, aby si během růstu vzájemně nestínily. Květináč pak překryjte průhledným polyetylenem. Hlídejte však, aby rostlině nebránil v růstu. Je důležité rajčata umístit na slunné místo.

Rajče je poměrně náročná rostlina – vyžaduje záhřevnou půdu dostatečně zásobenou živinami. Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Ten potom důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj, který nasypete úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, a tím podporuje rychlý a zdravý růst.

Pěstování v nádobách je o něco pracnější – je třeba často a pravidelně zavlažovat a hnojit, protože poskytují jen omezený prostor pro kořeny. Vybírejte vždy proto co největší květináče a do každého umístěte jen jednu sazeničku. Rajčata pěstovaná na zasklených balkónech či ve skleníku mají sice slabší aroma i chuť než plody stejné odrůdy vypěstované venku, ale stejně jsou o poznání chutnější než většina kupovaných a jejich sezóna je prodloužena na více než půl roku.

Zdroj: Pěstování rajčat na balkóně
Zveřejněno dne: 29.6.2016

Šalvěj a její účinky

Pěstování

Vzhledem k původu rostliny se jí nejvíce daří na teplých slunných místech chráněných před nepřízní počasí. Prospívá jí lehká, dobře propustná půda bohatá na živiny, jakými jsou hlavně vápník a dusík. Nemá ráda půdu kyselou, vlhko a zimu, proto ji před mrazem zakryjte. Její výhodou je, že se dá vypěstovat i pokud nemáte k dispozici zahradu, tj. v květináči. Umístěte ho ale na slunné místo, zalévejte pouze mírně a zajistěte jeho dostatečné odvodnění. Konce výhonků šalvěje je dobré zaštipovat, podpoříte tak její keřovitý růst. Po odkvětu květy ostříhejte, aby se rostlina nevysilovala tvorbou semen. Pokud vám listy žloutnou, znamená to, že rostlina nemá dostatek místa pro kořeny a je třeba ji přesadit. Stejně tak se doporučuje přesadit ji po čtvrtém až pátém roce života.

Zdroj: Šalvěj a její účinky
Zveřejněno dne: 29.7.2015

Kočičí dráp

Negativní účinky

Kočičí dráp je obecně dobře snášen a považuje se za netoxický. Vzhledem k tomu, že silně stimuluje imunitní systém, nedoporučuje se však osobám s transplantací jakéhokoliv orgánu. Osoby s autoimunitním onemocněním by neměly užívat kočičí dráp dlouhodobě, i když nejsou k dispozici studie potvrzující negativní vliv. Také těhotné a kojící ženy a děti do 6 let by kočičí dráp neměly užívat.

Čaj z kočičího drápu je silnou přírodní antikoncepcí. Ještě jednou proto zdůrazňujeme, že se vnitřní užívání kočičího drápu v žádném případě nedoporučuje ženám, které chtějí otěhotnět, nebo ženám těhotným. Indiáni Cashibo v Peru Vilcacoru dodnes používají jako antikoncepci. Za tímto účelem se vaří kořeny rostliny Uncaria tomentosa a odvar se pije po dobu tří měsíců. Tato antikoncepční kúra údajně způsobuje 3–4 letou sterilitu. Nemusíte se však obávat toho, že by vám způsobila sterilitu trvalou.

Zdroj: Kočičí dráp
Zveřejněno dne: 12.5.2016


SiteMAP