Téma: 

jícen

Funkce jícnu

Jícen v cizím jazyce

  • latinsky se jícen nazývá oesophagus;
  • slovensky se jícnu říká pažerák;
  • anglicky je jícen esophagus.

Zdroj: Funkce jícnu
Zveřejněno dne: 7.4.2016

Diskuze: Re: Re: sliznice jícnu obnova

Bohužel tohle víme, navíc nás trápí dráždivý kašel. Problém je v tom, že nejde jen o jednu bioléčbu, ale o doživotní sérii. Byly jsme i na endoskopii , jícen je spálen. Doporučen panthenol, rakytníkový a měsíčkový olej. Nakonec manželka musela bioléčbu vysadit .

Zdroj: diskuze Sliznice jícnu obnova
Odesláno dne: 5.9.2016 uživatelem Bohacek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

Funkce jícnu

Anatomie jícnu

Jícen (oesophagus) je trávicí trubice dlouhá asi 25 cm, která navazuje na hltan ve výši obratle C 6 a dolního okraje hrtanu (prstencové chrupavky), sestupuje před páteří hrudníkem, prochází bránicí ve výši obratle Th 10 a končí ve výši Th 11 vyústěním do žaludku v místě zvaném ostium cardiacumkardie. Žaludek ústí do dvanáctníku a ten do tenkého střeva. V klidu má jícen průměr okolo 1,5 cm, je předozadně zploštělý, nad bránicí mírně vřetenovitě rozšířený. Při průchodu potravy je však schopen se roztáhnout na dvojnásobný průměr (dělá peristaltické pohyby). Při pohledu ze strany je jícen zakřiven v souladu s páteří. Sbíhají se v něm žilní pleteně, tepny, mízní cévy a nervy. Podle průběhu má jícen tři části:

  • pars cervicalis: místo, kde před jícnem sestupuje průdušnice; jícen je vůči ní posunut lehce doleva a v místech styku průdušnice s jícnem probíhá po obou stranách nerv laryngeální (nervus laryngeus recurrens); řídké vazivo za jícnem je pokračování retrofaryngového prostoru;
  • pars thoracica: místo, kde jícen probíhá v mediastinu, a to kraniálně těsně při páteři; za jícnem je v těchto místech aorta, před ním je trachea;
  • pars abdominalis: úsek od průchodu bránicí do žaludku dlouhý cca 1–2 cm; dotýká se vzadu bránice, vpředu levého laloku jater a plynule přechází do žaludku.

Zde můžete vidět, jak vypadá jícen.

Zdroj: Funkce jícnu
Zveřejněno dne: 7.4.2016

Diskuze: Re: www rezave krece v brichu

Kreče v břiše bude třeba rychle řešit, protože se můžou zhoršovat a nakonec vás můžou ohrozit i na životě. Pomoc hledejte u lékaře gastroenterologa na oddělení gastroenterologie. Obvykle je toto oddělení na poliklinice a nebo v nemocnici. Pro přesné zjištění příčiny bolestí bude potřeba laboratorně vyšetřit krev a také vyšetřit jícen a žaludek pomocí speciální sondy, která se zavádí ústy. Vyšetření je bezbolestné a nijak vás zdravotně neomezí, lékaři umožní přesně stanovit, co vám je a jak vás léčit. S návštěvou lékaře neotálejte, protože na speciální vyšetření žaludku se čeká několik týdnů.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Www rezave krece v brichu
Odesláno dne: 22.9.2016 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

Fundoplikace

Co je to fundoplikace

Fundoplikace je většinou laparoskopicky prováděná operace. Realizuje se u pacientů s přítomnou brániční kýlou, tedy širokým bráničním otvorem, umožňujícím průnik části žaludku do dutiny hrudní. Principem operace je zúžení rozšířeného otvoru v bránici (hiátu) a upevnění žaludku na správném místě pomocí manžety z vlastní žaludeční tkáně.

Laparoskopická fundoplikace je pacientovi indikována na základě gastroenterologického vyšetření. Pacient je vyšetřen většinou gastroskopicky a rovněž RTG žaludku potvrdí nález hiátové kýly. Tato kýla se tvoří v otvoru v bránici, kterým prochází jícen z hrudní do břišní dutiny. Pro potíže s pálením žáhy je pacient indikován k operaci při dlouhodobém neúspěšném užívání léků na pálení žáhy a při nedostatečnosti dolního jícnového svěrače. K operaci je objednán cestou endoskopické či chirurgické ambulance. Konzultace jsou prováděny v endoskopické ambulanci.

Zdroj: Fundoplikace
Zveřejněno dne: 14.7.2015

Diskuze: Re: Zazivaci problemy a zluty povlak na jazyku

GERD, to bude příčina vašich potíží. Zde je popis nemoci s názvem gastroezofageální reflux: www.ceskaordinace.cz…
Zkuste v lékárně koupit lék Omeprazol a užívat ho podle přiloženého návodu po dobu jednoho měsíce. Omeprazol je při krátkodobém užívání bezpečný a neškodný lék, který upravuje kyselost v žaludku. Také by bylo vhodné učinit tato vyšetření:
- gastroenterolog, který vyšetří jícen a svěrač, neboť zde hrozí vznik nádoru jícnu
- laboratorní vyšetření krve na přítomnost minerálů, především železa (nedostatek železa je příznakem GERD)
Na základě výsledků vyšetření se dohodněte s lékařem jak dál, zejména jaká jídla vyřadit a jak bezpečně doplnit případné nedostatky železa.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Zazivaci problemy a zluty povlak na jazyku
Odesláno dne: 28.4.2016 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

Funkce jícnu

Barrettův jícen

Barrettův jícen je stav, při němž dochází ve sliznici jícnu k intestinální metaplazii z důvodu refluxní ezofagitidy. Normální sliznice jícnu (dlaždicobuněčný epitel) není odolná vůči kyselým šťávám žaludku, vzniká zde zánět a při dlouhodobém dráždění (kvůli nedostatečné funkci dolního jícnového svěrače či jiné anomálii) dochází k přestavbě v cylindrický epitel s pohárkovými buňkami (podobný střevnímu), který je vůči agresivnímu prostředí odolnější. Obvykle bývá v dolní části jícnu na přechodu do žaludku. Tato intestinální metaplazie patří mezi prekancerózy a zvyšuje tedy riziko vzniku adenokarcinomu jícnu. Barrettův jícen se kromě potíží spojených s refluxní chorobou, jako je pálení žáhy, nemusí nijak projevovat. Diagnostikuje se při endoskopii − je patrný jako výrazně červený úsek sliznice, definitivně však až po histologickém vyšetření sliznice. Pacienti s Barretovým jícnem by měli být pravidelně sledováni.

Barrettův jícen vzniká drážděním sliznice jícnu při návratu žaludečních šťáv do jícnu. Tento stav je subjektivně popisován jako pálení za hrudní kostí neboli pálení žáhy (odborně pyróza, viz výše). Vedle toho se reflux žaludku může projevit i zápachem z úst. Barrettův jícen však často probíhá zcela bezpříznakově a odhalí jej proto až náhodné gastroskopické vyšetření.

Základem terapie Barrettova jícnu je takzvaná antirefluxní léčba, tedy podávání léků tlumících tvorbu žaludeční kyseliny a tím snížení kyselosti vracejícího se obsahu. Avšak je třeba zdůraznit, že jakékoli již proběhlé změny na sliznici jícnu jsou nevratné, a proto by měl každý pacient s Barrettovým jícnem pravidelně docházet na kontrolní gastroskopická vyšetření. V případě enormního nálezu (velké dysplazie) je totiž indikován operační zásah na sliznici jícnu.

Prevence Barrettova jícnu spočívá ve snaze zamezit žaludečním refluxům zpět do prostoru jícnu. Trpíme-li na pálení žáhy, měli bychom se vyvarovat tučným a příliš kořeněným jídlům a dále potravinám obsahujícím čokoládu, peprmint, kofein, nikotin a také alkoholu. Jedná se totiž o látky, které snižují napětí dolního jícnového svěrače a tím zvyšují riziko zpětného návratu žaludečního obsahu. Dále je třeba uvědomit si, že i některé léky způsobují reflux (viz výše v článku). Proto pokud se objeví jakékoli příznaky refluxní choroby jícnu, je nutné se informovat o tom, zda léky, které jsou užívány, nemohou mít právě tyto nežádoucí účinky. Důležité je také upravit stravovací režim – pacientům se doporučuje jíst během dne častěji, ale po menších dávkách.

Zdroj: Funkce jícnu
Zveřejněno dne: 7.4.2016

Knedlík v krku

Příčiny

Psychologické a psychiatrické faktory – jsou bezkonkurenčně nejčastějšími příčinami pocitu „knedlíku v krku“. Nesouvisí s příjmem potravy a polykání tekutin nebo pevné stravy by tento pocit nemělo zhoršovat. Provedená vyšetření neprokážou žádnou jasnou patologii. Základem je náhled pacienta, ne nezávažnost problému. Jako podpůrná léčba mohou být předepsány medikamenty proti úzkosti nebo antidepresiva.

Zvětšená štítná žláza – zvětšení štítné žlázy je označováno jako struma. Svým tlakem může zvětšená štítná žláza tlačit na okolní orgány a tím vytvářet nepříjemný pocit. Větší strumu lze nahmátnout. Obtíže s polykáním nemusí být přítomny, pokud zvětšená štítná žláza vyloženě neutlačuje jícen.

Obtíže s krční páteří – zřejmě se jedná o nepříjemné pocity dané nemocemi obratlů (vznik kostních výrůstků), jejich skloubením či problémy přilehlých svalů a šlach. Mezi čtvrtým a šestým obratlem se nacházejí nervy z míchy, které ovlivňují krk, jeho žlázy, nos, hlasivky a jícen, takže tam může docházet k nějakému utlačování těchto nervových drah, které se pak projevuje právě knedlíkem v krku.

Skutečné cizí těleso v jícnu – sousto, které se zasekne v jícnu (typicky kus masa ze steaku), je samozřejmě pociťováno jako „knedlík v krku“. Vzhledem k tomu, že je jícen ucpán, objeví se i porucha polykání včetně polykání slin, které vytékají z úst. Situace se řeší endoskopicky (gastroskopie), kdy je cizí těleso vytaženo, nebo protlačeno do žaludku.

Závažnější onemocnění – jak bylo řečeno výše, musíme být velmi pozorní v situaci, kdy se onen knedlík v krku objeví při polykání, a extrémně opatrní musíme být tehdy, pokud je polykání bolestivé. O jednotlivých možných příčinách si přečtěte v příslušném článku, já zde jen okrajově uvedu příčiny, jako je těžký zánět při refluxní chorobě, achalázii a další poruchy hybnosti jícnu, rakovinu jícnu a další.

Pocity tlaku v krku obvykle provázejí zánět mandlí, angínu, rozličné poruchy polykání, zduřené či jinak omezené sliznice hltanu jako následek infekce nebo alergie. U rýmy a nachlazení tento pocit rychle odezní, u alergie je nutná návštěva lékaře.

Zdroj: Knedlík v krku
Zveřejněno dne: 19.8.2016

Kandidóza

Co je to kvasinková infekce?

Jde o nadměrné rozmnožení kvasinek (rodu Candida) ve střevech, krvi a orgánech. Candida Albicans je parazitická kvasinka, která osídluje střeva (10–15 % střevní mikroflóry), pohlavní ústrojí, ústa, jícen a krk. Tato kvasinka žije za normálních okolností v rovnováze s ostatními bakteriemi a kvasinkami. Za určitých podmínek se však množí, oslabuje imunitní systém a způsobuje infekci známou jako kandidóza, mykóza nebo kvasinky. Přemnožením Candidy Albicans trpí jeden ze tří lidí, a přesto ji západní medicína nepřetržitě ignoruje, protože její příznaky napodobují spoustu jiných nemocí. Nicméně je nutné, aby nebyla brána na lehkou váhu, protože může být příčinou nejzávažnější tělesné nerovnováhy v dnešní době. Experti označují různé druhy plísní a kvasinek za spolupůvodce i dalších onemocnění, jako jsou kardiovaskulární poruchy, revma, artritida, dna, astma, alergie, gastritida, tuberkulóza, nádorová onemocnění a mnoho dalších nemocí.

Zdroj: Kandidóza
Zveřejněno dne: 20.10.2013

Co může znamenat bolest na hrudi

Bolest na hrudi při polykání

Bolesti na hrudi nebo v zádech jsou druhým nejčastějším příznakem onemocnění jícnu, po poruchách polykání. Rozdělují se na pálení žáhy a bolesti při polykání. Pálení žáhy vzniká v důsledku gastroezofageálního refluxu, což je zpětné proniknutí žaludečního obsahu do jícnu. Pálení žáhy není problém, který by se vykytoval vzácně. Častý výskyt je u těhotných žen. Důvodem bolesti je návrat žaludečního obsahu do jícnu. Jícen je od žaludku oddělen svěračem. Při jeho špatné funkci se obsah žaludku vrací zpět do jícnu a poškozuje jeho stěnu. Bolest je nepříjemná a může být velmi prudká.

Bolest při polykání provází zánět jícnu nejrůznějšího původu. Pacient často popisuje tuto bolest jako palčivý pocit nebo svírání za hrudní kostí, v typickém případě vyvolávané velmi horkou nebo studenou potravou či nápojem. Bolest následuje bezprostředně po polknutí. Trvalá silná bolest pociťovaná za hrudní kostí je typická pro nádory jícnu.

Zdroj: Co může znamenat bolest na hrudi
Zveřejněno dne: 7.4.2015

Katalpa

Strom katalpa

Všechny katalpy jsou si vzájemně velice podobné růstem, listy i květy. Jsou zpravidla nepřehlédnutelné, exotické, majestátní a dlouhověké. Obvykle dorůstají výšky 12–18 m a 6–12 m do šířky. Zajímavostí je, že tyto impozantní stromy v mládí rostou pomalu, v deseti letech jsou vysoké jen 2–3 m, v teplých krajích až 6 m, ve dvaceti letech dorůstají do 4–7 m a ve třiceti měří 8–10 m. Kmen je krátký, u starších jedinců nezřídka nějak deformovaný. Spodní větve katalpy klesají až na zem, ale vyrůstají daleko od sebe a nevytváří pro podrost dusivý polštář. Světlá textura olistěné koruny může působit zblízka až řídkým, světlým, příjemně svěžím dojmem. Vystoupavé větve jsou často v mládí ojíněné. Pod světlou korunou katalpy zpravidla roste tráva. Katalpa má charakteristické listy a plody. Listy jsou na stromech dlouho do zimy. Katalpy mají rovněž nápadné květy. Kvetou často záplavou poměrně velkých bílých nebo narůžovělých květů. Samotný květ je tedy obvykle bílý, 3–5 cm dlouhý, jícen je zdoben žlutými pruhy a purpurovými tečkami, katalpa kvete v latách. Květ je složen z dvoupyské, zvonkovité, více nebo méně cípaté koruny a dvoupyského kalichu. Květy vydávají zajímavou jemnou vůni, katalpa kvete v červnu až červenci, poprvé vykvétá ve věku až 6–15 let. Plodem jsou lusky, pukavé na dvě chlopně, vyrůstají nahloučeně po třech a více. Na pohled tenký hnědavý lusk je tobolka 20–50 cm dlouhá s několika semeny. Katalpa je v zemi dobře ukotvena ve stáří ztlustlými, silnými kořeny.

Zdroj: Katalpa
Zveřejněno dne: 19.12.2014

Hernie

Druhy hernií

  1. Ovariokela – u malých holčiček (do 1–2 let). Jde o stav, kdy jsou úpony vaječníků (ovaria) relativně dlouhé a pánev relativně malá. Ovarium může vyplavat tříselným kanálem. Není žádná klinická symptomatologie, žádné křeče, problém zjistí vyšetření pohmatem (má velikost fazole). Terapie spočívá v manuálním vrácení ovaria zpět, jinak by mohlo atrofovat. Plánovaná operace není urgentní, ovarium se při ní vrátí zpět do dutiny břišní, provede se plastika tříselného kanálu.
  2. Hernia umbilicalis (pupeční kýla) – vyskytuje se poměrně často, ale ne v dětském věku. Je to jediná kýla, která se může spontánně uzavřít. Vyšetření pohmatem. Pokud se neuzavře do 6 let, operuje se a provádí se plastika kýlní branky. Pokud se kýla neoperuje, může se zvětšovat (po těhotenství). U dospělých se může uskřinout, nejčastěji u mužů při zvýšené fyzické námaze.
  3. Hernia supraumbilicalis (nad pupkem) – malé defekty ve stěně břišní, může dojít k uskřinutí. Indikuje se k operačnímu výkonu.
  4. Hernia unguinalis (tříselná) – objevuje se v dětském i dospělém věku. Velmi často dochází k uskřinutí, což znamená komplikace. Indikuje se tedy k plánovanému operačnímu výkonu, provádí se plastika tříselného kanálu.
  5. Hernia skrotální (varlete) – kýlní vak svým obsahem zasahuje do skrota a skrotum deformuje. Může dojít k uskřinutí a zánětu. Léčba je tedy nutná a spočívá v návratu vaku zpět do dutiny břišní a provedení plastiky tříselného kanálu.
  6. Hydrokela testis (vodní kýla varlete) – přítomnost tekutiny v obalech varlete, deformita skrota, při pohmatu tvrdé, tuhé, nebolestivé. V tomto případě se do dutiny břišní dostane voda, nejčastěji v dětském věku, kdy není zcela uzavřena komunikace mezi dutinou břišní a oblastí skrota, nebo u starých lidí. Léčba se provádí punkcí (kontraindikace v dětském věku), u dospělých může dojít k recidivám (znovu se naplní tekutinou). Operační výkon spočívá ve zrušení komunikace s dutinou břišní a částečném odstranění obalů varlete (recidiva by pak neměla nastat).
  7. Variokela – je zmnožení cévní pleteně v okolí varlete a spermatického folikulu, což způsobí deformaci skrota, výsledkem je ohromné houbovité varle. Pacienti mají problémy s tvorbou spermií, tedy s plodností. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění cévních pletení.
  8. Brániční hernie na podkladě vývojové vady – defekt na bránici, kdy část bránice není vyvinuta (vzadu a laterálně). Nejsou časté, ale pokud nejsou u novorozence léčeny, umírá. Klinický průběh: plod se vyvíjí úplně normálně, po narození zhoršená respirační funkce (dušnost, cyanóza, smrt) – dítě polyká vzduch, střeva se proplynují, zvětšuje se bříško a břišní orgány se stěhují do hrudní dutiny, srdce se stěhuje doprava, takže dochází k zahnutí mezihrudí, zalomení velkých cév, útlaku plic a následně k úmrtí. Léčba: nutná je velmi rychlá intubace, následuje akutní chirurgické řešení – otevře se dutina břišní, z hrudníku se orgány stáhnou zpět do břicha, díra se zašije nebo se použije syntetická síťka nebo dura mater (tvrdá plena mozkomíšní). Prognóza je však špatná, může dojít k hypoplasii plic a poruchám vnitřního prostředí.
  9. Retrosternální kýla – vzniká v defektu bránice za sternem. Projevuje se až ve starším věku, jde o takzvanou pravou kýlu, léčba je chirurgická.
  10. Paraesofageální hernie – defekt bránice okolo otvoru pro jícen, část útrob se dostává do dutiny hrudní přes fyziologický otvor v bránici. Jde o vnitřní kýlu, která nezpůsobuje větší obtíže.
  11. Hyátová hernie – kýla, při níž se do dutiny hrudní dostává horní část žaludku (fundus). Projevuje se bolestí v epigastriu, pacient může zvracet, jícen je poškozen kyselým žaludečním obsahem. Léčba je buď konzervativní (antacida), nebo chirurgická (žaludek se fixuje k bránici, přes jícen se přešívá část žaludku – fundoplikace).

Zdroj: Hernie
Zveřejněno dne: 26.2.2014

Fundoplikace

Jak se provádí

Pacient se dostaví s kompletním předoperačním vyšetřením na příjmovou ambulanci, kde je vypsán příjem, poté je odeslán na chirurgické oddělení. K operaci je indikován většinou na druhý den. K operaci je oholen na břiše a musí být na lačno. Po zavedení laparoskopického přístroje se detekuje stav jícnového prostoru. Dále se preparuje pomocí harmonického skalpelu oblast jícnového hiátu. Při preparaci se uvolní abdominální jícen, což usnadní založení manžety. Manžeta by měla být 25 až 30 mm široká, volně založená kolem mobilizovaného abdominálního jícnu se zavedenou žaludeční sondou. Obě části manžety se uchopí do kleští a před jícnem se sešijí. Dále se dvěma stehy zúží za jícnem hiát. Šití se může provádět dvěma způsoby. Uzly se zakládají buď intrakorporálně pomocí endoskopických jehelců, nebo extrakorporálně, kdy se dotahují speciální tyčinkou přes trokar. Endoskopické šití a uzlování vyžaduje nácvik, proto tento operační výkon provádí pouze zkušení lékaři. Samotný operační výkon se končí celkovou revizí, kontrolou krvácení a odstraněním sondy. Celý zákrok trvá přibližně 90 minut. Pacient cítí po operaci okamžitou úlevu. V den operace je pacient živen infuzemi, druhý až třetí den se podávají tekutiny a čtvrtý až pátý den postupně kašovitá a pevná strava. Jestliže pacientovi příjem stravy nečiní potíže, je propuštěn do ambulantní péče.

Pokud jsou podmínky nepřehledné, komplikované srůsty, pak se volí konverze operačního výkonu a zákrok se dokončuje otevřenou cestou klasického řezu v nadbřišku. Jako komplikace operačního výkonu jsou uváděny pneumotorax (vzduch v dutině pohrudniční), dále perforace (proděravění) žaludku či jícnu, které se řeší stehem a drenáží. V pooperačním období musí pacienti cca 5 až 6 týdnů počítat s jistým diskomfortem v oblasti polykání soust. Je třeba sousta dobře kousat a hodně zapíjet. V prvních týdnech se nedoporučuje konzumovat rýži.

Zde můžete vidět, jak se provádí fundoplikace.

Zdroj: Fundoplikace
Zveřejněno dne: 14.7.2015

Kandidóza

Příznaky kandidózy

Kandidóza se může projevit snad kdekoliv na těle. Na povrchu těla však bývá registrována častěji. Projevy, u kterých bývá často hledána neúspěšně jejich příčina (na kandidózu se při hledání diagnózy často zapomíná), jsou bolesti hlavy a kloubů, alergie, chronické záněty, únava, deprese, bolesti nervů.

  • Na kůži se projevy kandidózy objevují především v kožních záhybech (za ušima, ústní koutky, podpaží, pod prsy, v oblasti třísel, na vnějších pohlavních orgánech). K projevům patří svědění, pálení, zarudnutí, ekzémy, tvorby puchýřků.
  • Nehty postižené kandidózou jsou typické pro cukrářky. Nehty získávají takovou barvu, jako má jejich přečnívající konec (bělavá, žlutavá), zespodu se stávají drolivé, jsou lámavější, může docházet k jejich uvolnění z lůžka.

Z trávicí soustavy bývají nejčastěji postiženy:

  • Dutina ústní – často dochází k tvorbě aft, jazyk má bílý povlak, z úst vychází zápach (který však pochází spíše ze žaludku), nepříjemná chuť v ústech, podle bílého povlaku v dutině ústní je tato nemoc nazývána také moučnivka.
  • Jícen, žaludek, střevo – říhání, potíže při polykání, nadýmání, střídání průjmu a zácpy, svědění či pálení konečníku, nevolnost.
  • Pohlavní orgány (pochva, děloha) – projevy kandidózy na pohlavních orgánech jsou velmi nepříjemné, ale bohužel velmi časté především u žen. Typické je svědění, tvarohovité výtoky, opakované záněty pochvy či dělohy jako následek kandidózy. U mužů se příznaky kandidózy (začervenalý penis, pálení předkožky, bolesti varlat) objevují později, často jsou jejich pohlavní orgány projevů kandidózy ušetřeny.
  • Močové cesty – obzvlášť u žen jsou časté opakované záněty močového měchýře při onemocnění kandidózou (napadeny mohou být také ledviny, močovody či močová trubice).
  • Vlasy – křehké suché vlasy (pokožka hlavy suchá, či naopak mastná), tvorba lupů, padání vlasů, nadměrné maštění vlasů.
  • Dýchací soustava – kandidózou mohou být postiženy všechny její části.
  • Lymfatická soustava – kandida může v horších případech vycestovat ze střev pomocí GALT (se střevem sdruženou lymfatickou tkání) do lymfatického systému; může tedy zasáhnout i lymfatické uzliny, což se projeví jejich zduřením.
  • Psychika – kandida může proniknout i k nervové soustavě; následkem bývají deprese, únava, poruchy koncentrace, zmatenost, nespavost.

Zdroj: Kandidóza
Zveřejněno dne: 20.10.2013

Reflux u dětí

Reflux u dětí

Když si děti opakovaně stěžují na příznaky překyselení žaludku (běžně označované jako „pálení žáhy“), může se jednat o potíže trávicího ústrojí. Tyto zažívací potíže mohou být způsobeny zpětným tokem obsahu žaludku zpět do jícnu. Tomuto jevu se říká gastroezofageální reflux. Pokud se domníváte, že vy nebo vaše dítě trpíte takovými dlouhodobými zdravotními problémy nebo potížemi, měli byste vyhledat lékaře. Lékař vám může navrhnout způsob léčby a poskytnout léky k odstranění daného zdravotního problému.

Jícen (ezofagus) je trubice ze svaloviny, která spojuje ústa se žaludkem. Rozžvýkaná potrava, tekutiny a sliny stékají jícnem z úst do žaludku. Ke gastroezofageálnímu refluxu dochází, když obsah žaludku (včetně kyselin a dalších trávicích šťáv) stoupá zpět do jícnu. Tento reflux (neboli zpětný tok) tekutin může být způsoben zeslabením nebo nedostatečnou funkcí dolního svěrače jícnu; tento svěrač je sval, který působí jako ventil, který se otvírá, aby se potrava mohla dostat do žaludku. Při správné funkci nedovolí, aby nějaká tekutina pronikla zpět do jícnu.

Symptomy refluxu u dětí

Pokud brzy po jídle dochází:

  • k bolesti nebo pocitům pálení za hrudní kostí, přičemž se tyto pocity šíří směrem ke krku (překyselení žaludku neboli „pálení žáhy“);
  • ke kyselé nebo hořké pachuti v ústech (obsah žaludku stoupá jícnem do ústní dutiny);
  • ke zvracení;
  • k záchvatům kašle;
  • k opakovanému říhání;
  • k pocitům bolesti při polykání.

Domácí léčba refluxu u dětí

  • Antacida – mechanismus jejich účinku spočívá v neutralizaci žaludeční kyseliny chlorovodíkové. Antacida působí okamžitě, ale jejich účinek je krátkodobý, jsou proto vhodná k aplikaci bezprostředně při obtížích, jako je pyróza nebo epigastrická bolest, nebo lze-li tyto obtíže očekávat. Podávají se ve 3–4 dávkách denně mezi jídly a na noc. Pro děti je nejvhodnější formou suspenze v celkové dávce 1 ml/kg/24 h.
  • Prokinetika – za nejúčinnější prokinetikum je i v pediatrii považován cisaprid. Cisaprid je kontraindikován u dětí s nízkou porodní hmotností pod 36. týden gestačního věku až do 3 měsíců po narození a u stavů, kde lze očekávat prodloužení intervalu QT. Vzhledem k popisovaným vedlejším účinkům cisapridu bychom se měli v indikacích a dávkování tohoto léku u dětí vždy přísně řídit oficiálními a aktuálními doporučeními výrobce. U starších dětí lze jako prokinetikum použít metoklopramid.
  • Léky tlumící žaludeční sekreci HCl – dominantními lékovými skupinami jsou v této indikaci i u dětí H2-blokátory a inhibitory protonové pumpy. Výrobci těchto léků obvykle nedoporučují jejich podávání dětem, užití se ale v léčbě GER u dětí nevyhneme.

Konzervativní léčba GER je dlouhodobá a obvykle vyžaduje využití všech výše uvedených kroků, většinou ve vzájemné kombinaci.

Zdroj: Reflux u dětí
Zveřejněno dne: 5.1.2014

Anatomie břišní dutiny

Uložení orgánů v dutině břišní

Břišní dutina neboli peritoneální dutina se podle vtahu pobřišnice a orgánů dělí na:

  • peritoneální dutinu – je vystlána nástěnnou výstelkou, nachází se zde pobřišnice (jícen, žaludek, játra, slezina, tenké střevo a převážná část tlustého střeva, u žen děloha, vaječníky a vejcovody)
  • retroperitoneum – retroperitoneální dutina – leží za peritoneem, tj. za pobřišnicí (pankreas, ledviny, močovody, velké břišní tepny a žíly, mízní cévy, uzliny)

V dutině břišní se nachází fyziologicky malé množství tekutiny (50 ml).

Pobřišnice – peritoneum – je tenká lesklá a průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a část dutiny pánevní a obaluje většinu orgánů. Představuje tak velkou plochu, na níž se snadno vstřebávají látky (povrch je tvořen semipermeabilní membránou), které pronikly do organismu, tedy bakterie, jedy, zánětlivá tekutina a podobně (hrozba sepse). Každé poškození pobřišnice vede k jejímu slepování a vzniku vazivových srůstů (srůsty sice zamezí šíření infekce, ale omezují pohyb některých úseků trávicí trubice). Je jen jedno peritoneum vystýlající dutinu břišní, na nástěnné a orgánové se rozlišuje pouze z praktických důvodů.

Předstěra – omentum – je pohyblivá dvojitá peritoneální řasa, která se dělí na dva základní typy:

  • malé omentum (o. minus) – rozprostírá se mezi žaludkem, duodenem a játry
  • velké omentum (o. majus) – začíná od velké žaludeční kurvatury, je duplikaturou peritonea tvořenou dvěma listy

Funkce: zvyšuje resorpční plochu pobřišnice (například pro peritoneální dialýzu – čištění krve při selhání ledvin pomocí opakovaného pravidelného napouštění dialyzační tekutiny do břišní dutiny). Podílí se na likvidaci zánětu a infekce v dutině břišní.

Dělení orgánů Peritoneální orgány: část jícnu, žaludek, játra, slezina, tenké střevo, převážná část tlustého střeva

Retroperitoneální orgány: pankreas, ledviny, močovody, močový měchýř, velké břišní tepny a žíly, u žen vejcovody, vaječníky a děloha

Jícen je svalová trubice, dlouhá 25–28 cm, která spojuje hltan a žaludek. Do dutiny břišní vstupuje otvorem v bránici, je uložen před páteří, horní část tvoří příčně pruhovaná svalovina, dolní část tvoří hladká svalovina. Sousto jím prochází aktivně – jde o koordinovanou peristaltickou vlnu vyvolanou polknutím.

Žaludek je vakovitě rozšířená část trávicí trubice, velikost i poloha je individuální, závisí například na náplni žaludku.

Části žaludku:

  • česlo (kardie)
  • fundus (formix) – vyklenutá část pod levou klenbou brániční, vyplněná vzduchem
  • tělo (corpus) a zakřivení
  • vrátník (pylorus) – zúžené místo při přechodu do dvanáctníku, podkladem je silný kruhovitý sval

Funkce žaludku: zadržení potravy, rozmělnění potravy, promísení potravy se žaludeční šťávou.

Žaludeční šťáva je produkována žaludeční sliznicí, je silně kyselá (pH 2,0–1,0) a slouží k chemickému zpracování potravy.

Tenké střevo má délku 4–6 m, skládá se v kličky, které pod játry a žaludkem vyplňují dutinu břišní a zasahují do malé pánve. Je zakryté tlustým střevem, dochází v něm k trávení a vstřebávání potravy.

Anatomicky se dělí na 3 oddíly:

  • dvanáctník
  • lačník
  • kyčelník

Tlusté střevo je pokračováním tenkého střeva, od kterého je odděleno ileocekální chlopní, což brání návratu obsahu zpět do tenkého střeva. Délka je cca 1,5 m.

Funkce tlustého střeva: posun chymu pomocí peristaltických pohybů, zahuštění obsahu, vstřebávání vody, minerálních látek, léků, produkce vitamínu K a některých vitamínů skupiny B, tvorba plynů.

Části tlustého střeva:

  • slepé střevo je červovitý výběžek (appendix vermiformis)
  • vzestupný tračník (colon ascendens)
  • příčný tračník (colon transversum)
  • sestupný tračník (colon descendens)
  • esovitá klička (colon sigmoideum) – část tlustého střeva v levé jámě kyčelní, ústící do konečníku
  • konečník (rektum) – konečná část střeva, uložená v malé pánvi, zadržuje stolici a podílí se na vyprazdňování, vyúsťuje řitním otvorem.

Játra jsou největší žlázou lidského těla, váží přibližně 1,5 kg. Jsou uložena pod pravou klenbou brániční, povrch jater je kryt peritoneem, kromě úzkého pruhu v místě, kde játra přirůstají k bránici. Poloha je zajištěna srůstem s bránicí peritoneálními závěsy a vztlakem břišních orgánů.

Části jater:

  • pravý lalok (lobus dexter)
  • levý lalok (lobus sinister)
  • jaterní branka (porta hepatis) – místo vstupu
  • tepny a vrátnicové žíly
  • místo výstupu žlučových vývodů

Cévní zásobení jater:

  • jaterní tepna (a. hepatica)
  • portální žíla (v. portae)

Slinivka je protáhlá žláza horizontálně uložená za žaludkem, má velikost cca 12–16 cm a hmotnost přibližně 60–90 g.

Části slinivky: hlava, tělo, ocas

Činnost slinivky:

  • vnitřně sekretorická (inzulín – ovlivňuje hladinu glykémie v krvi, cca 30 j/24 h, glukagon – působí proti účinkům inzulínu (antagonista inzulínu), čímž udržuje u člověka vyrovnanou hladinu glykémie)
  • zevně sekretorická (sekret s trávicími enzymy, který je vylučován do duodena – pankreatická šťáva)

Ledviny (ren, nefros) – základní funkční jednotkou je nefron. Ledviny filtrují z krve látky, které tělo už nemůže využít, filtrace probíhá v glomerulu. Každou minutu projde ledvinami cca 1 200 ml krve.

Močovody (uretery) vystupují z ledviny v podobě pánvičky ledvinné, jsou dlouhé 25–30 cm a mají průměr 1,25 cm.

Močový měchýř je dutý svalový orgán uložený za kostí stydkou, má funkci rezervoáru.

Močová trubice (uretra) je vývodná močová cesta. Je ovlivněna vnitřním svalovým svěračem, který je vůlí neovladatelný. Zevní svěrač vůlí ovladatelný je.

Velké cévy a jiné orgány v dutině břišní:

  • aorta a její odstupy (a. mesenterica)
  • dolní dutá žíla
  • pánevní tepny a žíly
  • mízní cévy a uzliny

Zdroj: Anatomie břišní dutiny
Zveřejněno dne: 12.5.2016

Funkce jícnu

Špatná funkce jícnu

Špatná funkce jícnu znamená proniknutí obsahu žaludku, a to části natrávené potravy a žaludečních šťáv do jícnu. Žaludeční šťáva obsahuje kyselinu chlorovodíkovou, která nepříznivě působí na sliznici jícnu. Její buňky jsou tak odlupovány a vzniká zde zánět, který sliznici dále poškozuje. Buňky sliznice se sice obnovují, ale pokud je růst nových buněk pomalejší než ztráta dosavadních buněk a jejich funkce k ochraně jícnu je nedostatečná, dochází k refluxní ezofagitidě – tedy zánětu jícnu na podkladě dráždění kyselou žaludeční šťávou. Toto onemocnění, pokud je dobře léčeno, nemusí spět až k zánětlivým změnám. Zároveň ne každý reflux musí být hned považován za nemoc. Krátkodobě se vyskytuje docela často i u zdravých jedinců. Může být způsoben určitou stravou, například kořeněnými jídly, sladkými pokrmy či alkoholem. Pokud příznaky přicházejí zřídka, nejsou důvodem návštěvy u lékaře, stačí jen upravit jídelníček.

Jícen má ve své stěně jícnové svěrače, přičemž dolní svěrač má nejvýznamnější roli ze všech protirefluxních činitelů. Jeho správnou funkci pozitivně ovlivňuje potrava bohatá na bílkoviny, alkalizace žaludečního obsahu (tu zajišťují jednak sliny a jednak o něco níž slinivka břišní) a tzv. prokinetika, což jsou léky užívané při léčbě refluxu. Naopak svěrač uvolňují a tím nahrávají zpětnému chodu žaludečního obsahu tučná a kořeněná jídla, peprmint, čokoláda, kofein, nikotin a alkohol. U gravidních žen dochází k refluxu častěji vlivem hormonálních změn (působení progesteronu). V tomto případě není reflux nebezpečný, po porodu se stav většinou sám upraví.

Je známá i celá řada léků, které způsobují reflux, např. theophyllin (Afonilum, Euphyllin, Spophyllin, Theoplus) používaný k léčbě astmatu, dále nitráty k léčbě akutního srdečního selhávání, některá antiarytmika (Verapamil, Isoptin, Lekoptin, Blocalcin, Diacordin) a nesteroidní antirevmatika, což je například Ibuprofen (Brufen) a Acylpyrin. Při nadměrném užívání uvedených léků se mohou tedy vyskytnout potíže spojené s reflexem a je dobré poradit se o další a vhodnější léčbě s vaším lékařem.

Hlavním příznakem je pálení žáhy, které se odborně nazývá pyróza. Jde o bolestivý pocit pálení za hrudní kostí (může být podobný jako u anginy pectoris), který sahá od žaludku až do krku a může být spojený s hořkokyselým pocitem v ústech. Někdy se totiž kyselý obsah vrací až do úst. To se v lékařské terminologii nazývá regurgitace (návrat). Pálení žáhy se objevuje zpočátku jen po některých jídlech (sladká, pečená jídla, smažené pokrmy, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpí nemocný pyrózou po každém jídle, někdy dokonce i nalačno a v noci. Tomu přispívá poloha vleže, kdy mizí vliv gravitace. To může mít potom mnohem horší důsledky, neboť například regurgitace vzniklá v noci ohrožuje pacienta vdechnutím navrácené potravy. A rovněž má za následek zánět hrtanu a průdušek provázený chronickým chrapotem a nočním spastickým kašlem až astmatickým záchvatem, dále nemocný trpí častějšími záněty středouší a má zvýšenou kazivost zubů. Vcelku jsou tedy noční obtíže závažnější, ale jejich výskyt není tak častý, obzvláště u nemocných s mírnou formou nemoci, kteří mají potíže především ve dne. Malá část nemocných si stěžuje na váznutí sousta při polykání spojené někdy s bolestivým polknutím. To je způsobeno zúžením jícnu zánětem a městnáním spolknuté potravy před místem zúžení.

Jako prevenci opakujícího se refluxu se doporučuje jíst během dne častěji, ale v menších dávkách, udělat si na jídlo čas a klid, protože i psychický stres může mít negativní vliv, a to nejen na reflux, ale i na další nemoci trávicího traktu (například na žaludeční vředy). Vhodné je vyvarovat se ostře kořeněným jídlům, častému požívání alkoholu (obzvláště destilátů a bílého vína) a pití kávy a koncentrovaných džusů.

Zdroj: Funkce jícnu
Zveřejněno dne: 7.4.2016

Omeprazol-ratiopharm 20 mg

PŘÍBALOVÁ INFORMACE:INFORMACE PRO UŽIVATELE

Omeprazol-ratiopharm 20 mg
enterosolventní tvrdé tobolky
(Omeprazolum)

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.

  • Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
  • Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se, prosím, svého lékaře nebo lékárníka.
  • Tento přípravek byl předepsán Vám, a proto jej nedávejte žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.
  • Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne vzávažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny vtéto příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.



V příbalové informaci naleznete:

  • Co je Omeprazol-ratiopharm 20 mg a kčemu se používá.
  • Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Omeprazol-ratiopharm 20 mg užívat.
  • Jak se Omeprazol-ratiopharm 20 mg užívá.
  • Možné nežádoucí účinky.
  • Uchovávání přípravku Omeprazol-ratiopharm 20 mg.
  • Další informace.

CO JE Omeprazol-ratiopharm 20 mg A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Omeprazol-ratiopharm tobolky obsahuje léčivou látku omeprazol. Omeprazol patří do skupiny léčiv nazývaných inhibitory protonové pumpy. Účinkují tak, že snižují množství kyseliny, která se tvoří ve Vašem žaludku.

Omeprazol-ratiopharm 20 mg se používá kléčbě následujících stavů:
U dospělých:

  • refluxní choroby jícnu. Žaludeční kyselina se v tomto případě vrací do jícnu (trubice, která spojuje ústa a žaludek) a vyvolává bolest, zánět a pálení žáhy.
  • u vředů horní části tenkého střeva (duodenální vředy) nebo žaludku (žaludeční vředy).
  • u vředů, které jsou infikovány bakterií nazývanou Helicobacter pylori. Pokud máte toto onemocnění, lékař Vám může též předepsat antibiotika k léčbě infekce a hojení vředu.
  • u vředů, které jsou způsobeny užíváním léčiv označovaných jako nesteroidní protizánětlivé léky (NSAIDs). Omeprazol-ratiopharm lze podávat, aby se zabránilo tvorbě vředů, když užíváte NSAIDs.
  • při nadměrné tvorbě žaludeční kyseliny způsobené růstem slinivky břišní (syndrom Zollinger-Ellison).

U dětí:
Děti od 2 let a hmotnosti 20 kg

  • refluxní choroba jícnu. Žaludeční kyselina se v tomto případě vrací do jícnu (trubice, která spojuje ústa a žaludek) a vyvolává bolest, zánět a pálení žáhy. U dětí mohou příznaky zahrnovat i návrat žaludečního obsahu do úst (regurgitace), nucení na zvracení (zvracení) a pomalé přibývání na váze.

Děti od 4 roků a dospívající

  • vředy, které jsou infikovány bakterií nazývanou Helicobacter pylori. Pokud má Vaše dítě tuto infekci, lékař mu může předepsat antibiotika k léčbě infekce a hojení vředu.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE Omeprazol-ratiopharm 20 mg UŽÍVAT

Neužívejte Omeprazol-ratiopharm 20 mg:

  • jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na omeprazol nebo na kteroukoli další složku přípravku Omeprazol-ratiopharm 20 mg.
  • jestliže jste alergický/á na léky obsahující jiné inhibitory protonové pumpy (například pantoprazol, lansoprazol, rabeprazol, esomeprazol).
  • jestliže užíváte léky, které obsahují nelfinavir (k léčbě infekce HIV).

Při nejistotě se obraťte na svého lékaře nebo lékárníka předtím, než začnete užívat Omeprazol-ratiopharm 20 mg. Vzhledem k množství léčivé látky není přípravek vhodný pro podávání dětem s tělesnou hmotností nižší než 20 kg. Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Omeprazol-ratiopharm 20 mg je zapotřebí, Omeprazol-ratiopharm 20 mg může zakrývat příznaky jiných onemocnění.

Pokud se následující problémy týkají také Vás, informujte o tom lékaře ještě předtím, než začnete užívat Omeprazol-ratiopharm 20 mg a nebo v průběhu léčby:

  • jestliže jste bez známých příčin více zhubnul/a a máte potíže s polykáním.
  • máte bolesti břicha nebo nechuť k jídlu.
  • začal/a jste zvracet potravu nebo krev.
  • máte černou stolici (stolici s příměsí krve).
  • máte silný a trvalý průjem, neboť bylo zjištěno, že podávání omeprazolu je spojeno s malým zvýšením rizika infekčního průjmu.
  • máte závažné problémy s játry.

Jestliže užíváte Omeprazol-ratiopharm 20 mg dlouhodobě (déle než 1 rok), lékař Vás pravděpodobně bude pravidelně sledovat. Měl(a) byste lékaři říci o jakémkoli zvláštním příznaku a pozorování, kdykoliv lékaře navštívíte.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky
Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Omeprazol-ratiopharm 20 mg může ovlivnit účinek jiných léků a jiné léky mohou ovlivnit účinek přípravku Omeprazol-ratiopharm 20 mg. Neužívejte Omeprazol-ratiopharm, pokud užíváte léky obsahující nelfinavir (k léčbě infekce HIV).

Informujte lékaře nebo lékárníka, pokud užíváte některé z následujících léčiv:

  • ketokonazol, itrakonazol nebo vorikonazol (k léčbě plísňových onemocnění).
  • digoxin (k léčbě problémů se srdcem).
  • diazepam (k léčbě úzkosti, uvolnění svalů nebo epilepsie).
  • fenytoin (k léčbě epilepsie). Pokud užíváte fenytoin, lékař bude provádět sledování, když začnete užívat nebo přestanete užívat Omeprazol-ratiopharm.
  • warfarin a jiné blokátory vitaminu K (ke snížení srážlivosti krve). Lékař může provádět
    sledování, když začnete užívat nebo přestanete užívat Omeprazol-ratiopharm.
  • rifampicin (k léčbě tuberkulózy).
  • atazanavir (k léčbě infekce HIV).
  • tacrolimus (v případech transplantace orgánů).
  • Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) (k léčbě mírné deprese).
  • cilostazol (k léčbě přerušované klaudikace, to je bolesti vznikající při chůzi, kdy dochází k nedokrvení svalů při porušeném průtoku krve v dolních končetinách).
  • saquinavir (k léčbě infekce HIV).
  • klopidogrel (k předcházení tvorbě krevních sraženin (trombů)).

Pokud Vám lékař předepsal antibiotika amoxicilin a klarithromycin a současně Omeprazol-ratiopharm k léčbě vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori, je velmi důležité, abyste lékaře informoval/a o všech lécích, které užíváte.

Užívání přípravku Omeprazol-ratiopharm 20 mg s jídlem a pitím
Přípravek můžete užívat v průběhu jídla nebo nalačno.

Těhotenství a kojení
Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.
Předtím než začnete užívat Omeprazol-ratiopharm , informujte lékaře, pokud jste těhotná nebo se snažíte otěhotnět. Lékař rozhodne, zda můžete v této době užívat Omeprazol-ratiopharm 20 mg. Lékař rozhodne, zda můžete užívat Omeprazol-ratiopharm 20 mg v průběhu kojení.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Omeprazol-ratiopharm 20 mg pravděpodobně neovlivní Vaši schopnost řídit nebo obsluhovat nástroje a stroje. Mohou se objevit některé nežádoucí účinky jako závratě a poruchy vidění (viz bod 4). Pokud se u Vás objeví, neměl(a) byste řídit a obsluhovat stroje.

Důležité informace o některých složkách přípravku
Omeprazol-ratiopharm 20 mg obsahuje laktosu. Pokud Vám lékař řekl, že nesnášíte některé cukry, obraťte se na lékaře předtím, než začnete užívat tento přípravek.

JAK SE Omeprazol-ratiopharm 20 mg UŽÍVÁ

Vždy užívejte přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Lékař Vám řekne, kolik tobolek a jak dlouho je budete užívat. Závisí to na onemocnění a Vašem věku.

Obvyklé dávky jsou uvedeny níže:
Dospělí:
Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, například pálení žáhy a kyselé regurgitace:
Pokud lékař zjistil, že Váš jícen je mírně poškozen, obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4-8 týdnů. Pokud se jícen nezhojí, může Vám lékař doporučit užívání dávky 40 mg po dobu dalších 8 týdnů. Pokud se jícen již zhojil, tak obvyklá pokračovací dávka je 10 mg jednou denně.
Pokud jícen není poškozen, tak obvyklá dávka je 10 mg jednou denně.

Léčba vředů v horní části tenkého střeva (dvanáctníkový vřed):
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. Pokud se vřed nezhojí, může Vám lékař doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 2 týdnů.
Pokud se vřed zcela nezhojí, dávku lze zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 4 týdnů.

Léčba žaludečních vředů:
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Pokud nedojde ke zhojení, lékař Vám může doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 4 týdnů. Pokud se vřed zcela nezhojil, lze dávku zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 8 týdnů.

Prevence návratu dvanáctníkových a žaludečních vředů:
Obvyklá dávka je 10 mg nebo 20 mg jednou denně. Lékař může dávku zvýšit na 40 mg jednou denně.

Léčba dvanáctníkových a žaludečních vředů způsobených užíváním NSAIDs (nesteroidní protizánětlivé léky):
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 až 8 týdnů.

Prevence vzniku dvanáctníkových a žaludečních vředů, pokud užíváte NSAIDs:
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně.

Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu:
Obvyklá dávka je Omeprazol-ratiopharm 20 mg dvakrát denně po dobu 1 týdne. Lékař Vám předepíše dvě z následujících antibiotik: amoxicilin, klarithromycin nebo metronidazol.

Léčba nadměrné tvorby kyseliny v žaludku způsobené růstem slinivky břišní (syndron Zollinger-Ellison):
Obvyklá dávka je 60 mg denně. Lékař může dávku podle potřeby zvýšit a rozhodne o tom, jak dlouho budete přípravek užívat.

Děti:
Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, například pálení žáhy a kyselé regurgitace:
Děti starší než 2 roky a s tělesnou hmotností větší než 20 kg mohou užívat Omeprazol-ratiopharm 20 mg. Dávka pro děti se určí na základě tělesné hmotnosti a lékař rozhodne o správné dávce.

Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu:
Děti starší než 4 roky mohou užívat Omeprazol-ratiopharm 20 mg. Dávka pro děti se určí na základě tělesné hmotnosti a lékař rozhodne o správné dávce. Lékař Vašemu dítěti předepíše také dvě antibiotika nazývaná amoxicilin a klarithromycin.

Způsob užívání tohoto přípravku
Doporučuje se užívat tobolky ráno. Tobolky můžete užívat v průběhu jídla nebo nalačno.
Tobolky spolkněte celé a zapijte polovinou sklenice vody. Tobolky nekousejte ani nedrťte.
Tobolky obsahují potahované pelety, které zabraňují tomu, aby se léčivá látka rozkládala v kyselém prostředí žaludku. Je důležité, aby se pelety nepoškodily.

Co dělat v případě, že máte, nebo Vaše dítě má, potíže s polykáním tobolek.
Jestliže máte nebo Vaše dítě má potíže s polykáním tobolek, tak tobolku otevřete a obsah spolkněte a zapijte polovinou sklenice vody nebo vysypte obsah tobolky do sklenice s vodou prostou oxidu uhličitého (neperlivá voda), kyselým ovocným džusem (například
jablečný, pomerančový nebo ananasový) nebo jablečnou šťávou. Před vypitím vždy zamíchejte (směs nebude zcela čirá). Směs hned vypijte nebo nejpozději do 30 minut. Abyste vypili veškerý lék, vypláchněte dobře sklenici ještě jednou vodou a obsah vypijte. Tuhé částečky obsahují léčivou látku nekousejte ani je nedrťte.

Jestliže jste užil(a) více tobolek přípravku Omeprazol-ratiopharm 20 mg, než jste měl(a), nebo při náhodném požití tobolek dítětem, se poraďte s lékařem.
Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Omeprazol-ratiopharm 20 mg, užijte dávku, jakmile si vzpomenete. Pokud se však blíží doba pro další pravidelnou dávku, vyčkejte do této doby a pak pokračujte podle dávkovacího režimu. Nezdvojujte následující dávku, abyste doplnil(a) vynechanou dávku.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i Omeprazol-ratiopharm 20 mg nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Pokud zaznamenáte některý z následujících vzácných, ale závažných nežádoucích účinků, přestaňte Omeprazol-ratiopharm 20 mg užívat a ihned kontaktujte lékaře:

  • náhlá dušnost, otok rtů, jazyka a hrdla nebo těla, vyrážka, slabost nebo potíže s polykáním (těžká alergická reakce)
  • zrudnutí kůže s puchýři nebo olupováním kůže. Může být přítomno puchýřovatění a krvácení ze rtů, očí, úst, nosu a pohlavních orgánů. Může jít o Stevens-Johnson syndrom nebo toxickou epidermální nekrolýzu.
  • žlutá kůže, tmavá moč a únava, které mohou být projevem poškození jater

Nežádoucí účinky se mohou vyskytovat s určitou četností, které jsou definovány takto:
Velmi časté: Vyskytuje se u více než 1 pacienta z 10 
Časté: Vyskytuje se u 1 až 10 pacientů ze 100 
Méně časté: Vyskytuje se u 1 až 10 pacientů z 1000 
Vzácné: Vyskytuje se u 1 až 10 pacientů z 10000 
Velmi vzácné: Vyskytuje se u méně než 1 pacienta z 10000 
Neznámá frekvence: Není známo (z dostupných dat nelze určit)

Další nežádoucí účinky zahrnují:

Časté nežádoucí účinky

  • Bolest hlavy.
  • Vlivy na Váš žaludek a střevo: průjem, bolest břicha, zácpa, plynatost.
  • Pocit na zvracení (nausea) nebo zvracení.

Méně časté nežádoucí účinky

  • Otoky chodidel a kotníků.
  • Poruchy spánku (nespavost).
  • Závratě, slabost, pocit pálení kůže (píchání, bodání), ospalost.
  • Pocit závratě (vertigo).
  • Změny krevních testů při kontrole funkce jater.
  • Kožní vyrážka (rash), kopřivka a svědění kůže.
  • Celková nepohoda a ztráta energie.

Vzácné nežádoucí účinky

  • Problémy s krví, například snížený počet bílých krvinek nebo krevních destiček. To může způsobovat slabost, tvorbu modřin nebo snadné onemocnění infekcemi.
  • Alergické reakce, někdy velmi závažné, včetně otoku rtů, jazyka a hrdla, horečky a dušnosti.
  • Nízké hladiny sodíku v krvi. To může způsobovat slabost, nucení na zvracení (nausea) a křeče.
  • Pocit nabuzenosti, zmatenosti nebo deprese.
  • Poruchy chuti.
  • Problémy s viděním, například neostré vidění.
  • Náhlý pocit dušnosti nebo neschopnosti se nadechnout (bronchospasmus).
  • Sucho v ústech.
  • Zánět dutiny ústní.
  • Houbová infekce označovaná jako moučnivka postihující střevo.
  • Problémy s játry včetně žloutenky, která způsobuje zežloutnutí kůže, ztmavnutí moči a únavu.
  • Ztráta vlasů (plešatost).
  • Kožní vyrážka po oslunění.
  • Bolesti kloubů nebo svalů.
  • Závažné problémy s ledvinami (intersticiální nefritida).
  • Zvýšená potivost.

Velmi vzácné nežádoucí účinky

  • Změny krevních testů zahrnující agranulocytózu (chybění bílých krvinek).
  • Agresivita.
  • Vidiny, sluchové vjemy, které nemají reálný základ, nebo pocity, které neexistují (halucinace).
  • Závažné jaterní problémy vedoucí k selhání jater a zánětu mozku.
  • Náhlý nástup těžké vyrážky nebo puchýřovatění nebo olupování kůže. Může být doprovázeno horečkou a bolestí kloubů (Erythema multiforme, Stevens-Johnson syndrom, toxická epidermální nekrolýza).
  • Svalová slabost.
  • Zvětšení prsů u mužů.
  • Snížená hladina hořčíku v krvi.
  • Omeprazol může ve velmi vzácných případech ovlivnit bílé krvinky vedoucí až k imunodeficitu.

Pokud máte infekční onemocnění s příznaky horečky a celkově značně zhoršeného stavu s příznaky místní infekce, například bolest šíje, v krku nebo ústech nebo potíže s močením, poraďte se co nejdříve s lékařem, aby bylo možno krevním testem vyloučit chybění bílých krvinek (agranulocytózu). Je třeba, abyste v tuto chvíli informoval(a) lékaře o lécích, které užíváte.
Nebuďte znepokojeni tímto seznamem možných nežádoucích účinků. U Vás se nemusí objevit žádný z nich. Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

JAK PŘÍPRAVEK Omeprazol-ratiopharm 20 mg UCHOVÁVAT

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.
Uchovávejte při teplotě do 25C.
Přípravek nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek Omeprazol-ratiopharm 20 mg obsahuje
Léčivá látka: Omeprazolum 20 mg v 1 tobolce.
Pomocné látky: Hypromelosa 2910/3, mastek, oxid titaničitý, kopolymer MA/EA 1:1, triethyl-citrát, monohydrát laktosy, krospovidon, glycerol-tribehenát, koloidní bezvodý oxid křemičitý, želatina, natrium-lauryl-sulfát, čištěná voda, černý inkoust (potisk tobolky).

Potisk tobolky: černý inkoust obsahuje šelak, černý oxid železitý ( E172), propylenglykol, roztok amoniaku 30%, hydroxid draselný.


Jak přípravek Omeprazol-ratiopharm 20 mg vypadá a co obsahuje toto balení.
Popis přípravku: Omeprazol-ratiopharm 20 mg je tvrdá želatinová tobolka bílé barvy s potiskem OM na vrchní části tobolky a 20 na spodní části, obsahující bílé až téměř bílé kulaté bikonvexní enterosolventní pelety.
Velikost balení: 15, 30, 50, 60,100 a 100 (2x50) ent. tobolek
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce
Držitel rozhodnutí o registraci
Ratiopharm GmbH, Ulm, Německo

Výrobce
Merckle GmbH, Blaubeuren, Německo

Zdroj: Omeprazol-ratiopharm 20 mg
Zveřejněno dne: 24.1.2012


SiteMAP