Téma: 

histologie

CO JE FIBROADENOM

Histologie fibroadenomu

Histologicky je fibroadenom specifikován jako solitární, volně pohyblivý uzlík o velikosti 1–10 cm v průměru, vzácně jich může být více nebo mohou být větší než 10 cm, což je pak takzvaný „obří fibroadenom“. Jedná se o tuhé, žlutohnědobílé těleso v oblasti žláz, které má na řezu měkčí, žlutorůžové skvrnky.

Zdroj: Co je fibroadenom
Zveřejněno dne: 1.9.2014

Diskuze: Re: Re: nemoc rtu

Dobrý den,předem děkují za odpověd.Také mi před 3 měsíci odebírali vzorek ze sliznice a posílali to na histologii tam objevily eden což je otok přes docenta s té histologie jsem se dostala do ostravy po 8 m ěsících tím propolisem jsem se mazala ted měsíc co se týče pasty na zuby musela jsem koupit dětskou pastu perličku,protože veškeré zubní pasty mě dráždi sliznici.V Ostravě mi řekli,že se to vyléčit nedá a já doufám,že Vaše rady a rady druhých mi pomohou Děkují a jsem s pozdravem

Zdroj: diskuze Nemoc rtu
Odesláno dne: 16.6.2016 uživatelem Rozarka
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ŽALUDEČNÍ VŘEDY

Histologie

Na první pohled vypadá žaludeční vřed jako kulatý defekt s plochým okrajem. Starší vředy mají na okraji často zvýšenou, zjizvenou tkáň. Po zhojení vředu se objevuje vysoce vaskularizační červená jizva. Tato jizva postupně přechází ve vláknitou bílou jizvu. Histologicky jde o fibrinoidní nekrózu. V rané fázi hojení vředu je charakteristická jeho stratifikace. V průběhu hojení rostou jeho okraje. Může trvat několik let, než se obnoví původní žaludeční žlázy v místě vředu. Častá je metaplazie vředu, kdy se slučují vrstvy žaludeční stěny a žaludeční povrchové tkáně, což může vést k pohybovým poruchám žaludku. Vředy na dvanácterníku vykazují podobné vrstvení jako žaludeční vředy. V Brunnerových žlázách se obvykle objevují rýhy nebo hyperplasticida.

Zdroj: Žaludeční vředy
Zveřejněno dne: 22.9.2014

Diskuze: Angiolipomatóza

Dobrý den.
okolo 5Oti let se mně začaly hlavně na pažích ve velké míře tvořit tukové bouličky. Po důkladném vyšetření vč. histologie byla určena diagnóza angiolipomatóza. Za dalších 20 let jich dost přibylo, nahmatám je i v prsou, břichu, stehnech atd. Naštěstí obličej a krk není zasažen - zatím. O rodinné dispozici nevím, jen otec měl jednou odstraněnou tukovou bouli ve vlasech. Další 2 sourozenci nemají problémy.
Vím, že se s tím nedá v podstatě nice dělat, zajímala by mě ale jedna věc. Jde-li o výrůstky z tukové tkáně vč. prorůstání krevních cévek, jak to pak vypadá z vnitřními orgány ? Žaludek, játra, ledviny, srdce, střeva atd. mají také okolo sebe tuk a cévy. Jsou i na nich tyto výrůstky a mohou je případně poškodit v jejich funkci? Nikdo z lékařů mě na to neodpověděl, možná budu jednou při pitvě zajímavý anatomický preparát :-)
Děkuji za odpověď na výše uvedený mail.

Zdroj: diskuze Angiolipomatóza
Odesláno dne: 1.3.2016 uživatelem Jana
Počet odpovědí: 0

RAKOVINA PLIC

Rakovina plic prognóza

Prognostické faktory u nemalobuněčného karcinomu plic obsahují přítomnost nebo nepřítomnost příznaků, velikost tumoru, typ buňky (histologie), stupeň rozšíření (fáze) a metastáze do rozšířených lymfatických uzlin a invaze do cév. U pacientů s neoperovatelnou nemocí je nepříznivým dopadem osobní stav a ztráta váhy o více než 10 %. Prognostické faktory u nemalobuněčného karcinomu plic obsahují osobní stav, pohlaví, fáze nemoci a zahrnují centrální nervový systém nebo stav jater v době lékařské diagnózy. U nemalobuněčného karcinomu plic jsou prognózy obecně velice mizivé. Následuje kompletní chirurgické odstranění ve fázi nemoci IA, pětileté přežití je 67 %. U fáze nemoci IB je přežití 57 %. Pětileté přežití u pacientů s fází IV nemoci NSCLC je okolo 1 %.

U malobuněčného karcinomu plic jsou prognózy na vyléčení také mizivé. Celková doba přežití na SCLC je okolo 5 %. Pacienti s rozvinutým stádiem SCLC mají průměrně pětiletou šanci na přežití menší než 1 %. Středová doba přežití je u omezené fáze 20 měsíců, šance na pětileté přežití je 20 %.

Zdroj: Rakovina plic
Zveřejněno dne: 13.6.2014

LICHEN

Druhy lichenu

Lichen planus vulgaris je nejčastěji se vyskytující klinická forma. Kožní projevy jsou v predilekci, často ale dochází k disseminaci. Prognóza je dobrá. Asi u 75 % nemocných se choroba do jednoho roku zhojí.

Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus vulgaris.

Lichen planus hypertrophicus – projevy bývají často lokalizované na dolních končetinách. Hypertrofie epidermis vede k tvorbě verukózních až nodulárních projevů, které bývají symetrické. V průběhu onemocnění dochází k výsevu nových projevů při současném mizení projevů starých. Afekce může trvat i několik let (histologie musí být provedena z čerstvých projevů).

Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus hypertrophicus.

Lichen planus bullosus je vzácnější varianta, podmíněná zřejmě degenerací buněk stratum basale v epidermis.

Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus bullosus.

Lichen planus unquium se vyskytuje asi u 10 % nemocných. Na nehtech se objevují longitudinální strie.

Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus unquium.

Lichen planopilaris – lichen planus – tato varianta bývá spojena s alopecií a ztrátou nehtů. Alopecie má jizvící charakter.

Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planopilaris.

Lichen linearis – lineární léze se vyskytují často samostatně ve formě zonálních nebo zosteriformních lézí. Často na hrudníku. Histologický nález je typický. Nutno odlišit od jiných dermatóz, jako je lichen striatus, lineární psoriáza či lineární névy.

Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen linearis.

Lichen annularis – anulární formy často doprovázejí klasický lichen. Někdy ale anulární formy lichenu dominují. Pro tuto formu je charakteristická lehká atrofie centrální části projevu a vyvýšené okraje. Tato varianta se někdy vyskytuje na penisu.

Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen annularis.

Lichen planus palmo plantaris je vzácnější varianta, vyskytující se na dlaních a chodidlech. Chybí charakteristická barva i tvar projevů. Je nutno odlišit od psoriázy, ale také od syfilis druhého stadia.

Lichen planus pigmentosus – tato forma nebývá spojena s typickými papulemi. Makulární pigmentace postihují obličej a horní končetiny, mohou být ale kdekoliv. Postižení sliznic nebývá časté, podobně ani dlaní a chodidel.

Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus pigmentosus.

Lichen planus atrophicus – projevy této formy jsou většinou v menším počtu. Atrofie může následovat po prodělané anulární formě, nebo v souvislosti s regresí hypertrofické formy. Diagnóza se opírá o anamnézu (předchozí lichen různých forem) a o nález slizničních projevů, které tuto formu doprovázejí. Histologicky nutno odlišit od lichen sclerosus nebo od čočkovitých projevů morfei.

Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus atrophicus.

Lichen planus generalisatus odpovídá klinickému obrazu erytrodermie, charakteristické projevy většinou chybí, a teprve histologie potvrdí diagnózu. Tato forma může být projevem paraneoplastickým, doprovázejícím nádory vnitřních orgánů.

Zde se můžete podívat, jak vypadá Lichen planus generalisatus.

Zdroj: Lichen
Zveřejněno dne: 17.6.2015

NEMOCI VARLETE

Co prozradí histologie varlete

Histologie určí, o jaký typ bujení se jedná. Varlata mohou být postižena celou řadou nádorů, které se liší od sebe původem (z jakých buněk vznikly), stupněm diferenciace, biologickým chováním a podobně. Obdobný problém nacházíme i u problematiky nádorů vaječníků. Velkou skupinu nádorů varlat tvoří nádory ze zárodečných buněk – takzvané germinální nádory. Každý rok je v České republice diagnostikováno okolo 400 případů onemocnění germinálními nádory.

Světová zdravotnická organizace (WHO) dělí nádory na několik skupin: hlavní skupinou jsou už zmíněné germinální nádory, dále jsou to gonadostromální nádory, různé nádory (karcinoid), lymfomy a plazmocytom varlete.

Germinální nádory tvoří 90 % všech nádorů varlat. Většina germinálních nádorů jsou nádory maligní. Nejčastějším typem germinálního nádoru je takzvaný seminom. Seminom varlete představuje zhruba 50 % všech germinálních nádorů. Zjistilo se, že germinální nádory mají společný prekurzor (tedy buňky, ze kterých vycházejí).

Základní formou seminomu je seminom klasický. Klasický seminom může mít dvě varianty: seminom s vysokým mitotickým obratem a trofoblastový seminom. Seminom se vyskytuje téměř výhradně v dospělosti, kdy největší výskyt je u mužů ve věku okolo 40 let. Další faktem je to, že jeho výskyt neustále stoupá. Nádor se projevuje především zvětšením varlete. Varle může být až mnohonásobně větší. Nádor postihuje celé varle, dlouho roste pouze v něm, až později prorůstá do nadvarlete a šourku.

Spermatocytární seminom je samostatnou kapitolou, protože se mnoha vlastnostmi liší od klasického seminomu. Nikdy se nevyskytuje mimo varle. Dalším specifikem spermatocytárního seminomu je to, že může postihovat i druhé varle. Tento seminom postihuje až starší muže (okolo 55 let).

Neseminomová skupina germinálních nádorů je tvořena především embryonálním karcinomem, nádorem ze žloutkového váčku (yolk sac tumor), choriokarcinomem a skupinou takzvaných teratomů.

Velký význam při léčbě testikulárních nádorů s maligním chováním má chirurgická léčba. Provádí se odstranění varlete (orchiektomie), a to ingvinálním (tříselným) přístupem. Tento výkon má jak diagnostickou, tak léčebnou hodnotu. Používá se ve všech stadiích testikulárních nádorů. Vyjmuté varle se stane zdrojem preparátů pro histopatologické vyšetření, které významně zpřesní a uzavře konečnou diagnózu. Odstraňování (disekce) uzlin za břišní dutinou je jednou z variant léčby u časných neseminomových nádorů. Problémem je, že tato léčba je zatížena vznikem takových komplikací, jako jsou poruchy erekce a ejakulace. Z těchto důvodů se od této léčby opouští a je nahrazována chemoterapií či taktikou intenzivního sledování. Radioterapie (ozařování) se používá u seminomu jako pooperační ozáření pánevních uzlin a uzlin okolo aorty. Maximální dávka je 25 Gy. Pokud se najdou zvětšené uzliny za břišní dutinou (retroperitoneum), zvyšuje se celková dávka na 35 Gy. Chemoterapie, která se zavedla do léčby seminomů, znamenala velký průlom. Prognóza onemocnění se výrazně zlepšila například zavedením cisplatiny do léčebné praxe. I u forem, které se rozšířily do těla, je tak šance trvalého vyléčení až u 75 % pacientů. Šance přežít se snižuje při přítomnosti nepříznivých prognostických faktorů, kterými jsou málo diferencované nádory (horší prognózou je přítomnost embryonálnímu karcinomu).

Bolest varlete – i když se později zjistí, že se o nic závažného nejedná – by měla pacienta vést přímo do ordinace praktického lékaře, který dotyčného pošle na urologii. I při jakékoliv změně varlete je vhodné navštívit lékaře, aby se vyloučil maligní proces.

Zdroj: Nemoci varlete
Zveřejněno dne: 22.6.2016


SiteMAP