Téma: 

embolie

Lék Xarelto

Příbalový leták léku Xarelto

Složení a léková forma:

Jedna potahovaná tableta obsahuje rivaroxabanum 20 mg nebo 15 mg.

Indikace:

Prevence cévní mozkové příhody (CMP) a systémové embolizace u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní s jedním nebo více rizikovými faktory, jako jsou městnavé srdeční selhání, hypertenze, věk ≥ 75 let, diabetes mellitus, anamnéza CMP nebo tranzitorní ischemická ataka. Léčba hluboké žilní trombózy (HŽT) a plicní embolie (PE) a prevence recidivující hluboké žilní trombózy a plicní embolie u dospělých.

Dávkování a způsob podání:

Tablety se mají užívat s jídlem. Pacientům, kteří nejsou schopni polykat celé tablety, může být tableta přípravku Xarelto těsně před užitím rozdrcena a smíchána s vodou nebo s jablečným pyré a poté podána perorálně. Po podání rozdrcené potahované tablety Xarelto 15 mg nebo 20 mg musí být dávka okamžitě následována jídlem. Rozdrcená tableta přípravku Xarelto může být také podána gastrickou sondou poté, co je potvrzeno správné umístění sondy v žaludku. Rozdrcená tableta by měla být podána žaludeční sondou v malém množství vody a sonda by poté měla být propláchnuta vodou. Po podání rozdrcené potahované tablety Xarelto 15 mg nebo 20 mg musí být dávka okamžitě následována enterální výživou.

Prevence cévní mozkové příhody a systémové embolizace (SPAF):

Doporučuje se 20 mg jednou denně.

Léčba hluboké žilní trombózy a plicní embolie:

První tři týdny se podává 15 mg dvakrát denně a dále 20 mg jednou denně. Krátkodobá léčba (nejméně 3 měsíce) je indikována při přechodných rizikových faktorech a dlouhodobá léčba při trvalých rizikových faktorech nebo idiopatické HŽT nebo PE. Délka léčby je individuální po zvážení přínosu léčby a rizika krvácení. S podáváním nad 12 měsíců jsou zkušenosti omezené. Podávání přípravku Xarelto dětem do 18 let se nedoporučuje.

Vynechání dávky:

Při vynechání dávky při podávání 15 mg dvakrát denně by měl pacient užít dávku co nejdříve, aby byla zajištěna denní dávka 30 mg denně. Při vynechání dávky při podávání jednou denně by dávka neměla být tentýž den zdvojnásobena, vynechaná dávka by měla být užita co nejdříve a dále se pokračuje jednou denně.

Převod z VKA na přípravek Xarelto:

Léčba VKA má být ukončena. Xarelto má být podáno, pokud je INR ≤ 3,0 (SPAF), nebo INR ≤ 2,5 (léčba HŽT, PE a pro prevenci recidivy HŽT a PE). INR nelze použít na monitoraci léčby přípravkem Xarelto.

Převod z přípravku Xarelto na VKA:

Xarelto zvyšuje INR. Existuje možnost neadekvátní antikoagulace. Xarelto i VKA se podávají současně až do hladiny INR ≥ 2,0, odběr INR se ale musí provádět nejdříve za 24 hodin po poslední dávce přípravku Xarelto.

Převod z parenterálních antikoagulancií na Xarelto:

První dávka se podává 0 až 2 hodiny před dalším plánovaným podáním parenterálního přípravku nebo při vysazení kontinuálně podávaného antikoagulancia.

Převod z přípravku Xarelto na parenterální antikoagulancia:

První dávka parenterálního antikoagulancia se podává v době, kdy by měla být užita další dávka Xarelto.

Speciální populace:

Ledvinová nedostatečnost: Při clearanci kreatininu 15–29 ml/min se doporučuje opatrnost. Použití se nedoporučuje u pacientů s clearancí kreatininu nižší než 15 ml/min.

SPAF: Při clearanci kreatininu 50–80 ml/min se dávka neupravuje. Je-li clearance kreatininu 15–49 ml/min, dávka se snižuje na 15 mg jednou denně.

Léčba hluboké žilní trombózy a plicní embolie:

Úvodní ani následná dávka se neupravuje (15 mg 2x denně po 3 týdny a potom 20 mg jednou denně). Při clearanci kreatininu 15–49 ml/min se snižuje dávka z 20 mg jednou denně na 15 mg jednou denně. Je třeba zvážit, zda u pacienta riziko krvácení nepřeváží riziko vzniku recidivující HŽT a PE. Doporučení pro použití dávky 15 mg je založeno na farmakokinetickém modelu a nebylo v těchto klinických podmínkách studováno.

Pacienti podstupující kardioverzi:

Léčba přípravkem Xarelto může být zahájena nebo v ní lze pokračovat u pacientů, jejichž stav vyžaduje provedení kardioverze.

Kontraindikace:

Hypersenzitivita na léčivou nebo pomocnou látku. Klinicky významné aktivní krvácení. Léze nebo stavy s významným rizikem závažného krvácení, jako jsou současné nebo nedávno prodělané ulcerace gastrointestinálního traktu, přítomnost maligních nádorů s vysokým rizikem krvácení, nedávno prodělané poranění mozku nebo míchy, operace mozku, míchy nebo oka v nedávné době, intrakraniální krvácení v nedávné době, jícnové varixy nebo podezření na ně, arteriovenózní malformace, cévní aneurysma nebo významné cévní abnormality v míše nebo mozku. Souběžná léčba jiným antikoagulačním přípravkem, například nefrakcionovaným heparinem (UFH), nízkomolekulárními hepariny (enoxaparin, dalteparin a další), heparinovými deriváty (fondaparinux a další), orálními antikoagulancii (warfarin, apixaban, dabigatran a další), se nedoporučuje s výjimkou situace, kdy je pacient převáděn z jiné léčby na léčbu rivaroxabanem, nebo naopak nebo když je podáván UFH v dávkách nezbytných pro udržení průchodnosti centrálního žilního nebo arteriálního katetru. Jaterní onemocnění spojené s koagulopatií a klinicky relevantním rizikem krvácení včetně cirhotiků stupně Child Pugh B a C.

Fertilita, těhotenství a kojení:

Přípravek je kontraindikován během těhotenství a kojení. Účinky na fertilitu nejsou známy.

Zvláštní upozornění a opatření:

Pacienti, kteří při léčbě trpí závratěmi či prodělali synkopu, by neměli řídit a obsluhovat stroje. Častěji bylo pozorováno slizniční krvácení a anémie. Doporučuje se sledování a eventuálně vyšetření hemoglobinu/hematokritu, zvláště u rizikových skupin pacientů.

Podávání s opatrností:

Pacienti s renální insuficiencí, zvláště při současném podávání silných inhibitorů CYP 3A4 (klaritromycin, erythromycin). Účinek erythromycinu je aditivní k renálnímu poškození. Použití se nedoporučuje u pacientů s clearancí kreatininu nižší než 15 ml/min. Podávání s opatrností při současném podávání přípravků ovlivňujících krevní srážlivost (například nesteroidní antirevmatika, kyselina acetylsalicylová, antiagregancia). Při riziku vředové choroby gastroduodena lze zvážit profylaktickou léčbu.

Podávání se nedoporučuje:

Krvácivé poruchy, léčbou neupravená těžká arteriální hypertenze, gastrointestinální onemocnění bez aktivní ulcerace, které může potenciálně vést ke krvácivým komplikacím (například zánětlivé střevní onemocnění, ezofagitida, gastritida a gastroezofageální refluxní choroba), cévní retinopatie, bronchiektázie nebo plicní krvácení v anamnéze, pacienti s chlopenními náhradami, při intoleranci nebo malabsorpci glukózy a galaktózy, při podávání azolových antimykotik nebo inhibitorů proteáz HIV, pacientům léčeným dronedaronem.

Invazivní procedura a chirurgický výkon:

Xarelto se vysazuje nejméně 24 hodin předem, lze použít kalibrovanou kvantitativní analýzu anti-faktoru Xa. Pokud není výkon možné odložit, musí se zvážit zvýšené riziko krvácení. Léčba má být znovu zahájena, pokud to situace umožní a je nastolena hemostáza.

Hemodynamicky nestabilní pacienti s plicní embolií nebo pacienti, kteří vyžadují trombolýzu nebo plicní embolektomii:

Přípravek Xarelto se nedoporučuje používat jako alternativní léčba k nefrakcionovanému heparinu u pacientů s plicní embolií, kteří jsou hemodynamicky nestabilní nebo kteří mohou podstoupit trombolýzu nebo plicní embolektomii, protože bezpečnost a účinnost přípravku Xarelto nebyla pro tyto klinické situace stanovena.

Spinální/epidurální anestezie nebo punkce:

S použitím rivaroxabanu v těchto situacích nejsou klinické zkušenosti. Odstranění epidurálního katetru by mělo být na základě farmakokinetických vlastností nejméně za dobu představující 2x poločas, to je nejméně 18 hodin u mladých pacientů a 26 hodin u starších pacientů po posledním podání rivaroxabanu. Další dávka rivaroxabanu se nepodává dříve než 6 hodin po vyjmutí katetru.

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce:

Současné podání se silnými inhibitory CYP3A4 a současně P-gp (například azolová antimykotika a inhibitory proteáz HIV) se nedoporučuje. Je potřeba se vyhnout současnému podávání silných induktorů CYP 3A4 (například rifampicin), pokud není pacient pozorně sledován kvůli známkám a příznakům trombózy. Opatrnost je nutná při podání jiných přípravků ovlivňujících krevní srážlivost.

Nežádoucí účinky:

Časté: anémie, závratě, bolesti hlavy, oční krvácení včetně spojivkového, hypotenze, hematomy, epistaxe, hemoptýza, krvácení z dásní, krvácení z gastrointestinálního traktu, bolesti břicha, dyspepsie, nauzea, zvracení, zácpa, průjem, pruritus, vyrážka, ekchymóza, kožní a podkožní krvácení, bolest v končetinách, urogenitální krvácení, poškození ledvin, horečka, periferní edém, slabost, zvýšená hladina transamináz, pooperační krvácení, kontuze, sekrece z ran.

Méně časté: trombocytémie, alergická reakce, alergická dermatitida, cerebrální a intrakraniální krvácení, synkopa, tachykardie, sucho v ústech, abnormity jaterní funkce, kopřivka, hemartróza, pocit indispozice, zvýšená hladina bilirubinu, ALP, LDH, lipázy, amylázy, GMT.

Vzácné: žloutenka, krvácení do svalů, lokalizovaný edém, zvýšení konjugovaného bilirubinu, cévní pseudoaneurysma.

Není známo: kompartment syndrom, akutní renální selhání sekundárně po krvácení.

V postmarketingovém sledování byly hlášeny následující nežádoucí účinky: angioedém, alergický edém, poruchy jater a žlučových cest, trombocytopenie.

Držitel rozhodnutí o registraci: Bayer Pharma AG, 13342 Berlín, Německo.

Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek Xarelto 20 mg potahované tablety a Xarelto 15 mg potahované tablety je částečně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění ve všech schválených indikacích s výjimkou léčby plicní embolie. Souhrn údajů o přípravku i s informacemi, jak hlásit nežádoucí účinky, naleznete na www.bayer.cz nebo obdržíte na adrese BAYER s.r.o., Siemensova 2717/4, 155 00 Praha 5, Česká republika.

Zdroj: Lék Xarelto
Zveřejněno dne: 20.2.2017

Dušnost

Dušnost v noci

Na srdeční původ ukazuje noční záchvatovitý vznik dušnosti. Hrubým vodítkem může být pravidlo, že nemocní se srdeční dušností na lůžku sedí a nemocní s plicní dušností spíše leží. Srdečního původu je i těžká akutní dušnost u mozkové mrtvice, kterou způsobila embolie krevní sraženiny z levé srdeční síně do oblasti mozkového dechového centra.

Zdroj: Dušnost
Zveřejněno dne: 15.4.2016

Jaká hormonální antikoncepce je nejlepší

Kdy je lepší se hormonální antikoncepci vyhnout?

  • Hormonální antikoncepci by neměly užívat ženy, u kterých se v minulosti projevilo nádorové onemocnění, jehož růst je podporován ženskými pohlavními hormony (rakovina prsu, rakovina děložního čípku nebo děložní sliznice, některé typy nádorů vaječníků).
  • Hormonální antikoncepci by neměly užívat ženy, které v minulosti prodělaly žilní trombózy nebo embolie. Také ženy, které mají vrozené choroby se zvýšenou srážlivostí krve a zvýšeným rizikem vzniku trombóz, by neměly hormonální antikoncepci užívat. Ani když trpí neléčeným vysokým krevním tlakem.
  • Ženy, u kterých právě probíhá akutní onemocnění jater anebo ty, které trpí chronickým (trvalým) onemocněním jater, které snižuje jaterní funkci, například žloutenka, jaterní cirhóza, a podobně, by neměly hormonální antikoncepci vůbec užívat.

Zdroj: Jaká hormonální antikoncepce je nejlepší
Zveřejněno dne: 28.1.2015

Bolest mezi lopatkami a nevolnost

Léčba

Jestliže bolesti trvají delší dobu nebo jsou neobvykle silné, je lékařské vyšetření nepostradatelné. K důležitým informacím, jež lékař potřebuje znát, se řadí údaje o již známých nemocech pacienta a jeho blízké rodiny, o okolnostech vzniku bolesti, o charakteru bolesti (kam bolest vystřeluje a podobně). Rovněž bychom měli zmínit jakékoliv další příznaky, zejména dušnost, bolest na hrudi, nauzeu, motání hlavy. Odběry krve, konkrétně vyšetření srdečních enzymů lze využít k vyloučení postižení srdečního svalu a s jistou mírou opatrnosti lze využít i vyšetření D-dimerů k vyloučení plicní embolie. Součástí celkového vyšetření by mělo být provedení EKG a rentgenu plic a hrudní páteře. Při podezření, že se příčina obtíží nachází v trávicí soustavě, lze provést endoskopické vyšetření. Existuje-li podezření na nervosvalovou příčinu obtíží, je vhodné zajistit vyšetření neurologem anebo rehabilitačním lékařem a pak navrhnout adekvátní léčbu.

Léčba bolesti mezi lopatkami a nevolnosti vždy závisí na příčině onemocnění.

Zdroj: Bolest mezi lopatkami a nevolnost
Zveřejněno dne: 29.3.2017

Nízký tlak

Nízký tlak a vysoký tep

Nízký tlak a vysoký tep většinou znamená šokovou situaci, to znamená, že naše srdce a cévy jsou schopny dodávat buňkám v těle kyslík a živiny, ale nejsou schopny odvádět odpadní látky a oxid uhličitý. Šokový stav může vést až ke smrti.

Rozeznáváme:

Kardiogenní šok – nedostatečná srdeční činnost, kdy srdce neplní svou úlohu pumpy a tkáně mají nedostatek kyslíku.

Hypovolemický šok – nedostatečné množství krve v cévách, krvácení, popáleniny.

Obstrukční šok – překážka v cévách, kdy dojde k ucpání nějaké cévy a krev nemůže plně cirkulovat, plicní embolie.

Příznaky – klinický obraz: studený pot, bušení srdce, zrychlený pulz (tachykardie), nízký krevní tlak, bledost, mdloby, omdlévání, zvětšení krčních žil, cyanóza, močení malého množství moči. V tomto případě není co radit, je třeba okamžitý transport do nemocnice. Z léku volí medicína sympatomimetika.

Zrychlený tep je stav, kdy dochází ke zrychlení srdeční činnosti nad 90 stahů za minutu. Uvážíme-li, že do srdce natéká při každém uvolnění určité množství krve (cca 70 ml) a naše srdce bude bít rychleji, přečerpá více krve. Pokud ale bije příliš rychle, nebude krev stíhat natékat do prostoru srdce, takže sice bije rychle, ale množství přečerpané krve už neroste. Přílišná srdeční činnost vede k selhávání srdce.

Zdroj: Nízký tlak
Zveřejněno dne: 8.8.2014

Bolest mezi lopatkami a nevolnost

Možné příčiny bolesti mezi lopatkami

Endometrióza: Endometrióza se může projevovat bolestí a křečemi, jež mohou vystřelovat až do oblasti lopatek, a také nevolností. Endometrióza je stav, kdy endometrium (částečka výstelky dutiny děložní) roste mimo dělohu. Endometrióza má negativní vliv na plodnost ženy − snižuje ji. Endometrióza je velmi častá, 40−60 % žen, které trpí bolestivou menstruací, může být tímto onemocněním ohroženo. Pokud pacientka souhlasí, může jí lékař předepsat antikoncepci, s jejíž pomocí by se bolest měla zmírnit či úplně ztratit. Přetrvává-li však bolest, lze tkáň chirurgicky odstranit.

Infekce ledvin: Infekce ledvin se projevuje bolestí ve středu zad vystřelující pod lopatky, vysokými teplotami a nevolností. Bolest se objevuje ve chvíli, kdy se infiltrované bakterie v močovém ústrojí dostávají do ledvin. Bolesti a dalším nepříjemnostem se lze vyhnout, pokud postižený řeší již první příznak infekce močových cest, což bývá bolestivé močení. Mnoho lidí tomu však nevěnuje pozornost a příznaky ignoruje, dokud už není příliš pozdě. Lékař vám pravděpodobně předepíše antibiotika, proto s jeho návštěvou neotálejte.

Ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu: Bolesti vycházející ze srdečního svalu v důsledku těchto forem ischemické choroby mohou vystřelovat do zad a projevovat se jako bolest pod lopatkami nebo bolesti hrudní páteře, obzvláště je-li postižena jeho zadní stěna. Pro oba stavy je nicméně typičtější obecně známá bolest na hrudi.

Nervosvalové bolesti: Jedná se o nejčastější příčinu bolesti mezi lopatkami. Příčinou jsou degenerativní změny na páteři, zúžení meziobratlových plotének nebo nemoci svalového aparátu páteře. Bolest se zhoršuje při změně polohy, nezávisí na námaze a nebývá spojena s dušností. Někteří pacienti líčí své obtíže tak sugestivně, že mohou být takto popsané příznaky lehce zaměněny s plicní embolií nebo ischemickou chorobou srdeční.

Onemocnění jícnu: Bolest mezi lopatkami může být způsobena uvíznutím sousta v jícnu nebo záněty jícnu, z vážných příčin lze jmenovat pokročilou rakovinu jícnu. V každém případě si kromě vlastní bolesti v oblasti hrudní páteře bude nemocný stěžovat i na obtíže s polykáním.

Onemocnění páteře: Hlavním původcem bolestí zad jsou onemocnění páteře, v lékařské terminologii označovaná jako vertebrogenní onemocnění (latinské slovo vertebra znamená obratel). Při neopatrném pohybu může dojít k narušení rovnováhy páteře. Akutní bolest nás pak informuje o vzniklém problému. Během ní dochází ke stažení páteřních svalů kolem postiženého místa, ztuhnutí meziobratlových kloubů v nesprávném postavení či k jejich zablokování. Pacient zůstane v poloze, která neodpovídá normálnímu držení těla a která bývá obvykle velmi bolestivá. Nemoci spojené s dysfunkcí páteře se řadí k nejčastějším příčinám pracovní neschopnosti. Podle odborníků je to dáno změnou způsobu života, civilizačními vlivy a nedostatkem pohybu (došlo ke snížení množství fyzické práce, téměř každá rodina má nejméně jeden automobil, který denně využívá...). Více se o tématu krční páteř dozvíte například zde: http://tema.zdravi.ceskyprehled.cz/tema-bolest-mezi-lopatkami-a-nevolnost-1606886.html

Onemocnění plic: Bolesti mezi lopatkami mohou spolu s kašlem a zvýšenou teplotou doprovázet zápal plic. Avšak i méně závažné infekční záněty spojené s těžkým kašlem mohou podráždit dýchací svaly a nervosvalový aparát a vyvolat tak nepříjemné bolesti mezi lopatkami.

Plicní embolie: Může být doprovázena bolestí na hrudi či bolestí mezi lopatkami. Bolest vzniká náhle a v typickém případě je doprovázena náhlou dušností. Jedná se o relativně nebezpečný stav, těžké neléčené formy mohou člověka poměrně rychle usmrtit nebo zanechat trvalé následky.

Zánět žlučníku: Žlučníková bolest vzniká typicky v pravém podžebří, může však vystřelovat směrem do zad a nezřídka mezi lopatky. Kromě bolesti mezi lopatkami je prakticky vždy přítomna pohmatová bolest v pravém podžebří, nevolnost nebo zvracení a motání hlavy.

Zdroj: Bolest mezi lopatkami a nevolnost
Zveřejněno dne: 29.3.2017


SiteMAP