Téma: 

duchovní

RADY OTCE PLESKAČE

Kdo je to otec Pleskač

Adolf Jiří Pleskač, narozený v roce 1955, je moravský řeckokatolický duchovní, exorcista, fytoterapeut a podnikatel. Patří mezi vyhledávané zpovědníky. Velmi populárním se stalo jeho vystupování v Bylinkové poradně pořadu Apetýt, který vysílá Český rozhlas Brno. Od roku 2011 je administrátorem řeckokatolické farnosti Otrokovice. Často vystupuje proti mnoha praktikám alternativní medicíny, mezi které se řadí léčitelství a užívání homeopatik. Namísto toho propaguje léčbu pomocí bylinek jako rozumnou alternativu, protože právě bylinky jako boží dar člověku pomáhají daleko více než různá chemická a jiná léčiva, která mnohdy lidem neprospívají, ba jim naopak škodí. Výrazně vystupuje proti současné duchovní dekadenci. Aktivně se staví proti homosexualitě jako nástroji hříchu, kterého ďábel užívá především ke zmatení mladých lidí. Také se ozval proti mylnému názoru, že potrat je pro ženu svobodou volby, jelikož z farmaceuticko-lékařského hlediska u mnoha žen po potratu může dojít k postabortivnímu syndromu.

Postabortivní syndrom je soubor příznaků a obtíží, které se u části žen dostavují po prodělaném potratu, ať už samovolném, či uměle vyvolaném. Jako samostatná diagnóza není medicínou uznáván, je považován za specifickou formu posttraumatické stresové poruchy. V České republice se pomocí obětem postabortivního syndromu zabývá především poradna Aqua vitae.

Poradna Aqua vitae se věnuje pomoci těhotným ženám v tísni, ženám trpícím neplodností, radí při hledání léčby neplodnosti či snahách o adopci a pomáhá obětem postabortivního syndromu. Provozuje bezplatné internetové (poradna@linkapomoci.cz), telefonické (800 108 000) i terapeutické poradenství. Otevřena byla 23. března 2006, sídlí v Praze a personálně i náplní své práce je úzce propojena s Hnutím Pro život ČR. V roce 2014 jí časopis Duše a hvězdy udělil na základě hlasování čtenářů v pátém ročníku pro-life ankety Rytíři života Cenu rytířstva 2014.

Zdroj: Rady otce Pleskače
Zveřejněno dne: 1.3.2017

Diskuze: Re: čakry a vlasy

Podle jógínské tradice jsou čakry důležitá místa ovládající tělo i prostor mimo něj. Na těle podle této tradice existuje mnoho čaker různého řádu. Nejdůležitějších je sedm čaker 1. řádu napojených na energetickou dráhu procházející podél páteře.

Kořenová čakra

Název: Muladhara (Múládhára), kořenová čakra
Umístění: V poloviční vzdálenosti mezi řitním otvorem a šourkem, popřípadě na zadní straně děložního hrdla.
Barva: červená, rudá
Vůně: cedr, hřebíček.
Kořenová čakra je spojená se zemí, její energií a s činnostmi, které se zemí souvisí. Může to být zemědělství, ale také např. činnosti nazývané jako konzumní způsob života. Je spojena s prožíváním nejzákladnějších aspektů existence jako je potřeba jíst, pít, být v bezpečí nebo v teple. Zablokovaná kořenová čakra způsobuje, že má člověk málo síly - fyzické, duchovní i duševní.

Sakrální čakra

Název: Swadhisthana (Svadhišthána); sakrální čakra
Umístění: Zadní aspekt leží u dolního konce páteře, přední aspekt nad ohanbím (centrum kříže)
Barva: oranžová
Vůně: ylang-ylang, santal.
Sakrální čakra se též někdy nazývá sexuální čakra. Sakrální čakra má na starosti emoce, mezilidské vztahy, sexuální energii a tvořivé síly. Zablokování v sakrální čakře způsobuje sexuální chladnost a potlačování emocí, ale platí to i opačně, potlačování emocí zablokuje sakrální čakru.

Solar-Plexus čakra

Název: Manipura (Manipúra); solar-plexus čakra
Umístění: Zadní aspekt se nachází na úrovni solar plexu na vnitřní straně páteře, přímo za solar plexem, přední aspekt leží na solar plexu.
Barva: žlutá až zlatožlutá
Vůně: levandule, rozmarýn, bergamot.
Čakra Solar-Plexus je sídlem vůle osobnosti, citových vazeb a mentálních pochodů. Zablokování čakra Solar-Plexus vede k pocitům ztráty odvahy, porážky, ztráty svobodné vůle, vytváření falešných představ a negativních myšlenkových konstrukcí.

Srdeční čakra

Název: Anahata (Anáhata); srdeční čakra
Umístění: Zadní aspekt je na vnitřní straně páteře přímo za středem hrudníku, přední naproti srdci.
Barva: zelená (růžová a zlatá)
Vůně: růžový olej.
Srdeční čakra je čakra lásky a vztahů. Jde jak o vztahy k sobě, tak k druhým lidem, ale i k celému světu. Blokace srdeční čakry způsobuje neschopnost lásku dávat i přijímat.

Krční čakra

Název: Vishuddha (Višúddha); krční čakra; komunikační centrum (čakra)
Umístění: Zadní aspekt leží na spojnici páteře a medully oblongaty, v cervikálním pletenci přímo za krční jamkou, přední se nachází na ohryzku.
Barva: světle modrá (stříbrná, zelenavě modrá)
Vůně: šalvěj, eukalyptus.
Krční čakra má na starosti komunikaci a projevy vůle v životě. Zablokování krční čakry vede k neschopnosti se vyjádřit - vady řeči i prázdné myšlenky a také problémy s vlasy a chlupy.

Čelní čakra

Název: Ajna (Adžňá); čelní čakra
Umístění: Přední aspekt - na čele mezi obočím, zadní naproti na temeni hlavy (třetí oko)
Barva: indigově modrá (žlutá, fialová)
Vůně: máta peprná, jasmín.

Čelní čakra se spojuje s intuicí a duchovními silami jednotlivce. Nedostatečná funkce čelní čakry vede k přízemním myšlenkám a k odmítání duchovna a esoterična.

Temenní čakra

Název: Sahasrara (Sahasrára); temenní čakra
Umístění: Je umístěna na vrcholku hlavy (jako koruna), směřuje vzhůru
Barva: fialová, bílá, zlatá, ultrafialová
Vůně: kadidlo, lotos.
Funkcí temenní čakry má být příjem energie z kosmu. Temenní čakra je sídlem božské dokonalosti v člověku. Temenní čakra se do harmonie dostane, když jsou v harmonii všechny ostatní čakry.

Zdroj: diskuze Čakry a vlasy
Odesláno dne: 26.9.2012 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

CELOSTNÍ MEDICÍNA

Celostní medicína Plzeň

Celostní medicína Plzeň představuje léčbu člověka jako celku, to znamená na úrovni jeho fyzického těla, jeho energetické a regulační úrovni, dále na úrovni psychické a duchovní. Přednosta: prim. MUDr. Jaromír Pelčík.

Více informací o Celostní medicíně Plzeň naleznete zde.

Zdroj: Celostní medicína
Zveřejněno dne: 20.4.2014

CELOSTNÍ MEDICÍNA

Lékaři a kliniky

Celostní medicína nabízí pouze přírodní způsob léčby, který nemá žádné vedlejší účinky. Po ní bude vaše tělo očištěno od všech vlivů, které by mohly vyvolat další nemoc. Celostní medicína dokáže vyléčit vše. Od akutních bolestivých stavů až po dlouhodobá onemocnění. Délka léčby závisí na aktuálním zdravotním stavu pacienta a jeho spolupráci. Pokud uvěříte celostní medicíně, výsledek na sebe nenechá dlouho čekat. Podle filozofie celostní medicíny nemoc vzniká při narušení rovnováhy mysli či duše. Udržujte proto svou mysl i duši v harmonii. Využijte orientální duchovní cvičení, při nichž si uvolníte svou mysl. Odreagujete se od vašich problémů a trápení. Dopřejete vaší duši i mysli odpočinek.

Celostní medicína využívá přírodní metody léčby

  • fytoterapie – léčba pomocí léčivých výtažků z rostlin
  • astromedicína
  • orientální učení – jóga, reiki, feng shui, ájurvéda, shiatsu
  • akupunktura, akupresura

Pokud se rozhodnete navštívit lékaře zabývající se tímto druhem medicíny, počítejte s tím, že od vás bude vyžadovat úpravu jídelníčku či změnu způsobu života.

Zdroj: Celostní medicína
Zveřejněno dne: 20.4.2014

ŘEDĚNÍ KRVE

Potraviny na ředění krve

Správné složení krve ovlivňuje nejen naše tělesné zdraví, ale i naše duchovní rozpoložení. Látky quercetin a apigenin, které pomáhají při ředění krve, se nacházejí ve vysokých koncentracích v běžně konzumovaných potravinách, jako je cibule, kapusta, červené víno a zelený a černý čaj. Dalšími zdroji jsou čokoláda a kakao. Zkoumá se účinek flavonoidů obsažených například v rostlině Flaveria bidentis, patřící do slunečnicové rodiny, dále v bobulích arónie, semenech vinné révy (Vitis vinifera) a jiných. Další zkoumání snad přinese přírodní náhradu chemických léků. V tomto směru jsou nadějné flavonoidy, které vykazují protisrážlivý účinek a brání tvorbě trombů.

Zdroj: Ředění krve
Zveřejněno dne: 1.11.2016

CESTA KE ZDRAVÍ

Nemoc

Život lidského organismu je pokaždé bojem choroby a zdraví. Je dokázáno, že nemoci neexistují, existují pouze jejich symptomy: bolest, horečka, lámání v kloubech, svalech. To, co my nazýváme nemocí, je obranná reakce organismu. Abychom byli zdraví, měli bychom poslouchat svůj organismus a rozumět mu. Náš organismus je ucelený systém, na který je třeba působit komplexně. Zdravý může být pouze ten, kdo pečuje o svou duchovní a fyzickou dokonalost. Dle autora je na odstranění zdravotních problémů potřeba 2 až 3 roky. Potom je důležité až do konce života udržovat pořádek ve své hlavě a ve svém těle a těšit se z dobrého zdraví, kterým nás obdařila příroda.

Zdroj: Cesta ke zdraví
Zveřejněno dne: 27.3.2015

PARKINSONOVA CHOROBA

Jak se lépe vyrovnat s Parkinsonovou chorobou?

Nejdůležitějším krokem je vyhledat odbornou pomoc. Brzké přijetí opatření umožňuje pochopení a snadnější vypořádání se s mnoha projevy této nemoci. Psycholog může navrhnout léčebný plán vyhovující vašim specifickým potřebám. Strategie je navržena tak, aby vám pomohla získat pocit kontroly nad životem a zlepšila tak jeho kvalitu.

Měli byste postupovat podle následujících kroků:

  • Zjistěte si co nejvíce informací o nemoci.
  • Informujte rodinu a přátele o svých problémech. Neizolujte se!
  • Dělejte věci, které vás baví.
  • Konzultujte pokyny nebo odborné termíny, kterým nerozumíte, se svým lékařem.
  • Využívejte zdrojů a podpůrných služeb nabízených nemocnicí.
  • Ovládejte stres, pomůže vám to udržet si pozitivní fyzický, emocionální a duchovní pohled na život. Stres stav pouze zhoršuje.
  • Pokud trpíte depresemi, nechte si předepsat antidepresiva.

Zdroj: Parkinsonova choroba
Zveřejněno dne: 28.12.2012

LÉČITELSKÉ SCHOPNOSTI

Jak rozvíjet léčitelské schopnosti

S darem léčení už se léčitel narodil, je mu propůjčen na celý život, nikdo mu ho nemůže odebrat. Zastaví-li se ve svém duchovním vývoji, zastaví se i rozvíjení jeho schopností. Usiluje-li neúnavně o vysoké hodnoty, nepřetržitě pracujíc na svém nitru, jeho schopnosti stále rostou, a tím je mu také dovoleno disponovat se silou mnohem větší účinnosti. Jde o přímou úměru. Pravá léčivá síla klade své požadavky. Každý léčitel by měl vědět, že i když je jeho dar sebevětší, může vidět, slyšet a cítit jen to, co mu dovolí jeho vnitřní duchovní zralost. Stejně tak čistota léčivé síly, která jím prochází při léčení, bude vždy odpovídat čistotě jeho nitra. Logickým vysvětlením tohoto tvrzení je zákon o přitažlivosti stejného druhu. Tak se dar léčení stává pro skutečného léčitele zároveň i závazkem.

Zdroj: Léčitelské schopnosti
Zveřejněno dne: 2.10.2016

LÉČITELSKÉ SCHOPNOSTI

Jak získat léčitelské schopnosti

Léčení je dar, o který smíme poprosit. Avšak bude-li nám dán, nezáleží na nás. O darování rozhoduje vyšší moc jako o každém jiném darovaném nadání. Pokud je člověk skutečně nadaný léčivou silou, získal ji zcela nezávisle na pozemském vzdělání. Schopnost léčení si nelze osvojit jako metodu nebo techniku, neboť léčitelským schopnostem se nedá naučit. Skutečné dary je možné pouze přijímat. Otevírají se samy, spontánně, bez jakéhokoliv napomáhání a také v pravý čas. Pravá cesta k získání léčitelských schopností spočívá v duchovní proměně člověka, která začíná odvážným, vážně míněným rozhodnutím změnit své vlastnosti, názory a postoje, často celý svůj vnitřní život. Půda k přijetí léčivé síly musí být vždy připravena nejdříve v duchu léčitele, neboť je to on, kdo vyšší sílu přijímá, nikoliv tělo.

Zdroj: Léčitelské schopnosti
Zveřejněno dne: 2.10.2016

OTEC PLESKAČ

Kdo je otec Pleskač

Farnost Otrokovice byla zřízena apoštolským exarchátem roku 2009 pro občany, kteří se hlásí k řeckokatolické církvi v regionech Uherské Hradiště, Zlín, Kroměříž a Vyškov. Od jejího založení je jejím administrátorem Adolf Jiří Pleskač. Mgr. Ing. Adolf Jiří Pleskač neboli otec Pleskač vystupuje často proti mnoha praktikám alternativní medicíny, mezi něž řadí léčitelství a užívání homeopatik. Namísto toho propaguje jako rozumnou alternativu léčbu pomocí bylinek, protože právě bylinky jako Boží dar pomáhají člověku mnohem více nežli různá chemická a jiná léčiva, která mnohdy lidem neprospívají, či jim dokonce škodí. Výrazně vystupuje proti současné duchovní dekadenci. Ozývá se mj. proti homosexualitě, již vnímá jako nástroj hříchu, který ďábel využívá ke zmatení především mladých lidí. Naposledy pak zpochybnil názor, že potrat je pro ženu svobodou volby. Podle něj totiž může u žen po potratu dojít k postabortivnímu syndromu, jenž je považován za specifickou formu posttraumatické stresové poruchy.

Zdroj: Otec Pleskač
Zveřejněno dne: 14.4.2015

OBŘÍZKA PENISU

Historie obřízky

V historických dobách bývala obřízka rozšířeným způsobem, jak kontrolovat sexualitu muže. Dokonce i židovské náboženské texty říkají, že obřezáni musí být i otroci a obřízka má určitou formou omezovat materiální požitky a nadřadit duchovní. Předkožka je sama o sobě vysoce senzitivní tkáň, a jelikož je dobře známo, že muž by si do svého penisu záměrně nenechal řezat, představují děti nejvhodnější příležitost k provedení tohoto zákroku.

  • Fimóza – předkožka je natolik zúžená, že ji nelze přetáhnout přes žalud, a nepomohlo ani uvolnění pomocí kortikoidních mastí nebo mastí obsahujících steroidy. Rozlišujeme jednoduchou a relativní fimózu. Za relativní fimózu označujeme stav, kdy předkožku v erekci nelze volně stáhnout s žaludu. Relativní fimóza je častým důsledkem léčby steroidními mastmi, kdy se předkožku podaří díky masti přetáhnout, ale při erekci fimóza zůstává.
  • Parafimóza – předkožku sice lze přetáhnout přes žalud, ale je natolik úzká, že ho zaškrtí, což zamezí jeho zásobování krví. Tento stav je nutné okamžitě odstranit, jinak může dojít k velmi vážným zdravotním problémům, vedoucím až k odumření tkání. Parafimózový stav vzniká i jako vedlejší důsledek léčby steroidní mastí, a to zejména u chlapců v pubertě. Mast uvolní předkožku jen natolik, že ji lze stáhnout za žalud, ale jen na neztopořeném penisu. Obnažení žaludu však často způsobí erekci a úzká předkožka pak začne žalud zaškrcovat. Jde tedy v podstatě o následek násilného přetažení předkožky. Není-li tento nebezpečný stav řešen během několika hodin, může vyústit v amputaci žaludu nebo penisu.

Zdroj: Obřízka penisu
Zveřejněno dne: 10.11.2013

MUDR. JAN ŠULA

Kdo je Jan Šula

MUDr. Jan Šula promoval v roce 1985 v Praze na LF UK. Klinickou praxi začal v České republice, následně studoval ve Švýcarsku, Itálii a Německu. Po atestaci z ortopedie v roce 1991 odešel do Kanady a pak do USA, kde se na Floridě věnoval studiu významu membránových receptorů při rozvoji autoimunitních onemocnění pod vedením prof. Felixe Kaufmanna.

Po návratu do Evropy v roce 1993 nadále spolupracoval na vývoji přírodních preparátů pro léčbu kloubních onemocnění s pracovišti v Anglii a ve Švýcarsku. Za své práce byl jako první český lékař v roce 1999 přijat do Královské lékařské společnosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Další výzkum biomodulačních léčiv spojil s univerzitami ve Skotsku a Oxfordu. Od roku 2007 je členem Italského řádu lékařů v Neapoli a vedoucím imunologem italské společnosti Ischia Salus. Mezinárodně působí jako konzultant ve 12 zemích a je členem Oxford Research Institute of Immunology a italské psychoneuroimunologické společnosti. Žije střídavě v Itálii a Anglii.

Byl formován otcem, který pocházel z Moravy, vystudoval medicínu a časem se vypracoval na řádného profesora mikrobiologie tuberkulózy a šéfa tuberkulózního výzkumu na ústavu v Ženevě, který zastřešoval veškeré světové úsilí na tomto poli. Měl privilegium naprosto volného pohybu i v hluboké totalitě, brázdil celý svět od New Yorku po Moskvu. V budoucím lékaři tak utvářel globální a zároveň maximálně vědecký pohled na medicínu a pochopil, že celý systém musí být vždy podložený řemeslem. Otec Jana Šuly zkoumal vliv Měsíce na růst mykobakterií, tam však skončil. Jakmile se dostal k oblasti ducha, to už pro něj nebylo vědecké. Přitom sám byl nesmírně duchovní člověk s velkým kulturním rozhledem. Naučil mladého Šulu pacienty nesoudit a netrpět vůči nim předsudky. Také to, že poměrně dlouho pobývali v Ženevě, kde jeden den potkali lékaře z Argentiny, druhý den z Indie, třetí z Číny nebo z Ruska, mu umožnilo nasávat nejrůznější medicínské přístupy. Nic jiného než globální medicína pro něj proto neexistuje. A z toho plyne, že neexistuje neléčitelná nemoc, je jen neléčitelný pacient, jak říká Jan Šula, světoběžník, který střídavě žije v Říme a v Andoře a v Česku konzultuje s lékaři ve skupině okolo sdružení Endala.

Endala je zastánce moderního medicínského přístupu založeného na přesvědčení, že na počátku sebesložitějšího problému se vždy skrývá triviální příčina a že na každou nemoc existuje lék. Odborníci vnímají každého člověka jako unikátní celistvou bytost. Vždy proto s léčbou aktuálních symptomů sledují i jedinečný řetězec následků a příčin, a to až ke skutečné podstatě věci. Základním principem je identifikovat, jaká kombinace stresových civilizačních (nebo jiných) faktorů je v konkrétním případě spouštěcím mechanismem poruchy rovnováhy. Lékaři v centru věnují stejně intenzivní pozornost aspektům medicínským i duševním. Ve spolupráci se specializovaným týmem odborníků poskytují komplexní, ale přísně individuální péči, se kterou se vrátí vašemu tělu zdraví a vaší duši klid. V Endale vás naučí vidět svět bez negativních emocí (vaší nemoci).

Je obrovský rozdíl mezi léčením podle šablony, jakou nám předkládá téměř povinný mainstream, a tím, co vede k vyléčení i velmi těžkých nemocí. Není pacient jako pacient, není nemoc jako nemoc a není vždy pro stejnou indikaci vhodný stejný lék či letáčkové dávkování. Není také lékař jako lékař. Někteří se řídí pokyny agentů farmaceutických výrobců či dovozců a čekají na adekvátní prebendy. Jiní dlouho hledají a nalézají a cílí na komplex tělo-duše, který problematiku mnohých onemocnění provází. A právě mezi takové lékaře patří členové Endaly.

Zdroj: MUDr. Jan Šula
Zveřejněno dne: 4.4.2017

LAPAČ SNŮ - VÝROBA

Co je to lapač snů

Podle severoamerických indiánů lapač snů zachycuje dobré sny a špatné sny odhání. Měl by být zavěšen v místnosti, kde dotyčná osoba spí, nejlépe poblíž okna nebo dveří, aby tak zajistil co nejlepší spánek, následně pak i bdělý stav. Lapač snů také slouží jako amulet, který ochraňuje před negativní energií a lze ho nosit pro štěstí.

Kdo chce lapač snů využít jako ochranný symbol, měl by si ho pověsit nad postel. Pro zlepšení proudění energie čchi se doporučuje zavěsit ho na stěnu. Chcete-li zpomalit a rozptýlit škodlivé energetické toky v místnosti, zavěste ho ke stropu ve středu pokoje. Má-li zabránit úniku energie, pak jej umístěte do okna.

Pro indiány jsou sny velice důležité, považují je za vzkazy duchů a značně ovlivňují jejich život. Lapač by měl mít tu vlastnost, že zlé noční můry zachytí v pavučince, kde je první ranní paprsek spálí, zatímco ty dobré nechá sklouznout po peříčku dolů, do duše spáče.

Legenda o vzniku lapačů říká, že za moudrou starou šamankou kdysi dávno přišla žena, které v noci stále plakalo dítě. Stařenka jí poradila, aby pro dítko vyrobila lapač zlých snů, že potom už plakat nebude. A světe div se – mrňous s lapačem nad sebou v noci klidně spal.

Základem tohoto silového amuletu – mandaly snů – je kruh, který se zdobí dále podle účelu, kterému bude sloužit. Je třeba dbát na základní rozdělení kruhu podle indiánské filozofie: východ je symbolem vesmírného ducha. Jih představuje přírodu a živly, jimiž je příroda od prvotního okamžiku utvářena. Západ je prostředníkem pro tělo (hmotu) a sever je prostředníkem pro mysl (vědomí). Jedině skrze tyto přírodní energie nacházíme vzájemnou provázanost a harmonii se vším, co jest od počátku věků. Indiáni dosahují harmonie dodržováním přírodních a kmenových zákonů, nikdy nejdou proti přírodním rytmům ani proti vesmíru. Vědí, kdo jsou, kde jsou a čeho jsou nedílnou součástí. Umí se napojit na tajemný svět barevných snů, na astrální říše přírodních duchů, ale také na inteligentní vědomí rostlin a zvířat.

Během tvorby lapače se soustřeďte pouze na pozitivní mysl! Vše, na co pomyslíte, zůstane zapsáno v talismanu, amuletu nebo dárku v podobě energetické paměti (podle indiánů v jednom z nekonečně mnoha kruhů života). Obvod kruhu symbolizuje pomyslnou hranici, kde začíná vnější svět. Dále mějte na paměti, že střed kruhu představuje vás, vaše vnitřní já. Symbolicky tedy umístěte do středu magického kruhu, vyplněného síťkou s uzlíky, korálek, oblázek nebo mušli. Korálek je sám o sobě mandalou, představuje také Zemi, více korálků dále od středu může představovat planetární soustavu.

Síťka s uzlíky je jakýmsi filtrem, funguje tak, že skrze uzlíky se negativní energie nedostane do středu kruhu – do osobního energetického pole.

Zvažte, jaké barvy použijete, každá barva má jiný význam, vlastní energetickou vibraci. Zelená barva uklidňuje, žlutá je barva světla a radosti, bílá podporuje duchovní vnímání, modrá přináší klid a pohádkové snění, červená doplňuje chybějící energii a podporuje chuť do života.

Lapač snů může být využíván k mnoha věcem. Může být jen tak zavěšen, aby přinášel do domova klid, pohodu a dobré sny. Nebo může být více cíleně užíván dle stylu výroby. Již při samotné výrobě lapače je třeba intenzivně ho nabíjet danou energií a vlastností, což je dobré podpořit právě výběrem barvy. Barva je dobrá i pro pozdější rozeznání. Pokud si vyrobíte (nebo hodláte vyrobit) lapačů víc, těžko si budete pamatovat k čemu, který slouží, když budou všechny stejné. Lapač zavěste nejlépe nad hlavu (pokud nemůžete, pověste ho na místo nejblíže své postele) před spaním. Takto vyrobený a používaný lapač se může použít k prozkoumávání oblastí snového světa. Můžete si přivolávat vize a snové stavy, se kterými můžete pracovat (pokud alespoň částečně zvládáte techniku vědomého snění). Lapač věšte nad postel pouze při pokusu o toto vědomé snění. Pokud máte lapač vyrobený k zachytávání určitého druhu snu, nemějte ho nad postelí stále. Nejlépe bude, když ho schováte a budete používat, jen když je třeba. Klasický lapač, ten který zahání zlé sny, můžete mít doma pověšený, jak dlouho chcete.

Lapače mohou být vyrobeny z různých přírodních materiálů (dřevo, kůže, peří), zdobí se korálky nebo různými sušenými bobulemi.

Zdroj: Lapač snů - výroba
Zveřejněno dne: 31.5.2017

INFO O MAKROBIOTICE

Makrobiotická strava

V makrobiotické stravě jde především o to, dodat tělu vše, co v danou chvíli potřebuje. Stejně jako v běžném stravování víme, že pokud těžce pracujeme, potřebujeme jinou skladbu jídelníčku, než když sedíme osm hodin v kanceláři. Tak je tomu i v makrobiotice. Jinak se budeme stravovat v souladu s přírodou na věčně zamrzlé Aljašce nebo Sibiři (jako vegetarián bych tam umřel hlady), jinak v teplých krajích u moře, jinou potravu potřebujeme ve věku dvou let, jinou v šedesáti a zcela odlišně jíme v devadesáti letech. Jinou stravu budu jíst jako nemocný s alergií, jinou s cukrovkou. Mám-li málo pohybu, musím to vyvažovat stravou. Nebo naopak. Když hodně jím, musím se více hýbat.

Cílem makrobiotiky je vědět a cítit, co je třeba tělu dodat. Rodinnými zvyklostmi ve stravování, ve školních jídelnách, v rychlých občerstveních, v restauracích, v cukrárnách, v supermarketech jsme ztratili cítění pro potřeby organismu. Při makrobiotickém stravování a způsobu života se vrací i cit a správné chutě v jídle.

Stačí si vzpomenout na zvyky našich babiček a dědů. Ovoce jedli pouze v době jeho zralosti. Ne v zimě. V zimě bylo ovoce sušené, v marmeládách a později, s vynálezem zavařování, v kompotech. Toto je respektování makro- i mikrokosmu, kdybychom žili na jihu, jedli bychom po celý rok ovoce jižní, ale my jsme v Česku. Zde se rodí ovoce jednou za rok a v tu dobu se má jíst. Lidský organismus ví, kdy jíst jaké ovoce – když je zralé, čerstvé. Jedině tehdy dodává energii, nejenom různé prvky a vitamíny. V tu dobu je to „živá“ strava.

V zimě se v našich zeměpisných šířkách jedlo kysané zelí, okurky. A hlavně sušené ovoce. Tělo si žádalo vitamíny a stopové prvky v této formě. Navíc v zimě ovoce a zeleninu tolik nepotřebujeme, dle makrobiotiky se všichni svým způsobem ukládáme k zimnímu spánku. Vše v těle se nám zpomalí, naše orgány si chtějí odpočinout. Jenže v dnešní době se stejně stresujeme v pracovním či soukromém životě, ať je zima, jaro, léto, podzim. Svítí umělá světla, čili je stejná doba svitu, spíme v teplých místnostech, tělo v noci neprochladne, zrovna tak v létě nechodíme bosky, chodidla, na kterých máme důležité body, nejsou otužilá a podobně. Samozřejmě, doba jde dál, ale zkusme si zlepšit zdraví pomocí makrobiotické stravy.

Jezte jídlo, které roste ve vašem pásmu (ještě lépe ve vaší oblasti) a odpovídá příslušnému ročnímu období. Minimalizujte či zcela vyřaďte konzervy, tropické ovoce a mražené potraviny. Kupujte si potraviny, které nejsou chemicky ošetřené, různě rafinované či jinak zpracované (polotovary si nechte na dovolenou či pro případ nouze). Je ideální jíst takzvanou bio stravu, to však samo o sobě nestačí. Bio je i čokoláda či uherák a podnikaví výrobci začnou časem dodávat na trh i bio coca-colu, bio hamburgery a podobně. Působení energie jednotlivých potravin je přitom nepopiratelná, a tak vám maso bude zahnívat v tlustém střevě, mléko zahleňovat plíce a průdušky, jednoduché cukry překyselovat krev, a to bez ohledu na to, zda jsou bio, či nikoli.

Zdravá kuchyně by měla být založená na obilninách, luštěninách a zelenině. Z těchto tří základních složek začněte u zeleniny. Tu si přidávejte ke každému jídlu, nejlépe vařenou či ve formě lisovaného salátu či kvašené zeleniny (takzvané pickles). Díky vláknině je výborným „kartáčem“ na střeva a díky enzymům výborná pro trávení.

Pozvolna začněte přidávat luštěniny – na noc namočené a pak 45–60 minut vařené s kouskem řasy Kombu, případně s nějakou bylinkou (tymián, yzop, saturejka, majoránka) pro lepší stravitelnost. A souběžně konzumujte všechny možné druhy obilovin.

Omezte či vylučte ze svého jídelníčku jednoduché cukry (možno nahradit obilnými slady), bílou mouku (a moučné výrobky vůbec), mléko a mléčné výrobky (není nutno nahrazovat sójovým či obilnými mléky), vajíčka, maso a výrobky z něj.

Naučte se používat principy jin/jang (uvolňující/stahující energie) při výběru potravin, vyvarujte se extrémů ve stravě a nevhodným technikám přípravy pokrmů.

Naučte se zacházet se solí a slanými pochutinami, jako jsou sójové omáčky shoyu a tamari, miso, gomasio, mořské řasy, umeocet. Jejich množství a kvalita je pro zdravé vaření velmi podstatná.

Naučte se pracovat s kyselostí a zásaditostí jednotlivých potravin a naučte se případné překyselení ze stravy vyrovnat.

Je potřeba cíleně plánovat jídelníček. Zde je již zapotřebí hlubší znalost souvislostí a předpokládá se studium příslušné literatury, účast na kurzech a případně diagnóza od zkušeného lektora makrobiotiky (doporučuje se minimálně 15 let praxe).

Pozor na přejídání, jedení na noc a žvýkání. Doporučuje se žvýkat každé sousto minimálně 50x. V ústech, respektive ve slinách, jsou enzymy potřebné pro trávení, které se nikde jinde v trávicím traktu již nevyskytují.

Nesrovnávejte se s nikým jiným. Každý je jedinečný. Každý dostal jinou výbavu a úkol do života, každý s tím nakládá po svém. U každého proto budou postihnuty jiné orgány, bude mít jiné výzvy k řešení (na fyzické, psychické i duchovní úrovni; ty jsou ostatně vzájemně provázány). Co někomu nevadí, jinému škodí. To podstatné, co při zásadní změně stravy a způsobu života potřebujete, je trpělivost a laskavost k sobě samému.

Cvičte, dýchejte, meditujte a hlavně se mějte rádi a pochvalte se za každý dosažený úspěch.

Pokud výše uvedené shrneme, tak makrobiotika jako základní potravinu předepisuje obilniny a doplňuje je o další potraviny (místní zelenina a další lokální produkty). Zakazuje požívání průmyslově zpracovaných potravin a většinu živočišných produktů. Makrobiotické učení také omezuje množství tekutin, zakazuje přejídání a požaduje, aby potrava byla před polknutím důkladně rozžvýkána.

Standardní makrobiotický talíř tvoří z 50 % celozrnné obilniny, z 30 % zelenina (hlavně tepelně upravená a kvašená), z 15 % luštěniny a mořské řasy, z 5 % polévky. Doplňkově lze zařadit ryby, ovoce mírného pásma, semena, ořechy, oleje a podobně.

Zdroj: Info o makrobiotice
Zveřejněno dne: 20.7.2016


SiteMAP