Téma: 

diazepam

DIAZEPAM A JEHO ÚČINKY

Diazepam bez předpisu

Volný prodej léků na předpis nepovoluje legislativa ČR i EU, do této skupiny spadá i Diazepam. Cena doplatků přípravků se může v jednotlivých lékárnách lišit.

Zdroj: Diazepam a jeho účinky
Zveřejněno dne: 6.4.2017

Diskuze: Prodám: Hypnogen, Trittico, Neurol, Diazepam, Lexaurin, Rivotril, Xanax

Prodám: Hypnogen, Trittico, Neurol, Diazepam, Lexaurin, Rivotril, Xanax - cena na dotaz. Platba na účet (poštovné 80Kč) nebo dobírka PPL (poštovné 200Kč - je nutné zakoupit více balení). U dobírky vyžaduji zaslání poštovného na účet jako záruku vyzvednutí. V případě zájmu pište na email:balis2014@mail2tor.com

Zdroj: diskuze Prodám Detralex - datum použitelnosti 2019
Odesláno dne: 14.3.2017 uživatelem balis2014@mail2tor.com
Počet odpovědí: 6 Zobrazit odpovědi

DIAZEPAM A JEHO ÚČINKY

Dávkování

Diazepam se podává ve formě tablet, injekčně a jako čípek. Nejpoužívanější tablety mají sílu 5 a 10 miligramů, k úlevě většinou postačuje jedna tableta. U deliria tremens se ovšem podávají velmi vysoké dávky, výjimkou není několik desítek miligramů denně. U epileptického záchvatu můžeme použít injekční formu (jmenuje se Apaurin) nebo čípek, nejde-li bezpečně aplikovat injekce. Lék nesmí být užíván bez vědomí ošetřujícího lékaře.

Zdroj: Diazepam a jeho účinky
Zveřejněno dne: 6.4.2017

DIAZEPAM A JEHO ÚČINKY

Nežádoucí účinky

Diazepam nesmí být kombinován s alkoholem a jinými návykovými látkami, negativně ovlivňuje pozornost, a tak by neměla být po jeho požití řízena motorová vozidla. Přípravek by neměly užívat těhotné a kojící ženy a malé děti. V žádném případě by neměl být Diazepam užíván dlouhodobě, protože na něm může vzniknout závislost. Efektivní je Diazepam u depresí, protože ho můžeme nasadit na krátké překlenovací období, než začnou působit antidepresiva. Antidepresiva mohou být užívaná dlouhodobě, ale jejich účinek nastupuje s opožděním několika týdnů od zahájení jejich pravidelného užívání.

Diazepamem se lze předávkovat, protože je ale toxická dávka poměrně vysoká, prakticky vždy jde o sebevražedný úmysl. Útlum aktivity CNS dosáhne takového stupně, že dojde i k útlumu dechového centra a otrávený se udusí ve spánku. K účinné látce diazepam existuje antidotum (protijed) flumazenil.

Diazepam lze použít jako specifické antidotum při otravě některými stimulujícími látkami, jako například strychninem.

Zdroj: Diazepam a jeho účinky
Zveřejněno dne: 6.4.2017

FEBRILNÍ KŘEČE

Je diazepam na febrilní křeče?

V rámci následné léčby a prevence recidiv febrilních křečí je doporučována profylaxe diazepamem v dávce 0,7–0,9 mg/kg/d ve 3 dávkách cca á 8 hodin, a to pouze ve vážných případech. V úvodu se diazepam podává raději rektálně, neboť má rychlý nástup terapeutické hladiny. Profylaxe diazepamem je doporučena jen u dětí, kde je prevence recidiv febrilních křečí nezbytná, nebo v případech, kde je extrémní úzkost rodičů z dalšího záchvatu.

Zdroj: Febrilní křeče
Zveřejněno dne: 14.3.2015

DIAZEPAM A JEHO ÚČINKY

Zkušenosti s Diazepamem

Droga účinkuje na centrální nervový systém. Benzodiazepiny v mozku zesilují účinek sloučeniny GABA, která má tlumivý efekt na přenos vzruchů mezi nervovými buňkami. To vysvětluje celkový tlumicí účinek těchto léků. Diazepam působí sedativně, uspává, uklidňuje a účinkuje proti úzkosti, jelikož má anxiolytický efekt. Lze ho tedy využít nárazově jako lék na spaní a lék proti úzkosti, rozčilení a při záchvatu panické poruchy. Zcela speciální indikací pro podání Diazepamu je delirium tremens a podobné abstinenční projevy související s vysazením alkoholu u chronických alkoholiků. Nitrožilně nebo ve formě čípku se Diazepam podává ke zklidnění epileptického záchvatu a efekt má i u svalových křečí jiného původu (například při hyperventilaci).

Diazepam se distribuuje ve formě tablet, čípků i roztoků pro injekční nebo rektální podání. Vzhledem k tomu, že je Diazepam poměrně často užívaným lékem, vyrábí jej jako generikum celá řada firem pod vlastními obchodními názvy. Vedle původního Valia firmy Hoffmann-La Roche tak existuje například Diazepam-Biotica (Biotica) nebo Diazepam-Slovakofarma (Zentiva).

Zdroj: Diazepam a jeho účinky
Zveřejněno dne: 6.4.2017

DIAZEPAM A JEHO ÚČINKY

Nástup účinku

Výhodou Diazepamu je rychlý nástup účinku, zklidnění, vymizení strachu a uvolnění svalů a nástup spánku, proto je tak oblíbený.

Zdroj: Diazepam a jeho účinky
Zveřejněno dne: 6.4.2017

DIAZEPAM A JEHO ÚČINKY

Diazepam pro děti

Přípravek mohou používat dospělí, mladiství i děti starší 6 měsíců. Přípravek se podává při dlouhotrvajících epileptických záchvatech, při tetanických křečích a křečích při horečnatých stavech a při stavech se zvýšením svalového napětí. Dále při silných stavech úzkosti, napětí a vzrušenosti a k přípravě před chirurgickými nebo diagnostickými zákroky a k pooperační léčbě.

Dávkování:

Dávkování se řídí individuálně podle stáří a váhy pacienta a podle druhu a závažnosti onemocnění. Platí zásada podávat dávku pokud možno co nejnižší. Podání do konečníku se hodí ve všech případech, kde je nitrožilní podání nebo podání ústy obtížné nebo není vhodné.

Léčba akutních stavů úzkosti, napětí, vzrušenosti, tetanu a křečí při horečce:

Dětem do 3 let s 10–15 kg tělesné hmotnosti se podává rektálně 5 mg diazepamu, dětem starším 3 let s více než 15 kg tělesné hmotnosti rektálně 2x 5 mg nebo 1x 10 mg diazepamu. Pokud je nezbytně nutné, lze dávku opakovat po 3 až 4 hodinách, pokud nebyla současně podána žádná jiná silněji tlumicí léčba.

Léčba status epilepticus:

Dětem podle věku a tělesné hmotnosti se podává rektálně 5–10 mg diazepamu (maximální dávka je 20 mg). Od 6 měsíců věku a do 15 kg tělesné hmotnosti 5 mg diazepamu, od 15 kg tělesné hmotnosti 10 mg diazepamu. Léčbu lze opakovat, pokud je třeba, po 2 až 4 hodinách.

Léčba stavů se zvýšeným svalovým napětím (svalová hypertonie):

Děti dostávají zpravidla nižší dávky. Při pokračující léčbě, pokud nelze podávat diazepam ústy, se doporučuje 5–10 mg diazepamu denně (maximálně 2 rekt. tuby po 5 mg) jako celková dávka rozdělená do 2 jednotlivých dávek.

Zvláštní upozornění pro dávkování:

Mladiství s tělesnou hmotností větší než 50 kg mohou dostávat dávky stejné jako dospělí.

Zdroj: Diazepam a jeho účinky
Zveřejněno dne: 6.4.2017

BABSKÉ RADY NA ŠKYTAVKU

Léčba škytavky

Akutně vzniklé škytavky se obvykle zbavujeme tím, že zadržíme na chvilku dech nebo se napijeme doušku vody. Pomoci může také změna polohy, pohyb nebo naopak klid, odříhnutí, bolestivý podnět nebo čichání různých vůní. Pokud uvedené manévry nepomáhají, ještě můžeme zkusit dýchání do sáčku na 3–5 minut, podráždění nosohltanu nebo masáž reflektogenních zón (například tlak na oční bulvy, bloudivý nerv a podobně), která však patří spíš do rukou lékaře. Ten může v závažnějších případech škytavky indikovat i některé tablety, například diazepam, léky na epilepsii (klonazepam), či prokinetika (metoklopramid) a jiné léky. U pooperační škytavky se zavádí nasogastrická sonda. V nejnutnějších případech se nechává inhalovat kyslík a oxid uhličitý.

Zdroj: Babské rady na škytavku
Zveřejněno dne: 2.9.2013

BRNĚNÍ JAZYKA

Brnění jazyka a rtů

Brnění jazyka a rtů může být způsobeno hyperventilací. Příčinou hyperventilace bývá psychické rozrušení, hádka, nakupení stresu a další, nebo takzvaná panická ataka při úzkostných poruchách a následné rychlé a hluboké dýchání, kterým dojde k nadměrnému vydýchání CO2 způsobujícímu právě mravenčení a křeče. Příznaky pak jsou brnění končetin a kolem úst, jazyka, rty se mohou svírat. Objevuje se pocit točení hlavy, sevření na hrudi a dušnost. Okysličení krve ale zůstává 100%, kůže má růžovou barvu.

První pomocí je, že postiženého uklidníte, vyzvete ke klidnému dýchání: nadechnout do břicha, po nádechu zapnout břišní svaly, pomalu a dlouze vydechnout. Dále můžete nechat postiženého dýchat do sáčku přidrženého přes nos a ústa, tím se zvýší koncentrace CO2 v krvi. Případně můžete podat malou dávku sedativa na uklidnění (Diazepam 5 mg, Neurol 1 mg, Lexaurin 3 mg).

Zdroj: Brnění jazyka
Zveřejněno dne: 17.10.2016

MELATONIN JE LÉK NEJEN NA SPANÍ

Poruchy spánku na základě melatoninu

Na hladinu melatoninu mohou mít vliv různé faktory:

  • věk;
  • kyselina acetylsalicylová (Acylpirin, Ibuprofen, Indomethacin – tyto produkty zcela zastavují produkci melatoninu v noci);
  • léky na úzkost – benzodiazepiny – Diazepam, Alprazolam, Xanax;
  • betablokátory – léky na vysoký tlak;
  • antidepresiva;
  • vitamín B 12;
  • kortikosteroidy;
  • alkohol;
  • kofein;
  • tabák;
  • světelný režim.

Ve stáří dochází k poklesu melatoninu, takže se objevují poruchy ve spánku, vlivem nízké hladiny melatoninu se stává lehkým, nedostatečným a doba spánku je zkrácena, což může vést až k nespavosti. Vyskytuje se také syndrom nedostatečného osvěžení, tedy nízká kvalita spánku a následně snížená aktivita ve dne. Dalším popisovaným problémem je syndrom změny časových pásem u letců a lidí, kteří často cestují.

Důsledky nedostatku melatoninu:

  • deprese, nespavost, syndrom změny časových pásem, zhoršení premenstruačního syndromu;
  • porušení biorytmu;
  • stárnutí;
  • zhoršení imunity;
  • zhoršená činnost centrální nervové soustavy.

Zdroj: Melatonin je lék nejen na spaní
Zveřejněno dne: 13.12.2013

OSTROPESTŘEC A JEHO NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Interakce s léky

Ostropestřec by neměl být užíván s antipsychotiky, jako je Flufenazin, Promethazine, Haloperidol nebo Chlorpromazin, dále s antihistaminiky, jako je Fexofenadinu nebo Dilantin, což je lék používaný proti křečím v důsledku epilepsie nebo jiného onemocnění. Ostropestřec rovněž nepoužívejte, pokud užíváte antikoagulancia Warfarin, Heparin, Plavix, Coumadin a anxiolytika Ativan, Xanax, Valium a Statiny Mevacor a Altocor.

Ostropestřec by se neměl současně užívat s léky, které obsahují cytochrom P450 2C9 (CYP2C9). Měli byste být obezřetní i v případě, že užíváte léky na pleť, srdce, žaludek, střeva, protizánětlivé léky, léky účinné proti rakovině, antiretrovirotika, antivirotika, léky snižující cholesterol, léky na plodnost, potenci, irinotecan, losartan, penicilin, P-glykoprotein modulátory, rapamycin, a talinolol. To vše také může zvyšovat plazmatické koncentrace v séru.

Další léky s možnou interakcí jsou: amitriptylin (elavil), diazepam (Valium), zileutonu (Zyflo), celecoxib (Celebrex), diklofenak (Voltaren), fluvastatinem (Lescol), glipizidu (Glucotrol), ibuprofen (Advil, Motrin), irbesartan (Avapro), losartan (Cozaar), fenytoin (Dilantin), piroxicam (Feldene), tamoxifen (Nolvadex), tolbutamid (Tolinase), torsemide (Demadex), warfarin (Coumadin), paracetamol, atorvastatin (Lipitor), digoxinem, entakapon (Comtan), estrogen, irinotecan (Camptosar), lamotrigin (Lamictal), lorazepam (Ativan), lovastatin (Mevacor), meprobamát, morfin, oxazepam (Serax), a další.

Ostropestřec mariánský, ať už ve formě čaje, nebo pilulek, může také způsobovat nežádoucí účinky při současném použití s bylinami, které působí proti úzkosti, mají protizánětlivé či protinádorové účinky, působí jako antioxidanty či snižují cholesterol.

Vždy tedy informujte svého lékaře o všech doplňcích stravy, které užíváte.

Zdroj: Ostropestřec a jeho nežádoucí účinky
Zveřejněno dne: 17.3.2016

KOZLÍKOVÉ KAPKY

Valeriánské kapky

Valeriánské kapky v podobě bylinné tinktury používala již abatyše Hildegarda ke zklidnění a zlepšení spánku už ve 12. století. Obsahovaly kozlík lékařský (Valeriana officinalis), který i v současnosti patří k nejúčinnějším zklidňujícím drogám. Zajišťuje hlubší a delší spánek bez následných bolestí hlavy. Nejúčinnější složkou se sedativními účinky jsou valepotriáty. Na rozdíl od syntetických léků (například Diazepam) není návykový, nemá vedlejší účinky a nevyvolává abstinenční příznaky při ukončení užívání. Při užívání v těhotenství není spojován se vznikem vrozených vývojových vad.

Kozlík lékařský přispívá k normálnímu duševnímu zdraví a spánku, podporuje kognitivní funkce (paměť, soustředění). Působí při stresu a napomáhá relaxaci. Kozlíkové kapky jsou vhodné při nervovém vyčerpání, srdeční úzkosti a přepracovanosti. Mají uklidňující účinek. Dle zkušeností uživatelů jsou účinnou pomocí při již zmíněných stavech.

Dávkování: 3 x 20 kapek denně dle potřeby, nejlépe do sklenky vody

Složení: 10% výtažek z kořene kozlíku ve 40% lihu

Doporučení: Při dodržování správného užívání nemá vedlejší účinky.

Omezení užívání:

  • Neužívat při řízení motorových vozidel a při činnostech vyžadujících soustředěnost (kozlík snižuje pozornost a koncentraci).
  • Těhotné a kojící ženy by měly konzultovat užívání s lékařem.
  • Při současném užívání barbiturátů je nutné konzultovat s lékařem vhodnost kombinace (kozlík zvyšuje jejich sedativní účinek).
  • Při současném užívání antihistaminik je nutné konzultovat s lékařem vhodnost kombinace (kozlík zvyšuje jejich sedativní účinek).
  • Nedoporučuje se pro děti do 3 let.
  • Bylinné kapky jsou vyrobeny z kvalitních bylin a velmi jemného lihu. Vyznačují se vysokou koncentrací účinných látek.

Balení: 50 ml

Tyto kapky jsou také známy pod názvem Baldriánské kapky.

Zdroj: Kozlíkové kapky
Zveřejněno dne: 16.3.2017

TOČENÍ HLAVY

Zvracení a nevolnost z točení hlavy

K preventivnímu boji proti závrati, zvracení a nevolnosti ve spojení s cestovní horečkou je často používán dimenhydrinat nebo embramin. Jedná se o antihistaminika, která přednostně zablokovávají takzvané H1-receptory, které jsou v mozkových buňkách v centru zvracení. Protože všechny tyto preparáty mají za následek únavu a celkový útlum, mělo by být jejich použití velice dobře uváženo. Ke zmírnění silných závratí je vhodný diazepam, který snižuje dráždivost vestibulárního aparátu. Obecně platí, že léčba sice musí být dostatečně dlouhá a pacient musí léky užívat pravidelně, ale je vždy časově omezená. Mozek je totiž velice přizpůsobivý orgán a může si po určitém čase na změnu způsobenou léky zvyknout a začít nervové signály zpracovávat nenormálním způsobem.

Nevolnost může být způsobená i mechanickou příčinou, například na pouťových atrakcích. Pacientův rovnovážný systém může být zmaten delším točením, stavěním na hlavu nebo vibracemi a ten pak pociťuje točení hlavy nebo někdy i pocity na zvracení.

Typické motání hlavy a nevolnost jsou časté také po požití alkoholu. Ten ovlivňuje mozeček, což je část mozku zodpovědná za udržování rovnováhy. I některé otravy a nauzea jsou se závratěmi spojené.

Důležitou úlohu při léčbě závratě hrají cvičení na udržení rovnováhy a zlepšení koordinace. Tento trénink se hodí pro každého pacienta, bez ohledu na to, jakým typem závratě trpí. Částečně doplňuje medikamentózní léčbu, zkracuje akutní potíže a je dobrý jako preventivní opatření.

Cvičení pro začátek: Položte se s otevřenýma očima a poté pohybujte očima nejdříve pomalu, poté stále rychleji nahoru a dolů, doprava a doleva. Opakujte cvičení i se zavřenýma očima. Dále můžete zkusit totéž, ale přidejte pohyby hlavy. Poté fixujte jeden bod na protější stěně a pohybujte hlavou nahoru a dolů, doprava a doleva, aniž byste ztratili bod z očí. Když se nedostaví závrať, opakujte cvičení vsedě.

Zdroj: Točení hlavy
Zveřejněno dne: 20.9.2016

LÉKY NA NESPAVOST Z DEPRESE

Léky na nespavost z deprese

V době mezi světovými válkami to byly barbituráty. Ty se dnes pro řadu vedlejších účinků a rychlý vznik velmi silné závislosti vůbec nepředepisují. Jejich nasazení u nespavosti se nyní v podstatě považuje za chybu. V době svého vzniku však byly vnímány jako velká pomoc. Totéž lze říci o benzodiazepinech, které v sedmdesátých letech způsobily v léčbě nespavosti malou revoluci. Jejich nejznámějším zástupcem je asi diazepam. Jednotlivé benzodiazepiny se liší rychlostí nástupu a délky účinku. Proto se mají předepisovat u poruch usínání jiné preparáty než u poruch spánku, které se táhnou po celou noc. Benzodiazepiny mají ještě jeden problematický vedlejší účinek, který spočívá v tom, že zhoršují syndrom spánkové apnoe. Na benzodiazepiny vzniká závislost, a to někdy i na malé dávky. Po jejich náhlém vysazení může dojít k výraznému zhoršení nespavosti, k záchvatům křečí a panického strachu a podobně. To je jistý handicap těchto zpočátku velmi slibných a při rozumném nasazení účinných léků. Vývoj benzodiazepinů doznal značného pokroku a na trh se jich dostalo několik generací s různou rychlostí nástupu a trvání účinku. V devadesátých letech byla vyvinuta hypnotika, zolpidem, zaleplon a zopiclon. Jsou však oficiálně určena také jen ke krátkodobému nasazení a nikoli k dlouhodobému léčení nespavosti. Pak je tu ještě skupina takzvaných antihistaminik, což jsou léky určené původně proti svědění a proti alergii. Některé z nich působí proti závratím, proti zvracení a uklidňují, takže je lze zkusit užívat i při nespavosti. Patří sem i léky jako dithiaden a další. Starším pacientům lze doporučit užití neuroleptik. Ta mají ovšem jeden závažný účinek spočívající ve vyvolání svalového třesu, který může všední život značně ztížit. Proti nespavosti lze užít i správně dávkovaná antipsychotika a také antidepresiva, například nízko dávkovaný amitryptylin.

Byliny hrály v léčbě nespavosti vždy velkou roli. Patří sem kozlík, meduňka, chmel, přeslička, levandule, prvosenka jarní. Z těchto rostlin se tradičně připravovaly čaje. Buď z jednotlivých rostlin, nebo z jejich směsí. Ty jsou dnes k mání v hotových přípravcích, jako jsou tablety, kapsle a tinktury. V neposlední řadě musíme zmínit i třezalku s jejím antidepresivním účinkem a také povzbudivou exotickou rostlinu kava-kava.

Zdroj: Léky na nespavost z deprese
Zveřejněno dne: 23.10.2015

CO ZPŮSOBUJE TŘES HLAVY

Dystonie

Dystonie je syndrom, který může mít řadu příčin. Podle etiologie se dystonie dělí na primární (idiopatické) se sporadickým nebo familiárním výskytem, u nichž se kromě dystonie ještě může objevit třes, ale ostatní klinický nález je normální. Do skupiny primárních dystonií patří i takzvané dystonie plus syndromy nejčastěji v kombinaci s parkinsonismem nebo myoklonem. Heredodegenerativní dystonické syndromy jsou podmíněny geneticky, obvykle u nich dominuje dystonie a jsou spojeny s výskytem dalších neurologických (další extrapyramidové, pyramidové, cerebelární léze periferního motoneuronu a myopatie) i jiných příznaků (poruchy chování, kognitivní deficit, hepatopatie, splenomegalie) podobně jako sekundární dystonie, které ale nejsou podmíněny geneticky.

U primárních dystonií se zpočátku abnormní svalová aktivita objevuje jen při určitém pohybu (task specific) a teprve později se vyskytuje i v klidu. Naopak u sekundárních dystonických syndromů se dystonie v klidu vyskytuje již od počátku. Hemidystonie má téměř vždy sekundární původ. Pro dystonii je při elektromyografii typická trvalá mimovolní svalová aktivita, obvykle nepravidelného charakteru. U fokálních a segmentálních dystonií je nutno elektroencefalograficky vyloučit epileptický původ.

V diferenciální diagnostice dystonií postihujících cervikokraniální oblast je třeba odlišit faciální hemispasmus, který není přiřazován k dystonickým syndromům, dále choreu, tiky a psychogenní původ. Hemispasmus se klinicky projevuje záškuby periorbitálního a často i periorálního svalstva včetně m. platysma. Záškuby mohou být nepravidelné a i v salvách. Velmi vzácně se vyskytuje bilaterálně. Hemispasmus se objevuje při fokálním postižení n. facialis (například kontaktem s a. cerebellaris posterior inferior) nebo po jeho periferní paréze.

Etiologie dystonických syndromů

Primární sporadické dystonie:

  • cervikální dystonie (torticollis)
  • blefarospasmus
  • grafospasmus
  • oromandibulární dystonie
  • laryngeální dystonie
Primární hereditární dystonie (dystonie plus syndrom):
  • progresivní torzní dystonie (Oppenheim)
  • doparesponzivní dystonie (Segawa)
  • myoklonická dystonie
Dystonie v rámci herododegenerativních onemocnění:
  • Wilsonova nemoc
  • Parkinsonova nemoc
  • Huntingtonova nemoc
  • progresivní supranukleární obrna
  • mnohotná systémová atrofie
  • kortikobazilární ganglionická degenerace
  • deficit pantoteinát kinázy
  • spinocerebelární ataxie
  • juvenilní parkinsonismus
  • mitochondriální poruchy
Sekundární dystonie:
  • perinatální trauma
  • poléková (dopaminergní medikace, antipsychotika, antikonvulziva)
  • encefalitida
  • kranicerebrální trauma
  • hypoxie
  • fokální léze míchy a mozku
  • periferní léze
  • úraz elektrickým proudem
  • intoxikace (methanolem, oxidem uhelnatým, manganem)
  • hypoparatyreóza
  • psychogenní

Léčba

V léčbě fokálních dystonií je lékem první volby botulotoxin. U generalizovaných a torpidních dystonických syndromů lze perorálně podle snášenlivosti vyzkoušet benzodiazepiny (klonazepam, diazepam, tetrazepam), anticholinergika (procyklidin od 3x 2,5 mg až do 60 mg denně, biperiden od 2x 1 mg až do 16 mg denně ve třech dávkách), karbamazepin a tetrabenazin (od 2x 12,5 mg až do 200 mg denně ve 3 dávkách), který není toho času v ČR registrován. Baklofen lze podávat perorálně (40–180 mg denně) i kontinálně intrathekálně. Efektní může být hluboká mozková stimulace nebo selektivní léze (rizotomie, pallidotomie, thalamotomie). U dystonií s počátkem v dětském věku, adolescenci, ale i před 45. rokem je nutno vyzkoušet odpovídavost na L-DOPA (150–500 mg alespoň měsíc) a vyloučit Wilsonovu nemoc.

Zdroj: Co způsobuje třes hlavy
Zveřejněno dne: 8.4.2017

DEPRESE A JEJÍ LÉČBA

Psychofarmaka

Které léky se užívají jako antidepresiva

Léky užívané jako antidepresiva dělíme do několika skupin podle chemické struktury a mechanismu účinku na různé neurotransmiterové systémy (systémy chemické komunikace nervových buněk uskutečňované vždy jednou látkou). Mezi nejdéle užívaná patří bicyklická a heterocyklická antidepresiva, která nejvíce působí na noradrenalinový a serotoninový systém mozku. Patří sem klomipramin, imipramin, amitriptylin, notriptylin, desipramin, dibenzepin, dosulepin, mianserin a trazodon. Navazují se většinou až jako druhá nebo třetí volba v léčbě depresivních příznaků bipolární poruchy. Mají vyšší riziko přesmyku do manické epizody bipolární poruchy během léčby. Další skupinou antidepresiv jsou inhibitory monoaminooxidázy, enzymu, který se podílí na odbourávání serotoninu, noradrenalinu a dopaminu. Patří sem fenelzin, tranylcypromin a isokarboxazid. Kombinace s jinými antidepresivy a s některými potravinami může vyvolat životu nebezpečný vzestup krevního tlaku, proto je jejich využití v terapii menší. K této skupině lze přiřadit i reverzibilní inhibitory monoaminooxidázy a jejich jediného zástupce, moclobemid. Díky reverzibilitě inhibice jsou některé možné interakce s ostatními léky a potravinami mírnější, ale mohou být také závažné. V současné době jsou nejpředepisovanější skupinou antidepresiv selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Tato skupina má šest představitelů: fluoxetin, paroxetin, sertralin, citalopram, fluvoxamin a escitalopram. Antidepresiva inhibující zpětné vychytávání noradrenalinu mají pouze jediného zástupce, reboxetin. Další skupiny antidepresiv jsou vytvořeny vždy podle dvojice neurotransmiterů, na které dané antidepresivum působí. Ve skupině antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a serotonin jsou venlfaxin, milnacipram, nefazodon a mirtazapin. Do skupiny antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a dopamin patří bupropion. Jako antidepresivum se využívá i tianeptin, který oproti SSRI naopak zvyšuje zpětné vychytávání serotoninu.

Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky cyklických antidepresiv

Při léčbě antidepresivy lze obecně říci, že vedlejší nežádoucí účinky bývají většinou mírné a přechodné. Při léčbě cyklickými antidepresivy se může vyskytnout suchost v ústech, zácpa, obtíže při močení, rozmazané vidění, závratě, útlum, zrychlení tepu srdce, pocení, zvyšování tělesné hmotnosti, obtíže v sexuálním životě (ztráta chuti k sexuálnímu životu a zhoršené dosažení uspokojení).

Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky SSRI a novějších antidepresiv

Léčba SSRI a novějšími skupinami antidepresiv je spjata s odlišným spektrem vedlejších nežádoucích účinků, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, nervozita, poruchy spánku, pocení, agitovanost a u některých antidepresiv (zejména SSRI) i obtíže v sexuálním životě. Při léčbě antidepresivy ovlivňujícími serotoninový systém se může objevit vedlejší nežádoucí účinek zvaný serotoninový syndrom. Je to stav plynoucí z nárůstu množství serotoninu ve spojích nervových buněk v mozku. Jeho příznaky jsou nervozita, pocení, průjmy, třes a zimnice, svalové záškuby, v těžších případech zmatenost, křeče a porucha vědomí. Řešením je po konzultaci s lékařem snížení dávky antidepresiva nebo jeho vysazení a záměna za jiné antidepresivum.

Které léky se používají při zvládání nespavosti

Poruchy spánku jsou velmi častým příznakem provázejícím depresivní poruchu. K léčbě nespavosti se užívají léky nazývané hypnotika. Jejich podávání usnadňuje usínání a také prodlužuje dobu spánku v závislosti na délce jejich účinku. Máme k dispozici hypnotika skupiny benzodiazepinů: diazepam, midazolam, flunitrazepam. V současné době je nejvíce předepisováno hypnotikum III. generace, zooidem. Jako hypnotika se užívají také některá neuroleptika se sedativním účinkem (levamepromazin, chlorpromazin, chlorprothixen), antidepresiva se sedativním účinkem (amitriptylin, dosulepin, mianserin, trazodon, mirtazapin) a antihistaminika (promethazin).

Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky hypnotik ze skupiny benzodiazepinů

Nejzávažnější nežádoucí účinky jsou přetrvávající ospalost a únavnost ráno po probuzení, zvýraznění tlumivého efektu ostatních podávaných léků a abstinenční příznaky při jejich (zejména náhlém) vysazení. Účinnost benzodiazepinů je individuální, a proto je třeba začít s menší dávkou a postupně ji zvyšovat až do uspokojivého efektu. Při léčbě preparáty ze skupiny benzodiazepinů nesmí pacienti požívat žádný alkohol, protože dochází k významnému a pro pacienta nebezpečnému zesilování účinku, ale i k vyššímu výskytu vedlejších nežádoucích účinků. Vedlejší nežádoucí účinky benzodiazepinů zesílené podáním alkoholu mohou mít až život ohrožující průběh. Zejména nebezpečný je zde pak útlum dechového centra, který nastává při předávkování nebo v kombinaci s jinými tlumivými preparáty nebo alkoholem. Pacienti, kteří berou benzodiazepinová hypnotika delší dobu, mohou po určité době pociťovat zmenšení hypnotického účinku. Tento rozvoj tolerance vyžaduje navýšení dávky hypnotika k dosažení stejného efektu. Zneužívání nebo nadužívání hypnotik bývá často spojeno s problémy se závislostí na užívaném léku. Ta je úzce spojena i s abstinenčními příznaky po vysazení (zejména po náhlém). Mezi tyto abstinenční příznaky patří úzkost, neklid, agitovanost, pocení, nevolnost, zrychlený srdeční tep, poruchy vědomí a někdy i epileptický záchvat, nebo dokonce několik navazujících epileptických záchvatů. Ty mohou být pro pacienta velmi nebezpečné a mohou jej přímo ohrozit na životě. Nikdy proto neměníme dávku ani nevysazujeme hypnotika najednou, ale postupně měníme nebo snižujeme dávku po dohodě s lékařem.

Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky hypnotik III. generace

Hypnotika III. generace mají podstatně méně vedlejších nežádoucích účinků než ostatní druhy hypnotik. Také tolerance a závislost se rozvíjejí pomaleji než u benzodiazepinových hypnotik. Vedlejší nežádoucí účinky jsou charakterizovány závratěmi, bolestmi hlavy, slabostí, nevolností a zcela výjimečně útlumem v průběhu dne. Zooidem se nesmí podávat pacientům se syndromem spánkové apnoe.

Zdroj: Deprese a její léčba
Zveřejněno dne: 17.11.2013

VÝŽIVA KOČKY PO NÁDOROVÉM ONEMOCNĚNÍ

Vhodné krmivo

Cílem dietoterapie onkologického pacienta je redukce dodávání energie pro tumory sníženým obsahem sacharidů (snížení jejich přeměny na laktát), redukce množství energie, kterou pacient ztrácí metabolismem laktátu, poskytnutí adekvátního množství energie pro pacienta tak, aby se snížila ztráta tělesných rezerv, omezil se růst tumorů, zlepšila se celková kondice zvířete, prodloužila doba přežívání a zlepšily se funkce imunitního systému.

Jakákoliv klinická dieta, tedy i dieta pro pacienta s nádorovým onemocněním, by měla kromě specifického složení energetických živin, minerálních látek a vitamínů splňovat i další nutriční předpoklady, to je být energeticky koncentrovaná, vysoce stravitelná, chuťově a pachově atraktivní. V porovnání s krmivem pro zdravé zvíře by měla mít dieta při nádorovém onemocnění zvýšený obsah bílkovin, tuků (tuky jsou nejdůležitější energetickou živinou v této dietě), snížený obsah sacharidů, zvýšený obsah omega-3 mastných kyselin, zvýšený obsah argininu, glutaminu, leucinu, izoleucinu a valinu, zvýšený obsah makro- i mikroprvků, vitamínů A, C, E a β-karotenu.

Složení ideální „protinádorové“ diety není známo. Z různých výzkumů v oblasti klinické nutrice však bylo stanoveno doporučené zastoupení jednotlivých živin v krmné dávce pro pacienta s onkologickým onemocněním. Dieta by měla obsahovat 35–40 % bílkovin, méně než 25 % sacharidů, 27–35 % tuků, více než 2 % argininu a 2,5–7,5 % omega-3 mastných kyselin v sušině krmiva. 25–30 % celkové denní potřeby metabolizovatelné energie by mělo být získáno z bílkovin, 50–60 % z tuků a pouze 10–20 % ze sacharidů.

Potřeba energie pacienta s tumorem odpovídá 1,5–2násobku záchovné potřeby (v některých případech až 3násobku). Denní energetickou potřebu je nutné vždy přizpůsobit individuálně. Optimální přísun energie se řídí výživovým stavem zvířete a schopností přijímat krmivo. Denní energetickou potřebu vypočítáme ze vzorce: E (kcal) = 70 x W 0,75 x 1,5–2(3) (W = hmotnost zvířete).

K výživě onkologického pacienta můžeme použít buď průmyslově vyráběnou léčebnou dietu, nebo doma připravovanou krmnou dávku. K přípravě tradiční krmné dávky používáme jako zdroj proteinů drůbeží a hovězí maso, drůbeží a hovězí játra, vejce, rybí maso (losos, makrela). Zdrojem tuků jsou tuky obsažené v drůbežím, hovězím, rybím mase a vejcích, lněné semínko a lososový olej. Zdrojem sacharidů v tradiční krmné dávce jsou pšenice, kukuřice, řepa, špenát, mrkev, hrášek, brambory, brokolice, ovoce. Nevýhodou krmení tradiční krmnou dávkou je její náročnost při přípravě, skladování a zpracování jednotlivých komponent, vyšší energetická náročnost při přípravě či nutriční nevyrovnanost. Nestandardnost je způsobena různým živinovým složením používaných komponent a nemožností přesného dávkování při přípravě. Výhodou oproti průmyslově vyráběné dietě je nižší cena.

Oproti tradiční krmné dávce mají komerční diety výhodu v nutriční vyváženosti, optimálním živinovém složení, minimální náročnosti na přípravu a skladování, hygienické a mikrobiologické nezávadnosti. Nevýhodou může být vyšší cena.

Vzhledem k tomu, že dieta pro onkologického pacienta obsahuje vysoké množství tuků a bílkovin, je vhodné postupně zvyšovat dávku během 4–5 dnů (snižuje se riziko podráždění gastrointestinálního traktu).

Na českém trhu jsou v současné době pro onkologické pacienty dostupné komerční diety v konzervované formě (pro vysoký obsah tuků není technologicky možné připravit extrudované krmivo) – Hill´s Prescription diet n/d, Purina VD CN Canine + Feline, Eukanuba VD dog&cat high calorie. V granulované formě jsou dostupné diety Specific ComegaD EICOSA a omegaHD Trovet, avšak s mnohem nižším obsahem tuku v porovnání s doporučovanými hodnotami u tohoto typu diet.

Častou komplikací při terapii onkologických pacientů může být jejich inapetence (nechutenství) až anorexie, které mohou mít různé příčiny (strach, deprese, stres, změny čichových a chuťových smyslů, nevolnost v důsledku chemoterapie).

V důsledku deficitního příjmu potravy, chemoterapie nebo rekonvalescence po chirurgickém zákroku dochází k rychlejší ztrátě hmotnosti než pouze v důsledku hypermetabolismu. Pacient, jehož hmotnost zůstává nezměněna a netrpí anorexií, má větší šanci na přežití, poněvadž lépe snáší chemoterapii, radioterapii či případné chirurgické řešení nádorového onemocnění.

Pro podporu chuti k příjmu potravy předkládáme zvířeti krmivo zahřáté na tělesnou teplotu, vysoce aromatické, rozdělené do několika menších denních dávek.

Počáteční fázi příjmu krmiva (pokud je to nezbytně nutné) lze podpořit medikamentózní stimulací (cypropheptadin – 2 mg.kg-1, megestrol acetát 0,25–0,5 mg.kg-1, propofol 1 mg.kg-1, diazepam 0,05–0,5 mg.kg-1 i. v. – vhodný pro krátkodobé použití u hospitalizovaných pacientů).

Jestliže se nepodaří i přes veškerá opatření anorexii zvládnout, lze přistoupit k náhradní enterální nebo parenterální výživě. Přednost se dává enterální výživě, protože parenterální výživa je nefyziologická, neboť obchází gastrointestinální trakt. Při náhradní enterální výživě se zavádí nosojícnová sonda, jejíž použití je však časově limitováno (maximálně 7–10 dní) a kontraindikováno při poškození dutiny nosní, hltanu, jícnu a normálního polykacího reflexu. Další z metod je použití jícnové sondy. Této metody se využívá u pacientů, u nichž je kontraindikováno použití nosojícnové sondy. Použití nosojícnové i jícnové sondy se velmi dobře osvědčuje právě u kočičích pacientů.

U pacientů, u kterých se předpokládá dlouhodobější enterální výživa, lze použít perkutánní žaludeční sondu nebo střevní výživovou sondu. Při enterální výživě se doporučuje výhradně tekutá potrava v dávce zhruba 50 ml na 1 kg živé hmotnosti, rozdělená do tří až čtyř denních dávek.

Při rozhodování o použití nucené výživy zvířete jakýmkoliv typem sondy je nezbytné vždy zhodnotit přínos pro pacienta a únosnost pro majitele.

Zdroj: Výživa kočky po nádorovém onemocnění
Zveřejněno dne: 9.6.2016

TAMSULOSIN

Příbalový leták

Omnic TOCAS 0,4 jsou tablety s prodlouženým uvolňováním.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje tamsulosini hydrochloridum v množství 0,4 mg, odp. tamsulosini 0,367 mg. Úplný seznam pomocných látek viz dále (FARMACEUTICKÉ ÚDAJE).

LÉKOVÁ FORMA

Tablety s prodlouženým uvolňováním. Popis přípravku: kulaté žluté bikonvexní potahované tablety, z jedné strany vyraženo „04“.

KLINICKÉ ÚDAJE

Terapeutické indikace: symptomy dolních močových cest (LUTS) na podkladě benigní hyperplazie prostaty (BPH).

Dávkování a způsob podání: Jedna tableta denně. Omnic TOCAS 0,4 lze užívat nezávisle na jídle. Tableta se polyká celá a nesmí se rozdrtit nebo žvýkat, protože by se tak narušilo prodloužené uvolňování léčivé látky. V případě poškození ledvin není snížení dávek tamsulosinu opodstatněné. Úprava dávek u mírné až středně těžké insuficience jater není opodstatněná. Omnic TOCAS 0,4 není určen pro podání dětem.

Kontraindikace: hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku, ortostatická hypotenze v anamnéze, těžká jaterní insuficience. Tamsulosin hydrochlorid se nemá podávat současně se silnými inhibitory CYP3A4, např. ketokonazolem.

Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Stejně jako u ostatních alfa1 blokátorů může při léčbě přípravkem Omnic TOCAS 0,4 v jednotlivých případech dojít k poklesu krevního tlaku a v důsledku toho, i když jen zřídka, k mdlobám. Při prvních příznacích ortostatické hypotenze (závrať, slabost) si má pacient sednout nebo lehnout, dokud tyto příznaky nevymizí. Před zahájením terapie přípravkem Omnic TOCAS 0,4 má být pacient pečlivě vyšetřen s cílem vyloučit ostatní onemocnění, jejichž symptomy mohou být shodné s příznaky benigní hyperplazie prostaty. Před zahájením léčby a poté v pravidelných intervalech má být provedeno digitální vyšetření per rektum, a pokud je zapotřebí, má být stanovena hladina prostatického specifického antigenu (PSA). K léčbě pacientů s těžkým poškozením ledvin (clearance kreatininu 10 ml/min.) je třeba přistupovat s velkou opatrností, neboť pro tyto pacienty nejsou k dispozici údaje z klinických studií. Peroperační syndrom plovoucí duhovky (IFIS – Intraoperative Floppy Iris Syndrome, varianta syndromu malé zornice) byl pozorován během operací katarakty u některých pacientů současně či v minulosti léčených tamsulosin hydrochloridem. IFIS zvyšuje riziko peroperačních komplikací. Přerušení léčby tamsulosin hydrochloridem 1–2 týdny před operací katarakty je považováno za užitečné, nicméně přínos tohoto přerušení není zcela jednoznačný. IFIS byl zaznamenán i u pacientů, kteří přerušili užívání tamsulosinu před dobou delší. Zahajování léčby tamsulosinem u pacientů plánovaných k operaci katarakty se nedoporučuje. Během předoperační rozvahy mají oční specialisté vzít v úvahu, zda pacient indikovaný k operaci katarakty je nebo byl léčen tamsulosinem, aby byla zajištěna příslušná opatření k případnému zvládnutí IFIS během operace. S opatrností je třeba tamsulosin hydrochlorid užívat současně se středně silnými inhibitory CYP3A4, např. erytromycinem. Zbytek tablety se může objevit ve stolici.

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce: Při současném podávání tamsulosinu s atenololem, enalaprilem nebo theofylinem nebyly žádné interakce zaznamenány. Současné podávání cimetidinu způsobuje vzestup plazmatických hladin tamsulosinu a současná aplikace furosemidu vyvolává jejich pokles. Hladiny tamsulosinu však zůstávají v normálním rozmezí a změna dávkování tedy není nutná. Za podmínek in vitro ani diazepam, ani propranolol, trichlormethiazid, chlormadinon, amitriptylin, diklofenak, glibenklamid, simvastatin nebo warfarin nemění volnou frakci tamsulosinu v lidské plazmě. Tamsulosin rovněž nemění volné frakce diazepamu, propranololu, trichlormethiazidu nebo chlormadinonu. Diklofenak a warfarin však mohou zvýšit rychlost eliminace tamsulosinu.

Současné podávání tamsulosin hydrochloridu se silnými inhibitory CYP3A4 může vést ke zvýšené expozici tamsulosin hydrochloridu. Současné podávání s ketokonazolem (známým silným inhibitorem CYP3A4) vedlo k 2,8násobnému vzestupu AUC a 2,2násobnému vzestupu Cmax tamsulosin hydrochloridu. Jedince se slabou schopností metabolizace CYP2D6 nelze snadno identifikovat a při současném podávání silného inhibitoru CAP3A4 a tamsulosin hydrochloridu u nich existuje možnost významného vzestupu expozice tamsulosin hydrochloridu. Vzhledem k tomu nemá být tamsulosin hydrochlorid podáván současně se silnými inhibitory CYP3A4. V kombinaci se slabými inhibitory CYP3A4 má být tamsulosin hydrochlorid podáván jen s opatrností. Současné podávání s paroxetinem, silným inhibitorem CYP2D6, vedlo k 1,3násobnému vzestupu AUC a 1,6násobnému vzestupu Cmax tamsulosinu. Tyto vzestupy se však nepovažují za klinicky významné. Současné podávání jiných antagonistů alfa-adrenergních receptorů může vést k hypotenzi.

Těhotenství a kojení: Nepřichází v úvahu, neboť přípravek je určen pouze pro léčbu mužů.

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. Pacienti však mají být informováni o možnosti vzniku závratí.

Nežádoucí účinky

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky u tamsulosinu jsou poruchy ejakulace, rýma (výtok a podráždění v nose) a závratě.

Časté nežádoucí účinky jsou: závratě, poruchy ejakulace

Vzácné nežádoucí účinky: mdloby (synkopa), závažné alergické reakce, které způsobují otok obličeje nebo hrdla (angioedém) okamžitě kontaktujte lékaře.

Velmi vzácné nežádoucí účinky: bolestivá erekce (priapismus), život ohrožující onemocnění postihující sliznice a/nebo kůži, projevující se lézemi na sliznicích a/nebo kůži a horečkou (Stevens-Johnsonův syndrom).

Ve srovnání s monoterapií (použití jednoho léčiva) je vyšší četnost nežádoucích účinků hlášena při kombinované léčbě. Během postmarketingového sledování byly pozorovány případy varianty malé zornice, známé také jako peroperační syndrom plovoucí duhovky (IFIS – Intraoperative Floppy Iris Syndrome) související s léčbou tamsulosinem. Postmarketingové zkušenosti: Kromě výše uvedených nežádoucích příhod byly v souvislosti s podáváním tamsulosinu hlášeny také atriální fibrilace, arytmie, tachykardie a dyspnoe. Vzhledem k tomu, že tyto spontánně hlášené příhody pocházejí z celosvětové postmarketingové zkušenosti, nelze jejich četnost a úlohu tamsulosinu v jejich příčinách spolehlivě určit.

Předávkování

Předávkování tamsulosin hydrochloridem může vést až k těžkým hypotenzním účinkům. Tyto těžké hypotenzní účinky byly pozorovány v případech s různou mírou předávkování. Nejvyšší dávka tamsulosin hydrochloridu, která byla nedopatřením pacientovi podána, činila 12 mg a měla za následek bolest hlavy, která nevyžadovala hospitalizaci.

Pokud dojde k akutní hypotenzi po předávkování, je nutná podpora kardiovaskulárních funkcí. Krevní tlak a srdeční frekvence se upraví k normálu po ulehnutí pacienta. V případě, že uložení pacienta do horizontální polohy nevede k úpravě krevního tlaku ani srdeční frekvence, lze použít látky zvětšující intravazální objem, a pokud je to nutné, pak vazokonstriktiva. Měla by být zavedena celková podpůrná terapie a sledovány renální funkce. Dialýza nebude pravděpodobně mít žádoucí efekt, protože tamsulosin se ve velmi vysoké míře váže na bílkoviny krevní plazmy.

Ve snaze zabránit resorpci lze vyvolat zvracení. Pokud dojde k předávkování velkým množstvím látky, lze použít výplach žaludku a podat aktivní uhlí a osmoticky působící laxativa, jako je síran sodný.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii benigní hyperplazie prostaty, antagonisté alfa-adrenergních receptorů. ATC kód: G04CA02.

Mechanismus účinku: Tamsulosin se selektivně a kompetitivně váže na postsynaptické adrenergní alfa1-receptory, převážně na jejich podtypy označované 1A a 1D. Dochází tak k relaxaci hladkého svalstva prostaty a uretry.

Farmakodynamické vlastnosti Omnic TOCAS 0,4 zvyšuje maximální průtok moči. V důsledku relaxace hladkého svalstva v prostatě a v uretře dochází ke snížení obstrukce, což zmírňuje vyprazdňovací symptomy. Omnic TOCAS 0,4 rovněž zmírňuje symptomy jímací, na jejichž vzniku se významnou měrou podílí instabilita močového měchýře. Účinky na symptomy plnění a vyprazdňování močového měchýře se udržují během dlouhodobé léčby. Nutnost chirurgické léčby nebo katetrizace se těmito účinky významně oddaluje. Beta-blokátory mohou vyvolat pokles krevního tlaku díky snížení periferní rezistence. Během studií s přípravkem Omnic TOCAS 0,4 nebylo klinicky významné snížení krevního tlaku pozorováno.

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce – Omnic TOCAS 0,4 je tableta s prodlouženým uvolňováním, kde jako matrix slouží neiontový gel. Složení TOCAS umožňuje konzistentní pomalé uvolňování tamsulosinu, které se udržuje v rámci celého rozmezí pH přítomného v trávicím traktu. Výsledkem je adekvátní expozice jen s malými fluktuacemi po dobu 24 hodin. Tamsulosin hydrochlorid podávaný ve formě tablety s prodlouženým uvolňováním je absorbován ze střeva. Nalačno se z podané dávky odhadem absorbuje přibližně 57 %. Míra a rozsah absorpce tamsulosin hydrochloridu podávaného ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním není ovlivněna podáním nízkotučné potravy. U potravy s vysokým obsahem tuku míra absorpce stoupá o 64 % (AUC), resp. 149 % (Cmax) ve srovnání s podáním nalačno. Kinetika tamsulosinu je lineární. Po podání jednotlivé dávky přípravku Omnic TOCAS 0,4 nalačno dosáhnou maxima plazmatické koncentrace přibližně za 6 hodin (medián). V ustáleném stavu, jehož je dosaženo při opakovaném podání látky do čtvrtého dne, se objevují maximální plazmatické koncentrace po 4 až 6 hodinách, nalačno i po nasycení. Maximální plazmatické koncentrace stoupají z přibližně 6 ng/ml po první dávce na 11 ng/ml při ustáleném stavu. V důsledku prodlouženého uvolňování léčivé látky přípravku Omnic TOCAS 0,4 se minimální hodnoty plazmatické koncentrace pohybují na 40 % maximální koncentrace, a to jak nalačno, tak po nasycení. U plazmatických hladin po jednorázovém i opakovaném podání existují značné individuální rozdíly.

Distribuce – U člověka se tamsulosin přibližně z 99 % váže na bílkoviny krevní plazmy a jeho distribuční objem je malý (přibližně 0,2 l/kg).

Biotransformace – Tamsulosin se pomalu metabolizuje a efekt prvního průchodu látky je malý. Většina tamsulosinu je přítomna v plazmě v nezměněné formě. Tamsulosin se metabolizuje v játrech. U potkanů nebyla indukce mikrozomálních jaterních enzymů vyvolaná tamsulosinem prakticky pozorována. Výsledky získané in vitro naznačují, že na metabolismu tamsulosin hydrochloridu se podílejí zejména CYP3A4 a CYP2D6, v menší míře pak ostatní isoenzymy. Inhibice enzymů CYP3A4 a CYP2D6 může vést ke zvýšené expozici tamsulosin hydrochloridu. Žádný z metabolitů látky nevykazuje aktivitu vyšší než látka původní.

Eliminace – Tamsulosin a jeho metabolity jsou vylučovány zejména močí. U přípravku Omnic TOCAS 0,4 se odhaduje, že přibližně 4–6 % podané dávky se vylučuje v nezměněné podobě. Eliminační poločas tamsulosinu přípravku Omnic TOCAS 0,4 činí přibližně 19 hodin po podání jednotlivé dávky, resp. 15 hodin při ustáleném stavu.

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti: Toxicita po podávání jednotlivých i opakovaných dávek byla zkoumána u myší, potkanů a psů. Dále byla zkoumána reprodukční toxicita u potkanů, karcinogenita u myší a potkanů a rovněž genotoxicita in vivo a in vitro. Celkový toxický profil, jak je vidět u vysokých dávek tamsulosinu, odpovídá známému farmakologickému působení adrenergních blokátorů. Při velmi vysokých dávkách se objevily změny EKG u psů, ale považují se za klinicky nevýznamné. Tamsulosin nevykazuje žádné relevantní genotoxické vlastnosti. Byl nalezen zvýšený výskyt proliferativních změn v mléčné žláze potkaních a myších samiček. Tyto nálezy, které jsou pravděpodobně způsobeny hyperprolaktinémií a objevují se jen při vysokých dávkách, jsou považovány za klinicky nevýznamné.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

Seznam pomocných látek

Jádro tablety: Makrogol 7 000 000 (butylhydroxytoluen, oxid křemičitý koloidní bezvodý), makrogol 8 000, magnesium-stearát.

Potahová vrstva tablety: potahová soustava Opadry 03F22733 žlutá – hypromelóza, makrogol 8 000, žlutý oxid železitý (E 172).

Inkompatibility: neuplatňuje se.

Doba použitelnosti: 3 roky.

Zvláštní opatření pro uchovávání: Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Druh obalu a velikost balení: Blistr (OPA/Al/PVC/ / Al), krabička. Velikost balení: 10, 30 nebo 100 tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Astellas Pharma s.r.o., Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8, Česká republika.

Zdroj: Tamsulosin
Zveřejněno dne: 29.4.2015

OMEPRAZOL-RATIOPHARM 20 MG

PŘÍBALOVÁ INFORMACE:INFORMACE PRO UŽIVATELE

Omeprazol-ratiopharm 20 mg
enterosolventní tvrdé tobolky
(Omeprazolum)

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.

  • Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
  • Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se, prosím, svého lékaře nebo lékárníka.
  • Tento přípravek byl předepsán Vám, a proto jej nedávejte žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.
  • Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne vzávažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny vtéto příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.



V příbalové informaci naleznete:

  • Co je Omeprazol-ratiopharm 20 mg a kčemu se používá.
  • Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Omeprazol-ratiopharm 20 mg užívat.
  • Jak se Omeprazol-ratiopharm 20 mg užívá.
  • Možné nežádoucí účinky.
  • Uchovávání přípravku Omeprazol-ratiopharm 20 mg.
  • Další informace.

CO JE Omeprazol-ratiopharm 20 mg A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Omeprazol-ratiopharm tobolky obsahuje léčivou látku omeprazol. Omeprazol patří do skupiny léčiv nazývaných inhibitory protonové pumpy. Účinkují tak, že snižují množství kyseliny, která se tvoří ve Vašem žaludku.

Omeprazol-ratiopharm 20 mg se používá kléčbě následujících stavů:
U dospělých:

  • refluxní choroby jícnu. Žaludeční kyselina se v tomto případě vrací do jícnu (trubice, která spojuje ústa a žaludek) a vyvolává bolest, zánět a pálení žáhy.
  • u vředů horní části tenkého střeva (duodenální vředy) nebo žaludku (žaludeční vředy).
  • u vředů, které jsou infikovány bakterií nazývanou Helicobacter pylori. Pokud máte toto onemocnění, lékař Vám může též předepsat antibiotika k léčbě infekce a hojení vředu.
  • u vředů, které jsou způsobeny užíváním léčiv označovaných jako nesteroidní protizánětlivé léky (NSAIDs). Omeprazol-ratiopharm lze podávat, aby se zabránilo tvorbě vředů, když užíváte NSAIDs.
  • při nadměrné tvorbě žaludeční kyseliny způsobené růstem slinivky břišní (syndrom Zollinger-Ellison).

U dětí:
Děti od 2 let a hmotnosti 20 kg

  • refluxní choroba jícnu. Žaludeční kyselina se v tomto případě vrací do jícnu (trubice, která spojuje ústa a žaludek) a vyvolává bolest, zánět a pálení žáhy. U dětí mohou příznaky zahrnovat i návrat žaludečního obsahu do úst (regurgitace), nucení na zvracení (zvracení) a pomalé přibývání na váze.

Děti od 4 roků a dospívající

  • vředy, které jsou infikovány bakterií nazývanou Helicobacter pylori. Pokud má Vaše dítě tuto infekci, lékař mu může předepsat antibiotika k léčbě infekce a hojení vředu.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE Omeprazol-ratiopharm 20 mg UŽÍVAT

Neužívejte Omeprazol-ratiopharm 20 mg:

  • jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na omeprazol nebo na kteroukoli další složku přípravku Omeprazol-ratiopharm 20 mg.
  • jestliže jste alergický/á na léky obsahující jiné inhibitory protonové pumpy (například pantoprazol, lansoprazol, rabeprazol, esomeprazol).
  • jestliže užíváte léky, které obsahují nelfinavir (k léčbě infekce HIV).

Při nejistotě se obraťte na svého lékaře nebo lékárníka předtím, než začnete užívat Omeprazol-ratiopharm 20 mg. Vzhledem k množství léčivé látky není přípravek vhodný pro podávání dětem s tělesnou hmotností nižší než 20 kg. Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Omeprazol-ratiopharm 20 mg je zapotřebí, Omeprazol-ratiopharm 20 mg může zakrývat příznaky jiných onemocnění.

Pokud se následující problémy týkají také Vás, informujte o tom lékaře ještě předtím, než začnete užívat Omeprazol-ratiopharm 20 mg a nebo v průběhu léčby:

  • jestliže jste bez známých příčin více zhubnul/a a máte potíže s polykáním.
  • máte bolesti břicha nebo nechuť k jídlu.
  • začal/a jste zvracet potravu nebo krev.
  • máte černou stolici (stolici s příměsí krve).
  • máte silný a trvalý průjem, neboť bylo zjištěno, že podávání omeprazolu je spojeno s malým zvýšením rizika infekčního průjmu.
  • máte závažné problémy s játry.

Jestliže užíváte Omeprazol-ratiopharm 20 mg dlouhodobě (déle než 1 rok), lékař Vás pravděpodobně bude pravidelně sledovat. Měl(a) byste lékaři říci o jakémkoli zvláštním příznaku a pozorování, kdykoliv lékaře navštívíte.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky
Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Omeprazol-ratiopharm 20 mg může ovlivnit účinek jiných léků a jiné léky mohou ovlivnit účinek přípravku Omeprazol-ratiopharm 20 mg. Neužívejte Omeprazol-ratiopharm, pokud užíváte léky obsahující nelfinavir (k léčbě infekce HIV).

Informujte lékaře nebo lékárníka, pokud užíváte některé z následujících léčiv:

  • ketokonazol, itrakonazol nebo vorikonazol (k léčbě plísňových onemocnění).
  • digoxin (k léčbě problémů se srdcem).
  • diazepam (k léčbě úzkosti, uvolnění svalů nebo epilepsie).
  • fenytoin (k léčbě epilepsie). Pokud užíváte fenytoin, lékař bude provádět sledování, když začnete užívat nebo přestanete užívat Omeprazol-ratiopharm.
  • warfarin a jiné blokátory vitaminu K (ke snížení srážlivosti krve). Lékař může provádět
    sledování, když začnete užívat nebo přestanete užívat Omeprazol-ratiopharm.
  • rifampicin (k léčbě tuberkulózy).
  • atazanavir (k léčbě infekce HIV).
  • tacrolimus (v případech transplantace orgánů).
  • Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) (k léčbě mírné deprese).
  • cilostazol (k léčbě přerušované klaudikace, to je bolesti vznikající při chůzi, kdy dochází k nedokrvení svalů při porušeném průtoku krve v dolních končetinách).
  • saquinavir (k léčbě infekce HIV).
  • klopidogrel (k předcházení tvorbě krevních sraženin (trombů)).

Pokud Vám lékař předepsal antibiotika amoxicilin a klarithromycin a současně Omeprazol-ratiopharm k léčbě vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori, je velmi důležité, abyste lékaře informoval/a o všech lécích, které užíváte.

Užívání přípravku Omeprazol-ratiopharm 20 mg s jídlem a pitím
Přípravek můžete užívat v průběhu jídla nebo nalačno.

Těhotenství a kojení
Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.
Předtím než začnete užívat Omeprazol-ratiopharm , informujte lékaře, pokud jste těhotná nebo se snažíte otěhotnět. Lékař rozhodne, zda můžete v této době užívat Omeprazol-ratiopharm 20 mg. Lékař rozhodne, zda můžete užívat Omeprazol-ratiopharm 20 mg v průběhu kojení.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Omeprazol-ratiopharm 20 mg pravděpodobně neovlivní Vaši schopnost řídit nebo obsluhovat nástroje a stroje. Mohou se objevit některé nežádoucí účinky jako závratě a poruchy vidění (viz bod 4). Pokud se u Vás objeví, neměl(a) byste řídit a obsluhovat stroje.

Důležité informace o některých složkách přípravku
Omeprazol-ratiopharm 20 mg obsahuje laktosu. Pokud Vám lékař řekl, že nesnášíte některé cukry, obraťte se na lékaře předtím, než začnete užívat tento přípravek.

JAK SE Omeprazol-ratiopharm 20 mg UŽÍVÁ

Vždy užívejte přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Lékař Vám řekne, kolik tobolek a jak dlouho je budete užívat. Závisí to na onemocnění a Vašem věku.

Obvyklé dávky jsou uvedeny níže:
Dospělí:
Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, například pálení žáhy a kyselé regurgitace:
Pokud lékař zjistil, že Váš jícen je mírně poškozen, obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4-8 týdnů. Pokud se jícen nezhojí, může Vám lékař doporučit užívání dávky 40 mg po dobu dalších 8 týdnů. Pokud se jícen již zhojil, tak obvyklá pokračovací dávka je 10 mg jednou denně.
Pokud jícen není poškozen, tak obvyklá dávka je 10 mg jednou denně.

Léčba vředů v horní části tenkého střeva (dvanáctníkový vřed):
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. Pokud se vřed nezhojí, může Vám lékař doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 2 týdnů.
Pokud se vřed zcela nezhojí, dávku lze zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 4 týdnů.

Léčba žaludečních vředů:
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Pokud nedojde ke zhojení, lékař Vám může doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 4 týdnů. Pokud se vřed zcela nezhojil, lze dávku zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 8 týdnů.

Prevence návratu dvanáctníkových a žaludečních vředů:
Obvyklá dávka je 10 mg nebo 20 mg jednou denně. Lékař může dávku zvýšit na 40 mg jednou denně.

Léčba dvanáctníkových a žaludečních vředů způsobených užíváním NSAIDs (nesteroidní protizánětlivé léky):
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 až 8 týdnů.

Prevence vzniku dvanáctníkových a žaludečních vředů, pokud užíváte NSAIDs:
Obvyklá dávka je 20 mg jednou denně.

Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu:
Obvyklá dávka je Omeprazol-ratiopharm 20 mg dvakrát denně po dobu 1 týdne. Lékař Vám předepíše dvě z následujících antibiotik: amoxicilin, klarithromycin nebo metronidazol.

Léčba nadměrné tvorby kyseliny v žaludku způsobené růstem slinivky břišní (syndron Zollinger-Ellison):
Obvyklá dávka je 60 mg denně. Lékař může dávku podle potřeby zvýšit a rozhodne o tom, jak dlouho budete přípravek užívat.

Děti:
Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, například pálení žáhy a kyselé regurgitace:
Děti starší než 2 roky a s tělesnou hmotností větší než 20 kg mohou užívat Omeprazol-ratiopharm 20 mg. Dávka pro děti se určí na základě tělesné hmotnosti a lékař rozhodne o správné dávce.

Léčba vředů způsobených infekcí Helicobacter pylori a prevence jejich návratu:
Děti starší než 4 roky mohou užívat Omeprazol-ratiopharm 20 mg. Dávka pro děti se určí na základě tělesné hmotnosti a lékař rozhodne o správné dávce. Lékař Vašemu dítěti předepíše také dvě antibiotika nazývaná amoxicilin a klarithromycin.

Způsob užívání tohoto přípravku
Doporučuje se užívat tobolky ráno. Tobolky můžete užívat v průběhu jídla nebo nalačno.
Tobolky spolkněte celé a zapijte polovinou sklenice vody. Tobolky nekousejte ani nedrťte.
Tobolky obsahují potahované pelety, které zabraňují tomu, aby se léčivá látka rozkládala v kyselém prostředí žaludku. Je důležité, aby se pelety nepoškodily.

Co dělat v případě, že máte, nebo Vaše dítě má, potíže s polykáním tobolek.
Jestliže máte nebo Vaše dítě má potíže s polykáním tobolek, tak tobolku otevřete a obsah spolkněte a zapijte polovinou sklenice vody nebo vysypte obsah tobolky do sklenice s vodou prostou oxidu uhličitého (neperlivá voda), kyselým ovocným džusem (například
jablečný, pomerančový nebo ananasový) nebo jablečnou šťávou. Před vypitím vždy zamíchejte (směs nebude zcela čirá). Směs hned vypijte nebo nejpozději do 30 minut. Abyste vypili veškerý lék, vypláchněte dobře sklenici ještě jednou vodou a obsah vypijte. Tuhé částečky obsahují léčivou látku nekousejte ani je nedrťte.

Jestliže jste užil(a) více tobolek přípravku Omeprazol-ratiopharm 20 mg, než jste měl(a), nebo při náhodném požití tobolek dítětem, se poraďte s lékařem.
Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Omeprazol-ratiopharm 20 mg, užijte dávku, jakmile si vzpomenete. Pokud se však blíží doba pro další pravidelnou dávku, vyčkejte do této doby a pak pokračujte podle dávkovacího režimu. Nezdvojujte následující dávku, abyste doplnil(a) vynechanou dávku.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i Omeprazol-ratiopharm 20 mg nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Pokud zaznamenáte některý z následujících vzácných, ale závažných nežádoucích účinků, přestaňte Omeprazol-ratiopharm 20 mg užívat a ihned kontaktujte lékaře:

  • náhlá dušnost, otok rtů, jazyka a hrdla nebo těla, vyrážka, slabost nebo potíže s polykáním (těžká alergická reakce)
  • zrudnutí kůže s puchýři nebo olupováním kůže. Může být přítomno puchýřovatění a krvácení ze rtů, očí, úst, nosu a pohlavních orgánů. Může jít o Stevens-Johnson syndrom nebo toxickou epidermální nekrolýzu.
  • žlutá kůže, tmavá moč a únava, které mohou být projevem poškození jater

Nežádoucí účinky se mohou vyskytovat s určitou četností, které jsou definovány takto:
Velmi časté: Vyskytuje se u více než 1 pacienta z 10 
Časté: Vyskytuje se u 1 až 10 pacientů ze 100 
Méně časté: Vyskytuje se u 1 až 10 pacientů z 1000 
Vzácné: Vyskytuje se u 1 až 10 pacientů z 10000 
Velmi vzácné: Vyskytuje se u méně než 1 pacienta z 10000 
Neznámá frekvence: Není známo (z dostupných dat nelze určit)

Další nežádoucí účinky zahrnují:

Časté nežádoucí účinky

  • Bolest hlavy.
  • Vlivy na Váš žaludek a střevo: průjem, bolest břicha, zácpa, plynatost.
  • Pocit na zvracení (nausea) nebo zvracení.

Méně časté nežádoucí účinky

  • Otoky chodidel a kotníků.
  • Poruchy spánku (nespavost).
  • Závratě, slabost, pocit pálení kůže (píchání, bodání), ospalost.
  • Pocit závratě (vertigo).
  • Změny krevních testů při kontrole funkce jater.
  • Kožní vyrážka (rash), kopřivka a svědění kůže.
  • Celková nepohoda a ztráta energie.

Vzácné nežádoucí účinky

  • Problémy s krví, například snížený počet bílých krvinek nebo krevních destiček. To může způsobovat slabost, tvorbu modřin nebo snadné onemocnění infekcemi.
  • Alergické reakce, někdy velmi závažné, včetně otoku rtů, jazyka a hrdla, horečky a dušnosti.
  • Nízké hladiny sodíku v krvi. To může způsobovat slabost, nucení na zvracení (nausea) a křeče.
  • Pocit nabuzenosti, zmatenosti nebo deprese.
  • Poruchy chuti.
  • Problémy s viděním, například neostré vidění.
  • Náhlý pocit dušnosti nebo neschopnosti se nadechnout (bronchospasmus).
  • Sucho v ústech.
  • Zánět dutiny ústní.
  • Houbová infekce označovaná jako moučnivka postihující střevo.
  • Problémy s játry včetně žloutenky, která způsobuje zežloutnutí kůže, ztmavnutí moči a únavu.
  • Ztráta vlasů (plešatost).
  • Kožní vyrážka po oslunění.
  • Bolesti kloubů nebo svalů.
  • Závažné problémy s ledvinami (intersticiální nefritida).
  • Zvýšená potivost.

Velmi vzácné nežádoucí účinky

  • Změny krevních testů zahrnující agranulocytózu (chybění bílých krvinek).
  • Agresivita.
  • Vidiny, sluchové vjemy, které nemají reálný základ, nebo pocity, které neexistují (halucinace).
  • Závažné jaterní problémy vedoucí k selhání jater a zánětu mozku.
  • Náhlý nástup těžké vyrážky nebo puchýřovatění nebo olupování kůže. Může být doprovázeno horečkou a bolestí kloubů (Erythema multiforme, Stevens-Johnson syndrom, toxická epidermální nekrolýza).
  • Svalová slabost.
  • Zvětšení prsů u mužů.
  • Snížená hladina hořčíku v krvi.
  • Omeprazol může ve velmi vzácných případech ovlivnit bílé krvinky vedoucí až k imunodeficitu.

Pokud máte infekční onemocnění s příznaky horečky a celkově značně zhoršeného stavu s příznaky místní infekce, například bolest šíje, v krku nebo ústech nebo potíže s močením, poraďte se co nejdříve s lékařem, aby bylo možno krevním testem vyloučit chybění bílých krvinek (agranulocytózu). Je třeba, abyste v tuto chvíli informoval(a) lékaře o lécích, které užíváte.
Nebuďte znepokojeni tímto seznamem možných nežádoucích účinků. U Vás se nemusí objevit žádný z nich. Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

JAK PŘÍPRAVEK Omeprazol-ratiopharm 20 mg UCHOVÁVAT

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.
Uchovávejte při teplotě do 25C.
Přípravek nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek Omeprazol-ratiopharm 20 mg obsahuje
Léčivá látka: Omeprazolum 20 mg v 1 tobolce.
Pomocné látky: Hypromelosa 2910/3, mastek, oxid titaničitý, kopolymer MA/EA 1:1, triethyl-citrát, monohydrát laktosy, krospovidon, glycerol-tribehenát, koloidní bezvodý oxid křemičitý, želatina, natrium-lauryl-sulfát, čištěná voda, černý inkoust (potisk tobolky).

Potisk tobolky: černý inkoust obsahuje šelak, černý oxid železitý ( E172), propylenglykol, roztok amoniaku 30%, hydroxid draselný.


Jak přípravek Omeprazol-ratiopharm 20 mg vypadá a co obsahuje toto balení.
Popis přípravku: Omeprazol-ratiopharm 20 mg je tvrdá želatinová tobolka bílé barvy s potiskem OM na vrchní části tobolky a 20 na spodní části, obsahující bílé až téměř bílé kulaté bikonvexní enterosolventní pelety.
Velikost balení: 15, 30, 50, 60,100 a 100 (2x50) ent. tobolek
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce
Držitel rozhodnutí o registraci
Ratiopharm GmbH, Ulm, Německo

Výrobce
Merckle GmbH, Blaubeuren, Německo

Zdroj: Omeprazol-ratiopharm 20 mg
Zveřejněno dne: 24.1.2012


SiteMAP