Téma: 

děloha

Ženské pohlavní orgány

Děloha

Ženská děloha je svalový orgán hruškovitého tvaru. Je dlouhá 8–9 cm a váží kolem 50 g. V děložní dutině dochází k uložení a vývoji plodu. Děložní dutina je vystlána děložní sliznicí (endometrium), která se v každém menstruačním cyklu obnovuje. Děložní dutina má tvar trojúhelníku postaveného na vrchol. Nahoře do stran na dutinu navazují vejcovody. Ve spodní části se děloha zužuje v děložní hrdlo. V děložním hrdle jsou žlázky, v nichž se tvoří cervikální hlen. Jeho vlastnosti se mění vlivem pohlavních hormonů. Část děložního hrdla, která se nachází v pochvě, se označuje jako děložní čípek.

Děloha v těhotenství

Děloha v průběhu těhotenství prodělává celou řadu změn. Hruškovitý tvar dělohy se mění na kulovitý až oválný a výrazně se mění i velikost. Původní objem 2–3 ml se mění až na 4 500–5 000 ml. Výrazně narůstá i její hmotnost z 50–60 g na 900–1 000 g. Velikost dělohy v těhotenství je podmíněna zvětšením svaloviny, která je schopná svůj objem zvětšit několikanásobně. Vedle toho dochází také k tvorbě nových svalových vláken. Do konce třetího měsíce je děloha uložena za stydkou kostí v pánvi, na konci třetího měsíce pak v důsledku růstu dělohy, kdy se děložní svalovina rozpíná rostoucím plodem, přesahuje stydkou kost a zaujímá i část břišní dutiny. Na konci devátého měsíce dosahuje až k žeberním obloukům. Na základě hormonálního řízení se při porodu děložní svalovina stahuje a podněcuje tak vypuzení plodu do porodních cest. V průběhu těhotenství se vedle těla a hrdla dělohy vytváří úsek zvaný dolní děložní segment. Odděluje tělo a hrdlo dělohy od konce čtvrtého měsíce těhotenství. Nejprve má dolní děložní segment podobu úzkého pruhu, který se postupně rozšiřuje až do šířky 8–10 cm. Tvoří ho převážně vazivo vyvíjející se z dolního úseku děložního těla. Od dělohy se odlišuje tím, že se při porodu nestahuje, jako je tomu u děložního těla, ale naopak je roztahován sestupujícím plodem. Děložní hrdlo se v průběhu těhotenství moc nemění. Představuje uzávěr děložní dutiny a do porodu zachovává svůj tvar.

Pokleslá děloha

Pokles dělohy je vlastně uvolnění pánevního dna, kdy kvůli oslabení svalů pánevního dna a prolapsu některých orgánů malé pánve dojde k vyklenutí poševní stěny. Spolu s tím může poklesnout i močový měchýř, močová trubice a konečník. Pánevní dno má významné postavení nejen proto, že se nachází v centru těla, kde je součástí hlubokých stabilizátorů páteře, ale i proto, že má velký vliv (pozitivní či negativní) na všechny vnitřní orgány. Pánevní dno nese velkou tíhu a musí hodně snést. Povolené pánevní dno je často důsledkem špatné péče. Sestup dělohy postihuje častěji starší ženy a ženy rodící častěji.

Příznaky: silná bolest zad, bolest při pohlavním styku, příznaky inkontinence, časté močení a bolest při něm, pocit tlaku v malé pánvi.

Děloha zakloněná dozadu

Obrácení děloha neboli retroverze je poměrně častý jev postihující téměř každou pátou ženu. Normálně je děloha v pánvi nakloněná směrem dopředu. Při obrácené děloze je její naklonění opačné, tedy dozadu. Většinou obrácená děloha neznamená výskyt obtíží a komplikací a není nutná léčba, avšak někdy mohou být přítomny nepříjemné příznaky. Mezi komplikace se pak řadí potíže s otěhotněním a samotným těhotenstvím. V těchto případech se volí konzervativní či chirurgická léčba.

Dvourohá děloha

Dvourohá děloha je vrozená vada. Tato děloha má dva rohy a tvar srdce. Anomálie dělohy jsou spojeny s různými problémy, jako je nepřítomná nebo bolestivá menstruace, bolest při pohlavním styku, zvyšuje se riziko vzniku endometriózy a jiné obtíže.

Zdroj: Ženské pohlavní orgány
Zveřejněno dne: 15.2.2017

Ženské pohlavní orgány

Reprodukční systém ženy

Reprodukční systém ženy patří do rozmnožovací soustavy, což je soustava orgánů, která slouží k rozmnožování. Jejím úkolem je zajištění vzniku pohlavních buněk (gamet) a přenosu jejich dědičné informace na potomky. Zpravidla rozlišujeme samičí rozmnožovací soustavu a samčí rozmnožovací soustavu, což je anatomie ženského těla v podobě ženských pohlavních orgánů.

Ženskou pohlavní soustavou se zabývá medicínský obor zvaný gynekologie. Ženské pohlavní orgány se dle místa uložení dělí na zevní a vnitřní.

Anatomie ženských orgánů:

  • vnitřní ženské pohlavní ústrojí (organa genitalia feminina interna): vaječník (ovarium) – párová pohlavní žláza, Skeneho žlázy, Bartholiniho žláza
  • vývodné cesty pohlavní: vejcovod (tuba uterina), děloha (uterus), děložní hrdlo, pochva (vagina)
  • vnější ženské pohlavní ústrojí (organa genitalia feminina externa) / zevní pohlavní orgány: vulva, malé pysky (labia minora), velké pysky (labia majora), poštěváček (clitoris)

Zdroj: Ženské pohlavní orgány
Zveřejněno dne: 15.2.2017

Jak zatočit s hemoroidy

Hemoroidy v těhotenství

Zvláštním případem jsou těhotné ženy nebo maminky krátce po porodu. Udává se, že 80% žen v šestinedělí, těhotenství a těsně po porodu nebo během porodu má hemoroidální krizi, která se začíná projevovat většinou v posledním trimestru gravidity, v poslední třetině těhotenství. Tyto těhotenské hemoroidy jsou způsobeny tím, že rostoucí děloha s plodem při chůzi tlačí směrem dolů na pánevní žilní pleteň. Když  je pak po porodu a děloha se zmenší na normální velikost, tak naprostá většina těchto hemoroidálních obtíží s dokončením šestinedělí ustoupí. Ovšem s hemoroidy lze i v tomto rizikovém období pomoci, protože existují a jsou dostupné léky, které se mohou tabletově podat v období těhotenství, kojení a šestinedělí, které jsou bezrizikové pro kojící ženu i plod.

Zdroj: Jak zatočit s hemoroidy
Zveřejněno dne: 27.2.2015

Oteklé nohy

Rizikové faktory těžkých nohou

Dolními končetinami probíhají dva systémy žil – hluboký a povrchový, které jsou propojeny spojkami. Krev z hlubokých žil je pumpována k srdci za pomoci chlopní bránících zpětnému toku krve; pokud nefungují správně, krev je vtlačována do sítě tenkých cév (kapilár), jejichž propustnost se tlakem zvyšuje a v jejich okolí vzniká otok. Krev se tlačí do povrchových žil, ty se roztahují a vznikají křečové žíly (varixy). Může dojít i k zánětu žil a okolní tkáně, ucpávání žil krevní sraženinou, poruše výživy tkáně. Ke vzniku onemocnění mohou přispívat vrozené dispozice, ale často jde o působení rizikových faktorů, jako je nadváha, špatné složení stravy, dlouhodobé stání či těhotenství (zvětšená děloha ztěžuje odtok krve z nohou).

Zdroj: Oteklé nohy
Zveřejněno dne: 11.10.2013

Ženské pohlavní orgány

Odstranění dělohy

Hysterektomie je chirurgické odstranění dělohy. Při hysterektomii se často odstraňuje i děložní čípek, vaječníky, vejcovody a okolní struktury. Žena po hysterektomii nemá menstruaci a nemůže otěhotnět.

Hysterektomie je chirurgický zákrok, který s sebou nese určitý přínos, ale i rizika. Má vliv zejména na hormonální rovnováhu, proto se tento zákrok indikuje jako poslední možnost.

Důvody odstranění:

  • tvorba nezhoubných nádorů – myomů, které nelze odstranit jednotlivě (myomy nejčastěji způsobují silné, nepravidelné krvácení, které nereaguje na léčbu);
  • onemocnění děložní sliznice, například polypy, přednádorové změny, počáteční stadia rakoviny;
  • zhoubný nádor dělohy nebo těla dělohy;
  • změny na děložním čípku (takzvaná dysplazie) a časná stadia rakoviny děložního čípku;
  • endometrióza, při níž se částečky endometria nacházejí mimo dutinu děložní; lokalizace těchto částeček nemusí být omezena jen na oblast pánve ženy, ale může se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli;
  • adenomyóza – stav, kdy povrchová výstelka dutiny děložní roste do svaloviny dělohy (více informací k této problematice najdete v článku Adenomyóza);
  • poranění dělohy;
  • závažné komplikace v porodnictví (například neutišitelné krvácení po porodu, prasknutí dělohy, vrostlá placenta);
  • chronická pánevní bolest;
  • vaginální krvácení (při krvácení je důležité zjistit příčinu vaginálního krvácení, jednou z nich může být rakovina);
  • srůsty v dutině břišní.

Typy hysterektomie:

  • radikální hysterektomie – při této operaci se odstraní celá děloha, děložní čípek, pochva a závěsný aparát dělohy. Radikální hysterektomie se nejčastěji provádí kvůli rakovině. Obvykle se odstraňují i vaječníky a vejcovody.
  • celková hysterektomie – úplné odstranění dělohy a čípku. Vaječníky nemusí být odstraněny.
  • subtotální hysterektomie – odstraní se děloha, ale krček se ponechává.

Prolaps dělohy je to stav, kdy se děloha propadne do pochvy. Prolaps dělohy vede k močovým a střevním potížím.

Hysterektomie se provádí několika způsoby. Nejstarší technikou je abdominální (břišní) hysterektomie. K dalším technikám patří vaginální nebo laparoskopická hysterektomie.

Abdominální hysterektomie

Do břišní dutiny se přistupuje pomocí klasického (obvykle příčného) řezu v podbřišku. Operace je rutinní, kratší a méně náročná na techniku. Nevýhodou je pak nápadná, několik centimetrů dlouhá jizva, obvykle nešťastně umístěná nad hranicí pubického ochlupení. Také doba hojení je oproti modernějším metodám delší. Tato technika však umožňuje lékařům lepší přístup k reprodukčním orgánům a obvykle se provádí při radikální hysterektomii. Rekonvalescence po odstranění dělohy a vaječníků je přibližně 4–6 týdnů.

Vaginální hysterektomie

Vaginální hysterektomie používá přístup přes pochvu. Výhodou je naprostá absence viditelných jizev. Nevýhodou nutnost dostatečně prostorné pochvy (ideální, pokud měla pacientka děti). Operace má méně komplikací, žena po operaci stráví kratší dobu v nemocnici a rána se hojí rychleji než při abdominální hysterektomii. Operace se nejčastěji provádí při prolapsu dělohy, malé děloze nebo při změnách na děložním čípku.

Laparoskopická hysterektomie

Do břišní dutiny se přistupuje pouze malým řezem u pupku a dvěma pomocnými na podbřišku. Výsledné jizvy jsou poměrně nenápadné. Nevýhodou je náročnější a delší zákrok. Laparoskopie je vlastně pohled do dutiny břišní, kdy se dutina nafoukne oxidem uhličitým, aby se oddálila břišní stěna od břišních orgánů. Dalším krokem je zavedení laparoskopické techniky do zvětšeného prostoru.

Laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie

Laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie patří k moderním operačním postupům. Tato operace je kombinací laparoskopie a vaginální operace. Operace má dvě části:

  • první část – uvolnění dělohy ze závěsných aparátů (provádí se laparoskopicky);
  • druhá část – podvázání cév dělohy a vyjmutí dělohy (provádí se přes pochvu).

Ooforektomie je chirurgické odstranění vaječníků a adnexektomie je odstranění vaječníků a vejcovodů.

Zdroj: Ženské pohlavní orgány
Zveřejněno dne: 15.2.2017

Kandidóza

Příznaky kandidózy

Kandidóza se může projevit snad kdekoliv na těle. Na povrchu těla však bývá registrována častěji. Projevy, u kterých bývá často hledána neúspěšně jejich příčina (na kandidózu se při hledání diagnózy často zapomíná), jsou bolesti hlavy a kloubů, alergie, chronické záněty, únava, deprese, bolesti nervů.

  • Na kůži se projevy kandidózy objevují především v kožních záhybech (za ušima, ústní koutky, podpaží, pod prsy, v oblasti třísel, na vnějších pohlavních orgánech). K projevům patří svědění, pálení, zarudnutí, ekzémy, tvorby puchýřků.
  • Nehty postižené kandidózou jsou typické pro cukrářky. Nehty získávají takovou barvu, jako má jejich přečnívající konec (bělavá, žlutavá), zespodu se stávají drolivé, jsou lámavější, může docházet k jejich uvolnění z lůžka.

Z trávicí soustavy bývají nejčastěji postiženy:

  • Dutina ústní – často dochází k tvorbě aft, jazyk má bílý povlak, z úst vychází zápach (který však pochází spíše ze žaludku), nepříjemná chuť v ústech, podle bílého povlaku v dutině ústní je tato nemoc nazývána také moučnivka.
  • Jícen, žaludek, střevo – říhání, potíže při polykání, nadýmání, střídání průjmu a zácpy, svědění či pálení konečníku, nevolnost.
  • Pohlavní orgány (pochva, děloha) – projevy kandidózy na pohlavních orgánech jsou velmi nepříjemné, ale bohužel velmi časté především u žen. Typické je svědění, tvarohovité výtoky, opakované záněty pochvy či dělohy jako následek kandidózy. U mužů se příznaky kandidózy (začervenalý penis, pálení předkožky, bolesti varlat) objevují později, často jsou jejich pohlavní orgány projevů kandidózy ušetřeny.
  • Močové cesty – obzvlášť u žen jsou časté opakované záněty močového měchýře při onemocnění kandidózou (napadeny mohou být také ledviny, močovody či močová trubice).
  • Vlasy – křehké suché vlasy (pokožka hlavy suchá, či naopak mastná), tvorba lupů, padání vlasů, nadměrné maštění vlasů.
  • Dýchací soustava – kandidózou mohou být postiženy všechny její části.
  • Lymfatická soustava – kandida může v horších případech vycestovat ze střev pomocí GALT (se střevem sdruženou lymfatickou tkání) do lymfatického systému; může tedy zasáhnout i lymfatické uzliny, což se projeví jejich zduřením.
  • Psychika – kandida může proniknout i k nervové soustavě; následkem bývají deprese, únava, poruchy koncentrace, zmatenost, nespavost.

Zdroj: Kandidóza
Zveřejněno dne: 20.10.2013

Ženské pohlavní orgány

Následky po odstranění dělohy

Žena má po operaci dočasně ztížený odchod moči, dočasně se rovněž zhorší průchodnost střev, operační rána může otéct, v případě větších krevních ztrát se podává infuze.

Při operaci, která byla prováděna vaginální cestou, se musí asi měsíc po operaci dodržovat zvýšená hygiena. Dva až tři měsíce po operaci by žena neměla zvedat těžká břemena. Absence pohlavního styku by měla trvat 4–6 týdnů po operaci. V případě odstranění vaječníků se doporučuje hormonální substituce.

Pokud žena podstoupila jednoduchou hysterektomii, to znamená, že jí byla chirurgicky odstraněna pouze děloha, už nikdy nebude menstruovat a nemůže otěhotnět. Její hormonální stav je beze změny – hormonální funkce vaječníků nejsou operací narušeny a budou postupně vyhasínat, tak jako v případě, že by žena operována nebyla. Pohlavní život není operací ovlivněn.

Pokud proběhla hysterektomie totální, tedy odnětí dělohy i vaječníků, žena také nemenstruuje a nemůže otěhotnět. Vyoperování vaječníků však způsobí náhlý pokles ženských pohlavních hormonů, což má za následek (zejména u mladších žen, kde byly vaječníky ještě plně funkční) nástup přechodových příznaků jako návaly horka, pocení, bušení srdce, bolesti hlavy, poruchy spánku, změny nálady a jiné. Proto se (pokud není kontraindikace) co nejdříve nasazuje takzvaná hormonální substituční léčba.

Samotné odstranění dělohy nemá vliv na pohlavní styk. Je ukončena možnost mít děti a menstruaci. Děložní hrdlo nemá žádnou funkci při pohlavním styku. Pochva je po hysterektomii dostatečně dlouhá a její směr je nezměněn. Hlavní místa, která jsou zodpovědná za vnímání pohlavního styku, jsou klitoris, poševní stěny a svaly pánevního dna. Při provedení hysterektomie nejsou tyto struktury narušeny.

Pokud jsou při operaci odstraněny i vaječníky, žena ztrácí touhu po pohlavním styku a snižují se lubrikační vlastnosti pochvy. Při léčbě pohlavními hormony se tento stav upravuje.

A jak dlouho trvá operace odstranění dělohy? To záleží na typu operace, viz výše. U této diagnózy je možné využít lázeňskou léčbu. Můžete tedy po operaci dělohy požádat lékaře o lázně, a to do dvou let po ukončení léčby, přičemž by zde měl být nárok na tři týdny komplexní lázeňské péče – ubytování i lázeňské procedury by měla hradit zdravotní pojišťovna. Návrh na ni musí napsat váš praktický lékař – vesměs na základě doporučení ošetřujícího lékaře (gynekologa). Již v návrhu se uvádí lázně, které preferujete, i lázně náhradní, a to, zda požadujete jednolůžkový pokoj. Návrh na lázeňskou péči schvaluje revizní lékař, na to má pojišťovna maximálně 30 dnů od podání návrhu, pak od ní dostanete zprávu, kterým lázním byl návrh postoupen. Do lázní se nastupuje nejpozději tři měsíce od podání návrhu. Vhodné jsou Františkovy Lázně.

Zdroj: Ženské pohlavní orgány
Zveřejněno dne: 15.2.2017


SiteMAP