Téma: 

blecha obecná

BLECHY NA ČLOVĚKU

Blecha lidská

Blecha lidská je blecha obecná, odborným názvem Pulex irritans.

Zdroj: Blechy na člověku
Zveřejněno dne: 23.10.2016

Diskuze: Re: rutin v potravinách

Obecně se dá říci, že rutin se nachází ve všech červených potravinách. Například rutin obsahují potraviny: červené papriky, červená rajčata a podobně. Dále mezi nejvýznamnější zdroje rutinu patří potraviny: pohanka obecná, routa vonná a jerlín japonský. Dále se rutin také vyskytuje v chřestu, ve slupkách rajčat, v kůře citrusových plodů, v jablečné slupce, v broskvích, nektarinkách, lesních plodech, kiwi, banánech, a také ve výluhu zeleného a černého čaje.

Rutin a jeho zdravotní účinky
Rutin má řadu pozitivních zdravotních účinků, mezi jeho největší přínosy patří především schopnost léčit křehkost krevních kapilár a zvyšovat pružnost cév. Rutin pomáhá na prasklé žilky v oku. Snižuje LDL cholesterol. Rutin je také významný antioxidant s antikarcinogenními účinky a schopností pohltit volné radikály. Rutin zesiluje účinek vitaminu C.

Zdroj: diskuze Rutin v potravinách
Odesláno dne: 9.6.2012 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

SMETÁNKA PAMPELIŠKA OBECNÁ JAKO MODERNÍ LÉK

Pampeliška a alternativní názvy

Lví zub, prasečí čenich, Taraxacum officinale, smetánka, smetaník, pamprdlik, smetánka pampeliška obecná.

Zdroj: Smetánka pampeliška obecná jako moderní lék
Zveřejněno dne: 3.10.2012

Diskuze: vši a hnidy foto

Mám dotaz, nikdy jsem hnídy a vši neviděla (měla jsem je v 1. třídě což je už více jak 20 let pryč :) ) A tak se ptám, jsou hnídy po celé hlavě nebo jen v určitých místech? Dcerka chodí do školky tak abych byla připravená. A je veš vidět? jako třeba blecha

Zdroj: diskuze Vši a hnidy foto
Odesláno dne: 6.10.2013 uživatelem Blanka
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BLECHY NA ČLOVĚKU

Blechy ve vlasech

Krátkodobě může žít v lidských vlasech pouze lidská blecha, která se živí především lidskou krví. Chcete-li se zbavit blech ve vlasech dítěte, musíte odstranit všechny možné zdroje napadení ze svého domu. Účinný je Biokill, což je přípravek na ničení ektoparazitů domácích zvířat, je to netoxický, antiparazitární a insekticidní přípravek ve spreji s dlouhodobým účinkem. Blechy ve vlasech se dají odstranit octem.

Zdroj: Blechy na člověku
Zveřejněno dne: 23.10.2016

Diskuze: játra citron

Cempírku musím oponovat, doktoři předepisují léky antimykotické (protiplísňové), ale mývají vedlejší účinky a jsou záhul na játra, je to chemie. Dá se sehnat tisíce jiných podpůrných přípravků, které plísně v těle velmi účinně likvidují a je jedno o jaký jde druh. Např. kokosový olej (kyselina kaprylová i jako kapsle), česnekový olej v kapslích, candimin kapky (oregáno - tj. dobromysl obecná), citrogrep kapky, ostropestřec na játra, ty jsou zatížená velmi při zbavování se plísně v těle, vhodná strava, která nepodporuje plíseň, ale spíše ji vyhladoví. Vyhnout se cukru úplně i sladidům i přírodním cukrům, z cukrů a kvasnic plíseň žije nejvíce. Vyhladovění může stav na chvíli zhoršit, chce to vydržet. Na vnější léčbu, tea tree olej, sůl z mrtvého moře (nejlépe koupele, tj. i detox). Je toho opravdu mnoho, ale to bych tu byla do rána. Kupte si knihu Candida, základní kniha a kuchařka, tam je hodně rad, ale na netu už dnes také, dříve moc nebylo, teď je jich hodně, ale hodně se jich také vylučuje, někde něco doporučují a někde to zakazují, takže ta kniha je vodítkem pro stravu, které věci raději ignorovat a které jsou povolené. Přeji hodně štěstí.

Zdroj: diskuze Játra citron
Odesláno dne: 20.1.2012 uživatelem Kyra
Počet odpovědí: 0

HOUBA LIŠKA OBECNÁ

Pěstování

Pokusy o její umělé pěstování byly sice úspěšné, avšak ekonomicky nevýhodné. Liška obecná je tržní houbou, to znamená, že je možné s ní v Česku obchodovat. Ročně se lišky obecné celosvětově prodá asi 150–200 tisíc tun v celkové hodnotě 1,5 miliardy dolarů. Tato produkce pochází výhradně ze sběru ve volné přírodě.

Zdroj: Houba liška obecná
Zveřejněno dne: 27.10.2014

OREGANO ALIAS DOBROMYSL OBECNÁ

Pěstování

Pravá dobromysl obecná je rostlina našich luk a strání, na zahradě ji lze pěstovat na světlém místě jako odolnou trvalku. U oregana, poddruhů, kultivarů a kříženců dobromysli záleží na původu a konkrétních vlastnostech. Přes zimu je vždy vhodná přikrývka nebo umístění na světlé, bezmrazé místo v pěstebních nádobách. Vždy jim vyhovuje plné slunce a lehký substrát, který by neměl obsahovat nadbytek živin. Nesnášejí přelévání.

Zdroj: Oregano alias dobromysl obecná
Zveřejněno dne: 3.4.2015

ŠELMA LIŠKA OBECNÁ

Zajímavosti o lišce obecné

  • Značení teritoria probíhá v nočních hodinách.
  • Značí močí a trusem.
  • Nástrojem komunikace jsou pachové žlázy při kořeni ocasu.
  • Nemoci lišky jsou hlavně prašivina, vzteklina a tasemnice liščí. Vzteklina se v civilizovaných zemích očkuje. Prašivinu a vzteklinu mohou chytit i domácí mazlíčci nebo hospodářská zvířata.
  • V mnoha literárních dílech vystupuje jako vychytralé zvíře.
  • Pokud se vám zdá o lišce, v mnoha snářích to souvisí s úspěchem nebo sexualitou.
  • Pro myslivce je liška obecná přemnoženou zvěří.

Zdroj: Šelma liška obecná
Zveřejněno dne: 16.11.2014

HOUBA LIŠKA OBECNÁ

Výskyt lišky obecné

Liška obecná se vyskytuje v severnějších částech Evropy, v Severní Americe včetně Mexika, v Asii včetně Himálaje a v Africe včetně Zambie. Lišku obecnou lze v České republice najít zejména v jehličnatých lesích v borůvčí, mechu a trávě. Žije v symbióze s většinou stromů, zejména pak se smrky a borovicemi. Roste od června do října, obzvlášť v srpnu a září. Plodnice lišky obecné bývají uspořádané do kruhů, společně s podhoubím jsou situované na kružnici, v jejímž středu stojí hostitelský strom.

Zdroj: Houba liška obecná
Zveřejněno dne: 27.10.2014

OREGANO ALIAS DOBROMYSL OBECNÁ

Jak probíhá sklizeň

Sbíráme nejlépe kvetoucí nať při slunečném počasí v období července a srpna. Svazečky sušíme ve stínu nebo uměle (maximálně však při teplotě 40 °C).

Zdroj: Oregano alias dobromysl obecná
Zveřejněno dne: 3.4.2015

OREGANO ALIAS DOBROMYSL OBECNÁ

Oregano v těhotenství

Mezi bylinky a koření se silným účinkem, potenciálně nebezpečné, kterým je lépe se v těhotenství vyhnout, patří oregano (dobromysl), hloh, hluchavka, hřebíček, kopřiva, máta, muškátový oříšek, podběl, třezalka.

Zdroj: Oregano alias dobromysl obecná
Zveřejněno dne: 3.4.2015

VEVERKA

Veverka obecná prodej

Pokud se někdo rozhodne zakoupit si a chovat veverku obecnou, je nutné si vyřídit příslušná povolení na krajském úřadě Odboru životního prostředí a výjimku ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. je veverka obecná ohroženým druhem. Z rozhodnutí úřadu vám může plynout povinnost označit veverku čipem nebo jiným značením. Pokud si veverku koupíte domů již z povoleného chovu a vy ho ještě nemáte, musíte o povolení také požádat, protože vám jinak hrozí pokuta za porušení zákona.

Zdroj: Veverka
Zveřejněno dne: 12.10.2014

JAK SE POZNÁ KOUSNUTÍ OD BLECHY

Jak poznat blechy

Blechy jsou drobný bezkřídlý hmyz velký cca 3,5 mm, patřící do řádu Aphaniptera, který se živí krví teplomilných živočichů, tedy i člověka. Zvířata, která jsou blechami napadená, jich mohou mít na sobě až tisíce. Přestože se živí výhradně krví, mohou být blechy několik týdnů bez potravy mimo tělo hostitele. Jejich zploštělé tělo pokryté trny, které směřují dozadu, jim umožňuje výborný pohyb v srsti zvířat. Hostitele opouštějí, když se chystají naklást vajíčka do různých úkrytů – prasklin v podlaze, do skulin. Vajíčka kladou dále i do srsti hostitele, kde se však neudrží a dostávají se do okolí. Obvykle za dva týdny se z vajíček líhnou larvy (cca 0,5 cm). Jsou to bílí tvorové bez nohou, připomínající červi. Živí se organickým odpadem a krví v zaschlém trusu dospělých blech. Při normálních podmínkách trvá stadium larvy 2 až 4 týdny, výjimečně může trvat i několik měsíců. Poté se larva zapřede do hedvábného zámotku, který se pokryje prachem, takže najít jej není nic snadného. Stadium kukly trvá také přibližně 2 až 4 týdny. Po kousnutí blecha vylučuje látku, která zabraňuje srážlivosti krve, proto také kousnutí od blechy svědí. Blechy jsou nejen velmi obtížný hmyz, ale kromě toho mohou přenášet i řadu nemocí, některé z nich jsou velmi závažné, například mor nebo endemický tyfus. Třeba u moru to funguje tak, že má blecha jako přenašeč moru v žaludku bakterie moru, které se rozmnoží do takové míry, že jí ucpou trávicí ústrojí a ona je potom při sání krve vyvrhuje do těla hostitele. Dále je blecha také přenašečem lymské boreliózy. Blecha bývá i mezičlánkem, přenašečem tasemnice. Není dobré proto výskyt blech podcenit. Chytit blechu je téměř nadlidský úkon, dokáže skočit až na vzdálenost 30 cm a do výšky 20 cm, což je vzhledem k její velikosti úctyhodné. Když už se vám podaří blechu chytit, ani potom nemáte vyhráno, je to velmi kompaktní hmyz a pouhým zmáčknutím mezi prsty ji prostě nezabijete. Nedoporučuje se ani rozmáčknout ji nehtem, protože by mohlo dojít ke styku s její krví, která může být nebezpečná. Hoďte ji tedy nejlépe do vody, například do sklenice s vodou, něco jí tam kápněte, třeba Iron, a máte klid.

Blecha obecná neboli lidská (Pulex irritans) byla v Česku i Evropě v období mezi 14.–19. stoletím nejrozšířenějším a nejtypičtějším lidským parazitem. Ještě více rozšířeným druhem je blecha psí či blecha kočičí, které také mohou napadat člověka.

Zdroj: Jak se pozná kousnutí od blechy
Zveřejněno dne: 6.1.2017

HOUBA LIŠKA OBECNÁ

Liška jedlá

Liška jedlá má žlutou až oranžovou barvu. Klobouk je žloutkově žluté barvy. V mládí je podvinutý, později se oplošťuje, jeho střed se prohlubuje a okraje se zprohýbají. Klobouk je tenký, holý a matný, jeho šířka činí 2–7 cm. Má lištovitý podklad. Lišty jsou nízké s vidličnatými anastomózami a příčnými spojkami, sbíhají daleko na třeň. Třeň je vysoký 3–6 cm, široký 1–2,5 cm, válcovitého tvaru se zúžením vespod. Je zbarven stejně nebo o něco světleji než klobouk. Dužnina lišky obecné je bělavá, mírně nažloutlá. Voní po koření, zvláště mladé houby pak vykazují příjemnou meruňkovou vůni. Chutná mírně štiplavě jako po pepři. Liška obecná obsahuje vitamín C, je bohatá na draslík a je nejbohatším zdrojem vitamínu D. Také obsahuje insekticidní látky, což souvisí s její odolností proti červivění.

Zde můžete vidět, jak vypadá liška obecná.

Zdroj: Houba liška obecná
Zveřejněno dne: 27.10.2014

OREGANO ALIAS DOBROMYSL OBECNÁ

Čaj z oregana

Potřebujeme: Oregano (asi 2 čajové lžičky listu), horkou vodu (asi 1/2 litru), med.

Postup: Bylinu zalijeme horkou vodou a louhujeme asi 10 minut. Můžeme osladit medem. Pijeme hrneček dvakrát denně při rýmě, nachlazení, bolestech hlavy a pro uklidnění.

Zdroj: Oregano alias dobromysl obecná
Zveřejněno dne: 3.4.2015

BLECHY NA ČLOVĚKU

Blecha obecná

Blecha obecná neboli lidská (Pulex irritans) byla v Česku i v Evropě od 14. do 19. století nejrozšířenějším a nejtypičtějším lidským parazitem. Nyní je více rozšířeným druhem blecha psí či blecha kočičí, které ale také mohou napadat člověka. Blechy jsou významnými ektoparazitickými přenašeči nemocí.

Blecha obecná je rozšířena téměř po celé zeměkouli, výjimku tvoří jen několik oblastí tropických pralesů. Četnost výskytu klesá spolu se zvyšující se životní úrovní. Předpokládá se, že není původním cizopasníkem člověka, ale psovitých šelem, na kterých se i dnes hojně vyskytuje. Na člověka se pravděpodobně přenesla právě při domestikaci psa.

Blechy nebývají vysoce hostitelský specifické. Napadají teplokrevné živočichy a snadno se mezidruhově přenášejí. Blechu obecnou nejčastěji v domácnosti najdeme u člověka, psa, kočky či prasete a ve volné přírodě například u tchoře, kuny, jezevce nebo lišky, ale i některých hlodavců.

Blecha obecná je bezkřídlý hmyz hnědé až černé barvy (přesné zbarvení závisí na složení potravy), ze stran je zploštělá a tvořena články, které se směrem ke koncové části těla zvětšují a překrývají. Články jsou sklerotizované a porostlé brvami, které také směřují k zádi a tím usnadňují pohyb srstí hostitele. Záď je složena z 10 článků, z nichž 3 poslední slouží k rozmnožování. Blecha má tři páry nohou, dva páry (zadní a střední) jsou skákavé. Blechy dokážou vyvinout dostatečnou sílu pro velmi dlouhé skoky, což je způsobeno dobře vyvinutými stehny a kyčlemi a zároveň speciálními strukturami uvnitř nohy (resilin). Jsou velké od 2 do 8 mm a dovedou skočit do vzdálenosti asi 35 cm při výšce skoku 20 cm. Na chodidlech se nachází 2 drápy, které slouží k přidržování se na hostiteli. Oči blechy jsou málo vyvinuté a reagují spíše jen na intenzitu světelných podnětů. Na hlavě se dále nachází kyjovitá tykadla a bodavě-sací ústní ústrojí. To je tvořeno bodcem, který je vybaven žlábkem, a za pomoci maxill jím blecha saje krev. Dále můžeme na hlavě najít pysková a čelistní makadla, která mají bodec ochraňovat. Blecha dokáže vypít až 15x větší množství krve, než je její velikost. Od jiných druhů blech se blecha obecná odlišuje absencí ktenidií (ctenidium) na hlavě a chybějícím hřebenem na hlavě a předhrudí.

Blechy mají oddělené pohlaví. Pohlavní ústrojí samiček je tvořeno vaječníky – soustava trubiček a vejcovodů, které ústí do dělohy. Pohlavní ústrojí samečků je tvořeno párem varlat a chámovodovou schránkou s phallusem. Ten je velmi důležitý při klasifikaci druhů blech. Samička se se samečkem najde díky čichu, páří se v srsti hostitele. Blechy procházejí dokonalou metamorfózou. Oplodněná samička klade vajíčka v srsti hostitele, ta po několika hodinách oschnou a opadnou (dokážou se tak dobře šířit). Vylíhnou se z nich larvy, které mají kousací ústrojí a živí se organickými zbytky (kůže a podobně) či výkaly dospělců, které obsahují poměrně velké množství nestrávených zbytků krve. Larvy se třikrát svlékají a po několika dnech se přemění v kokon s kuklou. Z kokonu se po různě dlouhé době líhnou dospělci.

Při kousnutí se z blechy do hostitele dostávají takzvané hapteny, což jsou částečné antigeny, které dokážou vyvolat imunitní odpověď organismu. Při zablešení dochází k dlouhodobému přísunu těchto látek do těla hostitele, u kterého se může objevit přecitlivělost a následně i zdravotní problémy. Tento jev je častý u psů a objevuje se přibližně měsíce až roky po napadení blechami. Při nabodnutí kapiláry vpouští blecha trochu slin dovnitř těla hostitele a spolu s tím se můžou z jejich ústního ústrojí přenášet i potenciální patogeny. Dále může napadený pozorovat svědivé červené fleky podobné štípnutí komára, které ale do několika málo dnů mizí. Problém může způsobit až nadměrné škrábání místa vpichu, kde se v důsledku toho vytvoří infekční zánět.

Blecha obecná spolu s blechou morovou (Xenopsylla cheopis) byla – a v některých částech světa stále je – přenašečem moru. Jde o mor dýmějový, septikémický či plicní, které stály za epidemií nazývanou černá smrt. Ta se ve 14. století rozšířila z Asie (východního Kazachstánu) přes Čínu až do Evropy. Člověk se mohl tímto morem nakazit po kontaktu s blechami, které se vyskytovaly především na krysách (ty jsou zdrojem nákazy). V trávicím ústrojí nakažené blechy žijí bakterie Yersinia pestis, které způsobují vlastní onemocnění. Tyto bakterie se uvnitř blechy namnoží a zablokují žaludek. Důsledkem toho je neutišitelný hlad blechy, která stále saje krev a bakterie tak mohou proudit do svého nového hostitele. Plicní mor se šířil také kapénkovou infekcí.

V případě výskytu je nutné zamořené prostory ošetřit insekticidem na lezoucí hmyz, zásah je nutné opakovat po čtyřech až šesti týdnech, aby byly zlikvidovány i blechy, které se vylíhnou z nakladených vajíček.

Zdroj: Blechy na člověku
Zveřejněno dne: 23.10.2016

BLECHY NA ČLOVĚKU

Blecha morová

Blecha morová (Xenopsylla cheopis Rothschild, 1903) je parazitem hlodavců (zejména krys a potkanů), sekundárně pak člověka. Rozšířená je zvláště v tropech a subtropech, odkud byla rozvlečena na lodních krysách a lidech do všech větších přístavů a měst ve světě. Živí se krví hostitele. Patří mezi nejnebezpečnější přenašeče chorob mezi hmyzem. Velmi snadno přechází na člověka. Je přenašečem dvou významných patogenů: Yersinia pestis (původce moru lidí), Rickettsia typhi (původce endemického tyfu). Dospělec průměrně žije 3 měsíce.

Nemá na hlavě ani na pronotu hřebeny. Od blechy lidské se liší postavením hlavy a počtem štětin, potom jsou ještě další nepatrné detaily. Je menší a světlejší než blecha lidská, barvu má červenou, samička měří 2–3 mm a sameček 1,5–2 mm.

Ve středověku se k hubení infekce morem používalo koření (hřebíček, rozmarýn, majoránka, meduňka a další), které mělo zabránit vniknutí infekce do těla. Orientálnímu koření se připisovala mimořádná důležitost. Od poloviny 14. století tak stoupala spotřeba koření závratnou rychlostí. V zamořené Paříži se drceným pepřem prokládaly plátky masa, aby se zabránilo šíření infekce. Rovněž nošení hřebíčku v ústech se považovalo za velmi účinnou ochranu proti moru.

Zdroj: Blechy na člověku
Zveřejněno dne: 23.10.2016

SMETÁNKA PAMPELIŠKA OBECNÁ JAKO MODERNÍ LÉK

Použití pampelišky

Listy pampelišky působí jako diuretikum a zvyšují množství moči, kterou tělo produkuje. Listy se také používají ke stimulování chuti k jídlu a pomáhají trávení. Květ pampelišky má antioxidační vlastnosti. Pampeliška může také zlepšit imunitní systém.
Bylinkáři používají kořen pampelišky k detoxikaci jater a žlučníku a listy pampelišky zase pro podporu funkce ledvin.
 

Zdroj: Smetánka pampeliška obecná jako moderní lék
Zveřejněno dne: 3.10.2012

BLECHY V BYTĚ

Blechy na člověku

Blecha lidská navzdory svému názvu žije a saje nejenom na člověku, ale bez větších problémů cizopasí i na ostatních domácích zvířatech, zejména na psech, kočkách a vepřích. Příležitostně se může objevit i na jiných hostitelích. Blecha lidská byla nejhojněji rozmnožena v domácnostech od 14. do 19. století. Na přelomu 20. století ji vystřídala blecha psí, která převažovala až do 50. let, kdy začala být vytlačována blechou kočičí. Momentálně je blecha lidská zcela na ústupu. K jejímu potlačení přispěl vývoj a vliv hygienické úrovně obyvatelstva. Nicméně ještě i dnes je možné se s ní setkat. Od ostatních blech se velmi výrazně liší především absencí hřebenu na těle.

Člověk bývá blechami napaden pouze výjimečně, a to především v návaznosti na kontakt se zablešeným zvířetem. Lidská medicína pulicosis (latinský medicínský termín pro zablešení člověka) nepovažuje díky téměř neexistujícímu výskytu blech u lidí za velký problém. Lékařské repetitorium nemá ve svém obsáhlém rejstříku heslo pulicosis vůbec uvedeno. Nepříjemné je snad jen bleší kousnutí. Na kůži poštípaného člověka se objeví typický svědivý či pálivý zarudlý pupenec, který však za několik hodin samovolně mizí. Citlivější lidé mohou na bleší poštípání zareagovat bouřlivější alergickou reakcí kůže, podobně jako při kousnutí kterýmkoliv jiným bodavěsavým hmyzem. Nedisciplinovaní pacienti si další problém přivodí nadměrným škrábáním a následným infekčním zánětem kůže svědivého místa. Zde by měly pomoci časté koupele.

Kousnutí blechy u člověka.

Zdroj: Blechy v bytě
Zveřejněno dne: 11.12.2016

SMETÁNKA PAMPELIŠKA OBECNÁ JAKO MODERNÍ LÉK

Dnešní použití pampelišky

Doposud nebyly zveřejněny žádné kvalitní vědecké studie ve prospěch pampelišky. V současnosti jsou používány hlavně kořeny pampelišky, které se používají jako aperitivum. Aperitiva jsou prostředky na podporu chuti k jídlu. Dále se kořen pampelišky dnes hojně používá k léčbě problémů jater a žlučníku. Z pampelišky dnes ještě využíváme listy, které se používají jako diuretikum. Diuretika jsou prostředky, které pomáhají tělu zbavit se přebytečné tekutiny.
 

Zdroj: Smetánka pampeliška obecná jako moderní lék
Zveřejněno dne: 3.10.2012

VEVERKA

Veverka obecná

Hmotnost veverky obecné je 230 až 500 g. Má dlouhý huňatý ocas a boltce opatřené chvosty. Ocas je dlouhý 140 až 240 cm a slouží k jedinečné obratnosti v korunách stromů, což je pro veverku typické. Žije v korunách stromů, kde si blízko kmene staví kulovitá hnízda. Používá k tomu suché větvičky, trávu nebo zvířecí srst. Živí se hlavně plody a semeny.

Zde si můžete prohlédnout různé zbarvení veverek.

Zdroj: Veverka
Zveřejněno dne: 12.10.2014

SMETÁNKA PAMPELIŠKA OBECNÁ JAKO MODERNÍ LÉK

Historie pampelišky

Tradičně byly kořeny a listy pampelišky používané k léčbě onemocnění jater. Domorodí Američané pampelišku vařili ve vodě a užívali ji pak k léčbě onemocnění ledvin, otoků, na kožní problémy, při pálení žáhy a při žaludeční nevolnosti. V tradiční čínské medicíně se pampeliška používala k léčbě žaludečních potíží anebo slepého střeva. Číňané také pampeliškou léčili záněty v prsu anebo nedostatečný průtok mléka v době kojení. V Evropě se pampeliškou léčila horečka, pak také opařeniny, oční problémy, cukrovka a průjem.
 

Zdroj: Smetánka pampeliška obecná jako moderní lék
Zveřejněno dne: 3.10.2012


SiteMAP